II.ÚS 2209/15 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2209/15 ze dne 6. 2. 2018 N 17/88 SbNU 235 Prohlídka jiných prostor a pozemků v Energetickém regulačním úřadu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Radovana Suchánka (soudce zpravodaj) a soudců Josefa Fialy a Jiřího Zemánka - ze dne 6. února 2018 sp. zn. II. ÚS 2209/15 ve věci ústavní stížnosti 1. České republiky - Energetického regulačního úřadu, se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, a 2. A. V., zastoupených doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Optátova 874/46, Brno, proti příkazům Okresního soudu v Jihlavě ze dne 22. května 2015 sp. zn. 11 Nt 1126/2015, 11 Nt 1127/2015 a 11 Nt 1128/2015 k prohlídce jiných prostor a pozemků a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury Hradec Králové, při provedení prohlídek podle těchto příkazů, za účasti Okresního soudu v Jihlavě a Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, jako účastníků řízení a Okresního státního zastupitelství v Jihlavě jako vedlejšího účastníka řízení. Ústavní stížnost se zamítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 7. 2015, stěžovatelky napadají příkazy k prohlídce jiných prostor a pozemků vydané Okresním soudem v Jihlavě (dále též jen "okresní soud") dne 22. 5. 2015 sp. zn. 11 Nt 1126/2015, 11 Nt 1127/2015 a 11 Nt 1128/2015, kterými byly nařízeny prohlídky v nich blíže označených budovách ve vlastnictví České republiky (dále též jen "stěžovatelka 1")., s nimiž přísluší hospodařit Energetickému regulačnímu úřadu (dále též jen "ERÚ"). 2. Rovněž napadají jiný zásah orgánu veřejné moci spočívající v postupu Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury Hradec Králové, (dále jen "policie") při provedení prohlídek dle sub 1 uvedených příkazů. 3. Předmětné trestní řízení je vedeno, stručně shrnuto, pro podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, kterých se měla dopustit stěžovatelka 2 tím, že jako předsedkyně ERÚ jmenovala v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, do funkce místopředsedkyně ERÚ JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D., ačkoliv si byla vědoma, že tato nesplňuje ani zčásti zákonnou podmínku pro výkon této funkce podle § 17b odst. 4 písm. c) energetického zákona, konkrétně to, že by měla mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Na základě tohoto jmenování JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., začala neoprávněně pobírat plat místopředsedkyně ERÚ, čímž stěžovatelka 2 měla úmyslně překročit svoji pravomoc, opatřit jinému neoprávněný prospěch a způsobit na majetku České republiky škodu, a zároveň tak opatřit JUDr. Renatě Vesecké, Ph.D., neoprávněný prospěch. II. Argumentace stěžovatelek 4. Stěžovatelky v prvé řadě vysvětlují, proč se cítí být aktivně legitimovány k podání ústavní stížnosti. Stěžovatelka 1 argumentuje, že zde nevystupuje z pozice státu při výkonu moci v rámci vrchnostenského postavení, ale jako právnická osoba, jejíž ústavní práva byla dotčena při výkonu vlastnických a jiných práv k nemovitým a movitým věcem. Dotčená ústavní práva na nedotknutelnost užívání prostor s výjimkou zákonných omezení svědčí nejen fyzickým, ale i právnickým osobám, přičemž je tak chráněn i stát, vystupuje-li jako právnická osoba. Trestní řízení je vedeno o otázce, zda stěžovatelka 2 byla oprávněna ustanovit do pracovněprávního vztahu se státem JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D., tedy i podstata tohoto trestního řízení je spojena s pracovním poměrem, kde stát v pozici zaměstnavatele vystupuje jako právnická osoba. Ústavní soud již přiznal právo ústavní stížnosti státu ve vlastnických věcech i ve věcech pracovněprávních, když uznal právo vedoucího státního zástupce jakožto kárného žalobce podat za stát ústavní stížnost vůči rozhodnutí kárného soudu s tím, že vedoucí státní zástupce zde jedná za stát v pozici zaměstnavatele státních zástupců, tedy vystupuje jako strana v pracovněprávním poměru v rámci soukromého práva, kde je i stát chráněn právem ústavní stížnosti. Pokud stát nevystupuje v právních vztazích v pozici nositele veřejné moci, může být nositelem základních práv a svobod jako právnická osoba, a tudíž je aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti. V daném právním vztahu při prohlídkách jiných prostor nevystupoval jako nositel veřejné moci, naopak byl veřejné moci podroben, proto je možno podat na jeho ochranu ústavní stížnost [viz nález Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2006 sp. zn. I. ÚS 182/05 (N 79/41 SbNU 39)]. 