ÚOHS S0381/2018/VZ-34856/2018/511/ŠNo – Administrace veřejných zakázek pro Kancelář Poslanecké sněmo

Zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 29. 5. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Administrace veřejných zakázek pro Kancelář Poslanecké sněmovny“ (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 2 nedatované zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace“) „administrace veřejných zakázek v Kanceláři Poslanecké sněmovny jakožto zadavatele v předpokládaném rozsahu stanoveném v zadávací dokumentaci, na základě uzavřené Dohody a následně konkrétních objednávek s jedním dodavatelem. Podrobně je předmět veřejné zakázky specifikován v příloze č. 3 těchto Zadávacích podmínek v návrhu Dohody“.

Zadavatel stanovil v bodě 1 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 500 000 Kč bez DPH.

Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 20. 6. 2018 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podalo nabídku osm účastníků.

Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku účastníka J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“). Z předmětné zprávy dále vyplývá, že zadavatel se vzhledem k výši nabídkové ceny navrhovatele rozhodl navrhovatele požádat o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Dne 25. 6. 2018 navrhovatel zadavateli doručil své vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I“).

Z oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 29. 6. 2018 vyplývá, že zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení pro nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podal navrhovatel námitky ze dne 4. 7. 2018. Předmětným námitkám zadavatel svým rozhodnutím ze dne 26. 7. 2018 vyhověl a rozhodl o zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 29. 6. 2018.

Dne 3. 8. 2018 zadavatel zaslal navrhovateli opětovnou žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále je „žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II“).

Dne 8. 8. 2018 navrhovatel zadavateli doručil své vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 7. 8. 2018 (dále jen „zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II“).

Zadavatel dne 10. 8. 2018 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť navrhovatel svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 10. 8. 2018 (dále jen „oznámení o vyloučení“) mu bylo doručeno téhož dne.

Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo navrhovateli doručeno dne 10. 8. 2018, podal navrhovatel zadavateli dne 27. 8. 2018 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“).

Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 11. 9. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) námitky navrhovatele odmítl. Jelikož navrhovatel považoval rozhodnutí o svém vyloučení ze zadávacího řízení ze dne 10. 8. 2018 a rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018 za učiněná v rozporu se zákonem, podal dne 21. 9. 2018 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 20. 9. 2018 (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

V úvodu návrhu navrhovatel popisuje průběh přezkoumávaného zadávacího řízení. Dále navrhovatel uvádí, že mu zadavatel dne 3. 8. 2018 zaslal žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a žádost o písemné objasnění či doplnění nabídky. Přestože navrhovatel dle svého přesvědčení zadavateli zaslal své vyjádření k této žádosti řádně a včas, zadavatel ho dne 10. 8. 2018 ze zadávacího řízení vyloučil, neboť navrhovatel dle zadavatele svou nabídkovou cenu nezdůvodnil.

Navrhovatel dle svého vyjádření na požadavek zadavatele, aby vysvětlil, proč oproti minulosti snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl, že dle jeho názoru nedošlo v nabídce k markantnímu snížení hodinové sazby. Navrhovatel dle svého přesvědčení svou nabídkovou cenou reaguje na objektivní skutečnosti spočívající ve vývoji trhu a konkurence. Dle navrhovatele byla nabídková cena stanovena tak, aby se nabídka navrhovatele mohla stát vítěznou nabídkou. Podle navrhovatele je snížení nabídkové ceny na minimum principem veřejných soutěží. Dále navrhovatel dle svého vyjádření prohlásil, že je schopen řádně plnit předmět veřejné zakázky dle všech platných právních předpisů, a to tak, že zároveň dosáhne zisku. Podle navrhovatele se tedy nejedná o situaci, kdy by stanovil svou nabídkovou cenu úmyslně nízkou na úkor zisku z důvodu získání referencí.

Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že v návaznosti na požadavek zadavatele, aby navrhovatel doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a které jsou uvedeny v návrhu rámcové dohody, ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyplnil příslušné časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a které byly uvedeny v návrhu rámcové dohody.

K požadavku zadavatele uvedenému v žádosti o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny II, aby navrhovatel vysvětlil, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako nepřiměřeně nízká, navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavateli ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II zopakoval, že v souladu s § 113 odst. 4 zákona při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z pracovních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jako i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou podporu.

Přestože navrhovatel dle svého názoru ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II zodpověděl veškeré dotazy zadavatele v souvislosti s jeho nabídkovou cenou, byl zadavatelem dne 11. 9. 2018 vyloučen ze zadávacího řízení pro nedostatečné vysvětlení nabídkové ceny, kterou zadavatel, resp. hodnotící komise považuje za mimořádně nízkou. K vysvětlení navrhovatele uvedenému ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, proč oproti minulosti snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, zadavatel dle navrhovatele uvedl, že navrhovatel tímto vysvětlením dotaz zadavatele nevysvětlil a nezdůvodnil. K požadavku, aby navrhovatel doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a které jsou uvedeny v návrhu rámcové dohody, zadavatel dle navrhovatele uvedl, že navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tento požadavek splnil částečně (časové dotace jsou dle názoru hodnotící komise nereálné). K vysvětlení navrhovatele uvedenému ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako nepřiměřeně nízká, se zadavatel dle navrhovatele nijak nevyjádřil. Podle navrhovatele zadavatel nebyl schopen v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele specifikovat žádný důvod a argument, proč podle něj navrhovatel svou nabídkovou cenu nezdůvodnil, a co tedy zadavatele vedlo k jeho rozhodnutí navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.

Dále navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu zakázky ve výši 2 500 000 Kč bez DPH, přičemž tato hodnota byla dle navrhovatele stanovena jako maximální přípustná a nepřekročitelná, tzn. účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena by byla vyšší než předpokládaná hodnota, by byl dle navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučen.

Podle navrhovatele byla základním kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 114 odst. 2 zákona, kdy ekonomická výhodnost nabídky byla hodnocena podle nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH. K tomu navrhovatel dále uvedl, že dle čl. 3.6 zadávací dokumentace byla nabídková cena stanovena jako jednotková cena za administraci - nadlimitního řízení, otevřené/užší řízení, - podlimitního řízení, - zjednodušeného podlimitního řízení, - veřejné zakázky malého rozsahu, - jednacího řízení s uveřejněním, - jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž jednotkové ceny byly dle navrhovatele vynásobeny předpokládaným počtem zadávacích řízení, čímž došlo ke stanovení nabídkové ceny.

Navrhovatel ve své nabídce dle svého vyjádření uvedl nabídkovou cenu následovně

Podle navrhovatele byla jeho nabídková cena nejnižší ze všech účastníků zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že navrhovatel dle svého vyjádření prokázal svou nabídkou splnění zadávacích podmínek a zároveň nabídl nejnižší cenu, má navrhovatel za to, že zde existoval předpoklad, že by se mohl stát vybraným dodavatelem. To podle navrhovatele několikrát potvrdil i zadavatel, když ve svých vyjádřeních prohlásil, že navrhovatel splnil všechna kvalifikační kritéria, všechny zadávací podmínky a jediným důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení je nedostatečné vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Dále navrhovatel odkazuje na § 245 odst. 1 zákona, podle kterého je zadavatel povinen rozhodnout o námitkách do 15 dnů od doručení námitek. V rozhodnutí o námitkách je zadavatel dle navrhovatele povinen uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, přičemž součástí rozhodnutí o námitkách musí být dle navrhovatele odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Podle navrhovatele se zadavatel s jeho námitkami po formální stránce vypořádal vyčerpávajícím způsobem. Materiálně však rozhodnutí o námitkách podrobnost a srozumitelnost dle navrhovatele postrádá, stejně jako předchozí vyjádření zadavatele, a to z následujících důvodů.

Navrhovatel dle svého vyjádření na všechny požadavky a dotazy zadavatele v rámci možností odpověděl vyčerpávajícím způsobem (vzhledem k tomu, že navrhovatel je advokátní kanceláří, je dle svého vyjádření v některých možnostech vysvětlování dle svého názoru limitován zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a dále stavovskými předpisy České advokátní komory, konkrétně v tom, že je vázán mlčenlivostí ve všech záležitostech týkajících se zastupování klientů, přičemž mlčenlivost se dle navrhovatele vztahuje i na informace, které jsou veřejně dostupné). Navrhovatel dle svého vyjádření také několikrát uvedl, že stanovil svou nabídkovou cenu v souladu s ust. § 113 odst. 4 zákona, tzn., že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z pracovních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jako i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou podporu. Dále se navrhovatel dle svého vyjádření pokoušel přesvědčit zadavatele, že skutečně splňuje všechny předpoklady pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky, nicméně zadavatel dle navrhovatele tyto snahy v podstatě nijak nereflektoval a pouze prohluboval závažnost svého pochybení v rámci posuzování, zda nabídková cena navrhovatele je skutečně mimořádně nízkou nabídkovou cenou.

Navrhovatel dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, citoval je a uvedl, že zadavatel postupoval v rozporu s tímto rozhodnutím. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách poměrně přehledně shrnuje vývoj celého hodnocení nabídkové ceny navrhovatele a tím dle navrhovatele dává poměrně jasný obraz o tom, jak nesprávným směrem se jeho způsob odůvodňování vyvíjel. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vyloučení navrhovatele se zakládá „jen a pouze na nedostatečném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“. Navrhovatel tomuto vyloučení vytýkal, že bylo učiněno na základě rozšíření kritérií hodnocení, což zadavatel dle navrhovatele rezolutně odmítá.

Navrhovatel dále opět uvedl, že jediným kritériem hodnocení veřejné zakázky byla nabídková cena, přičemž měla být hodnocena nabídková cena za administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Navrhovatel dle svého vyjádření jednotlivá zadávací řízení ocenil a na základě předpokládaného počtu administrovaných zadávacích řízení stanovil celkovou nabídkovou cenu, přičemž dle navrhovatele byla jeho nabídková cena ze všech účastníků zadávacího řízení nejnižší. Následně navrhovatel dle svého vyjádření obdržel žádost zadavatele o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel dle svého přesvědčení poskytl zadavateli informace o postupu, jakým stanovil jednotlivé nabídkové ceny za administraci jednotlivých zadávacích řízení, a to tak, že průměrnou odměnu za 1 hodinu poskytování služeb za administraci zadávacího řízení navrhovatel stanovil ve výši 650 Kč bez DPH a zároveň si navrhovatel orientačně stanovil časové dotace pro jednotlivé druhy zadávacích řízení, a to následovně: - nadlimitní řízení – časový předpoklad 30 hodin., tj. odměna 19.500,- Kč bez DPH - podlimitní řízení – časový předpoklad 20 hodin, tj. odměna 13.000,- Kč bez DPH - VZMR – časový předpoklad 15 hodin, tj. odměna 9.750 Kč bez DPH - JŘSU, JŘBU – časový předpoklad do 20 hodin, tj. odměna 13.000 Kč bez DPH.

Výše popsaným způsobem navrhovatel dle svého názoru zadavateli poskytl jednoznačné informace o způsobu stanovení nabídkové ceny a zároveň zadavatele ujistil, že splňuje podmínky dle § 113 odst. 4 a) a b) zákona.

Podle navrhovatele se zadavatel při hodnocení nabídkové ceny navrhovatele soustředil pouze na navrhovatelem uvedenou cenu za jednu hodinu administrace zadávacího řízení a na jednotlivé časové dotace pro administraci zadávacích řízení. Zadavatel k tomu dle navrhovatele uvedl, že je jeho právem i povinností reagovat na jakékoliv skutečnosti, které se při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny dozví, a to včetně informací, které mu byly poskytnuty navrhovatelem. Zadavatel dle navrhovatele uvedl, že pokud by na tyto informace nemohl reagovat, institut objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny by ztrácel smysl. K tomu navrhovatel v návrhu uvedl, že s tímto názorem zadavatele v zásadě souhlasí, nicméně nemůže souhlasit s tím, jakým způsobem zadavatel s těmito informacemi naložil.

Podle navrhovatele zadavatel postupoval při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny následujícím způsobem. Dle zadavatele platí, že A x B = C, kde

K výše uvedenému navrhovatel uvedl, že podle zadavatele jsou proměnné A a B konstantami. Podle navrhovatele je nutné však tento přístup jednoznačně odmítnout, neboť jedinou konstantou v tomto vzorci je proměnná C, a to v souladu s § 46 odst. 2, dle kterého není možné kritéria, která budou hodnocena, měnit po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Podle navrhovatele se proměnné A a B mohou u jednotlivých řízení a dle konkrétního administrovaného řízení měnit. Navrhovatel dále opět zdůrazňuje, že kritériem hodnocení byla pouze nabídková cena za administraci jednotlivých druhů zadávacího řízení, nikoliv hodinová sazba za administraci zadávacího řízení nebo předpokládaná časová dotace pro kompletní administraci zadávacího řízení. Navrhovatel dle svého vyjádření respektuje právo zadavatele posuzovat způsob, jakým navrhovatel stanovil nabídkovou cenu. Nicméně dle navrhovatele zadavatel při tom musí postupovat maximálně transparentně a tak, aby jeho rozhodnutí bylo přezkoumatelné Úřadem. Navrhovatel má za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách požadavky na podrobné a srozumitelné vyjádření ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách nenaplnil, neboť dle navrhovatele nijak v rozhodnutí o námitkách srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu se domnívá, že navrhovatel nevysvětlil svou nabídkovou cenu a z jakého důvodu tedy navrhovatele vylučuje ze zadávacího řízení.

