Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

Ústavní soud II.ÚS 2711/25

Ústavní soud · 7. 10. 2025

Shrnutí rozhodnutí

Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu ze dne 21. 8. 2025.

O co šlo: Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí a zákazu pokračování v údajném porušení jeho práv nepředložením spisu k projednání jeho námitek podjatosti, přičemž tvrdí, že byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva.

Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání bylo shledáno zjevně neopodstatněným.)

Význam: Soud námitky neshledal opodstatněnými, napadené rozhodnutí zůstává v platnosti.

Shrnutí je sestavené z textu rozhodnutí. Rozhodující je plné znění níže.

Aplikovaná ustanovení

3

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jaromíra Jirsy a soudce zpravodaje Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, proti usnesení Městského soudu ze dne 21. 8. 2025, č. j. 30 UL 155/2025-412, a jinému zásahu spočívajícímu v nepředložení spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 7 C 107/2024 Městskému soudu v Praze k projednání námitek podjatosti, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Vymezení věci a předchozí průběh řízení

1

Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí a zákazu pokračování v údajném porušení jeho práv nepředložením spisu k projednání jeho námitek podjatosti, přičemž tvrdí, že byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva.

2

Z ústavní stížnosti a z přiložených dokumentů se podává, že v předmětné věci se Asociace pro poskytování právní ochrany z. s. domáhá proti stěžovateli zaplacení částky 120 020 Kč s příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení. Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 18. 8. 2025, č. j. 7 C 107/2024-424 žalobu částečně zamítl a částečně jí vyhověl a stěžovateli uložil povinnost zaplatit blíže specifikovanou částku s příslušenstvím. Stěžovatel v průběhu řízení vznesl tři námitky podjatosti, o kterých rozhodoval odvolací soud a shledal je nedůvodnými. V odůvodnění rozsudku obvodní soud mimo jiné uvedl, že stěžovatel (sám advokát) vznesl na samém konci řízení další dvě námitky podjatosti vůči samosoudci. Vzhledem k tomu, že byly stěžovatelem vzneseny po poučení podle § 119a o. s. ř. a před jednáním, na kterém mělo dojít k rozhodnutí věci, soudce se k nim ve smyslu § 15b odst. 2 o. s. ř. rozhodl nepřihlížet a vyřídil je úředním záznamem do spisu. Vzhledem k okolnostem je vyhodnotil jako zjevné zneužití procesních práv stěžovatele mající za cíl toliko oddálení rozhodnutí ve věci samé.

3

Následně podaný stěžovatelův návrh na určení lhůty k provedení procesních úkonů k předložení spisu s námitkami podjatosti Městský soud v Praze napadeným usnesením zamítl. Dospěl k závěru, že návrh nesměřuje k odstranění průtahů v řízení, ale naopak k jejich působení.

II.

Argumentace stěžovatele

4

Stěžovatel tvrdí, že obvodní soud měl i jeho další námitky podjatosti předložit městskému soudu k rozhodnutí. Pokud tak neučinil, měl jeho pochybení napravit městský soud k návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Pokud soudy uvedený postup nezvolily, zasáhly podle jeho názoru do jeho útavně zaručených práv.

III.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5

Ústavní soud připomíná, že je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není tedy součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřízen a do rozhodovací činnosti soudů zasahuje až tehdy, dojde-li k porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. nález ze dne 25. 1. 1995 sp. zn. II. ÚS 45/94 (N 5/3 SbNU 17)]. Z hlediska pravomoci Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti mu nepřísluší přezkoumávat výklad podústavního práva.

6

Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s posouzením jeho návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích. Uvedené ustanovení představuje institut pro systémové řešení průtahů při soudcovském rozhodování. Ústavní soud se touto problematikou zabýval již v nálezu ze dne 28. 4. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 60/04 (N 96/37 SbNU 297).

7

Ústavní soud připomíná, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu není pokračováním sporného řízení. Tímto návrhem je vyvoláno specifické řízení, jehož předmětem je pouze posouzení toho, zda v řízení před soudem nedochází k neodůvodněným průtahům. Toto řízení proto nemůže sloužit k vynucování procesních úkonů, které soud provést nechce, jelikož pro jejich učinění neshledává žádné důvody.

8

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů a dospěl k závěru, že městský soud při rozhodování nevybočil ze zákonného rámce a své rozhodnutí řádně, logicky a věcně přiléhavě odůvodnil. Napadeným rozhodnutím tak nedošlo k tvrzenému porušení základních práv stěžovatele. Závěr městského soudu, že obvodní soud není v prodlení s požadovanými úkony, je ústavně souladný. I předchozí postup obvodního soudu při vyřízení opakovaných námitek podjatosti vznesených v závěrečné fázi řízení plně odpovídá procesním mezím stanoveným občanským soudním řádem (§ 15b odst. 2 a § 41a odst. 3 o. s. ř.).

9

Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2025

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu