ÚOHS S1036/2024 – Smlouva o provádění lesnických činností v lesích obce Dlouhá

Obviněný – obec Dlouhá Lhota, IČO 00600652, se sídlem Dlouhá Lhota 47, 679 73 Dlouhá

Z informací a fakturace zaslané Úřadu obviněným vyplývá, že obviněný na základě rámcové dohody průběžně objednával u vybraného dodavatele služby spojené s prováděním těžebních a pěstebních činností, přičemž celkový finanční objem těžebních a pěstebních činností, které byly na základě rámcové dohody provedeny a fakturovány obviněnému, činil v období od května roku 2023 do prosince roku 2023 (tj. do konce účinnosti smlouvy) dle podkladů doručených Úřadu obviněným 2 265 601,43 bez DPH, tj. 2 741 377,74 Kč vč. DPH.

V „Základních informacích“ na profilu zadavatele1 k předmětné rámcové dohodě je u položky „Druh ZŘ“ uvedeno „Zjednodušený režim“ a u položky „Předpokládaná hodnota v Kč bez DPH“ částka „2 566 508,54 Kč“.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)2, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto

V návaznosti na obdržený podnět si Úřad přípisem ze dne 2. 9. 2024 vyžádal od obviněného dokumentaci související se zadáváním rámcové dohody a veškerou fakturaci za plnění, které proběhlo na jejím základě, a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Dne 11. 9. 2024 obdržel Úřad od obviněného vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření k podnětu“) a požadované dokumenty.

Obviněný ve svém vyjádření k podnětu mj. uvedl, že v dubnu roku 2023 telefonicky vyzval tři dodavatele k podání cenových nabídek na provádění lesních prací a výkup dřeva pro rok 2023, následně zastupitelstvo obce z těchto nabídek označilo nabídku vybraného dodavatele jako tu nejvýhodnější, a proto s ním byla smlouva následně uzavřena. V době výzvy k podání cenových nabídek obviněný předpokládal, že cena za provádění lesních prací nepřekročí limit pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Skutečné nabídkové ceny ovšem tento limit překročily a obviněný z důvodu neznalosti zákona učinil chybu, když následně nepostupoval v zadávacím řízení dle zákona.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním,

Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

Podle § 14 odst. 3 je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) b) c) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“), zhotovení stavby, nebo poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 23 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení

Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

V čl. II. odst. 1 „Předmět smlouvy“ smlouvy je uvedeno: „Zhotovitel se touto Smlouvou zavazuje Zadavateli na své nebezpečí, v dohodnuté době a za sjednaných podmínek provést dílo, kterým jsou veškeré ve smluvním období požadované těžební a pěstební práce uvedené a specifikované v příloze č. 1 a příloze č. 2 této Smlouvy.“

V čl. III. odst. 1 „Místo, rozsah a lhůta plnění předmětu díla“ smlouvy je uvedeno: „Místem plnění, tj. místem provádění veškerých činností podle této Smlouvy, jsou pozemky ve vlastnictví

V čl. III. odst. 2 smlouvy je dále uvedeno, že: „Předpokládaný rozsah a čas plnění je stanoven v příloze č. 1 a č. 2 Smlouvy.“

V čl. IV. odst. 1 „Podmínky předání, provedení a převzetí díla“ smlouvy je uvedeno: „Oprávněný zástupce Zadavatele ve spolupráci s OLH předá pracoviště Zhotoviteli a seznámí jej s rozsahem práce a závazným technologickým postupem provádění těžebních prací.“

V čl. V. odst. 2 „Ceny“ smlouvy je uvedeno: „Zadavatel se zavazuje, že za provedení díla – těžební a pěstební činnosti v rozsahu dle Smlouvy – zaplatí Zhotoviteli cenu stanovenou podle skutečného rozsahu provedených činností.“

V čl. IX. „Platnost a účinnost Smlouvy“ je dále uvedeno: „Tato Smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31. 12. 2023. Je platná okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami.“

Příloha č. 1 smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy, obsahuje podrobné podmínky provádění těžebních činností. Tato příloha specifikuje požadované těžební činnosti a obsahuje soubor cenové nabídky těžební činnosti dle tabulky níže, ve kterém je mimo jiné specifikováno předpokládané množství (m3/rok) a cena (Kč/m3) vytěženého dřeva.