Zadavatel dle navrhovatele uvedl, že při posouzení nabídkové ceny navrhovatele vycházel zejména ze svých zkušeností s administrací zadávacích řízení, ze zkušeností členů hodnotící komise a z průzkumu trhu dle § 33 a násl. zákona. Informaci o předběžné tržní konzultaci zadavatel dle navrhovatele uvedl až v rozhodnutí o námitkách, přičemž dle navrhovatele zadavatel uvedl pouze číselné označení subjektů, se kterými údajně komunikoval ve věci stanovení předpokládané hodnoty zadávacího řízení. Podle navrhovatele tedy není zřejmé, jaké subjekty se této předběžné tržní konzultace účastnily, jakým způsobem byly tyto subjekty zadavatelem vybrány, jak byly osloveny, jakým způsobem a v jakém rozsahu jim byly informace poskytnuty apod. Navrhovateli tak nemůže být zřejmé, zda jednotlivé subjekty jsou všechny např. advokátními kancelářemi nebo zda se jedná o jiné společnosti, jak jsou tyto společnosti velké, jakým způsobem fungují, jak dlouho již na trhu veřejných zakázek fungují, přičemž dle navrhovatele všechny tyto faktory mohou mít na cenotvorbu těchto subjektů vliv. Podle navrhovatele tento postup není pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele relevantní, neboť nabídkové ceny v rámci průzkumu trhu vznikaly ve značně odlišných podmínkách než nabídková cena navrhovatele. Podle navrhovatele se subjekty na běžném trhu snaží maximalizovat zisk v rámci tržního prostředí, zatímco v zadávacích řízeních se subjekty snaží dosáhnout co nejnižší nabídkové ceny při zachování zisku. Podle navrhovatele však zadavatel nic takového nezohlednil.

Navrhovatel dále uvádí, že se v souvislosti s výše uvedeným snažil zadavateli objasnit, že jeho nabídkové ceny za administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení byly stanoveny s přihlédnutím k situaci na trhu administrace veřejných zakázek, tzn., že nabídkovou cenu stanovil tak, aby byla nejnižší nabídkovou cenou v rámci tohoto zadávacího řízení, ale aby zároveň nebyla tzv. dumpingovou cenou, tj. aby navrhovatel ještě dosahoval zisku.

Podle navrhovatele je účastník zadávacího řízení při stanovení své nabídkové ceny svobodný. Může přitom vycházet z osobních zkušeností a následně je promítat do své nabídkové ceny, tj. stanovení nabídkové ceny může být dle navrhovatele subjektivní. To však dle navrhovatele neplatí pro zadavatele, jehož všechna rozhodnutí a postupy musí být poměřovány ustanovením § 6 zákona, v tomto případě konkrétně zásadou transparentnosti. Rozhodovala-li hodnotící komise na základě subjektivního přesvědčení, že nadlimitní řízení nelze kompletně administrovat za 30 hodin, měla dle navrhovatele několik příležitostí, jak tento svůj závěr zdůvodnit. Podle navrhovatele se však zadavatel, resp. hodnotící komise omezila pouze na konstatování, že dle hodnotící komise administrace nadlimitního řízení za 30 hodin není možná, resp. zadavatel dle navrhovatele na konkrétních úkonech uvedl, že např. „zpracování návrhu smlouvy a jeho konzultace se zadavatelem“ není možné provést za 2 hodiny. Nicméně dle navrhovatele zadavatel neuvedl argumenty, proč si toto hodnotící komise myslí, resp. z čeho vychází, kromě svých subjektivních zkušeností, a z tohoto důvodu navrhovatel považuje závěry hodnotící komise za nepřezkoumatelné.

Dále navrhovatel uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách několikrát opakuje, že vybranému dodavateli budou pro externí administraci přidělována převážně zadávací řízení, která budou „složitější“. Podle navrhovatele chce zadavatel tímto argumentem podpořit svá tvrzení, že časové dotace, které navrhovatel přidělil k jednotlivým úkonům, jsou v rámci nadlimitního řízení nereálné. Navrhovatel se však domnívá, že tento přístup zadavatele není správný, neboť při něm dochází ke značnému zobecnění. Podle navrhovatele navíc to, že jsou některá řízení zadávána v nadlimitním řízení, nemusí automaticky znamenat, že se jedná o „složitější“ zadávací řízení. Dle navrhovatele je režim veřejné zakázky stanoven dle její předpokládané hodnoty, nikoliv dle její složitosti. Navrhovatel by tak dle svého vyjádření mohl administrovat např. zadávací řízení na dodávku nových počítačů, přičemž dle předpokládané hodnoty by se jednalo o dodávku v podstatě jednoho notebooku, pouze však v násobném množství. Podle navrhovatele by se tak nejednalo o „složitější“ zadávací řízení, přestože by bylo zadávání v nadlimitním režimu.

Navrhovatel ke své hodinové sazbě ve výši 650,- Kč uvedl, že si je samozřejmě vědom toho, že různá zadávací řízení zadávaná v různých režimech mohou být různě časově náročná a v důsledku navýšení časové náročnosti dojde v důsledku nepřímé úměry ke snížení hodinové sazby navrhovatele. V této souvislosti navrhovatel dle svého vyjádření rovněž uvážil i určitou rezervu, a to jak časovou, tak finanční. Navrhovatel si tak je vědom toho, že časová náročnost konkrétního administrovaného řízení může být vyšší a konečná odměna přepočtená na jednu hodinu administrace konkrétního řízení bude vyšší. V této souvislosti pak navrhovatel uvádí, že vše výše uvedené se vztahuje k určitému průměru. Jediným závazným kritériem je dle navrhovatele celková cena za administraci zadávacích řízení.

Dále navrhovatel uvedl, že souhlasí se zadavatelem v tom, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. Zadavatel tedy není povinen akceptovat jakékoliv vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, tzn. vysvětlení nabídkové ceny pouze formální, které bylo zadavateli doručeno v jím stanovené lhůtě. Dle navrhovatele je však zadavatel povinen akceptovat vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, které je svým obsahem způsobilé rozptýlit pochybnosti zadavatele o tom, že je navrhovatel skutečně schopný plnit předmět veřejné zakázky, a to řádně za jím nabídnutou nabídkovou cenu. V opačném případě je zadavatel dle navrhovatele povinen relevantně zdůvodnit, z jakého objektivně přezkoumatelného důvodu se zadavatel domnívá, že navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu nevysvětlil. Zadavatel však dle navrhovatele nemůže nabídkovou cenu posuzovat pouze subjektivním hodnocením, ať už se zakládá na jeho zkušenostech či na čemkoliv jiném. Každý postup zadavatele v zadávacím řízení musí být dle navrhovatele objektivně přezkoumatelný. Tvrzení zadavatele, že vysvětlení je nedostatečné, dle navrhovatele nemůže v tomto případě obstát.

Navrhovatel dle svého přesvědčení zadavateli poskytl vysvětlení své nabídkové ceny, a to takové, které dle navrhovatele poměrně detailně vysvětluje, jakým způsobem při stanovení své nabídkové ceny postupoval, a zároveň zadavateli poměrně detailně popsal veškeré související aspekty stanovení nabídkové ceny a předložil všechny důvody, proč se domnívá, že je schopen adekvátně plnit předmět veřejné zakázky za jím předloženou nabídkovou cenu. Podle navrhovatele se mu i přesto od zadavatele opakovaně dostalo pouze tvrzení, které bylo formálně předkládáno jako „podrobné a srozumitelné“, nicméně materiálně dle navrhovatele postrádalo jakékoliv vysvětlení pro vyloučení navrhovatele a omezilo se pouze na sdělení, že navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Podle navrhovatele tak zadavatel porušil § 6 odst. 1 zákona, konkrétně nedodržel zásadu transparentnosti, neboť vyloučil navrhovatele, aniž by mu srozumitelně sdělil důvody pro jeho vyloučení.

Podle navrhovatele zadavatel potírá smysl celého zadávacího řízení. Zadavatel dle navrhovatele v zadávací dokumentaci stanovil jako jediné kritérium hodnocení nejnižší nabídkovou cenu za součet jednotlivých cen za administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení, přičemž navrhovatel nabídl nejnižší nabídkovou cenu. Tato nabídková cena je však dle navrhovatele zadavatelem systematicky zpochybňována. Navrhovatel se dle svého názoru snažil zadavateli několikrát poskytnout podrobné vysvětlení postupu a motivace pro stanovení nabídkové ceny. Podle navrhovatele byla tato argumentace zadavatelem opakovaně odmítána, aniž by však zadavatel poskytl navrhovateli návod, jakým způsobem by mu měl svou nabídkovou cenu vysvětlit. Postup zadavatele při vyloučení navrhovatele pro nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny budí u navrhovatele pochyby o objektivním postupu zadavatele. Tento postup se navrhovateli jeví nepřehledným a nečitelným a zároveň u něj vzbuzuje pochyby o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.

Navrhovatel dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S336/2012/VZ-16398/2012/530/EDo ze dne 31. 8. 2012, ve kterém se Úřad mj. zabýval zásadou transparentnosti. Dále zde Úřad dle navrhovatele uvedl: „Netransparentní a nepřezkoumatelnou se tak v důsledku postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, stala rovněž zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, neboť z ní není patrné, jakým způsobem zadavatel dospěl k posouzení vysvětlení a zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen vybraného uchazeče, přičemž povinností hodnotící komise je výsledek posouzení nabídek řádně odůvodnit (…) K uvedenému nutno podotknout, že hodnotící komise v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dostatečně konkrétně nespecifikovala požadovaný způsob zdůvodnění, a rovněž nekonkretizovala, z jakých skutečností vyplývají její pochybnosti o schopnosti výše citovaných uchazečů plnění za nabídkovou cenu realizovat. Lze tedy jen usuzovat, na základě čeho, hodnotící komise dospěla k závěru, že uchazeči doložili svá zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen, že je hodnotící komise shledala „jako dostačující“, když forma ani rozsah nebyly v žádostech zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dostatečně určitě vymezeny. Pokud tedy zadavatel shledal taková zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obou vyzvaných uchazečů jako dostatečná a opodstatněná, bylo jeho povinností zdůvodnit své rozhodnutí ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek či v jiném dokumentu vyhotoveném v rámci zadávacího řízení. Pokud tak zadavatel neučinil, takové jednání zadavatele pak nelze než označit za nepřezkoumatelné, tedy takové, jež trpí vadou netransparentnosti“.Podle navrhovatele se citované rozhodnutí Úřadu svým meritem podobá šetřenému případu. Z výše uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že jakýkoliv postup zadavatele v zadávacím řízení musí být vždy zpětně přezkoumatelný. Podle navrhovatele však zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele postupoval výlučně dle subjektivních hledisek, přičemž své subjektivní obavy nebyl schopen srozumitelně formulovat, čímž se dle navrhovatele dopustil netransparentního postupu a zároveň nedostatečného vysvětlení a zdůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Navrhovatel v souvislosti se zásadou transparentnosti odkazuje také na rozhodnutí Soudního dvora EU, konkrétně na „rozsudek C-496/99P Komise proti CAS Succhi di Frutta SpA“, kde je dle navrhovatele dovozováno, že zásada transparentnosti spočívá v povinnosti zajistit, aby mohla být provedena kontrola nestrannosti postupů zadávacího řízení. Jen tak lze dle tohoto rozsudku zajistit kontrolu toho, že byly dodrženy další základní zásady, tzn. povinnost zadavatele dodržovat předem stanovená pravidla postupu a dále povinnost vedení dostatečné dokumentace o zadávacím řízení tak, aby veškeré kroky zadavatele byly zpětně přehledné, vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem jednotlivých kroků zadavatele.

Ze všeho výše uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že odůvodnění odmítnutí námitek a vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení trpí zásadní vadou, neboť zadavatel dle navrhovatele nijak nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu. Tím tedy zadavatel dle navrhovatele činí svůj postup v řízení nepřehledným, nekontrolovatelným a nepřezkoumatelným a dává důvod k tomu, aby vznikaly pochybnosti o pravých důvodech takového postupu.

Dále navrhovatel ve svém návrhu cituje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R141/2013/VZ-7706/2014/310/RBu ze dne 10. 4. 2014 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015. V citovaných rozhodnutích je dle navrhovatele uvedeno, jakým způsobem má zadavatel posuzovat a definovat právně neurčitý pojem mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle navrhovatele zadavatel postupoval v rozporu s výše uvedenými rozhodnutími, neboť poměřoval nabídkovou cenu navrhovatele s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou zadávacího řízení. Podle navrhovatele byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena jako maximální a nepřekročitelná, nikoliv jako cena průměrná. Nabídkové ceny jednotlivých účastníků jsou tedy nižší než předpokládaná hodnota, a proto mimořádně nízká nabídková cena nemůže být dle navrhovatele identifikována dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky. K posuzovaní nabídkové ceny ve vztahu k ostatním nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení navrhovatel uvedl, že tento postup může při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny plnit pouze podpůrnou funkci.

Z rozhodovací praxe Úřadu dle navrhovatele jednoznačně plyne, že základním kritériem k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny by mělo být poměřování nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel by měl dle navrhovatele posuzovat, zda je účastník schopen za nabídnutou cenu splnit předmět veřejné zakázky, případně by měl účastníkovi sdělit, z jakých důvodů se domnívá, že není možné za nabídkovou cenu daného účastníka zadávacího řízení předmět plnění realizovat.

Navrhovatel spatřuje pochybení zadavatele v tom, že se soustředil pouze na nabídkovou cenu navrhovatele, konkrétně pak na orientační stanovení této nabídkové ceny jako orientační odměny za jednu hodinu administrace zadávacího řízení v nadlimitním režimu a orientační časové dotace administrace zadávacího řízení v nadlimitním režimu. V rámci tohoto posuzování si navíc zadavatel dle navrhovatele vystačil s pouhým subjektivním konstatováním hodnotící komise, že není reálné administrovat zadávací řízení v nadlimitním režimu za 30 hodin, a dále s předběžnou tržní konzultací dle ustanovení § 33 a následujících zákona, přičemž tato má pro potřeby identifikace a posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny dle navrhovatele pouze podpůrný charakter. Podle navrhovatele se tedy zadavatel tímto svým postupem jednoznačně dopustil nepřezkoumatelného a tím pádem i netransparentního jednání založeného na subjektivním místo na objektivním přístupu.

Navrhovatel se tak domnívá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, neboť nelze objektivně posoudit, z jakého důvodu byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen, konkrétně co přesně měl navrhovatel zadavateli v souvislosti s nabídkovou cenou vysvětlit.

Závěrem svého návrhu navrhovatel uvádí, že mu postupem zadavatele vznikla újma na právech spočívající v tom, že s ním kvůli vyloučení ze zadávacího řízení nemůže být uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky.

Podle navrhovatele se navíc zadavatel mohl svým jednáním dopustit přestupku dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele, aby Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona a za tento přestupek zadavateli uložil pokutu, a aby navrhovateli vrátil kauci, kterou navrhovatel složil na účet Úřadu v souvislosti s podáním návrhu.

Úřad obdržel návrh dne 21. 9. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-27920/2018/511/ŠNo ze dne 25. 9. 2018.

Dne 27. 9. 2018 Úřad obdržel část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě. Dne 1. 10. 2018 bylo Úřadu doručeno do datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) spolu s částí dokumentace o zadávacím řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-28739/2018/511/ŠNo ze dne 4. 10. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Dne 5. 10. 2018 Úřad obdržel zbývající část dokumentace o zadávacím řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-31203/2018/511/ŠNoze dne 25. 10. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl a dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Dne 7. 11. 2018 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-32466/2018/511/ŠNo z téhož dne, kterým zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

Usnesením č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-32556/2018/511/ŠNo ze dne 9. 11. 2018 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 14. 11. 2018 nahlédl do správního spisu zástupce zadavatele.

Dne 15. 11. 2018 nahlédl do správního spisu zástupce navrhovatele.

Dne 19. 11. 20018 Úřad od navrhovatele obdržel vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018.

Zadavatel se ve výše uvedené lhůtě, jakož ani do vydání tohoto rozhodnutí, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úvodem svého vyjádření zadavatel zdůrazňuje, že návrh navrhovatele obsahuje prakticky totožné argumenty jako námitky navrhovatele ze dne 27. 8. 2018, se kterými se zadavatel dle svého vyjádření detailně zabýval ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018. Zadavatel tedy v rámci svého vyjádření odkazuje na text rozhodnutí o námitkách a uvádí, že jednoznačně trvá na zákonnosti svého postupu, a návrh považuje za neopodstatněný a nedůvodný.

Zadavatel dále uvedl, že nabídková cena navrhovatele činila 676 000 Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 2 500 000 Kč bez DPH. Tento podstatný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou a nabídkovou cenou navrhovatele byl dle zadavatele pouze jedním z několika indikátorů, které vedly hodnotící komisi k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele. Dalším indikátorem byl dle zadavatele především rozdíl mezi nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a nabídkovou cenou navrhovatele a v neposlední řadě také posouzení této nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Zadavatel ve svém vyjádření upozornil, že ve své žádosti o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 mimo jiné vznesl požadavek, aby navrhovatel zdůvodnil, proč oproti minulosti snížil svoji hodinovou sazbu za poskytování služeb z 2 500 Kč bez DPH na 650 Kč bez DPH. Podle zadavatele tento dotaz navrhovatel ve svém zdůvodnění neobjasnil, resp. se omezil pouze na konstatování, že svoji hodinovou sazbu nesnížil.

Dále zadavatel upozornil, že není možné v zadávacím řízení nabídnout mimořádně nízkou nabídkovou cenu jen z důvodu získání referencí od „renomovaného“ veřejného zadavatele. Taková motivace účastníka zadávacího řízení je dle zadavatele nepřípustná a vede k pochybnostem o kvalitě poskytovaných služeb. Podle zadavatele navrhovatel sám uvedl, že právě získání referencí pro něj bylo hlavní motivací ke stanovení takto nízké nabídkové ceny.

Podle zadavatele je smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny ochrana zadavatele před případným nekvalitním plněním, vzniknou-li o kvalitě nabízeného plnění za danou cenu oprávněné pochybnosti. Zadavatel k tomu odkázal na text důvodové zprávy k zákonu, kde je uvedeno: „Je třeba pamatovat na fakt, že je to právě zadavatel, kdo by měl být na základě svých interních postupů a definice potřeb schopen řádně posoudit, zda se jedná o cenu, za kterou lze/nelze plnit předmět veřejné zakázky. Zadavatel by v případě identifikace mimořádně nízké ceny měl mít možnost uchazeče podle vlastního přesvědčení vyloučit, neboť je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost za vynakládané prostředky a zároveň za řádnou realizaci veřejné zakázky“.

Podle zadavatele je třeba rovněž brát v potaz skutečnost, že veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 52 a násl. zákona. K tomu zadavatel uvedl, že v § 52 odst. 6 zákona je uveden výčet příslušných ustanovení pro nadlimitní režim, která se pro zjednodušené podlimitní řízení použijí obdobně, přičemž v tomto výčtu dle zadavatele absentuje ustanovení § 113 zákona, které podrobně upravuje pravidla pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Přesto zadavatel dle svého vyjádření přiměřeně podle tohoto zákonného ustanovení postupoval, a to s ohledem na zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že jednání zadavatele, které bylo údajně založeno na subjektivním přístupu, je nepřezkoumatelné a netransparentní. Podle zadavatele byly všechny úkony v zadávacím řízení řádně, podrobně a srozumitelně odůvodněny a byly založeny na doporučení hodnotící komise. Podle zadavatele jsou všechny jeho úkony, včetně vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a odmítnutí námitek, zcela objektivně přezkoumatelné a transparentní.

K tvrzení navrhovatele, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena chybně a neodpovídá aktuální tržní situaci, tj. že je dle navrhovatele příliš vysoká, zadavatel odkázal na své rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018, kde toto tvrzení dle svého vyjádření s odkazem na provedený průzkum trhu rezolutně odmítl. Dále k tomu zadavatel doplnil, že mu byla v průběhu zadávacího řízení od potenciálního dodavatele doručena žádost o poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace, ve které byl zadavatel dle svého vyjádření naopak vyzýván ke zvýšení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Dodavatel, který předmětnou žádost zadavateli doručil, odkazoval na běžné ceny dle sazebníku UNIKA, které jsou za administraci zadávacích řízení účtovány. Podle zadavatele celková cena za administraci všech zadávacích řízení, které jsou předmětem veřejné zakázky, dle tohoto sazebníku údajně vysoce převyšuje předpokládanou veřejné zakázky. Zadavatel však dle svého vyjádření na stanovené předpokládané hodnotě trval a odmítl provést úpravu zadávacích podmínek spočívající ve zvýšení předpokládané hodnoty.

Dále zadavatel uvedl, že předmět veřejné zakázky, tj. administraci příslušných zadávacích řízení, je třeba posuzovat předně z materiálního hlediska. Rozsah požadované administrace dle zadavatele vyplývá z úkonů, jež jsou taxativně vypočteny v návrhu rámcové dohody. Podle zadavatele je výčet těchto úkonů velmi široký a kromě prosté administrace zadávacího řízení spočívající v pouhých administrativních úkonech zahrnuje mj. i spolupráci na tvorbě a definování předmětu administrované veřejné zakázky, případně i technické konzultace, tvorbu návrhu smluv a nespočet dalších úkonů. Nadto zadavatel uvádí, že v blízké době plánuje vypsat hned několik zadávacích řízení veřejných zakázek na stavební práce, a z tohoto důvodu také stanovil v rámci technické kvalifikace požadavek na člena realizačního týmu s vysokoškolským magisterským vzděláním v oboru stavebním. I z tohoto požadavku mohlo být navrhovateli dle zadavatele zřejmé, že nepůjde o administraci zadávacího řízení spočívající pouze v administrativních úkonech, k čemuž měl navrhovatel dle zadavatele přihlížet při stanovení nabídkové ceny.

K navrhovatelem namítanému porušení zásad transparentnosti a přiměřenosti, kdy toto porušení se má týkat vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, resp. jeho nedostatečného zdůvodnění, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018 a na rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018, ze kterých dle zadavatele jednoznačně plyne, na základě kterých důvodů a skutečností byl navrhovatel zákonným způsobem řádně ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatelem tvrzená absence relevantních důvodů pro vyloučení navrhovatele je dle zadavatele pouhou obstrukční taktikou, kterou navrhovatel dle zadavatele odklání pozornost od skutečnosti, že nebyl schopen svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnit v požadovaném rozsahu, což mělo za následek vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel k tomu opět odkazuje na komentář k zákonu, kde je k ustanovení § 48 odst. 4 zákona uvedeno: „Doplňujeme, že pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. I v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou“.

Závěrem svého vyjádření zadavatel s ohledem na výše uvedené odmítá, že by došlo k jakémukoliv porušení zákona z jeho strany. Podle zadavatele byly při všech úkonech v rámci zadávacího řízení důsledně respektovány základní zásady uvedené v § 6 zákona, o čemž dle zadavatele vypovídají podrobná odůvodnění jednotlivých úkonů, které mimo jiné obsahují četné odkazy na relevantní rozhodovací praxi Úřadu, judikaturu soudů a na komentářovou literaturu.

Podle zadavatele je tak třeba odmítnout i tvrzení navrhovatele, že se zadavatel svým jednáním mohl dopustit přestupku dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, jelikož při vyřizování námitek navrhovatele bylo dle zadavatele postupováno zcela v souladu s § 245 zákona. Nadto zadavatel uvádí, že v návrhu zcela absentuje tvrzení navrhovatele, jaké konkrétní ustanovení § 245 zákona bylo zadavatelem při vyřizování námitek porušeno a čím.

Navrhovatel k tvrzení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 1. 10. 2018, že nabídkovou cenu navrhovatele identifikoval jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu z několika důvodů (průzkum relevantního trhu, rozdíl mezi nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení, posouzení nabídkové ceny navrhovatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky), uvedl, že přestože prvním krokem zadavatele je identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny, dalším krokem je posouzení, zda nabídková cena účastníka zadávacího řízení je skutečně mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Podle navrhovatele však zadavatel spojil tyto dva kroky (identifikace a posouzení) v jeden, což je dle navrhovatele nepřípustné.

Navrhovatel k tomu dále uvedl, že zadavatel by měl v rámci vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny poskytnout účastníkovi zadávacího řízení, jehož nabídková cena byla identifikována jako mimořádně nízká, určité vodítko, v čem zadavatel spatřuje mimořádnou „nízkost“ nabídkové ceny, a zároveň proč se domnívá, že účastník není schopen za jím nabídnutou nabídkovou cenu plnit předmět plnění. Posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění totiž nemůže být dle navrhovatele jako postup nijak objektivizováno či standardizováno. Podle navrhovatele je vždy nutné individuálně posoudit nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení v souvislosti s konkrétním předmětem plnění veřejné zakázky a účastník by měl mít vždy možnost obhájit si svou nabídkovou cenu. Podle navrhovatele v šetřeném případě u zadavatele nedošlo k takovému posouzení nabídkové ceny navrhovatele, kdy by zadavatel zohlednil nabídkovou cenu v souvislosti s konkrétním předmětem plnění.

