ÚOHS S1029/2024/VZ – OPRAVA CHODNÍKŮ V OBCI STRÁNÍ

Zadavatel – obec Strání, IČO 00291340, se sídlem Na kopci 321, 687 65 Strání (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 28. 3. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – ZAMONT cz s.r.o., IČO 26284570, se sídlem Mlýnská 253,

Předmětem smlouvy o dílo je dle jejího čl. II. „Předmět Smlouvy“ stavební dílo označené jako „OPRAVA CHODNÍKŮ V OBCI STRÁNÍ“, které zhotovitel, jakožto vybraný dodavatel provede na svůj náklad, na své nebezpečí, způsobem, v rozsahu, v kvalitě, v množství (objemu) a za podmínek sjednaných ve smlouvě.

Dne 28. 10. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně termínu dokončení díla, přičemž také došlo ke změně (k poklesu) ceny díla.

Obviněný dne 15. 1. 2024 uveřejnil dodatek č. 1 na profilu zadavatele.1

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 19. 8. 2024 podnět z téhož dne k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky v souvislosti s plněním uveřejňovací povinnosti.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst.

Obviněný uzavřel dne 28. 3. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo, přičemž dne

Dle čl. VI. „Cena za dílo“ smlouvy o dílo byla cena díla sjednána ve výši 14 350 000 Kč bez DPH (tj. 17 363 500 Kč včetně DPH).

Dodatkem č. 1 došlo ke změně termínu dokončení díla, přičemž došlo ke změně ceny díla.

Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 byl uveřejněn dne 15. 1. 2024.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 28. 10. 2023, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 27. 11. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 15. 1. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne

V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí ve znění dodatku č. 1 částku 14 163 207, 05 Kč bez DPH (tj. 17 137 480, 53 Kč včetně DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný na profilu zadavatele uveřejnil řádně a včas smlouvu to dne 29. 3. 2023, přičemž tato smlouva obsahuje základní informace o smluvním vztahu (tj. zejména informace o dodavateli, s nímž byla uzavřena smlouva, a informace o ceně za plnění veřejné zakázky), čímž z pohledu právem chráněného zájmu veřejnosti (viz výše) poskytl veřejnosti alespoň omezenou možnost zpětné kontroly veřejné zakázky, minimálně co se týče uvedených základních údajů o smluvním vztahu. Úřad rovněž ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 1 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 15. 1. 2024, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouva byla na profilu zadavatele uveřejněna řádně a včas a dodatek č. 1 obviněný na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat

Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 20242 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.