I.ÚS 392/19

Okresní soud v Ústí nad Labem přiznal stěžovateli jako opatrovníku odsouzené právnické osoby odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 4 537,50 Kč. Následnou stížnost zamítl Krajský soud Ústí nad Labem, který se ztotožnil s okresním soudem v tom, že odměnu stěžovatele je třeba vypočíst podle tarifní hodnoty určené v § 9 odst. 5 advokátního tarifu.

Proti rozhodnutí krajského soudu stěžovatel brojí ústavní stížností, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv. Porušení spatřuje mimo jiné i v aplikaci protiústavní úpravy § 9 odst. 5 advokátního tarifu.

Ústavní soud usnesením ze dne 28. 5. 2019 přerušil řízení o této věci z důvodu, že usnesením sp. zn. III. ÚS 395/19 ze dne 14. 5. 2019 byl plénu Ústavního soudu předložen návrh na zrušení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, jemuž bylo následně (z části) vyhověno. Neboť bylo v související věci již rozhodnuto, Ústavnímu soudu nic nebrání pokračovat v řízení.

Proto Ústavní soud za použití § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 111 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že v řízení o ústavní stížnosti se pokračuje.