Podle navrhovatele zadavatel nijak nezkoumal jeho nabídkovou cenu v souvislosti s reálnými náklady (tzn. personálními, náklady na vybavení, materiál atd.) na plnění předmětu zadávacího řízení. Zadavatel dle navrhovatele argumentuje pouze průzkumem relevantního trhu, předpokládanou hodnotou zadávacího řízení, která však byla dle navrhovatele stanovena na základě zmíněného průzkumu relevantního trhu, a nabídkovými cenami ostatních účastníků. Zadavatel tedy podle navrhovatele pouze matematicky posoudil číselné hodnoty jednotlivých nabídek ostatních účastníků a předpokládané hodnoty zadávacího řízení, nicméně tvrzené posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky dle navrhovatele neproběhlo. Podle navrhovatele by posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky znamenalo, že zadavatel posoudí reálné náklady na plnění této konkrétní veřejné zakázky. V této souvislosti by pak zadavatel dle navrhovatele mohl říci, že za nabídkovou cenu navrhovatele není možné předmět veřejné zakázky realizovat, přičemž by musel uvést důvody, které ho k takovému závěru vedly. Zadavatel však tyto důvody dle navrhovatele neuvedl, čímž se dle navrhovatele dopustil porušení základních zásad zadávacího řízení, zejména pak zásady transparentnosti a přezkoumatelnosti, neboť navrhovatel nepovažuje konstatování zadavatele, že navrhovatel nevysvětlil svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přestože mu nebylo dle navrhovatele dáno vodítko, jakým způsobem chce zadavatele nabídkovou cenu vysvětlit, za transparentní ani za přezkoumatelné. Navrhovatel k tomu odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S324/2011/VZ-17754/2011/530/JNe ze dne 23. 12. 2011, ve kterém je dle navrhovatele uvedeno, že „zadavatel musí být schopen v případě pochybností o výši konkrétní nabídkové ceny uchazeči v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny sdělit, které části jeho nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny, jaké důvody vedly zadavatele k pochybnostem o výši nabídkové ceny a zejména jaké podklady s ohledem na zvolenou metodu posouzení bude od uchazeče pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat tak, aby toto posouzení mohlo kvalifikovaně a transparentně proběhnout“.

Dále se navrhovatel vyjadřuje k tvrzení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 1. 10. 2018, že navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny neobjasnil, z jakého důvodu oproti minulosti snížil svou hodinovou sazbu za poskytované právní služby z 2.500,- Kč bez DPH na 650,- Kč bez DPH, a omezil se dle zadavatele pouze na konstatování, že svoji hodinovou sazbu nesnížil. Navrhovatel podle svého názoru ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II objasnil, z jakého důvodu uvedl v ilustrativním stanovení nabídkové ceny hodinovou sazbu ve výši 650,-Kč bez DPH. Dále k tomu navrhovatel uvedl, že si orientačně, a to pouze pro účely stanovení nabídkové ceny, stanovil průměrnou hodinovou sazbu za poskytování právních služeb právě ve výši 650,- Kč bez DPH, přičemž dle navrhovatele je tato sazba stanovena jako průměrná pro jednotlivé druhy zadávacího řízení.

Podle navrhovatele nebyla hodinová sazba předmětem hodnocení, a není proto v daném případě relevantní. Podle navrhovatele by relevantní měly být pouze jednotlivé nabídkové ceny za kompletní administraci jednotlivých zadávacích řízení. Podle navrhovatele by se zadavatel neměl zabývat ani tím, za jakou hodinovou sazbu navrhovatel administroval jiná zadávací řízení pro jiné zadavatele, neboť se dle navrhovatele jedná o jeho cenovou politiku, mezí níž a schopností navrhovatele reálně plnit předmět veřejné zakázky není možné hledat přímou souvislost.

K tvrzení zadavatele, že jedním z důvodů pro stanovení nabídkové ceny navrhovatele byl i zisk referencí, navrhovatel uvedl, že zisk referencí, resp. navázání nové spolupráce se zadavatelem je pouze jednou z motivací pro stanovení jeho nabídkové ceny. Dalším a důležitějším kritériem dle navrhovatele byla motivace zvítězit v zadávacím řízení a následně v rámci realizace předmětu veřejné zakázky těžit ze zisku. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že navrhovatel nabídl tak nízkou nabídkovou cenu, při které by nedosahoval zisku. Navrhovateli přitom není zřejmé, z čeho zadavatel při svém tvrzení vychází. Navrhovatel dle svého názoru několikrát čestně prohlásil, že splňuje všechny zákonem požadované předpoklady pro plnění veřejné zakázky, opakovaně prohlásil, že jedná v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, opakovaně ubezpečil zadavatele, že si je vědom své nabídkové ceny a že má své vnitřní procesy nastaveny tak, aby byl schopen zajistit jak náležitou úroveň poskytnutého plnění předmětu veřejné zakázky, tak dodržení všech pracovněprávních předpisů, a aby i tak dosahoval zisku. Zadavatel tato vysvětlení dle navrhovatele nijak nereflektoval a stále dle navrhovatele trvá na svém nepřezkoumatelném a netransparentním tvrzení, že navrhovatel nevysvětlil svou nabídkovou cenu, kterou zadavatel považuje za mimořádně nízkou.

Navrhovatel se dále vyjadřuje k tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, že předmět plnění nespočívá v prosté administraci zadávacích řízení, ale zahrnuje mimo jiné i spolupráci na tvorbě a definování předmětu administrované veřejné zakázky, případně i technické konzultace, tvorbu návrhu smluv a nespočet dalších úkonů. Podle navrhovatele jsou veškeré předpokládané úkony v rámci administrace veřejných zakázek taxativně vypočteny v návrhu rámcové dohody. Argument zadavatele, že bude v nejbližší době realizovat několik veřejných zakázek na stavební práce, které budou poměrně složité a nebudou spočívat pouze v prostých administrativních úkonech, a že navrhovatel měl z takového předpokladu vycházet, je dle navrhovatele nutné odmítnout, neboť jej zadavatel dle navrhovatele uvedl až po lhůtě pro podání nabídek a takový argument tedy dle navrhovatele není v tuto chvíli relevantní. Nicméně i tak navrhovatel uvedl, že tuto skutečnost bere na vědomí a na jeho nabídkové ceně to nic nemění.

Podle navrhovatele zadavatel ve svých vyjádřeních nastiňuje určitou časovou náročnost jednotlivých zadávacích řízení, kterou však dle navrhovatele nijak nespecifikoval v zadávací dokumentaci. Zadavatel dle navrhovatele ve svých vyjádřeních předjímá určitou potřebu technických a právních konzultací, návrhů smluv apod., přičemž se podle navrhovatele domnívá, že tyto úkony budou časově náročné a není tedy v možnostech navrhovatele realizovat je za navrhovatelem nabídnutou cenu. K tomu navrhovatel uvedl, že předmětná tvrzení zadavatele vychází z jeho subjektivní zkušenosti s administrací veřejných zakázek, přičemž dle navrhovatele tato subjektivní zkušenost zadavatele nemůže být hodnotícím kritériem. Zadavatel by dle navrhovatele neměl tvrdit, že administraci zadávacího řízení nelze zvládnout za navrhovatelem nabízenou cenu z toho důvodu, že postup ve srovnatelném zadávacím řízení by nebylo možné realizovat za navrhovatelem nabízenou cenu, ale zadavatel se měl dle navrhovatele zabývat tím, zda je navrhovatel za jím nabízenou cenu schopen administrovat zadávací řízení. Přesto zadavatel dle navrhovatele dospěl k názoru, že navrhovatel za jím nabízenou cenu není schopen plnit veřejnou zakázku, aniž by však dle navrhovatele vysvětlil, z čeho při tomto tvrzení vychází. Tím se zadavatel dle navrhovatele opět dopouští netransparentního a nepřezkoumatelného postupu.

Navrhovatel uvedl, že souhlasí s vyjádřením zadavatele, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je nutné posuzovat materiálně a že i v případě, kdy účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, ale toto zdůvodnění neodstraní pochybnosti zadavatele ohledně schopnosti účastníka zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, je třeba toto zdůvodnění považovat za nedostatečné. Podle navrhovatele je však nutné, aby zadavatel vždy odůvodnil, proč považuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou a z jakého důvodu nebyly rozptýleny pochybnosti zadavatele o tom, že je účastník zadávacího řízení za jím nabídnutou cenu schopen plnit předmět veřejné zakázky. Podle navrhovatele není s ohledem na základní zásady zadávacího řízení přípustné, aby se zadavatel omezil pouze na konstatování, že jeho obavy ohledně schopnosti účastníka plnit předmět veřejné zakázky nebyly rozptýleny, aniž by přezkoumatelně a transparentně uvedl, z jakého důvodu jeho obavy přetrvávají nebo co vlastně účastník zadávacího řízení nevysvětlil.

Navrhovatel se domnívá, že ze strany zadavatele došlo k porušení „zásady rei iudicatae“, neboť navrhovatel byl zadavatelem několikrát vyloučen z identického důvodu. Navrhovatel dále vyjádřil svou pochybnost nad tím, zda je přípustné, aby byl opakovaně vyloučen z téhož důvodu. Navrhovatel ve svém vyjádření uvedl následující: „Zadavatel (v momentě vypořádání nabídek stojíce v nadřazeném postavení vůči navrhovateli - v roli správního orgánu) rozhoduje o námitkách navrhovatele, a opakované ho vylučuje za zadávacího řízení, a to ze stále stejného důvodu. Navrhovatel se domnívá, že tento přístup je nutné odmítnout. V případě, že by totiž uspěl v tomto správním řízení a zadavateli by bylo uloženo nápravné opatření spočívající ve zrušení vyloučení navrhovatele, mohl by zadavatel navrhovatele následně po odeslání žádosti o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, opět vyloučit. Navrhovatel tedy z opatrnosti uvádí námitku rei iudicatae, přestože, si je vědom, že řízení před Úřadem není správním řízení jako takovým, ale správním řízením sui generis, neboť se domnívá, že i v takovém řízení by měly být dodržovány základní zásady správního řízení. Zadavatel tedy nejprve navrhovatele vyloučil na základě technikálie, respektive technického problému na jeho straně, následně navrhovatele vyloučil z důvodu nedostatečného vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny a následně, po případném zrušení tohoto rozhodnutí, by opět navrhovatele vyloučil ze stejného důvodu. Analogicky k § 2 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, se navrhovatel domnívá, že další vyloučení navrhovatele by již bylo nepřípustné, neboť by k němu zadavatel přistoupil z důvodu, pro který byl navrhovatel již vyloučen a tento důvod by byl shledán jako nesprávný a nedostatečný“.

Závěrem navrhovatel uvedl, že vzhledem k tomu, že se mohl z časových důvodů seznámit se správním spisem až dne 15. 11. 2018, neměl dostatek času pro sepsání detailnějšího vyjádření, a proto žádá o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí o 10 pracovních dnů.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle zákona, a proto návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v něm nijak srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu navrhovatel dostatečně neodůvodnil svou nabídkovou cenu a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil. Podle navrhovatele zadavatel ve snaze dostát ustanovení § 245 odst. 1 zákona rozhodl o námitkách vyčerpávajícím způsobem, ale pouze po formální stránce. Materiálně rozhodnutí o námitkách podrobnost a srozumitelnost podle navrhovatele postrádá.

Jelikož podle § 263 odst. 5 zákona může Úřad uložit v případě, že je rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad ve správním řízení nejprve tím, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách požadavku na přezkoumatelnost vyhovuje či nikoliv.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel").

Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Námitky navrhovatele směřují proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo navrhovateli oznámeno dne 10. 8. 2018. Podle navrhovatele zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení, a tím i v rozporu se zákonem jako celkem.

Podle tvrzení navrhovatele uvedeného v námitkách se zadavatel zásadním způsobem odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, neboť rozšířil kritéria hodnocení tak, že nově posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Navrhovatel k tomu v námitkách dále uvedl, že přestože zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval po účastnících sdělení předpokládané časové dotace jednotlivých zadávacích řízení, po uplynutí lhůty pro podání nabídek se zadavatel dle navrhovatele k tomuto kritériu hodnocení uchýlil, a to takovým způsobem, že dle navrhovatele následně došlo kombinací ceny a ilustrativního stanovení časové dotace u nadlimitního řízení ve svém důsledku k vyloučení navrhovatele.

