Ústavní soud I.ÚS 3375/21 – Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží
Ústavní soud · 5. 1. 2022
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o návrhu.
O co šlo: Krajské státní zastupitelství v Brně postoupilo trestní věc organizační složky navrhovatelky "jinému orgánu, neboť výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek".
Výsledek: Návrh se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání nebylo přípustné.)
Význam: Rozhodnutí ukazuje, kdy takové podání není přípustné a soud se věcí nezabývá. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 248 TZ (Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou).
Aplikovaná ustanovení
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu, který podala SMS - súkromná montážná spoločnosť, a. s., se sídlem v Nižné Olšavě 101, Slovenská republika, zastoupené JUDr. Lukášem Duffkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1683/127, proti usnesením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci č. j. 1 VZT 35/2020-202 ze dne 19. října 2021 a Krajského státního zastupitelství v Brně č. j. 2 KZV 24/2019-217 ze dne 17. srpna 2021, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Krajského státního zastupitelství v Brně, jako účastníků řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Krajské státní zastupitelství v Brně postoupilo trestní věc organizační složky navrhovatelky "jinému orgánu, neboť výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek". Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ke stížnosti stěžovatelky zrušilo napadené usnesení, nově rozhodlo a věc postoupilo z týchž důvodů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Navrhovatelka brojí proti oběma usnesením s tím, že trestní stíhání bylo zahájeno pro jednání (§ 248 trestního zákoníku), které nebylo v době spáchání zařazeno mezi trestné činy, jichž se může dopustit právnická osoba; současně namítá, že trestní stíhání bylo zahájeno proti její organizační složce, která nemá právní osobnost, a proto nemůže být subjektem řízení.
Ústavní soudnictví je vybudováno na přezkumu věcí pravomocně skončených, kdy protiústavnost nejde napravit jiným způsobem. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který má subsidiární povahu. Ochrana ústavnosti není úkolem jen Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci a řízení před Ústavním soudem je možné teprve po vyčerpání všech ostatních procesních prostředků, nejsou-li ostatní orgány veřejné moci již schopny tvrzený protiústavní stav napravit.
Napadenými rozhodnutími byla věc postoupena správnímu orgánu, kterému přísluší posoudit, jak jde-li o jednání protiprávní, tak i s jakým subjektem má být řízení vedeno. Do konečného rozhodnutí (správního orgánu) je na návrh nutno hledět jako na předčasný; navrhovatelka nevyčerpala příslušné procení prostředky, a proto je její návrh ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu nepřípustný.
Pro úplnost je nutno uvést, že obsahově shodný návrh byl Ústavnímu soudu zaslán rovněž organizační složkou navrhovatelky, jejíž věc je vedena pod sp. zn. I. ÚS 3376/21.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2022
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj