II.ÚS 417/06 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 417/06 ze dne 4. 4. 2007 N 61/45 SbNU 43 Zásada spravedlivého procesu v exekučním řízení   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma - ze dne 4. dubna 2007 sp. zn. II. ÚS 417/06 ve věci ústavní stížnosti L. F. proti usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6. dubna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-124, kterým byl změněn příkaz k úhradě nákladů exekuce, a ze dne 29. srpna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-133, kterým ke stěžovatelově námitce nebyl soudní exekutor vyloučen z projednávání a rozhodování věci. Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. dubna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-124 a ze dne 29. srpna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-133 se zrušují. Odůvodnění Ústavní stížností, podanou telefaxem dne 7. července 2006 a doplněnou předložením originálu podání dne 10. července 2006, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. dubna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-124, kterým byl změněn příkaz k úhradě nákladů exekuce. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho základní práva podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). Toto podání vykazovalo formální vady, které stěžovatel na výzvu Ústavního soudu odstranil podáními ze dne 27. srpna 2006 a 4. a 7. září 2006. V ústavní stížnosti konkrétně namítá, že jeho námitky podané 5. prosince 2005 byly soudu předloženy 2. února 2006 a soud o nich rozhodl až po více než dvou měsících dne 6. dubna 2006, a nikoliv v zákonné patnáctidenní lhůtě. O výši nákladů exekuce bylo rozhodnuto navzdory překážce litispendence, kterou spatřuje v tom, že mu nikdy nebylo doručeno usnesení Městského soudu v Brně č. j. 96 Nc 5424/2004-46, jímž bylo rozhodnuto o jeho námitkách proti předchozímu příkazu k úhradě nákladů exekuce č. j. 057EX 1960/04-60. Poukazuje na nevhodné jednání soudního exekutora, které předcházelo vydání nálezu ze dne 31. srpna 2005 sp. zn. II. ÚS 336/05, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 38, nález č. 170) v jeho věci, které nebylo obecným soudem respektováno. Nebyl totiž před rozhodnutím soudu seznámen s vyjádřením soudního exekutora ze dne 31. ledna 2006 (doplněno podáním ze dne 17. února 2006) k jeho námitkám proti příkazu k úhradě nákladů exekuce. Nerozhodnut rovněž zůstal jeho návrh na vyloučení soudního exekutora. V samotném rozhodnutí je nepřípustně polemizováno s názorem Ústavního soudu na možnost navýšení odměny o výši silniční daně a daně z přidané hodnoty, a jeho námitkám v tomto směru tudíž nebylo vyhověno. Podáním, učiněným telefaxem dne 26. září 2006 a doplněným předložením originálu podání dne 27. září 2006, se stěžovatel domáhá rovněž zrušení usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. srpna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-133, kterým k jeho námitce soudní exekutor nebyl vyloučen z projednávání a rozhodování věci. Tvrdí, že jím bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Stěžovatel uvádí, že současně s námitkami ze dne 4. listopadu 2005 podal, s ohledem na písemné výhrůžky a nemístné výroky vůči jeho osobě a Ústavnímu soudu, návrh na vyloučení soudního exekutora. Na výzvu soudu zaslal stěžovatel doplnění a upřesnění této námitky telefaxem a následně i osobně dne 25. srpna 2006 svůj návrh rozvedl. V usnesení, které nyní napadá, se však uvádí, že soud doposud neobdržel doplnění návrhu stěžovatele na vyloučení. Identická situace podle něj byla řešena již v nálezu ze dne 21. června 2006 sp. zn. I. ÚS 689/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č. 126). Napadené rozhodnutí považuje za vnitřně nekonzistentní, neboť nedoplnění návrhu by muselo vést soud k jeho odmítnutí, a nikoliv k věcnému rozhodnutí. Přitom právě invektivy soudního exekutora na adresu stěžovatele a Ústavního soudu považuje, s ohledem na právní názor obsažený v nálezu sp. zn. I. ÚS 167/94 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6, nález č. 127), za dostatečný důvod pro jeho vyloučení. