I.ÚS 1749/13

Dne 31. 5. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky ze dne 28. 5. 2013 směřující proti shora uvedenému rozhodnutí.

Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být každá fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem, zastoupena advokátem.

Vzhledem ke skutečnosti, že podání stěžovatelky nesplňovalo výše uvedenou náležitost, vyzval Ústavní soud dne 18. 6. 2013 stěžovatelku k odstranění vady jejího podání. K tomu jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení této výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Lhůta stanovená stěžovatelce výzvou ze dne 18. 6. 2013 byla následně Ústavním soudem opakovaně prodloužena, a to do 30. 9. 2013. Ústavní soud pak stěžovatelku poučil o tom, že je možné požádat (i opakovaně) o ustanovení advokáta k řízení o ústavní stížnosti Českou advokátní komoru, pobočku v Brně, která může za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o advokacii"), k žádosti stěžovatelky advokáta určit, přičemž může dále rozhodnout o tom, že právní služby mají být stěžovatelce poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují její příjmové a majetkové poměry.

Ústavní soud přistoupil k opakovanému prodloužení lhůty k odstranění vad stěžovatelčina podání mj. s ohledem na skutečnost, že žádost stěžovatelky o určení advokáta byla Českou advokátní komorou dne 16. 7. 2013 odmítnuta s odůvodněním, že stěžovatelka neprokázala, že se jí nepodařilo zajistit si právní službu způsobem v zákoně o advokacii stanoveným, když neuvedla žádnou advokátní kancelář, kde by požádala o poskytnutí právní služby a byla nejméně dvěma advokáty odmítnuta, a dále nepožádala o určení advokáta včas, ale ve lhůtě kratší 14-ti dnů, což je dle názoru České advokátní komory příliš krátká doba pro převzetí právního zastoupení. Ústavní soud proto stěžovatelce lhůtu prodloužil, aby stěžovatelka mohla Českou advokátní komoru o určení advokáta opětovně (a tentokrát včas) požádat. Dotazem učiněným u České advokátní komory, pobočky v Brně, ze dne 27. 9. 2013, však bylo zjištěno, že stěžovatelka Českou advokátní komoru, pobočku v Brně, znovu o určení advokáta nepožádala, ač stěžovatelka ve svém podání ze dne 23. 9. 2013 uvedla, že se svou žádostí o určení advokáta u České advokátní komory opakovaně neuspěla.

Protože stěžovatelka vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranila, když lhůta k odstranění vad jejího návrhu marně uplynula dne 30. 9. 2013, soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.