5. Stěžovatelka 2 dovozuje svou aktivní legitimaci z toho, že v době podání ústavní stížnosti byla předsedkyní ERÚ. Zároveň je v procesním postavení osoby, vůči které trestní řízení směřuje a vůči níž výsledky předmětných prohlídek mohou být použity; má tedy bezprostřední právní zájem na tom, aby prohlídky byly povoleny a probíhaly ústavním a zákonným způsobem, neboť jinak je ohroženo její právo na spravedlivý proces, neboť nemá jinou možnost proti prohlídkám brojit než ústavní stížnost. Prohlídka se týkala i dat v jí užívaném počítači. 6. Stran vlastních námitek pak stěžovatelky v prvé řadě uvádějí, že k nařízení prohlídek nebyly přesvědčivé důvody. Pokud orgány činné v trestním řízení argumentují nutností získání jmenovacího dekretu místopředsedkyně ERÚ JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D., s tím, že stěžovatelka 1 jej nevydala policejnímu orgánu, a tedy je nutná prohlídka, je to polopravda. Stěžovatelka 1 o tento dekret totiž nebyla žádána odpovídajícím způsobem, protože o něj požádalo Městské ředitelství Policie Plzeň dopisem ze dne 22. 4. 2015 zn. KRPP-188830-20/ČJ-2014-030512, ze kterého neplyne, že je žádáno předložení jmenovacího dekretu podle trestního řádu, a že jde tedy o věc pro trestní řízení, a rovněž absentovalo jakékoliv poučení o povinnosti součinnosti a možných následcích nevyhovění. Je logické, že stěžovatelka 1 ani žádný jiný subjekt nemůže vydávat listiny týkající se personálních věcí zaměstnanců "jen tak". Je povinností těch, kteří takové informace požadují, aby důvod a zákonnou normu, na jejímž základě postupují, dokázali uvést. Činnost státních orgánů, včetně orgánů činných v trestním řízení, nemůže být projevem libovůle, ale jen zákonného oprávnění. Při nařizování prohlídky tedy mělo být nejprve ověřeno, zda byla stěžovatelka 1 řádně vyzvána k vydání předmětného dekretu. To tím spíše, že byla prohlídkou ve věci, kde šlo o vydání písemnosti uchovávané orgánem státu, nehrozilo její zničení, její obsah byl veřejně znám (informace o jmenování JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D., místopředsedkyní ERÚ je běžně dohledatelná na internetu a byla v novinách). Právě uvedené aspekty jmenovacího dekretu vyvolávají pochybnosti i o možnosti nařízení prohlídek jako úkonů neodkladných či neopakovatelných. 7. Dále stěžovatelky vznášejí námitku nepříslušnosti soudu a státního zastupitelství. Ve věci rozhodoval Okresní soud v Jihlavě na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě, ačkoliv se údajná trestná činnost - jmenování JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. - stala v Praze. Okresní soud vyvodil svou příslušnost z dikce § 26 trestního řádu, který umožňuje státnímu zastupitelství vybrat si soud pro přípravné řízení z obvodu své místní působnosti. Stěžovatelky se však domnívají, že stran této příslušnosti nemůže být žádný prostor k volbě ze strany orgánů činných v trestním řízení. V dané věci mělo provádět dozor Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7, kde se jmenování místopředsedkyně ERÚ stalo, a rozhodovat o prohlídce měl Obvodní soud pro Prahu 7. Nadto stěžovatelky upozorňují, že příslušnost státního zastupitelství v přípravném trestním řízení má vliv na příslušnost soudu pro přípravné řízení, přičemž tuto příslušnost stanoví jen vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "jednací řád státního zastupitelství"), tedy podzákonný právní předpis, ač příslušnost soudu i soudce musí stanovit výhradně zákon. 8. Stěžovatelky také polemizují s možností hodnotit jmenování místopředsedk