II.ÚS 1376/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1376/18 ze dne 10. 12. 2019 N 207/97 SbNU 222 Právo na účinné vyšetřování a prokazování tzv. hájitelných tvrzení   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudkyně Kateřiny Šimáčkové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. C., právně zastoupeného Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou, se sídlem Burešova 6, Brno, proti usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, 9. oddělení obecné kriminality, ze dne 29. 5. 2017 č. j. KRPA-292036-56/TČ-2016-001179-1, usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 11. 9. 2017 č. j. ZN 1105 191/2017-51 a vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 21. 2. 2018 č. j. 3 KZN 1176/2017-9, za účasti 1. Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, 9. oddělení obecné kriminality, 2. Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a 3. Městského státního zastupitelství v Praze jako účastníků řízení, takto: I. Usnesením Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, 9. oddělení obecné kriminality, ze dne 29. 5. 2017 č. j. KRPA-292036-56/TČ-2016-001179-1, usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 11. 9. 2017 č. j. ZN 1105 191/2017-51 a vyrozuměním Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 21. 2. 2018 č. j. 3 KZN 1176/2017-9 bylo porušeno základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování vyplývající z čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Tato rozhodnutí se proto ruší. Odůvodnění 1. Ústavnímu soudu byl dne 20. 4. 2018 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel brojí proti v záhlaví citovanému usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, 9. oddělení obecné kriminality, (dále jen "policejní orgán"), usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 (dále též jen "obvodní státní zastupitelství") a sdělení Městského státního zastupitelství v Praze (dále jen "městské státní zastupitelství"), týkajícím se tvrzeného zákroku Městské policie hl. m. Prahy (dále jen "městská policie") ze dne 1. 8. 2016 proti stěžovateli, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho práva podle čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). I. Rekapitulace skutkového stavu a obsah napadených rozhodnutí 2. Z obsahu ústavní stížnosti, přiložených listin, spisu obvodního státního zastupitelství sp. zn. 0 ZN 1105/2017, spisu policejního orgánu sp. zn. KRPA-292036/TČ-2016-001179, spisu obvodního státního zastupitelství sp. zn. 2 ZN 191/2017 a spisu policejního orgánu sp. zn. KRPA-24176/TČ-2017 zjistil Ústavní soud následující skutečnosti. 3. Náhodně projíždějící hlídka Policie České republiky (dále jen "Policie ČR") přivolala stěžovateli dne 1. 8. 2016 kolem 17 hod. záchrannou službu, neboť jevil známky náhlé nevolnosti. Pracovníci záchranné služby hlavního města Prahy do záznamu o výjezdu záchranné služby uvedli, že stěžovatel nebyl pod vlivem alkoholu, byl "nalezen PČR ležící na ulici, nespolupracuje, odmítá (nečitelné - pozn.) odpovídat na otázky při odběru anamnézy, (nečitelné - pozn.), bez lateralizace, agravace, obtíží, KP komp., bez vidit. poranění, celk. slabost, bezdomovectví". 4. K ošetření stěžovatele v Nemocnici Na Františku nedošlo, neboť stěžovatel se dle výpovědí svědků choval k zaměstnancům nemocnice hrubě a nekooperativně; stěžovatel to rozporuje. Personál nemocnice tudíž přibližně v čase 17:50 hod. přivolal hlídku městské policie. Dostavili se strážníci M. P. a T. J. a vyzvali stěžovatele, aby opustil prostory nemocnice. Jelikož stěžovatel jejich výzvy neuposlechl, vyvezli jej na nemocničním vozíku, na němž seděl, ven před nemocnici. Od tohoto momentu se tvrzení stěžovatele a strážníků, příp. dalších svědků zcela rozcházejí. K tomu je vhodné dodat, že orgánům činným v trestním řízení se nepovedlo získat videozáznamy incidentu, neboť údajné místo činu není pokryto městským ani nemocničním bezpečnostním kamerovým systémem a strážníci městské policie nebyli vybaveni přenosnými kamerami. 