I.ÚS 104/06 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 104/06 ze dne 3. 6. 2009 N 130/53 SbNU 633 Důsledky posouzení právního vztahu nájmu honitby   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 3. června 2009 sp. zn. I. ÚS 104/06 ve věci ústavní stížnosti Lesy České republiky, s. p., IČ: 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 11. 2005 č. j. 21 Co 512/2005-67, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobci částku 8 940,20 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzhledem k účtované dani z přidané hodnoty při pronájmu honitby, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníka řízení a JUDr. J. S. jako vedlejšího účastníka řízení. Výrok Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 11. 2005 č. j. 21 Co 512/2005-67 se zrušuje. Odůvodnění I. Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. 8. 2005 č. j. 11 C 147/2005-38 zamítl žalobu, kterou se žalobce JUDr. J. S. (dále též jen "žalobce") proti žalovanému (stěžovateli, dále též jen "stěžovatel") domáhal zaplacení částky 8 940,20 Kč s příslušenstvím. Okresní soud uvedl, že se žalobce domáhal proti stěžovateli zaplacení uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Vzal za prokázané, že žalobce jako nájemce uzavřel se stěžovatelem jako pronajímatelem dne 12. 5. 2003 smlouvu o nájmu honitby, na základě které stěžovatel dal žalobci do nájmu honitbu o výměře 940 ha. V této smlouvě se žalobce zavázal pro rok 2003 za tyto pozemky platit stěžovateli nájemné s tím, že k nájemnému bude stěžovatel účtovat daň z přidané hodnoty (dále jen "DPH"); následně žalobce stěžovateli zaplatil za rok 2003 nájemné v částce 178 802,70 Kč, ke které stěžovatel dále žalobci přiúčtoval částku 8 940,20 Kč jako 5% DPH. Okresní soud - ke sporu mezi žalobcem a stěžovatelem o to, zda se v případě nájmu honitby jedná o nájem pozemků nebo zda se jedná jen o nájem práva - uvedl, že v případě smlouvy o nájmu honitby se nejedná o nájem pozemků a nájmem honitby nájem pozemku nelze rozumět. Okresní soud dále dovodil, že se v případě honitby jedná o "možnost výkonu práva myslivosti" tím, že toto právo lze vykonávat jen na pozemcích, které jsou k výkonu tohoto práva myslivosti vymezeny rozhodnutím orgánu státní správy. Předmětem smlouvy o nájmu honitby podle § 33 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o myslivosti") je prý honitba jako právo, nikoli honební pozemky. Smlouvou o nájmu honitby dochází k dočasnému přenechání výkonu práva myslivosti na určitých pozemcích jiné osobě, nikoli však k dočasnému přenechání pozemku jako věci dle § 663 obč. zák. do užívání jiné osobě; tomu nasvědčuje i § 33 odst. 6 písm. b) zákona o myslivosti, podle něhož smlouva o nájmu honitby zaniká zánikem honitby dle § 31 odst. 6 zákona o myslivosti. Okresní soud konstatoval, že se v případě honitby v podstatě jedná jen o výkon práva myslivosti ve vztahu k určitým vymezeným pozemkům, nikoli však o výkon práva spočívající v právu nájemce užívání pozemků a braní si užitků z nich (§ 663 obč. zák.). Smlouvu o nájmu honitby podle § 33 zákona o myslivosti proto nelze ztotožňovat se smlouvou o nájmu věci dle § 663 obč. zák. Okresní soud uzavřel tak, že vzhledem k tomu, že nájmem honitby nelze rozumět nájem pozemků, není možné na takový nájem v roce 2003 aplikovat § 30 odst. 4 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "zákon o DPH"), tedy osvobodit takový nájem honitby od DPH. Za stavu, kdy si žalobce se stěžovatelem v čl. 3 odst. 1 smlouvy o nájmu honitby sjednali nájemné, ke kterému bude účtována DPH, se tak na straně stěžovatele nemůže jednat v případě nájemného zaplaceného za rok 2003 o bezdůvodné obohacení v částce týkající se DPH. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. 11. 