I.ÚS 1042/15 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1042/15 ze dne 24. 5. 2016 N 91/81 SbNU 485 K právu na účinné vyšetřování ve smyslu čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Davida Uhlíře a soudců Kateřiny Šimáčkové (soudce zpravodaj) a Tomáše Lichovníka - ze dne 24. května 2016 sp. zn. I. ÚS 1042/15 ve věci ústavní stížnosti J. S., zastoupeného Mgr. Zuzanou Candigliotou, advokátkou, se sídlem Burešova 6, Brno, proti postupu Generální inspekce bezpečnostních sborů, Krajského státního zastupitelství v Plzni, Vrchního státního zastupitelství v Praze a Nejvyššího státního zastupitelství spočívajícímu v nekonání účinného vyšetřování ve věci vedené Generální inspekcí bezpečnostních sborů pod sp. zn. GI-K-200/2012, za účasti Generální inspekce bezpečnostních sborů, Krajského státního zastupitelství v Plzni, Vrchního státního zastupitelství v Praze a Nejvyššího státního zastupitelství. I. Postupem Vrchního státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Plzni a Generální inspekce bezpečnostních sborů ve věci šetření zásahu policie proti stěžovateli dne 2. 8. 2011 vedené Generální inspekcí bezpečnostních sborů pod sp. zn. GI-K-200/2012 bylo porušeno základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování vyplývající z práva nebýt podroben nelidskému nebo ponižujícímu zacházení podle čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Generální inspekci bezpečnostních sborů se zakazuje pokračovat v porušování práva stěžovatele podle čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod spočívajícím v neprovedení účinného vyšetřování ve věci vedené Generální inspekcí bezpečnostních sborů pod sp. zn. GI-K-200/2012. III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a předchozí průběh řízení 1. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že orgány činné v trestním řízení neprovedly účinné vyšetřování nelidského zacházení, kterému měl být podroben při policejním zásahu v srpnu 2011. Tím mělo být porušeno jeho právo na účinné vyšetřování v rozporu s čl. 3 a 13 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 7 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Stěžovatel se v červenci a srpnu 2011 účastnil protestu proti kácení stromů v lokalitě Ptačího potoka v Národním parku Šumava (dále jen "NP Šumava"). Přitom se dne 2. 8. 2011 připoutal pomocí trubky a karabin ke stromu určenému k pokácení. Stěžovatel byl však policií z tohoto místa odstraněn a odvezen na policejní služebnu v Sušici. 3. Již na služebně v Sušici stěžovatel oznámil, že při zákroku utrpěl zranění a žádá lékařské vyšetření. Byl s ním sepsán úřední záznam o podání vysvětlení, ve kterém uvedl, že byl policisty škrcen. Následně dne 9. 8. 2011 stěžovatel podal k tehdejší Inspekci Policie České republiky (dále jen "Inspekce") obsáhlé trestní oznámení na policisty, kteří proti němu dne 2. 8. 2011 zasahovali. V trestním oznámení zacházení ze strany policistů popsal následovně. Po připoutání ke stromu byl stěžovatel po nějaké době policistou informován, že se nachází v prostoru kácení a má se společně s kolegyní, která byla vedle něj nepřipoutaná a měla dohlížet na jeho bezpečnost, odebrat za pásku, která vyznačuje hranice kácení. Následně policisté kolegyni odvedli za pásku, kterou však přemístili v ten okamžik z původní vzdálenosti cca 20 metrů od osoby stěžovatele na vzdálenost cca 100 metrů. Bylo to nepochybně z důvodu toho, aby na stěžovatele nemohla dohlížet, respektive aby nemohla být svědkyní následujícího zásahu policistů proti stěžovateli. Po zhruba hodině, kdy na stěžovatele policisté dohlíželi, přišla ke stěžovateli skupinka asi šesti policistů v doprovodu dvou členů NP Šumava a členky antikonfliktního týmu, kterou byl stěžovatel několikrát neformálně vyzván k opuštění prostoru, což odmítl. Policisté se pak snažili trubku odstranit tahem. Když to nebylo možné, tak další pokusy vzdali. Následně stěžovateli člen informační služby NP nasypal za krk lesní mravence, přičemž na stížnosti proti takovému jednání nikdo z policistů nereagoval. Místo toho ke stěžovateli přistoupil další policista a začal jej dusit přiložením obou dlaní na ústa se současným zacpáním nosu. Stisk policista opakoval asi po půlminutových intervalech, mezi nimiž bylo stěžovateli dovoleno krátké nadechnutí. Po něm opět policista začal stěžovatele dusit. To se opakovalo