5. Zaprvé, stěžovatel uvádí, že strážníci jej shodili na zem. Jelikož se cítil ohrožen, snažil se sehnat pomoc u kolemjdoucích turistů. To strážníky mělo rozčílit, začali jej zcela bezdůvodně vléct, hodili jej na zem, bili a kopali ho do rozličných částí těla, prudce mu vyvrátili ruce za záda, zaklekli ho, nasadili mu pouta a utáhli je tak, až křičel bolestí. Když je verbálně upozornil, že zná svá práva, svůj útok zintenzivnili. Naopak strážníci popisují situaci tak, že stěžovatel se na několikátou výzvu poklidně postavil z vozíku a zůstal stát. Pak začal křičet po turistech a následně vběhl do vozovky s úmyslem vlastním tělem zastavit projíždějící auta. Stěžovatele tudíž museli pomocí hmatů a chvatů odvést z vozovky, neboť ohrožoval svůj život a zdraví. Při zákroku stěžovatel nechtěně udeřil jednoho ze strážníků hlavou do nosu, v důsledku čehož musel být daný strážník ošetřen. Stěžovatel se následně začal aktivně bránit a být agresivní, pročež jej pomocí hmatů a chvatů svedli na zem a nasadili mu pouta. 6. Zadruhé, dle stěžovatele jej strážnici měli následně odtáhnout do služebního auta, kde jej hodili na podlahu a bili a kopali do rozličných částí těla, zejména do pravého stehna. Přesněji uvádí, že jej celou cestou "mlátili do ledvin (zprava), klečeli na skoliotické páteři na podlaze, kopal kolenem, několik desítek krát do femorisu..." (viz stěžovatelovo ručně sepsané podání ze dne 1. 8. 2016, č. l. 26 téhož spisu). Na jiném místě uvádí: "zatáhli mě do přistaveného služebního auta, ... hodili mě na podlahu, kde byl prostor namísto přední sedačky, která byla posunutá dopředu, hlavou mezi zadní lavice, na levou stranu těla, přičemž mi narazili levé rameno a udeřil jsem se do hlavy. ... [A]ktivní byl hlavně první z dvojice, který mě neustále mlátil, kopal kolenem do stejného místa do pravého stehna ... a párkrát do holeně pravé nohy. ... Při ležení na zemi, jak jsem byl spoutaný s rukama za zády, se mi též projížděli botami po poutech ze strany na stranu... A také mé občas udeřil na pravé straně do ledvin a břicha v oblasti sleziny, také mě víckrát kopl do oblasti holeně" (viz trestní oznámení stěžovatele ze dne 10. 11. 2016, č. l. 29 téhož spisu). Později popisoval útok takto: "V autě mě hodil strážník na podlahu, sedačka byla odsunutá dopředu, nastupovali jsme z pravé strany bočními dveřmi, zde mě strážník hodil do prostoru té odsunuté sedačky a já jsem se udeřil do hlavy a ramene. Jeden strážník co mě pořád mlátil si někde ve voze sedl na nějakou odsunutou sedačku a pořád mě celou cestou kopal do stehna. Byl jsem hozen do zadní části vozidla od posuvných dveří směrem do leva dozadu. Strážník byl u přede mnou někde u dveří a kopal mě..." (viz úřední záznam o vysvětlení podaném stěžovatelem dle 28. 3. 2017, č. l. 46 téhož spisu). Naopak dle výpovědí strážníků seděl stěžovatel po celou dobu jízdy na sedadle, přičemž ruce měl z důvodu předchozího agresivního chování spoutané za zády; vedle něj seděl jeden ze strážníků. Uvedli, že proti stěžovateli ve vozidle ani jeden z nich nezasahoval, neboť to nebylo nutné. Oba tvrdili, že vnitřní prostor služebního vozidla je příliš malý a neumožňuje, aby v něm byl stěžovatel napaden výše popsaným způsobem. Pro úplnost lze dodat, že dle ohledání se jedná o vozidlo značky WV Transporter, jež má v zadní části volný prostor o rozměrech 135 cm (výška) x 130 cm (délka) x 47 cm, resp. 67 cm (šířka) (viz protokol o ohledání věci ze dne 2. 3. 2017, č. l. 88-90). 7. Zatřetí, stěžovatel uváděl, že strážnici jej nakonec odvezli na Obvodní ředitelství policie Praha 1, Místní oddělení Benediktská (dále jen "MOP Benediktská"). Stěžovatel tvrdí, že po ověření jeho totožnosti jej příslušníci Policie ČR měli vyhánět a odmítali s ním sepsat trestní oznámení. Až po několika hodinách mu poskytli psací potřeby za účelem sepsání trestního oznámení, které bylo v 21:24 hod. převzato příslušníky Policie ČR. Následně mu byla na jeho žádost přivolána přibližně v 21:30 hod. rychlá zdravotnická pomoc. Dle strážníků a dalšího svědka bylo stěžovateli po zjištění totožnosti umožněno, aby opustil prostory MOP Benediktská, což nejprve učinil, avšak po několika minutách se vrátil s úmyslem podat na strážníky městské policie trestní oznámení nebo stížnost (viz úřední záznam ze d