Dále navrhovatel namítal, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií či na základě kritérií stanovených zadávací dokumentací, ale na základě subjektivních zkušeností či svých subjektivních pocitů z nabídky navrhovatele. Pochybení zadavatele podle navrhovatele pramení ze subjektivního přístupu ke stanovení a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty vycházel z průzkumu trhu a dále z vlastních subjektivních zkušeností se zadáváním veřejných zakázek.

Navrhovatel v námitkách dále uvedl, že domnívá-li se zadavatel, že nabídková cena účastníka vykazuje prvky mimořádně nízké nabídkové ceny, podle navrhovatele by měl na základě objektivních kritérií přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakého důvodu se domnívá, že nabídková cena účastníka je dle jeho názoru mimořádně nízká, a jakým způsobem by měl účastník postupovat, aby svou nabídkovou cenu vysvětlil. Vysvětlí-li účastník nabídkovou cenu v rozsahu, jaký zadavatel požadoval, a zároveň se zaručí, že je za svou nabídkovou cenu připraven a schopen plnit předmět veřejné zakázky, nemůže být dle navrhovatele následně takový účastník vyloučen, neboť by tím byl podroben libovůli zadavatele, který by mohl účastníky vylučovat pouze na základě svého uvážení.

Podle navrhovatele mu do dnešního dne nebyla ze strany zadavatele sdělena žádná konkrétní pochybnost o schopnosti navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky. Podle navrhovatele mu zadavatel ani jednou nebyl schopen jednoznačně sdělit, z čeho pramení jeho obava, že navrhovatel nebude schopen dostát své nabídkové ceně a nebude tedy schopen řádně plnit předmět plnění. Zadavatel dle navrhovatele neustále argumentuje rozporem orientační časové dotace sdělené nad rámec kritérií hodnocení se subjektivní zkušeností zadavatele. Nicméně z jakých objektivních důvodu se zadavatel domnívá, že navrhovatel nebude schopen dostát svému závazku, zadavatel dle navrhovatele ani jednou neuvedl.

Navrhovatel ve svých námitkách odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R141/2013/VZ-7706/2014/310/RBu ze dne 10. 4. 2014 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015, ze kterých dle navrhovatele vyplývá, že k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny musí docházet na základě několika různých faktorů, neboť v případě, že zadavatel při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny vychází pouze z jednoho faktoru, může tím dle navrhovatele jednoduše dojít k diskriminaci jednoho nebo více účastníků.

Podle navrhovatele zadavatel identifikoval nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou na základě v podstatě jediného kritéria, kterým je srovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, případně v ojedinělých případech i s nabídkami ostatních účastníků.

Navrhovatel k tomu v námitkách uvedl, že zadavatel měl nabídkovou cenu poměřovat s předmětem veřejné zakázky, tzn. materiálně. Dle navrhovatele však zadavatel nabídku navrhovatele hodnotil ryze formálně, nad rámec zákona a zadávacích podmínek, a to navíc značně subjektivně. Zadavatel se dle navrhovatele nijak nevypořádal s tím, že administrace veřejných zakázek je poměrně specifickým oborem, kdy pro tuto činnost dle navrhovatele ad absurdum stačí stůl, počítač, přístup na internet a tiskárna. Jinak je dle navrhovatele administrace veřejných zakázek relativně nízkonákladovou činností, neboť dle navrhovatele jsou nejcennější položkou zkušenosti daného administrátora, přičemž dle navrhovatele je čistě v dispozici konkrétního administrátora, jakým způsobem nastaví svou cenovou politiku, jak ocení své zkušenosti apod.

Pochybení zadavatele navrhovatel spatřuje také v tom, že se nijak nezamyslel a ani nijak neformuloval své obavy, proč by stěžovatel neměl být schopen plnit předmět veřejné zakázky v požadované kvalitě, přestože navrhovatel dle svého názoru prokázal svou kvalifikaci bez jakýchkoliv výhrad. Podle navrhovatele se zadavatel nijak nezamýšlel nad tím, co by mohlo navrhovateli zabránit v realizaci předmětu veřejné zakázky, přestože navrhovatel dle svého vyjádření v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 písm. a) a b) potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Navrhovatel dle svého názoru nad rámec žádostí zadavatele navíc vysvětlil stanovení své nabídkové ceny prostřednictvím způsobů uvedených v ustanovení § 113 odst. 5 písm. a) až c) zákona. I přesto ale dle navrhovatele došlo k jeho vyloučení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel se tedy opětovně ptá, z jakého konkrétního důvodu.

Navrhovatel v námitkách dále uvedl, že zadavatel neustále uvádí, že dle jeho subjektivního názoru není reálné administrovat nadlimitní řízení za pouhých 30 hodin. Podle navrhovatele je však předmětem hodnocení nabídková cena a nikoliv časová dotace. Zadavatel by se tak dle navrhovatele měl pozastavovat nad tím, zda je reálné administrovat nadlimitní řízení za cenu 19.500 Kč bez DPH, nikoliv za kolik hodin je reálné administrovat nadlimitní řízení.

Dále navrhovatel popisuje situaci na trhu administrace veřejných zakázek, kdy některé nabídkové ceny za hodinu poskytnutých služeb se dle navrhovatele pohybují pod hranicí 400 Kč bez DPH. Podle navrhovatele se pak vítězné nabídkové ceny pohybují kolem 12 000 Kč bez DPH za administraci nadlimitního zadávacího řízení, přičemž taková cena dle navrhovatele neznamená, že by vybraný administrátor nebyl schopen řádně a včas předmět veřejné zakázky plnit.

Navrhovateli však v odůvodnění rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení chybí konkrétní zdůvodnění, proč by neměl být za nabízenou cenu schopen předmět veřejné zakázky realizovat. Konkrétně navrhovatel uvádí, že v případě stavebních prací může zadavatel namítat na základě účastníkem předloženého výkazu výměr, že určitý druh materiálu nelze za účastníkem nabízenou cenu pořídit. Nebo například, že provoz či nájem určitého stroje či zařízení není reálně za účastníkem uvedenou cenu pořídit. Nicméně v tomto případě zadavatel dle navrhovatele žádné takové konkrétní námitky vůči stěžovateli nemá. Jedinou námitkou dle navrhovatele je, že dle názoru zadavatele není možné realizovat administraci nadlimitního řízení za 30 hodin. K tomu však navrhovatel uvádí, že hodinová dotace není předmětem hodnocení, dokonce ani sazba za hodinu administrace zadávacího řízení není předmětem hodnocení.

Podle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci nijak nespecifikoval jednotlivá zadávací řízení jinak než uvedením jejich druhu. Podle navrhovatele se však jednotlivá zadávací řízení mohou svým předmětem podstatně lišit, a tím by se lišila i jejich časová náročnost, a v důsledku toho i hodinová sazba. Jako příklad navrhovatel v námitkách uvádí veřejnou zakázku na nákup počítačů v nadlimitním režimu, přičemž dle navrhovatele se jedná o relativně nenáročnou zakázku, jejímž předmětem plnění je dodávka jednoho počítače v desítkách kusů, čímž se předpokládaná hodnota dle navrhovatele dostává nad hranici pro nadlimitní řízení, ale svou náročností tato zakázka dle navrhovatele do jisté míry odpovídá náročnosti veřejné zakázky malého rozsahu. Navrhovatel k tomu dodal, že zadavatel vedle toho může zadávat nadlimitní řízení na stavební práce, které samozřejmě s sebou nese vyšší časovou náročnost, neboť dle navrhovatele zahrnuje častou komunikaci se zadavatelem ohledně adekvátního stanovení předmětu plnění, nastavení kvalifikace apod. Nicméně podle navrhovatele zadavatel řízení tímto způsobem nijak nerozlišuje.

K tvrzení navrhovatele uvedenému v oznámení o vyloučení, že není možné provést administraci zadávacího řízení v nadlimitním režimu za 30 hodin, navrhovatel v námitkách uvedl, že šlo o pouhý odhad, kterého v některých zadávacích řízeních nemusí být vůbec dosaženo. Taxativně vymezené úkony uvedené v návrhu rámcové dohody dle navrhovatele zahrnují maximálně možné rozpětí úkonů, které mohou v průběhu zadávacího řízení nastat. Některé úkony ale dle navrhovatele nemusí být vůbec provedeny. Navrhovatel tak počítá s tím, že případný časový přesah některých administrovaných zakázek se vykompenzuje v rámci jiných. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013, podle kterého dle navrhovatele při posuzování zdůvodnění způsobu mimořádně nízké nabídkové ceny je nutno vzít v úvahu veškeré faktory promítající se do nabídkové ceny. V tomto konkrétním případě je tak dle navrhovatele nutno vzít do úvahy právě rozsah veřejné zakázky a širší kontext plnění celého předmětu veřejné zakázky, nikoliv posuzovat pouze jediný případ administrace veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu odděleně od ostatního plnění.

Dále navrhovatel poukazuje na to, že žádný zákonný ani podzákonný předpis nestanoví, jak vysoká má být odměna advokáta, resp. nestanoví dolní hranici advokátovy odměny za poskytování právních služeb. Navrhovatelova strategie tak dle jeho vyjádření v sobě odráží zkušenosti s jinými obdobnými zakázkami na administraci zadávacích řízení na základě uzavřené rámcové dohody, přičemž navrhovatel samozřejmě počítá s tím, že jeho zisk nebude tak vysoký, jako by mohl být u klientů ze soukromého sektoru.

Podle navrhovatele je také třeba upozornit na fakt, že administrace veřejných zakázek u konkrétního zadavatele v sobě vždy zahrnuje určitá specifika a první zadávané zakázky tak budou jistě časově náročnější. Podle navrhovatele to však bude do doby, než se nastaví vzájemná komunikace a připraví se vzorová dokumentace pro konkrétního zadavatele. Následně dle navrhovatele dochází z velké části k replikaci řízení, přičemž administrativní činnost související s přípravou protokolů, vyplňováním formulářů ve Věstníku veřejných zakázek a komunikací s dodavateli připravují osoby v pozici studentů či asistentek, jejichž hodinová práce je dle navrhovatele ještě výrazně levnější než hodinová sazba advokáta.

Dále navrhovatel poukazuje na nástup povinné elektronizace, se kterou se dle navrhovatele veškeré úkony a procesy při administraci zadávacího řízení podstatně zjednoduší.

Navrhovatel závěrem námitek uvedl, že konstatování zadavatele, že „orientační časové dotace jsou nepřiměřené nízké, což potvrdilo požadované rozepsání orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům“, nepovažuje za argument způsobilý k vyloučení stěžovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu neobjasnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Navrhovatel tak shrnuje, že zadavatel porušil § 6 odst. 1 zákona, konkrétně nerespektoval zásadu transparentnosti a přiměřenosti. Zadavatel dle navrhovatele nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu zadávacího řízení, kdy tato neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a čase obvyklé. Zadavatel dle navrhovatele dále netransparentně hodnotil mimořádně nízkou nabídkovou cenu, když při jejím hodnocení vycházel z chybně stanovené předpokládané hodnoty. Ani v zadávací dokumentaci ani v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele přitom zadavatel dle navrhovatele neuvádí, jakým způsobem a na základě jakých všech faktorů hodnotil a určoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Dále zadavatel dle navrhovatele hodnotil mimořádně nízkou nabídkovou cenu na základě kritérií, která nebyla stanovena v zadávací dokumentaci, konkrétně pak hodinovou sazbou a časovou dotací.

Na základě výše uvedeného navrhovatel navrhuje, aby zadavatel zrušil své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 10. 8. 2018.

Zadavatel uvedl, že nezpochybňuje skutečnost, že základním a jediným kritériem hodnocení veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena bez DPH. Podle zadavatele je však jeho postup v zadávacím řízení zcela v souladu se zadávací dokumentací.