2005 č. j. 21 Co 512/205-67 rozsudek okresního soudu změnil tak, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobci 8 940,20 Kč s příslušenstvím a že je povinen nahradit žalobci náklady řízení před okresním soudem a náklady odvolacího řízení. Krajský soud uvedl, že okresní soud správně zjistil skutkový stav, avšak učinil nesprávné právní závěry. Krajský soud konstatoval, že podle § 2 písm. i) zákona o myslivosti se pro účely tohoto zákona honitbou rozumí soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona. Tímto ustanovením je jednoznačně definována honitba jako soubor souvislých honebních pozemků, takže při pronájmu honitby jsou pronajímány honební pozemky, a to za účelem výkonu práva myslivosti. Pronájem honitby tedy nelze vykládat jako nájem práva myslivosti, ale jako nájem honebních pozemků - nemovitostí. Krajský soud uvedl, že na tomto závěru nemůže nic změnit ani ustanovení § 33 odst. 6 písm. b) zákona o myslivosti, podle něhož smlouva o nájmu honitby mimo jiné zaniká zánikem honitby, ani ustanovení § 31 odst. 6 zákona o myslivosti, které vymezuje případy zániku honitby. Z těchto ustanovení okresní soud podpůrně vycházel při hodnocení právní povahy honitby v tom smyslu, že jde o právo výkonu myslivosti, neboť pozemek nemůže zaniknout. Zánikem honitby ve smyslu § 33 odst. 6 písm. b) zákona myslivosti však nelze rozumět zánik vlastního předmětu, na němž je právo myslivosti vykonáváno, neboť zánikem honitby je míněno to, že určité správním orgánem vymezené pozemky ztratí statut honitby. Krajský soud dále poukázal na to, že z § 30 odst. 4 zákona o DPH vyplývá, že nájem pozemku je osvobozen od DPH, a jestliže stěžovatel v souzené věci DPH odváděl, odváděl ji bez právního důvodu. Odvolací soud v této souvislosti konstatoval, že pokud si účastníci do smlouvy zanesli mimo jiné to, že k dohodnuté částce nájemného bude účtována DPH stanovená předpisy o DPH, je toto ujednání v rozporu se zákonem, a tudíž je neplatné. II. Citované rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové napadl stěžovatel ústavní stížností. V prvé řadě poukázal na praxi fakturace nájmu honiteb Lesy České republiky, s. p., a na výkladové stanovisko Ministerstva financí [ev. č. ASPI 25316 (LIT) ze dne 4. 5. 2005], z něhož citoval: "Jestliže společnost, plátce daně, které je uznána honitba, uzavře smlouvu o nájmu této honitby, jedná se o převod užívání práva myslivosti. Dle ustanovení § 14 zákona o dani z přidané hodnoty je převod poskytnutím práva služby. U této služby se uplatní základní sazba daně". Stěžovatel konstatoval, že s ohledem na ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. nemá možnost napadnout citovaný pravomocný rozsudek odvolacího soudu dovoláním. Stěžovatel uvedl, že byl zavázán k plnění, které nemá hmotněprávní oporu. Odůvodnění rozsudku je prý kusé; odvolací soud se blíže nezabýval otázkami předmětu smlouvy o nájmu honitby dle § 33 a násl. zákona o myslivosti a nepřihlédl ke specifikům právního vztahu založeného takovou smlouvou. Stěžovatel zdůraznil, že založení práva užívat ke smlouvou stanoveným účelům honební pozemky je jen jedním z důsledků této smlouvy. Nájemce honitby smlouvou především přebírá práva a povinnosti na úseku myslivosti, což je také podstatou této smlouvy, jejíž právní režim podléhá především režimu zákona o myslivosti. Protože odvolací soud k těmto specifickým otázkám smlouvy o nájmu honitby nezaujal žádné stanovisko, je jeho rozhodnutí též nepřezkoumatelné a nepřesvědčivé. Důsledkem postupu odvolacího soudu je porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces garantovaný Listinou základních práv a svobod. Stěžovatel v jednotlivostech zdůraznil, že nejzásadnější otázkou je výklad pojmu "honitba", a to konkrétně pro vyjasnění sporu o to, zda se v případě smlouvy o nájmu honitby jedná o nájem pozemku či o možnost výkonu práva (což je nezbytné pro určení toho, zda lze uplatnit důvody pro osvobození od DPH či nikoliv). V této souvislosti poukázal na ustanovení § 2 písm. i) zákona o myslivosti, podle něhož se pro účely tohoto zákona rozumí "honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona ...". Stěžovatel uvedl, že dle názoru Okresního soudu v Hradci Králové se jedná o možnost výkonu práva myslivosti na vymezených pozemcích. Lze dovodit, že právem honitby se rozumí provádění myslivosti na honebních pozemcích; v zákoně jsou používány pojmy vlastníci honebních pozemků, vlastníci honiteb, honitba, nájem honitby. Stěžovatel se proto domnívá, že úmyslem zákonodárce bylo oddělit pojmy honební pozemek, honitba a nájem honitby. Ze zákona vyplývá, že vlastnictví pozemku představuje právo k pozemku a právo honitby představuje právo užívat pozemek určitým způsobem, a to za omezeným účelem provádění souboru činností nazvanýc