Ústavní soud II.ÚS 466/25

Ústavní soud obdržel podání, v němž navrhovatelka brojí proti tomu, že Obvodní soud pro Prahu 1 nerozhodl o jejím návrhu ze dne 23. srpna 2024 na rozvod manželství, které nesplňovalo požadavky podle § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatelka nebyla zastoupena advokátem (30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) ani neuvedla, čeho konkrétně se domáhá (§ 34 odst. 1 téhož zákona), a proto byla poučena o náležitostech ústavní stížnosti a vyzvána k odstranění vad podání; k tomu jí byla určena lhůta.

Ve stanovené lhůtě navrhovatelka požádala o její prodloužení do 31. března 2025, neboť o její žádosti doposud Česká advokátní komora nerozhodla. Poté, co Česká advokátní komora dne 28. března 2025 žádosti nevyhověla a advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby neurčila (navrhovatelka neprokázala své příjmové a majetkové poměry ani nevymezila věc, v níž má být právní pomoc poskytnuta), byla navrhovatelce poskytnuta nová lhůta. V jejím průběhu navrhovatelka požádala o její prodloužení do 30. dubna 2025, přiložila rozhodnutí České advokátní komory a stížnost proti němu, spojenou se žádostí o bezplatné určení advokáta adresovanou Ministerstvu spravedlnosti.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud další prodloužení lhůty nepovolil, neboť stěžovatelka dostala dostatečný prostor pro odstranění vad, a po uplynutí stanovené lhůty návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.