Ústavní soud II.ÚS 611/26

Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu se stěžovatelka (matka) domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Tvrdí, že jimi soudy porušily její základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka v řízená před obecnými soudy navrhovala, aby nezletilý byl svěřen do její péče, nebo do střídavé péče obou rodičů.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že Okresní soud v Pardubicích napadeným rozsudkem svěřil nezletilého vedlejšího účastníka (nezletilý) do péče prvního vedlejšího účastníka (otec). Rozhodl o zvýšení výživného, kterým je matka povinna přispívat na výživu nezletilého, o dluhu matky na výživném, o zrušení výživného otci a upravil styk matky s nezletilým, a to jak běžný (střídavě 3 a 2 víkendy měsíčně), tak prázdninový (jarní prázdniny každoročně, velikonoční prázdniny ob rok, letní prázdniny od července do poloviny srpna, každé podzimní prázdniny a část vánočních prázdnin střídavě ob rok se Štědrým dnem a bez něj, a o některých dalších státních svátcích. Okresní soud tak změnil předchozí úpravu stanovenou rozsudkem ze srpna 2019, kterým byla schválena dohoda rodičů, kterou se dohodli o střídavé péči se střídáním po týdnu. K odvolání obou rodičů krajský soud napadeným rozsudkem změnil napadený rozsudek okresního soudu. Nezletilého shodně s okresním soudem svěřil do péče otce, běžný styk matky upravil jako víkendový ob týden a prázdninový oproti okresnímu soudu zúžil ve vztahu k jarním prázdninám na pouze ob rok a rozšířil styk na další státní svátky, jinak až na drobné úpravy přejal úpravu okresního soudu, dále rozhodl také o výživném, kterým je matka povinna přispívat na výživu nezletilého, o dluhu matky na výživném a o zrušení výživného otci.

V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení vedlejšího účastníka řízení a matka (jako stěžovatelka) a otec (jako vedlejší účastník) se řízení rovněž účastní. Podle § 892 odst. 3 občanského zákoníku platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem; v takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka. O takovou situaci zde jde.

Ústavní soud tak podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 469 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních jmenoval nezletilému k hájení jeho práv v řízení o ústavní stížnosti jako opatrovníka statutární město X.