Úřad uvádí, že součin předpokládaného množství a jednotkových cen výše uvedených položek obsažených v příloze č. 1 smlouvy je v součtu všech položek roven částce 1 332 500 Kč bez DPH.

Příloha č. 2 smlouvy, která je též nedílnou součástí smlouvy, obsahuje podrobné podmínky provádění pěstebních činností. Tato příloha specifikuje požadované pěstební činnosti a obsahuje jednotlivé soubory cenových nabídek (ve smlouvě tabulky č. 1–11) dle druhu činnosti. Jednotlivé činnosti jsou dále specifikovány technickou jednotkou (dále jen „t.j.“), předpokládaným objemem prací (t.j./rok) a cenou (Kč/t.j.). Viz souhrnná tabulka níže.

Úřad uvádí, že součin předpokládaného množství a jednotkových cen výše uvedených položek obsažených v příloze č. 2 smlouvy je v součtu všech položek roven částce 1 527 098,50 Kč bez DPH4.

Úřad dále uvádí, že součet všech výše uvedených součinů hodnot předpokládaných množství a jednotkových cen položek obsažených v příloze č. 1 a příloze č. 2 smlouvy, tj. předpokládaná hodnota plnění dle smlouvy, je roven 2 859 598,50 Kč bez DPH.

Z účetních dokladů, které byly přílohou vyjádření obviněného, vyplývá, že služby spojené s prováděním těžebních a pěstebních činností byly obviněným na základě smlouvy poptávány dle jeho potřeby několikrát v měsíci téměř každý měsíc od května roku 2023 do konce prosince roku 2023. Fakturace provedených služeb probíhala dle skutečného rozsahu provedených činností. Celkový finanční objem těžebních a pěstebních činností, které byly na základě rámcové dohody provedeny a fakturovány obviněnému, činil v období od května do prosince roku 2023 dle podkladů doručených Úřadu obviněným 2 265 601,43 Kč bez DPH, tj. 2 741 377,74 Kč vč. DPH.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel je při výběru dodavatele na poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací vázán pravidly a postupy předepsanými zákonem.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení (tedy i když vše napovídá tomu, že daná veřejná zakázka bude zadávána „napřímo“ mimo režim zákona, určí zadavatel předpokládanou hodnotu tak, aby měl jistotu, že postupovat v zadávacím řízení dle zákona skutečně není povinován5).

Obviněný v šetřeném případě uzavřel předmětnou smlouvu jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Úřad k postupu obviněného v prvé řadě uvádí, že zejména z čl. II., III., IV., V. a IX. smlouvy dovodil, že se v šetřeném případě jedná o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, kterou se ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

Z ustanovení § 131 odst. 2 zákona vyplývá, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

Úřad proto dále přistoupil k posouzení správnosti postupu obviněného při volbě zadávacího řízení, resp. určení režimu zadání této rámcové dohody mimo zadávací řízení dle zákona.

S ohledem na předmět rámcové dohody, kterým bylo provedení požadovaných těžebních a pěstebních prací, a dále s ohledem na předpokládanou hodnotu rámcové dohody, která měla být dle zjištění Úřadu vyplývajících z předpokládaného rozsahu plnění dle příloh č. 1 a 2 smlouvy stanovena ve výši 2 859 598,50 Kč bez DPH (viz k tomu výše popsané zjištěné skutečnosti), Úřad konstatuje, že uvedené skutečnosti odpovídají předpokládané hodnotě podlimitní veřejné zakázky na služby, neboť výše předpokládané hodnoty přesahuje hodnotu stanovenou pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby a zároveň nepřesahuje příslušný finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby stanovený nařízením vlády, tj. částku 5 610 000 Kč.6 V případě, že se na podlimitní veřejnou zakázku nevztahují zákonné výjimky z povinnosti ji zadat v zadávacím řízení, je zadavatel povinen postupovat podle části třetí zákona, která upravuje právě pravidla postupu pro zadávání veřejných zakázek v podlimitním režimu (pokud nepostupuje podle části páté upravující tzv. zjednodušený režim nebo pokud u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení – viz k tomu § 26

Úřad k výše uvedenému doplňuje, že v šetřeném případě je předpokládaná hodnota dána údaji vyplývajícími ze smlouvy, a to jednoznačným stanovením jednotkových cen jednotlivých položek předmětného plnění a předpokládaným rozsahem plnění stanoveným obviněným.

Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě byl obviněný povinen s ohledem na jím stanovenou výši předpokládaného rozsahu plnění rámcové dohody a s ohledem na jím uvedenou předpokládanou hodnotu na profilu zadavatele a stanovený předmět plnění zahájit zadávací řízení v podlimitním režimu podle části třetí zákona, tj. zadat rámcovou dohodu na základě některého z druhů zadávacích řízení vymezených v § 52 zákona, což však neučinil.

Úřad na tomto místě uvádí, že předpokládanou hodnotu šetřené rámcové dohody byl zadavatel s ohledem na ustanovení § 16 odst. 5 zákona povinen stanovit k okamžiku jejího zadání, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Při jejím stanovení pak byl povinen vycházet z pravidel zakotvených v § 23 odst. 1 zákona, podle kterých je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány.

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že za situace, kdy se v šetřeném případě jednalo o rámcovou dohodu, byl obviněný povinen postupovat dle zákonných ustanovení a předmětnou rámcovou dohodu zadat v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody dle § 132 odst. 1 zákona. Z informací dostupných o předmětné rámcové dohodě na profilu zadavatele ani z vyjádření zadavatele však nevyplývá, že by uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem předcházelo jakékoliv zadávací řízení, tedy že by výběr dodavatele proběhl dle zadavatelem předem jasně formulovaných kritérií/podmínek v zákonem předvídaném postupu, přičemž ve svém vyjádření k podnětu pak obviněný potvrdil, že žádné zadávací řízení nerealizoval, jelikož netušil, že je potřeba tak činit.

Obviněný tak v rozporu se zákonem uzavřel předmětnou rámcovou dohodu jako veřejnou zakázku, resp. rámcovou dohodu malého rozsahu mimo zadávací řízení, aniž by k tomu byl s ohledem na předpokládanou hodnotu rámcové dohody oprávněn.

Úřad na základě shora uvedeného shledal, že tímto svým jednáním obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona stanovené v § 131 odst. 2 zákona.

Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zahájení zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem, tj. v podlimitním režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů, neboť zahájení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných v § 52 zákona je spojeno s uveřejňovací povinností zákonem předvídaným způsobem, a to buď uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele v případě zjednodušeného podlimitního řízení či odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek v případě volby druhu zadávacího řízení pro nadlimitní režim [§ 212 odst. 3 písm. a) zákona]. Potenciál, že by se v případě, kdy by obviněný postupoval v souladu se zákonem, o možnost uzavření rámcové dohody zajímal širší okruh dodavatelů než v šetřeném případě, kdy zadavatel vyzval k podání nabídky pouze tři dodavatele zvolené čistě dle svého uvážení a následně přistoupil k uzavření smlouvy s jedním z nich, o čemž až zpětně jsou dodavatelé informování toliko na profilu zadavatele, a že by z tohoto širšího okruhu dodavatelů mohl vzejít jiný dodavatel než vybraný dodavatel, je dle

Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel dne 25. 5. 2023 rámcovou dohodu.

Jelikož Úřad shledal na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona ve znění před novelou ZZVZ, je povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z článku 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1

V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Dle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 25. 5. 2023, tj. v den uzavření rámcové dohody. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu.

Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

Z účetních dokladů doručených Úřadu obviněným vyplývá celková cena, kterou obviněný uhradil na základě rámcové dohody za provedení těžebních a pěstebních činností v lesích obce

Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 131 odst. 2 zákona přistoupil k uzavření rámcové dohody za účelem zajištění těžebních a pěstebních činností pro svou potřebu bez provedení zadávacího řízení dle zákona či jiného zákonem předvídaného postupu. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v naprosté ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla výrazně omezuje (případně dokonce vylučuje) hospodářskou soutěž, která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona).

Obviněný svým postupem mimo zadávací řízení porušil právem chráněný zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu právní úpravy veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků.

O přiměřenosti výše vyměřené pokuty vypovídá i ta skutečnost, že Úřad tuto stanovil ve výši

Úřad neshledal v šetřeném případě polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za něž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne

Úřad tedy posoudil, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 1. 2020, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0687/2023/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-49835/2023/500 ze dne

Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá.

Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.