Ústavní soud I.ÚS 1935/24 – Spojení věcí

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v návětí uvedených rozhodnutí. Tvrdí, že jimi obecné soudy porušily jeho práva podle čl. 3 odst. 1 a čl. 21 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle čl. 5, čl. 12 a čl. 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2010 Sb. m. s.), podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle čl. 39 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, dále čl. 20 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

Předmětem řízení jsou otázky související s návrhem na navrácení svéprávnosti stěžovateli. Podstatná část stěžovatelovy argumentace je založena na mezinárodním smluvním právu, zejména Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, kterou stěžovatel považuje za součást ústavního pořádku.

Ústavní soud usnesením ze dne 19. 11. 2025 č. j. I. ÚS 1935/24-42 řízení podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu přerušil, neboť předpokládal, že pro otázku vnitrostátního právního postavení mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, a tedy i Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, by mohl mít význam výsledek řízení vedeného před Ústavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 8/25 ve věci posouzení souladu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách, podepsané v Praze dne 24. října 2024, s ústavním pořádkem.

Jakkoli tento předpoklad stále platí, nutno uvést, že tento důvod přerušení řízení byl a je fakultativní, nikoli obligatorní. Řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 8/25, zahájené již 6. 3. 2025, dosud neskončilo a nelze odhadnout, kdy se tak stane, natož zda a jak Ústavní soud výše uvedenou otázku v rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 8/25 zodpoví. Ústavní stížnost ve věci stěžovatele se naproti tomu týká jeho statusových poměrů majících značný dopad na jeho život a právní postavení, který se s každým dnem prohlubuje. V případě, že by jeho ústavní stížnost byla shledána důvodnou, jakkoli to nyní Ústavní soud nepředjímá, by to znamenalo prohlubování potenciálně protiústavního stavu.

Za těchto okolností I. senát Ústavního soudu proto rozhodl, že již nebude vyčkávat na rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 8/25 a bude v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele pokračovat (§ 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením § 111 odst. 2 o. s. ř., per analogiam).