II.ÚS 2955/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2955/20 ze dne 16. 12. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj) a Davida Uhlíře o ústavních stížnostech stěžovatele Lidl Česká republika, v. o. s., sídlem Nárožní 1359/11, Praha 5, zastoupeného JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem, sídlem Jungmannova 24, Praha 1, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. srpna 2020, č. j. 10 As 130/2020-66, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. ledna 2020, č. j. 57 A 5/2019-91, rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu ze dne 7. listopadu 2018, č. j. SZPI/AG426-29/2018, a rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Plzni ze dne 13. září 2018, č. j. SZPI/AG426-26/2018, ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. března 2021, č. j. 3 As 238/2019-62, rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. května 2019, č. j. 65 A 14/2018-76, rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu ze dne 15. prosince 2017, č. j. SZPI/AN868-94/2017, a rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Olomouci ze dne 28. června 2017, č. j. SZPI/AN868-91/2017, ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. července 2021, č. j. 2 As 351/2019-47, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 2019, č. j. 31 A 333/2017-95, rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu ze dne 26. září 2017, č. j. SZPI/AO740-49/2016, a rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Brně ze dne 18. ledna 2017, č. j. SZPI/AO740-45/2016, a ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2021, č. j. 2 As 333/2020-42, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. srpna 2020, č. j. 31 Ad 5/2019-111, rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu ze dne 20. prosince 2018, č. j. SZPI/AL646-67/2018 a rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Hradci Králové ze dne 26. října 2018, č. j. SZPI/AL646-64/2018, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Plzni, Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, Krajského soudu v Brně, Krajského soudu v Hradci Králové, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, sídlem Květná 504/15, Brno, a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Plzni, sídlem Jiráskovo nám. 8, Plzeň, inspektorátu v Olomouci, sídlem Pavelkova 13, Olomouc, inspektorátu v Brně, sídlem Běhounská 10, Brno, a inspektorátu v Hradci Králové, sídlem Březhradská 182, Hradec Králové, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnosti se odmítají. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Samostatnými ústavními stížnostmi podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel napadl rozhodnutí, jak je výše uvedeno v záhlaví, s návrhem na jejich zrušení, neboť je přesvědčen, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a čl. 90 Ústavy, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. 2. Usnesením pléna Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2955/20, bylo rozhodnuto o spojení věcí tak, že ústavní stížnosti dosud vedené pod spisovými značkami sp. zn. II. ÚS 2955/20, sp. zn. II. ÚS 1402/21, sp. zn. I. ÚS 2611/21 a sp. zn. IV. ÚS 2899/21, se spojují ke společnému řízení a řízení o nich bude nadále vedeno pod spisovou značkou sp. zn. II. ÚS 2955/20. 3. V případě ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. srpna 2020, č. j. 10 As 130/2020-66, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. ledna 2020, č. j. 57 A 5/2019-91, rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "SZPI"), ústředního inspektorátu ze dne 7. listopadu 2018, č. j. SZPI/AG426-29/2018, a rozhodnutí SZPI, inspektorátu v Plzni ze dne 13. září 2018, č. j. SZPI/AG426-26/2018, se z jejího obsahu a obsahu jejích příloh podává následující: Rozhodnutím inspektorátu SZPI v Plzni ze dne 13. září 2018, č. j. SZPI/AG426-26/2018 (dále jen "rozhodnutí inspektorátu SZPI v Plzni"), byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání čtyř přestupků podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen "zákon o potravinách"). Za spáchání těchto přestupků inspektorát SZPI v Plzni uložil stěžovateli úhrnnou pokutu ve výši 150 000 Kč, a to za užití absorpční zásady vyjádřené v § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen "zákon 250/2016 Sb."). Stěžovatel rozhodnutí inspektorátu SZPI v Plzni napadl odvoláním, o kterém ústřední inspektorát SZPI rozhodnutím ze dne 7. listopadu 2018, č. j. SZPI/AG426-29/2018 (dále jen "rozhodnutí ústředního inspektorátu SZPI ze dne 7. listopadu 2018"), rozhodl tak, že snížil pokutu stanovenou inspektorátem SZPI v Plzni, neboť zrušil jeden výrok prvostupňového rozhodnutí a řízení v tomto rozsahu zastavil. Stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí ústředního inspektorátu SZPI ze dne 7. listopadu 2018 Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl a následně stěžovatelem podanou kasační stížnost Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem ze dne 18. srpna 2020, č. j. 10 As 130/2020-66 (dále jen "rozsudek sp. zn. 10 As 130/2020"), zamítl. 4. V případě ostatních, nyní posuzovaných, ústavních stížností jde v rozhodných směrech (z jejich hlediska) o prakticky shodné situace, kdy byla napadenými prvostupňovými rozhodnutími inspektorátu SZPI v Hradci Králové za spáchání devíti přestupků podle zákona o potravinách uložena úhrnná pokuta ve výši 2 250 000 Kč, inspektorátu SZPI v Brně za spáchání sedmi přestupků podle zákona o potravinách uložena úhrnná pokuta ve výši 260 000 Kč, inspektorátu SZPI v Olomouci za spáchání třinácti přestupků podle zákona o potravinách a jednoho přestupku podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, uložena úhrnná pokuta ve výši 930 000 Kč. II. Argumentace stěžovatele 5. Stěžovatel ve všech svých ústavních stížnostech předkládá stejné námitky, jejichž podstatou je tvrzení stěžovatele, že zásahy do jeho základních práv a svobod jsou dány nepřezkoumatelností napadených správních rozhodnutí z důvodu nedostatečného odůvodnění výše (částky) úhrnné pokuty uložené za vícero přestupků, o nichž správní orgány konaly společné řízení. Odůvodnění výše uložené úhrnné pokuty považuje za nepřezkoumatelné, jelikož správní orgány nevyčíslily míru, v níž se na celkové částce podílely jednotlivé správní delikty - chybí matematicky vyjádřená správní úvaha o jednotlivých dílčích složkách ukládané úhrnné sankce. 6. K tomu stěžovatel uvádí, že v těchto případech došlo k vydání jednoho rozhodnutí, s jednou úhrnnou pokutou, často zahrnující široké spektrum přestupků majících různou povahu a původ, resp. původce. V důsledku zcela absentujícího odůvodnění způsobu určení výše pokuty není stěžovatel schopen ověřit, zda je uložená úhrnná pokuta přiměřená, ani určit, jakým způsobem se jednotlivé přestupky (tj. přestupky způsobené jednotlivými dodavateli či přestupky způsobené samotným stěžovatelem) podílely na celkové výši pokuty. Správní orgán tím podle stěžovatele svévolně určuje výslednou úhrnnou pokutu jednou "paušální částkou", aniž by bylo zřejmé a přezkoumatelné, jakým způsobem k výsledné pokutě dospěl. Takovýto výkon státní správy je podle stěžovatele naprosto netransparentní a pouze vytváří prostor pro svévoli správních orgánů při jejich správním uvážení. Pokud totiž není ze správního rozhodnutí, ukládajícího úhrnnou pokutu za vícero přestupků, zjistitelné, co představuje základ úhrnné pokuty (jež odpovídá pokutě uložené za nejpřísněji sankcionovatelný přestupek) a co je již navýšením tohoto základu z důvodu spáchání ostatních přestupků (v jakém rozsahu, popř. zda vůbec se každý další přestupek podílí na konečné výši úhrnné pokuty), pak nelze přezkoumat, zda správní orgán určil základ celkové úhrnné pokuty v souladu s absorpční zásadou a ve správné a přiměřené výši, odpovídající relevantním okolnostem spáchání daného nejzávažnějšího přestupku. Stejně tak není zjistitelné, zda skutečně a do jaké míry byly zohledněny v rozhodnutí vyjmenované polehčující či přitěžující okolnosti, včetně souběhu vícero přestupků a míra jejich závažnosti. 7. Správní orgán tak získává prostor pro svév