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 96 Nc 5424/2004 Ústavní soud zjistil, že po kasačním nálezu sp. zn. II. ÚS 336/05 byl příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 21. prosince 2004 zrušen jednak usnesením Městského soudu v Brně ze dne 7. října 2005 a dále i příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 9. října 2005, kterým bylo současně nově stěžovateli uloženo zaplatit náklady exekuce ve výši 7 730,66 Kč. Proti němu podal stěžovatel námitky a současně návrh na vyloučení soudního exekutora s ohledem na jeho "osobní písemné výhrůžky a nemístné výroky proti stěžovateli a Ústavnímu soudu", které konkretizoval. V důsledku námitek byl usnesením Městského soudu v Brně ze dne 8. listopadu 2005 č. j. 96 Nc 5424/2004-46 zrušen příkaz k úhradě nákladů exekuce. V soudním spise se nenachází žádný doklad o tom, že by toto usnesení bylo doručováno účastníkům řízení. Dne 18. listopadu 2005 vydal soudní exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým stěžovateli uložil zaplatit na nákladech exekuce 7 853,23 Kč. Proti němu podal stěžovatel námitky, které byly soudu postoupeny společně s vyjádřením soudního exekutora k těmto námitkám. V soudním spise se nenachází žádný doklad o tom, že by vyjádření soudního exekutora bylo doručeno stěžovateli. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6. dubna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-124 byl příkaz k úhradě nákladů exekuce změněn tak, že stěžovateli bylo uloženo zaplatit na nákladech exekuce 6 816,77 Kč. Usnesením ze dne 24. července 2006 byl stěžovatel vyzván k doplnění a upřesnění námitky podjatosti o skutečnosti, v nichž je spatřován důvod pochybnosti o podjatosti, kdy se o nich stěžovatel dozvěděl a o důkazy, z nichž to vyplývá. Na toto usnesení reagoval stěžovatel podáním zaslaným telefaxem dne 23. srpna 2006, doplněným písemným podáním shodného znění, doručeným soudu dne 25. srpna 2006, které je však v soudním spise založeno až za usnesením ze dne 29. srpna 2006 č. j. 96 Nc 5424/2004-133, kterým nebyl soudní exekutor vyloučen z projednávání a rozhodování věci. Ústavní soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k ústavní stížnosti. Městský soud v Brně uvedl, že v důsledku rozvrhu práce vyřizuje věc od 1. října 2006 jiný soudce s tím, že v případě "potřeby" Ústavního soudu k vyjádření k jednotlivým rozhodnutím soudu může Ústavní soud kontaktovat předchozího soudce. Pokud se týče doručování usnesení soudu, uvedl, že usnesení č. j. 96 Nc 5424/2004-46 bylo v souladu se zákonem doručeno exekutorovi s výzvou k rozeslání na zpáteční lístky všem účastníkům řízení, avšak soudní exekutor nezaslal zpět doklady o doručení. Statutární město Olomouc se postavení vedlejšího účastníka řízení vzdalo. V replice stěžovatel poukázal na to, že vyjádření Městského soudu v Brně nijak nereaguje na jeho námitky, přičemž účastníkem řízení není konkrétní soudce, nýbrž soud. Dále poukazuje na to, že v usnesení č. j. 96 Nc 5424/2004-124 soud konstatoval, že stěžovatel uhradil sice dobrovolně (mimo exekuci) dluh, avšak nikoliv náklady exekuce, což představuje podle nálezu ze dne 1. března 2007 sp. zn. Pl. ÚS 8/06 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 44, nález č. 39, vyhlášen pod č. 94/2007 Sb.) "pohyb v kruhu". K usnesení č. j. 96 Nc 5424/2004-133 poukazuje na to, že je proti němu nadále prováděna exekuce ve vztahu k úhradě nákladů exekuce. S ohledem na všechny okolnosti daného případu "dává v úvahu" možnost uložit některému účastníkovi řízení nebo vedlejšímu účastníkovi řízení povinnost nahradit náklady řízení před Ústavním soudem. Soudní exekutor na výzvu Ústavního soudu sdělil, že ve svém spise nemá založen žádný doklad o doručení usnesení Městského soudu v Brně č. j. 96 Nc 5424/2004-46, které mu bylo doručeno bez přípisu soudu, "co s ním". Uvedl, že Městský soud v Brně má některé specifické přístupy, odlišné od ostatních soudů, a v daném případě doručoval některé listiny sám. Proto předpokládal, že toto usnesení bylo soudem doručováno rovněž, v čemž jej utvrzoval i malý počet zaslaných stejnopisů. Soud jej urgoval o doručenky ke svému usnesení č. j. 96 Nc 5424/2004-124, avšak u shora uvedeného usnesení nikoliv. Poukazuje na své vyjádření (ze dne 31. ledna 2006) k námitkám stěžovatele, v němž uváděl totéž a divil se doručení shora předmětného usnesení soudem. Poukazuje na "pestrost" jednání jednotlivých soudů a s ohledem na to považuje svůj postup za správný. Po výzvě Ústavního soudu provedl soudní exekutor "hloubkovou kontrolu" pošty doručené v období, kdy byl jeho spis předložen Exekutorské komoře pro účely kárného řízení, a zjistil, že "v jiné složce byla uložena chybějící usnesení". Proto v současné době zajistil jejich odeslání. Dále uvedl, že své vyjádření k námitkám stěžovatele zasílal výlučně soudu, povinnému ani jeho právnímu zástupci nikoliv. Následným přípisem sdělil soudní