Podle zadavatele není pravdivé tvrzení navrhovatele v námitkách, že nebyl zadavatelem v průběhu zadávacího řízení vyzván k žádnému jinému doplnění či vysvětlení nabídky kromě žádosti o zdůvodnění své mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel uvedl, že navrhovatel byl ve fázi posuzování nabídky žádostí podle § 46 zákona dvakrát vyzván k objasnění či doplnění své nabídky. Na obě tyto žádosti navrhovatel dle zadavatele odpověděl a splnil tak kvalifikační předpoklady stanovené v zadávací dokumentaci. Podle zadavatele je však třeba rozlišovat mezi posouzením splnění kvalifikačních předpokladů a posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny. Vyloučení navrhovatele se dle zadavatele zakládalo jen a pouze na nedostatečném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Dále zadavatel odmítl námitku navrhovatele, že se zadavatel odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, když posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Zadavatel upozornil na to, že posuzovaní mimořádně nízké nabídkové ceny a hodnocení nabídek jsou zcela odlišné instituty. Podle zadavatele proběhlo hodnocení nabídek zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zadávací dokumentace, přičemž na základě provedeného hodnocení se umístila nabídka navrhovatele na prvním místě. Následně bylo dle zadavatele v souladu s ustanovením § 39 odst. 4 zákona provedeno posouzení podmínek účasti, včetně posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Dle zadavatele byla následně hodnotící komisí v nabídce navrhovatele identifikována mimořádně nízké nabídková cena, a to hned na základě několika indikátorů, které dle zadavatele vycházejí z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, jakož i správních soudů. Dále zadavatel uvedl, že první žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny byla navrhovateli doručena dne 21. 6. 2018, druhá pak dne 3. 8. 2018. V odpovědi na první žádost navrhovatel dle zadavatele mj. uvedl informaci o hodinové sazbě a časové dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Podle zadavatele navrhovatel po něm nemůže požadovat, aby tyto informace ignoroval. Situace, kdy by zadavatel nemohl reagovat na skutečnosti, jež se dozvěděl ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a jež s nabídkovou cenou bezprostředně souvisí a jsou pro její výši zcela zásadní, by byla dle zadavatele absurdní a naprosto by odporovala smyslu institutu objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Zadavatel dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S104/2011/VZ-6553/2011/540/VKu ze dne 25. 5. 2011, ve kterém dle zadavatele Úřad uvedl, že hodnotící komise je v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny oprávněna obecně požadovat od účastníků zadávacího řízení jakékoliv informace týkající se vlastností nabízeného plnění, které ovlivňují jeho nabídkovou cenu. Podle zadavatele časové dotace jednoznačně souvisejí s nabídkovou cenou, neboť ta byla stanovena na základě součinu hodinové sazby a předpokládané časové dotace v hodinách. Zadavatel tak zdůraznil, že předpokládaná časová dotace bezesporu ovlivňuje nabídkovou cenu, proto je právem zadavatele s touto informací pro účely posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny dále pracovat.

K námitce navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil nabídkovou cenu, která bude považována za mimořádně nízkou, případně způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny, zadavatel uvedl, že podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele se tak jedná o pouhou možnost zadavatele, nikoliv o povinnost. Skutečnost, že si zadavatel výše uvedené v zadávací dokumentaci předem nestanovil, ho dle jeho názoru nezbavuje povinnosti posuzovat nabídky účastníků zadávacího řízení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele v jeho postupu tedy nelze spatřovat porušení zásady transparentnosti, jak tvrdí navrhovatel v námitkách.

Zadavatel dále uvedl, že identifikuje-li v nabídce mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je pro dodržení příslušných zákonných ustanovení žádoucí, aby zaslal danému účastníkovi zadávacího řízení žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž dle ustálené rozhodovací praxe i komentářové literatury musí být tato žádost konkrétní, resp. musí směřovat na konkrétní skutečnosti, které souvisí s výší nabídkové ceny, a zároveň by měla být formulována tak, aby na ni mohl účastník zadávacího řízení odpovídajícím způsobem reagovat. K tomu zadavatel uvedl, že mu byla v odpovědi na první žádost od navrhovatele vytýkána přílišná vágnost a nedostatečná konkrétnost této žádosti. Zadavatel dle svého vyjádření toto pochybení uznal a následně navrhovateli zaslal druhou žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž ta již byla dle zadavatele vyhotovena zcela v souladu s rozhodovací praxí, byla konkrétní a týkala se pouze skutečností, které ovlivňují nabídkovou cenu či s ní úzce souvisí. Podle navrhovatele s nabídkovou cenou souvisí a její výší ovlivňují právě i předpokládané časové dotace. Zadavatel tedy dle svého názoru žádostí a následným vyloučením navrhovatele pro nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny nepřekročil zadávací podmínky a už vůbec tímto postupem dle zadavatele nedošlo k rozšíření kritérií hodnocení.

Dále se zadavatel zabýval tvrzením navrhovatele, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií či na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci, ale na základě subjektivních zkušeností či svých subjektivních pocitů. Zadavatel uvedl, že důvodem vyloučení bylo nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany navrhovatele, nikoliv subjektivní zkušenosti či subjektivní pocity z nabídky navrhovatele. Podle zadavatele subjektivní prvek navrhovatel spatřuje zřejmě v tom, že zadavatel navrhovatelem uvedené předpokládané časové dotace rozporoval jako nedostatečné, nepřiměřeně nízké a neodpovídající skutečným potřebám. K tomu zadavatel uvedl, že pro podpoření tohoto svého přesvědčení doložil navrhovateli tabulku s počty hodin, za která byla v minulosti zadavateli kompletně administrována otevřená nadlimitní řízení, přičemž v každém jednotlivém případě šlo o výrazně vyšší počet hodin, než navrhovatelem deklarovaných třicet. Jak zadavatel uvedl, skutečně vycházel ze svých zkušeností, nicméně proč jsou tyto označovány v námitkách jako „subjektivní", to navrhovatel dle zadavatele neuvedl.

K námitce navrhovatele, že subjektivní zkušenosti nemohou být předmětem hodnocení, zadavatel opětovně uvedl, že jediným kritériem hodnocení byla celková nabídková cena bez DPH. Podle zadavatele žádné jiné kritérium hodnocení nebylo v rámci hodnocení podaných nabídek použito a v žádném případě se zadavatel nesnažil zhojit nedostatky kritérií hodnocení ex post, jak dle zadavatele tvrdí navrhovatel. Posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny ani následné posuzování zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny dle zadavatele nijak nesouvisí s procesem hodnocení nabídek.

Zadavatel dále souhlasí s tvrzením navrhovatele, že co nejnižší nabídková cena je základním cílem každého zadávacího řízení, neboť smyslem veřejných zakázek je docílit co nejhospodárnějšího nakládání s veřejnými prostředky, nicméně zadavatel v tomto tvrzení postrádá uvedení širších souvislostí, např. existenci institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele institut mimořádně nízké nabídkové ceny slouží k ochraně zadavatele před případným nekvalitním plněním a jeho účelem je umožnit zadavateli, aby se v případě pochybností o reálnosti nabízené ceny dotázal účastníka zadávacího řízení na odůvodnění stanovení výše jeho ceny.

Podle zadavatele navrhovatel v námitkách dále uvedl: „Domnívá-li se zadavatel, že nabídková cena účastníka vykazuje prvky mimořádně nízké nabídkové ceny, měl by, a to na základě objektivních kritérií přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakého důvodu se domnívá, že nabídková cena účastníka je dle jeho názoru mimořádně nízká a jakým způsobem by měl účastník postupovat, aby svou nabídkovou cenu vysvětlil. Přičemž vysvětlí-li účastník nabídkovou cenu v rozsahu, jaký zadavatel požadoval a zaručí se zároveň, že je za svou nabídkovou cenu připraven a schopen plnit předmět veřejné zakázky, nemůže být následně takový účastník vyloučen, neboť by tím byl podroben libovůli zadavatele, který by mohl účastníky vylučovat pouze na základě svého uvážení." Zadavatel k tomu uvedl, že postupoval přesně v souladu s první větou citovaného ustanovení námitek, kdy přezkoumatelným způsobem odůvodnil, z jakého důvodu považuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, přičemž následně v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny formuloval své dotazy dostatečně konkrétně a návodně. Indikátorů, které vedly hodnotící komisi k závěru o přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, bylo dle zadavatele hned několik. K tomu zadavatel uvedl, že prvně komise posuzovala, zda nabídková cena navrhovatele je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky navrhovatelem plněn. Dalším pomocným indikátorem byl dle zadavatele značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou navrhovatele. V neposlední řadě komise dle zadavatele porovnávala nabídkové ceny jednotlivých účastníků zadávacího řízení mezi sebou, resp. došlo k poměření nabídkové ceny stěžovatele a průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Jak zadavatel uvedl, souhrn těchto skutečností vedl hodnotící komisi a zadavatele k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele. Zadavatel tak shrnuje, že navrhovatel věděl již od první žádostí o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, na základě kterých indikátorů byla v jeho nabídce identifikována mimořádně nízká nabídková cena, tento postup zadavatele je tak dle jeho názoru zcela transparentní a přiměřený, přičemž plně zohledňuje zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dále zadavatel uvedl, že hodnotící komise při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny a při formulaci žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny vycházela mj. z ustálené rozhodovací praxe soudů i Úřadů, a konkrétně odkázal na rozhodnutí Úřadu „č. j. S65/2010 ze dne 25. 5. 2010“, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 42/2012-57 ze dne 17. 10. 2012, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0756/2015/VZ-45929/2015/513/JLí ze dne 7. 9. 2016 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0753/2015/VZ-45443/2015/532/ZČa ze dne 20. 7. 2016.

Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že mu nebyla ze strany zadavatele sdělena žádná konkrétní pochybnost o jeho schopnosti řádně plnit předmět veřejné zakázky, a že zadavatel neuvedl objektivní důvody, pro které se domnívá, že stěžovatel nebude schopen dostát svému závazku. Zadavatel k tomu uvedl, že nikdy netvrdil, že navrhovatel nebude schopen dostát svému závazku. Podle zadavatele se jednalo pouze o oprávněné podezření hodnotící komise, že stěžovatel nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky splnit, přičemž dle zadavatele je institut mimořádně nízké nabídkové ceny přesně pro tuto situaci součástí zákona. Zadavatel tedy zdůraznil, že nezpochybňoval schopnost navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky, nýbrž schopnost navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu.

K navrhovatelem uvedeným citacím rozhodnutí Úřadu, z nichž navrhovatel dle zadavatele vyvozuje závěr, že k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny musí docházet na základě několika různých faktorů, jinak může dojít k diskriminaci jednoho nebo více účastníků, zadavatel uvedl, že jak již konstatoval výše, hodnotící komise použila k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny hned několik faktorů/indikátorů, které shodně poukázaly na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, podle zadavatele byly konkrétně použity tyto indikátory – vztah nabídkové ceny navrhovatele a předmětu veřejné zakázky, vztah nabídkové ceny navrhovatele a výše předpokládané hodnoty, vztah nabídkové ceny navrhovatele a průmětu nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Postup, jak hodnotící komise dospěla k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele včetně myšlenkových pochodů jednotlivých členů hodnotící komise, je dle zadavatele zaznamenán jak v žádostech o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, tak v oznámení o vyloučení. Podle zadavatele tak hodnotící komise postupovala zcela transparentně a přiměřeně, přičemž její postup je dle zadavatele objektivně přezkoumatelný.

K tvrzení navrhovatele, že „...zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu jako maximální a nepřekročitelnou, předpokládanou hodnotu tedy nelze vnímat jako určitou průměrnou předpokládanou hodnotu, kolem níž by mohly oscilovat nabídky jednotlivých účastníků, ale jedná se o horní hranici nabídkových cen, tudíž by zadavatel již z tohoto faktu měl předpokládat, že nabídkové ceny budou nižší, a to i výrazně nižší, než předpokládaná hodnota..." zadavatel uvedl, že tento postup je zcela v souladu se zákonem a jde o běžnou praxi zadavatelů, což zadavatel dovozuje i z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0243/2012/VZ-6486/2013/310/RBu ze dne 12. 4. 2013, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S260/2009-2873/2010/530/JVa ze dne 17. 3. 2010 a z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R47/2014/VZ-1584/2015/321/MMl ze dne 16. 1. 2015. Zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že předpokládaná hodnota tvoří horní hranici nabídkových cen, tzn., že nabídkové ceny budou nižší než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Podle zadavatele však z této skutečnosti nelze vyvozovat závěr, že zadavatel, resp. hodnotící komise nemá právo posuzovat podané nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny.

K námitce navrhovatele, že nabídková cena by měla být poměřována s předmětem veřejné zakázky, tzn. materiálně, zadavatel uvedl, že hodnotící komise tak učinila, což lze doložit mj. odůvodněním žádosti o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 i samotným oznámením o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018. Podle zadavatele hodnotící komise v rámci posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny důsledně zohlednila všechny aspekty a specifika poptávaného předmětu plnění.

K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel nevypořádal s tím, že administrace veřejných zakázek je poměrně specifickým oborem, zadavatel uvedl následující. Podle zadavatele se náplň práce jednotlivých administrátorů veřejných zakázek může co do svého obsahu lišit, a to i velmi výrazně. Podle zadavatele vždy záleží na míře specifikace a samozřejmě rozsahu úkonů ve smlouvě, která je s příslušným administrátorem uzavírána. Záleží tedy na zadavateli, resp. na zadávacích podmínkách, o jak široký rozsah administrace zadávacích řízení v daném případě půjde. Zadavatel uvedl, že jsou případy, kdy zadavatel poptává administraci zadávacích řízení zahrnující čistě administrativní činnosti - zveřejňování formulářů ve Věstníku veřejných zakázek, hlídání lhůt, vyhotovování protokolů, závěrečných zpráv, apod., přičemž cena za tyto administrativní činnosti bude dle zadavatele nižší, než v případech, kdy se bude jednat o tzv. kompletní a komplexní administraci zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel dle svého vyjádření poptával kompletní a komplexní administraci zadávacího řízení. Rozsah plnění veřejné zakázky je dle zadavatele stanoven v čl. III rámcové dohody, a to pomocí taxativního výčtu jednotlivých úkonů, který bude administrátor zadávacích řízení pro zadavatele vykonávat. Z předmětného článku rámcové dohody je dle zadavatele zřejmé, že rozsah úkonů je velmi široký a bude se tedy jednat o kompletní a komplexní administraci zadávacího řízení.

Podle zadavatele je třeba brát také v potaz, že v rámci technické kvalifikace požadoval, aby dodavatelé měli mezi členy realizačního týmu též osobu s ukončeným vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru stavebním. I když se dle zadavatele nejedná o běžný požadavek v zadávacích podmínkách veřejných zakázek na administraci zadávacích řízení, je tento požadavek odůvodněn potřebou zadavatele. Z toho dle zadavatele vyplývá, že předmětem administrace zadávacích řízení budou kromě konzultací právního charakteru rovněž i konzultace odborně-technické.

Z výše uvedeného dle zadavatele vyplývá, zadavatel velmi důkladně zohlednil specifika daného oboru a předmětu poptávaného plnění. Podle zadavatele byla nabídková cena hodnotící komisí posuzována skutečně materiálně, tedy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to při zohlednění všech jeho specifik.

Navrhovatel dle zadavatele v námitkách podotýká, že je zcela v dispozici konkrétního administrátora, jakým způsobem nastaví svou cenovou politiku. K tomu zadavatel uvedl, že žádným způsobem nezpochybnil právo navrhovatele rozhodovat o své cenové politice, nicméně dle zadavatele je s podivem, že de facto analogické právo zadavatele – a sice právo rozhodovat o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny – je zadavateli navrhovatelem upíráno, přestože byla dle zadavatele dodržena všechna související zákonná ustanovení.

K námitce navrhovatele, že se hodnotící komise při hodnocení nabídek uchýlila pouze k mechanickému poměřování číselných hodnot, tedy nabídkových cen a předpokládané hodnoty, zadavatel opětovně zdůraznil, že hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zadávací dokumentací, kdy jediným kritériem hodnocení byla celková nabídková cena v Kč bez DPH. Podle zadavatele je hodnotící komisi ze strany navrhovatele na jednu stranu vytýkáno, že při hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny postupovala na základě subjektivních zkušeností či subjektivních pocitů z nabídky, na druhé straně však i to, že se uchýlila pouze k mechanickému poměřování číselných hodnot. Podle zadavatele si tak jednotlivé argumenty navrhovatele protiřečí.

V souvislosti s tvrzením navrhovatele, že se zadavatel nijak nezamyslel a ani nijak neformuloval své obavy, proč by navrhovatel neměl být schopen plnit předmět veřejné zakázky v požadované kvalitě, přestože prokázal svou kvalifikaci bez jakýchkoliv výhrad, zadavatel odkázal na smysl institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, kterým podle zadavatele je ochrana zadavatele před případným nekvalitním plněním, a jeho účelem je umožnit zadavateli, aby se v případě pochybností o reálnosti nabízené ceny dotázal účastníka zadávacího řízení na odůvodnění stanovení výše jeho ceny. Zadavatel zdůraznil, že důvodem vyloučení nebyla pouze pochybnost hodnotící komise o reálnosti nabídkové ceny, nýbrž to, že navrhovatel nebyl schopen svou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnit v souladu se žádostí, která mu byla zaslána dne 3. 8. 2018. Zadavatel tak dle svého názoru postup v souladu s § 48 odst. 4 zákona. Dále k tomu zadavatel citoval komentářovou literaturu (PODEŠVA, Vilém. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář, str. 197. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-102-6), kde je dle zadavatele uvedeno: „Doplňujeme, že pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. I v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou."

Ohledně absence formulace obav, proč by navrhovatel neměl být schopen plnit předmět veřejné zakázky, zadavatel odkázal jak na žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018, tak na oznámení o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018.

K dotazu navrhovatele, z jakého konkrétního důvodu byla jeho nabídka vyloučena, zadavatel uvedl, že důvodem bylo nedostatečné vysvětlení/zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel dle svého názoru postupoval v souladu s výše citovanou komentářovou literaturou (viz bod 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí), podle které je třeba pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny hodnotit materiálně, tzn., že v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou. Z tohoto důvodu byl navrhovatel dle zadavatele v souladu s § 48 odst. 4 zákona ze zadávacího řízení vyloučen.

K tvrzení navrhovatele, že předmětem hodnocení je nabídková cena a nikoliv časová dotace, z čehož dle navrhovatele plyne, že zadavatel by se měl pozastavovat nad tím, zda je reálné administrovat nadlimitní řízení za cenu 19.500 Kč bez DPH, nikoliv nad tím, za kolik hodin je reálné administrovat nadlimitní řízení, zadavatelopětovně upozornil na úzkou spojitost mezi počtem hodin, tedy časovou dotací, a výslednou cenou za administraci příslušného zadávacího řízení. Rozporoval-li zadavatel reálnost časové dotace, rozporoval dle svého názoru i výslednou cenu za administraci příslušného zadávacího řízení, tedy i celkovou nabídkovou cenu.

Zadavatel se dále vyjádřil k tvrzení navrhovatele, že situace na trhu administrace veřejných zakázek je taková, že chtějí-li dodavatelé uspět, musí nabízet nabídkové ceny za hodinu poskytnutých služeb někdy i hluboko pod hranicí 1 000 Kč bez DPH. Navrhovatel dle zadavatele uvedl příklad z nedávné doby, kdy hodinová sazba za poskytování těchto služeb činila 379 Kč bez DPH. Podle zadavatele by tyto informace mohly sloužit jako podpůrné argumenty k vysvětlení/zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, v námitkách se však dle zadavatele jedná o informace irelevantní, z nichž není jednoznačně patrné, jaké porušení zákona zadavatelem mají dokládat. Zadavatel následně uvádí, že toto tvrzení nerozporuje, avšak podle něho není ničím podloženo a postrádá vypovídací hodnotu, neboť zadavateli není znám přesný rozsah provedené administrace. Zadavatel by dle svého přesvědčení mohl vyhledat naopak nejvyšší hodinovou sazbu, která byla za administraci veřejných zakázek poskytnuta. Podle zadavatele však takové krajní hodnoty nevypovídají o skutečné situaci na trhu.

Dále zadavatel odkazuje na průzkum trhu, který provedl v prosinci 2017, ze kterého dle zadavatele plyne, že nabídkové ceny navrhovatele neodpovídají tržním cenám, resp. jsou hluboko pod nimi. Podle zadavatele má provedený průzkum trhu objektivní charakter, není mu tedy jasné, proč mu navrhovatel opakovaně vytýká subjektivní přístup při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel také dodal, že na základě tohoto průzkumu trhu byla stanovena také předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Podle zadavatele tedy byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena kvalifikovaně a v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními. Zadavatel si tak není vědom, v čem navrhovatel spatřuje pochybení při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Podle zadavatele je také zarážející, že navrhovatel v nedávné době poskytoval služby administrace veřejných zakázek opakovaně za hodinovou sazbu ve výši 2 500 Kč bez DPH. Přesto navrhovatel dle zadavatele uvedl, že hodinové sazby v odvětví administrace veřejných zakázek se běžně pohybují pod hranicí 1 000 Kč bez DPH.

K námitce navrhovatele, že mu „v odůvodnění rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení chybí konkrétní zdůvodnění, proč by neměl být za nabízenou cenu schopen předmět zadávacího řízení realizovat", zadavatel opět uvedl, že se pochybnosti hodnotící komisevztahovaly k realizaci předmětu plnění za nabídkovou cenu, jež byla identifikována jako mimořádně nízká. Tyto pochybnosti byly dle zadavatele detailněji popsány v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny zedne 3. 8. 2018, ve které byly zadavatelem rovněž formulovány konkrétní dotazy bezprostředněsouvisející s výší nabídkové ceny. Vzhledem k tomu, že navrhovatel dle zadavatele naněkteré dotazy uvedené v této žádosti neodpověděl, případně neodpověděl dostatečně, čímž nedošlo ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, byl dle zadavatele ze zadávacího řízení vyloučen v souladu s ustanovením § 48 odst. 4 zákona.

Zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že hodinová dotace není předmětem hodnocení. Dále k tomu ale dodává, že to však nezbavuje zadavatele možnosti zabývat se hodinovou dotací v rámci posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny, jež byla v nabídce navrhovatele identifikována. Podle zadavatele, jak již uvedl výše, hodinová dotace úzce souvisí s celkovou cenou za administraci příslušného druhu zadávacího řízení, neboť bezprostředně ovlivňuje její výši.

Zadavatel souhlasí také s tvrzením navrhovatele, že jednotlivá zadávací řízení se mohou podstatně lišit svým předmětem, časovou náročností apod. Zadavatel ale upozorňuje na odst. 2 a 3 čl. I návrhu rámcové dohody, ze kterého dle zadavatele vyplývá, že o tom, jaká zadávací řízení budou administrována, rozhoduje jen a pouze zadavatel. Zadavatel tedy dle svého vyjádření bude rozhodovat o tom, jaká zadávací řízení bude administrovat daný dodavatel a jaká si bude administrovat zadavatel sám prostřednictvím svých zaměstnanců. Z toho dle zadavatele vyplývá, že externímu administrátorovi budou zadávány k administraci zejména složitější zadávací řízení, u nichž se dle zadavatele předpokládá i větší časová náročnost. Podle zadavatele tak navrhovatel nemůže předpokládat, která zadávací řízení by administroval, tudíž dle zadavatele nemůže kvalifikovaně předpokládat ani to, že některá nadlimitní řízení budou administrována s časovou náročností menší než 30 hodin.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel neměl vystavět svoji argumentaci na rozporování časové dotace, kdy navrhovatel opět zdůrazňuje, že šlo o pouhý odhad, kterého v některých zadávacích řízení nemusí být vůbec dosaženo, zadavatel uvedl, že trvá na svém právu zabývat se časovou dotací, jelikož dle zadavatele úzce souvisí s výslednou nabídkovou cenou a přímo ovlivňuje její výši. Zároveň zadavatel zdůraznil, že pochybnosti hodnotící komise o reálnosti časové dotace nebyly bezprostředním důvodem pro vyloučení navrhovatele, ale tímto důvodem bylo nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. K tomu zadavatel opětovně uvedl citaci z komentářové literatury: „Doplňujeme, že pojem zdůvodnění mimořádněnízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. I v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne vestanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečnéz hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třebapovažovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou."

Podle zadavatele navrhovatel v námitkách uvedl, že taxativně vymezené úkony uvedené v návrhu rámcové dohody zahrnují maximální možné rozpětí úkonů, které mohou v průběhu zadávacího řízení nastat, přičemž dle navrhovatele některé úkony nemusí vůbec nastat. K tomu zadavatel uvedl, že si je toho vědom, nicméně dle zadavatele měl účastník zadávacího řízení při kvalifikovaném odhadu jednotlivých časových dotací počítat s určitou časovou rezervou s ohledem na komplikovanější a náročnější zadávací řízení, zejména jde-li o nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce, kde dle zadavatele bývá zvýšený počet žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, námitek apod.

K tvrzení navrhovatele, že případný časový přesah některých administrovaných zakázek se vykompenzuje v rámci jiných, zadavatel uvedl, že toto nevylučuje, nicméně na základě svých zkušeností, které dle svého vyjádření již předestřel v rozhodnutí o námitkách, o tom pochybuje. Nicméně dle zadavatele jde opět o pouhou predikci navrhovatele vztahující se k situaci, která v budoucnu teprve nastane, proto je dle zadavatele bezpředmětné o ní dále polemizovat.

K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013 zadavatel uvedl, že se tímto rozhodnutím Úřadu řídil. Podle zadavatele bylo důvodem vyloučení navrhovatele nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť navrhovatel svoji nabídkovou cenu dle zadavatele nezdůvodnil v rozsahu, v jakém to zadavatel v žádosti ze dne 3. 8. 2018 požadoval. Podle zadavatele hodnotící komise posuzovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu z materiálního hlediska, tedy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž dle zadavatele byla zohledněna všechna specifika předmětu veřejné zakázky, tj. zejména okruh úkonů, které tvoří předmět veřejné zakázky. Podle zadavatele je nutné přihlédnout také k faktu, že je zcela v uvážení zadavatele, která zadávací řízení bude administrovat vybraný dodavatel. Podle zadavatele lze již předem říci, že půjde převážně o zadávací řízení složitější, časově náročnější, jejichž administraci by zadavatel nebyl schopen zajistit prostřednictvím svých kmenových zaměstnanců. Zejména to je dle zadavatele hlavní důvod, proč se veřejní zadavatelé právě k outsourcingu administrace zadávacích řízení uchylují stále častěji.

