Ústavní soud II.ÚS 502/22

Dne 18. 2. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (potvrzen Vrchním soudem v Praze), kterým bylo rozhodnuto o přeměně uloženého trestu 300 hodin veřejně prospěšných prací na nepodmíněný trest odnětí svobody.

Stěžovatel argumentoval tím, že soud vyhověl návrhu probačního úředníka na přeměnu trestu, přestože nebyly splněny podmínky stanovené trestními předpisy, a nevzal v úvahu, že stěžovatel řádně pracoval v Nizozemí jako OSVČ, hradil běžné výživné a vedl řádný život. Nesouhlasil s přestupky, které soudce uváděl, a hodnocením, že jeho trestná činnost graduje a pokračuje v páchání trestných činů, přestože se ničeho nedopustil. Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil rozhodnutí krajského soudu, neprodleně stěžovatele propustil z výkonu trestu odnětí svobody a následně nařídil nové projednání jeho věci.

Ústavní stížnost trpěla řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále je "zákon o Ústavním soudu")], a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud vyzval stěžovatele dne 23. 2. 2022 k odstranění vad (č. l. 4) a stanovil lhůtu 20 dnů s upozorněním, že pokud vytčené vady nebudou odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud stěžovatele poučil, že pokud mu to jeho poměry neumožňují, tak lze požádat Českou advokátní komoru na adrese ČAK - pobočka Brno, Kleinův palác, Nám. Svobody 84/15, 602 00 Brno, o určení advokáta (§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů). Současně byl stěžovateli s výzvou k odstranění vad podání zaslán formulář "Žádost o právní službu pro fyzickou osobu" dle § 18c zákona o advokacii dostupné na webové adrese ČAK (doručeno dne 25. 2. 2022 č. l. 5).

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ústavní stížnosti a vytčené vady podání stěžovatel neodstranil, 20 denní lhůta k odstranění vad tak marně uplynula. Stěžovatel na výzvu Ústavního soudu dosud nikterak nereagoval.

Za dané situace, kdy stěžovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.