Ústavní soud II.ÚS 901/26

Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku, jímž Krajský soud v Praze kromě jiného změnil rozsudek Okresního soudu Praha-východ č. j. 30 P 329/2023-460 ze dne 6. srpna 2025 tak, že zamítl návrh matky (stěžovatelky) na nahrazení souhlasu otce [vedlejšího účastníka a)] se změnou bydliště nezletilých vedlejších účastníků b) a c), a dále stanovil rozsah péče stěžovatelky a vedlejšího účastníka a) o nezletilé vedlejší účastníky b) a c).

Podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 469 zákona o zvláštních řízeních soudních a § 892 odst. 3 občanského zákoníku platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.

V řízení o ústavní stížnosti mají nezletilí vedlejší účastníci b) a c) postavení vedlejších účastníků řízení a matka (jako stěžovatelka) a otec (jako vedlejší účastník) jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo v posuzované věci dojít ke střetu zájmů každého z rodičů a nezletilých, je nutno jmenovat nezletilým kolizního opatrovníka.

Ústavní soud proto jmenoval opatrovníka schopného účinně hájit zájmy nezletilých v řízení o ústavní stížnosti. S ohledem na dosavadní průběh sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník město B., které dosud zastupovalo nezletilé jako kolizní opatrovník v rámci řízení před obecnými soudy.