Jak zadavatel dále uvedl, podle navrhovatele je nutno vzít v úvahu rozsah veřejné zakázky a širší kontext plnění celého předmětu veřejné zakázky, nikoliv posuzovat pouze jediný případ administrace veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu odděleně od ostatního plnění. Podle zadavatele však v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 bylo uvedeno, že hodnotící komise shledala mimořádně nízkou nabídkovou cenu u všech dílčích položek, přičemž zejména kompletní administrace nadlimitního řízení za 19 500 Kč bez DPH vzbuzuje největší pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit za tuto cenu předmět veřejné zakázky řádně a v požadované kvalitě. Z toho je dle zadavatele zřejmé, že hodnotící komise se zabývala zejména cenou za administraci zadávacího řízení v nadlimitním režimu, nicméně mimořádně nízká nabídková cena byla dle zadavatele shledána i u všech ostatních druhů zadávacích řízení. Zadavatel k tomu dále uvedl, že hodnotící komise samozřejmě mohla ve své žádosti požadovat například to, aby navrhovatel vyplnil časové dotace k jednotlivým úkonům i pro veřejnou zakázku malého rozsahu, zjednodušené podlimitní řízení a jednací řízení bez uveřejnění/jednací řízení s uveřejněním, nicméně to dle zadavatele považovala za nadbytečné, neboť dle zadavatele by tento postup byl zcela analogický tomu u nadlimitní veřejné zakázky. Několikrát bylo dle zadavatele zmíněno, že to, co hodnotící komise uvedla u nadlimitní veřejné zakázky, se přiměřeně použije i na ostatní položky nabídky. Postup, jakým navrhovatel stanovil výslednou cenu za příslušnou položku - tedy násobení hodinové sazby a orientační časové dotace - je dle zadavatele u každé položky totožný.

Dále zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že žádný zákonný ani podzákonný předpis nestanoví, jak vysoká má být odměna advokáta. Zadavatel však zároveň upozorňuje na existenci advokátního etického kodexu, což je dle zadavatele stavovský předpis vydaný Českou advokátní komorou, jenž stanoví pro advokáty závazná etická pravidla výkonu advokacie. Dále zadavatel uvedl některé citace z článku JUDr. Lukáše Slaniny a Mgr. Vladimíra Janoška, který se dle zadavatele věnuje odměně advokáta mj. právě v rámci zadávacích řízení.

Podle zadavatele navrhovatel uvedl, že při stanovení své cenové politiky a zvolení strategie vycházel ze zkušeností s obdobnými zakázkami. Podle zadavatele je tedy zarážející, že totožné služby, které navrhovatel ještě v nedávné době poskytoval za 2 500 Kč bez DPH za hodinu, navrhovatel nyní nabízí za 650 Kč bez DPH. Podle zadavatele byl navrhovatel prostřednictvím žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 dotázán, proč došlo k takto markantnímu snížení hodinové sazby z jeho strany. Navrhovatel však dle zadavatele vysvětlení odmítl poskytnout. Co se týče tvrzení navrhovatele, že počítá s nižším ziskem než u klientů ze soukromého sektoru, zadavatel opět odkázal na článek JUDr. Lukáše Slaniny a Mgr. Vladimíry Janoška. V něm je dle zadavatele mj. uvedeno i to, že pravděpodobně není v souladu s čl. 10 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže advokátů České republiky, pokud stěžovatel argumentuje, že pro veřejný sektor nabízí odměnu nižší než tu, kterou v obdobných věcech účtuje jiným subjektům.

K tvrzení navrhovatele, že první zakázky budou časově náročnější, ale postupně bude tato časová náročnost snižována, a že z velké části bude docházet k replikaci řízení, zadavatel uvedl, že je to zadavatel, kdo bude vybranému dodavateli „přidělovat“ zadávací řízení k administraci, přitom lze dle zadavatele předpokládat, že tato zadávací řízení se budou svými předměty značně lišit. Navrhovatel tak dle zadavatele nemůže kvalifikovaně předpokládat, že dojde k výraznější úspoře času např. kopírováním textu z jedné zadávací dokumentace do druhé. Nadto je dle zadavatele třeba brát v úvahu i to, že externí administrátor musí úzce spolupracovat se zadavatelem a pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zapracovat do návrhu zadávací dokumentace. Zadavatel dále uvedl, že při zpracování složitějších zadávacích dokumentací nejsou výjimkou velké počty konzultací, než je dosaženo finální verze zadávací dokumentace, která bude zpracována ke vzájemné spokojenosti obou stran.

K argumentu navrhovatele, že administrativní činnost související s přípravou zadávacích řízení vykonávají zejména osoby v pozici studentů či asistentek, jejichž hodinová práce je dle navrhovatele levnější než hodinová sazba advokáta, zadavatel uvedl, že těžiště práce administrátora netkví pouze v administrativních činnostech, ale v „kvalifikovanější“ práci, jako je tvorba kritérií hodnocení, kvalifikačních předpokladů, vydefinování předmětu plnění, tvorba návrhů smluv, vypořádání případných námitek apod. Zadavatel nadto uvedl, že stanovil v rámci technické kvalifikace požadavky na členy realizačního týmu, přičemž dle zadavatele by to měly být právě tyto osoby, které se budou převážně podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, jinak by tento kvalifikační předpoklad dle zadavatele postrádal smysl.

Podle zadavatele navrhovatel dále poukazoval na zjednodušení procesů při administraci zadávacích řízení, ke kterému došlo v souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a povinnou elektronizací. K tomu zadavatel uvedl, že skutečně došlo ke zjednodušení některých procesů oproti minulé právní úpravě, to však zadavatel dle svého vyjádření již zohlednil při tvorbě zadávacích podmínek. Podle zadavatele to tedy nic nemění na závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, ani na jeho následném vyloučení pro nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Navrhovatel dle zadavatele v následujícím odstavci námitek uvádí, že odmítá vyloučení na základě pouhé pochybnosti hodnotící komise o schopnosti účastníka zadávacího řízení plnit řádně předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla shledána jako mimořádně nízká. K tomu zadavatel uvedl, že již souladnost svého postupu se zákonem a základními zásadami vysvětloval na několika místech svého rozhodnutí o námitkách a opět odkázal na již dříve citovanou komentářovou literaturu.

Zadavatel dle svého názoru v oznámení o vyloučení jednoznačně uvedl, proč zdůvodnění navrhovatele ze dne 8. 8. 2018 nebylo dostatečné, resp. proč nedošlo k rozptýlení pochybností o schopnosti navrhovatele realizovat předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu. Podle zadavatele jsou jeho jednotlivé kroky (ať již žádost o zdůvodnění stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 nebo oznámení o vyloučení navrhovatele ze dne 8. 8. 2018) pečlivě zdůvodněny a obsahují i myšlenkové pochody členů hodnotící komise, na jejichž základě byly příslušné závěry učiněny. Zadavatel dle svého názoru dbal na zásady transparentnosti a vyvinul maximální úsilí, aby jeho kroky byly přezkoumatelné.

Jak navrhovatel dle zadavatele dále uvedl, nepovažuje konstatování zadavatele, že „orientační časové dotace jsou nepřiměřeně nízké, což potvrdilo požadované rozepsání orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům“ bez dalšího za argument způsobilý k jeho vyloučení. K tomu zadavatel uvedl, že předmětné konstatování bylo založeno na zkušenostech zadavatele, resp. hodnotící komise. Podle zadavatele je hodnotící komise kolegium odborně způsobilých osob, které vycházelo při posuzování reálnosti navrhovatelem doplněných časových dotací zejména empiricky ze svých zkušeností. Dále zadavatel opětovně popisuje, o jaká zadávací řízení se v rámci administrace bude jednat. Podle zadavatele je tak nepředstavitelné, že by navrhovatel zpracoval návrh smlouvy včetně veškerých konzultací za jím deklarované 2 hodiny. Podle zadavatele doplněné časové dotace k jednotlivým úkonům skutečně nerozptýlily pochybnosti členů hodnotící komise o schopnosti navrhovatele řádně a kvalitně realizovat předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu.

Podle zadavatele navrhovatel v námitkách dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013, kde je dle navrhovatele řečeno, že pouze spekulativní domněnky o přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny nemohou obstát. Podle zadavatele nelze jeho postup ztotožňovat s postupem zadavatele z citovaného rozhodnutí, neboť hodnotící komise k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny použila v souladu s tímto rozhodnutím hned několik indikátorů, nikoliv pouze odchylku od cen ostatních účastníků, jak tomu bylo v případě citovaného rozhodnutí Úřadu. Podle zadavatele navíc byla všechna jeho rozhodnutí činěna na základě doporučení hodnotící komise, která byla patřičně argumentačně podložena, nejednalo se tak dle zadavatele pouze o spekulativní domněnky, jak tomu bylo v případě citovaného rozhodnutí Úřadu.

K námitce navrhovatele, že zadavatel nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, neboť dle navrhovatele předpokládaná hodnota veřejné zakázky neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a času obvyklé, zadavatel uvedl, že před zahájením zadávacího řízení provedl řádný průzkum trhu dle § 16 odst. 6 zákona, přičemž disponuje kompletní dokumentací zachycující jeho průběh. Zadavatel dle svého názoru není povinen tento průzkum trhu zveřejňovat, přesto však anonymizované údaje, které byly na základě průzkumu trhu zjištěny, navrhovateli dle svého vyjádření poskytl. Podle zadavatele mu je vytýkáno netransparentní stanovení předpokládané hodnoty, aniž by navrhovatel uvedl, v čem netransparentnost spatřuje. Podle zadavatele tedy předpokládaná hodnota, která byla stanovena na základě řádného průzkumu trhu, byla stanovena v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona, jakož i s ust. § 16 a § 23 zákona.

Podle zadavatele navrhovatel v námitkách dále tvrdí, že zadavatel ani v zadávací dokumentaci, ani ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení neuvádí, jakým způsobem a na základě jakých všech faktorů hodnotil a určoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel uvedl, že se k tomu již v rozhodnutí o námitkách několikrát vyjádřil a dodal, že navrhovatel věděl již od první žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, na základě kterých indikátorů byla v jeho nabídce identifikována mimořádně nízké nabídková cena. Podle zadavatele je jeho postup zcela transparentní a přiměřený a plně zohledňuje zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

K námitce navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil nabídkovou cenu, která bude považována za mimořádně nízkou, případně způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny, zadavatel upozornil na textaci ust. § 113 odst. 2 zákona, podle kterého zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele se tak jedná o pouhou možnost zadavatele, v žádném případě o povinnost. Zadavatel dle svého názoru tedy postupoval zcela v souladu s § 113 odst. 2 zákona a nelze v jeho postupu spatřovat porušení zásady transparentnosti, jak dle zadavatele tvrdí navrhovatel.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel hodnotil mimořádně nízkou nabídkovou cenu na základě kritérií, která nebyla stanovena v zadávací dokumentaci, konkrétně hodinovou sazbou a časovou dotací, navrhovatel opět uvedl, že se k tomu již vyjádřil v předchozím textu svého rozhodnutí o námitkách. Zadavatel k tomu dodal, že nejprve byla mimořádně nízká nabídková cena hodnotící komisí identifikována, v reakci na první žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny pak navrhovatel zadavateli dobrovolně poskytl informace o výpočtu nabídkové ceny, tj. o hodinových sazbách a časových dotacích. Podle zadavatele jde o skutečnosti, které přímo ovlivňují výši nabídkové ceny, proto je právem, ne-li dokonce povinností, aby se zadavatel těmito skutečnostmi ve své žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval.

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že obsahem žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 překročil zadávací podmínky či zákon. Podle zadavatele se dotazy, jež byly v předmětné žádosti formulovány, se týkaly hodinové sazby a časového rozsahu. Podle zadavatele navrhovatel sám deklaroval, že administraci příslušného druhu zadávacího řízení stanovil na základě součinu hodinové sazby a předpokládané časové dotace. Podle zadavateli mu tedy nelze vytýkat, že ve své žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tyto informace použil, neboť dle zadavatele tyto informace bezprostředně ovlivňují výši nabídkové ceny.

Závěrem zadavatel uvedl, že při vyloučení navrhovatele postupoval zcela v souladu se všemi příslušnými zákonnými ustanoveními.

Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel v souladu s § 245 odst. 1 zákona povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno považovat i obecné konstatování, že se namítaného a konkrétně stěžovatelem popsaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Za takové situace není vůbec naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde není ještě Úřadem hodnoceno, zda důvodné či nikoli), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.