asi osmkrát. Ihned poté, co stěžovatele policista přestal dusit, přistoupil k němu jiný policista (u tohoto stěžovatel uvedl identifikační číslo) a chytil jej za hrtan a silně zmáčknul. Celé se to opakovalo ve třech cyklech, kdy byl stěžovatel dušen i škrcen. V posledním cyklu stěžovateli další policista silně tlačil prsty za mandibulární kloub (spojuje čelist s lebkou). Při posledním zákroku stěžovateli další policista stoupnul jednou nohou plnou vahou na levé lýtko. Při těchto zákrocích stěžovatel hlasitě křičel, ale nikdo z přítomných policistů a členů antikonfliktního týmu tomu nevěnoval pozornost, respektive pouze nečinně přihlíželi. V průběhu dušení stěžovatel pouze trhal nohou, neboť byl přivázaný a nemohl se jinak bránit ani mluvit. Na probíhající situaci nikdo z přítomných nereagoval, a přestože na místě byl přítomen policista s videokamerou, situaci nezaznamenával. Nejenže ostatní přítomní pouze situaci přihlíželi, ale obestoupili stěžovatele směrem k příjezdové cestě, aby bylo hůře patrné, co se na místě děje. Policistům se i za soustavného používání mučících praktik nepodařilo stěžovatele z místa odvléci a zavolali si k sobě nedaleko se nacházejícího lesního dělníka. Povalili stěžovatele na břicho a dělník nastartoval motorovou pilu a začal točit s řetězem na plný výkon. Lišta se mohla nacházet odhadem asi metr od stěžovatelovy hlavy. Stěžovatel to nemohl vidět, protože byl zalehnut policisty. Stěžovatel s vědomím toho, že pokud se začne skutečně kácet, bude ohrožen život jeho i přítomných, uvolnil jednu ruku z trubky a vykřikl, že již není připoután. Policisté se stěžovatelem následně jednali velmi hrubě. Nasadili mu pouta tak těsně, až mu způsobila zejména na levé ruce otlaky. Z místa zásahu byl pak stěžovatel odvlečen na pozemní komunikaci. Jeho žádostem o povolení pout nebylo vyhověno. Stěžovateli nebylo umožněno kontaktovat svého právního zástupce, a když křikem žádal přítomné turisty, aby sehnali právní pomoc, tak jej policisté povalili do trávy, aby v tom stěžovateli zamezili. Následně byl stěžovatel zavřen ve voze s dalšími sedmi lidmi, kterým ukázal svá zranění (dvě osoby jmenovitě identifikoval a předal na ně Inspekci kontakty). Byl dopraven do Sušice a poté na lékařské ošetření v nemocnici. Tam byl ovšem prohlédnut lékařem pouze vizuálně ze vzdálenosti jednoho metru. Otlaky na rukou a za čelistí bolestivě cítil ještě minimálně osm hodin po zákroku. Spolu s trestním oznámením také Inspekci zaslal fotografie, na kterých identifikoval zasahující policisty a zaměstnance NP Šumava. 4. Inspekce k trestnímu oznámení stěžovatele provedla následující úkony a shromáždila následující důkazy. 5. V lékařské zprávě Nemocnice Sušice ze dne 2. 8. 2011 se uvádí, že lékař nemůže u stěžovatele zjistit známky hrubého násilí, ať již způsobené škrcením, tlačením na mandibulární kloub či dušením. Lékař zjistil pouze povrchní exkoriaci a kožní rýhu na rozhraní střední a dolní třetiny levého předloktí. 6. Inspekce e-mailem obeslala dva svědky, které stěžovatel potkal při převozu v policejním autě a jmenoval v trestním oznámení. Tito odpověděli opět e-mailem, ve kterém uvedli verzi událostí, kterou jim sdělil stěžovatel v autě a která se shoduje s verzí podanou stěžovatelem v trestním oznámení. Oba svědci také uvedli, že u stěžovatele pozorovali červená a otlačená zápěstí, červený a otlačený krk, odření na rukou a celkový šok. Svědkyně - kolegyně, která byla na počátku dne se stěžovatelem v lese - popsala verzi událostí shodně jako on v trestním oznámení do doby přesouvání bezpečnostní pásky do větší vzdálenosti od stěžovatele. V té době ztratila se stěžovatelem vizuální kontakt a byla sama zajištěna a nakonec odvedena do policejního auta, kde se opět se stěžovatelem setkala. 7. V úředním záznamu o použití donucovacího prostředku proti stěžovateli se uvádí, že stěžovatel se neoprávněně zdržoval v uzavřeném prostoru lesa a nerespektoval opakované pokyny a výzvy policistů. Proto byl proti němu použit donucovací prostředek hmaty - stlačení tlakových bodů v oblasti krku. Dále se uvádí, že použití tohoto donucovacího prostředku nebylo účinné, ale velitelem bylo vyhodnoceno jako oprávněné. 8. Z dalšího úředního záznamu policie o zajišťování bezpečnosti osob při těžbě v NP Šumava dne 2. 8. 2011 se uvádí, že stěžovatel se nacházel neoprávněně v prostoru těžby, byl připoután kov