Z rozhodnutí: Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka) a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Luďka Žambůrka, zastoupeného JUDr. Dagmar Císařovskou, advokátkou, se sídlem Na Hřebenkách 12, Praha 5, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 3130/2017-757 ze dne 18. 12. 2017, usnesení Krajského soudu v Pr…
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu
II.ÚS 968/18 ze dne 29. 1. 2019
N 16/92 SbNU 182
K posouzení přípustnosti dovolání; povinnost vypořádat se s námitkami účastníků řízení
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Nález
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka) a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Luďka Žambůrka, zastoupeného JUDr. Dagmar Císařovskou, advokátkou, se sídlem Na Hřebenkách 12, Praha 5, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 3130/2017-757 ze dne 18. 12. 2017, usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 135/2011-562 ze dne 30. 6. 2011 ve znění opravných usnesení č. j. 24 Co 135/2011-624 ze dne 23. 10. 2012 a č. j. 24 Co 135/2011-652 ze dne 25. 4. 2013 a proti usnesení Okresního soudu Praha-východ č. j. 25 D 238/2006-498 ze dne 27. 10. 2010, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-východ jako účastníků řízení a Mgr. Aleny Žambůrkové, JUDr. Ing. Jana Veselého a Mgr. Kamila Veselého jako vedlejších účastníků řízení, takto:
I. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 3130/2017-757 ze dne 18. 12. 2017 a výroky II a III usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 135/2011-562 ze dne 30. 6. 2011 ve znění opravných usnesení č. j. 24 Co 135/2011-624 ze dne 23. 10. 2012 a č. j. 24 Co 135/2011-652 ze dne 25. 4. 2013 bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Tato rozhodnutí se proto v uvedeném rozsahu ruší.
III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
I. Vymezení věci a předchozí průběh řízení
1. V řízení o dědictví po Miloslavě Satranové, zemřelé v roce 2003, dědili část majetku dědicové ze zákona v první dědické skupině, a to manžel zůstavitelky Jan Satran a její dvě dcery Jana Žambůrková a Alena Veselá. Na základě námitky Aleny Veselé byly na dědický podíl Jany Žambůrkové započteny nemovitosti, které obdržela od zůstavitelky darem za jejího života. Podle obecných soudů hodnota darovaných nemovitostí převyšuje výši dědického podílu, který připadá Janě Žambůrkové, a ta proto z dědictví nenabyla žádný majetek. Jana Žambůrková během řízení před obecnými soudy zemřela, stěžovatel jakožto její syn je její právní nástupce. Namítá mimo jiné, že obecné soudy při určení ceny darovaných nemovitostí a ceny děděných nemovitostí nepostupovaly "dle stejných pravidel" a tím porušily jeho právo na spravedlivý proces a zásadu rovnosti stran. Z ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a ze spisu zjistil Ústavní soud následující skutečnosti.
2. V roce 1992 Miloslava Satranová a její manžel Jan Satran darovali své dceři Janě Žambůrkové (matce stěžovatele) každý jednu polovinu domu č. p. X1 a pozemek st. p. č. X2 v k. ú. Nová Ves u Nelahozevsi. V té době byl zhotoven znalecký posudek, který stanovil cenu těchto nemovitostí dle vyhlášky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, na 906 990 Kč. V roce 1996 Miloslava Satranová a její manžel darovali Janě Žambůrkové pozemek st. p. č. X3 v k. ú. Nová Ves u Nelahozevsi. (Uvedené nemovitosti budou dále označovány též jako "darované nemovitosti".)
3. V roce 2003 Miloslava Satranová zemřela. V té době spolu se svým manželem v rámci společného jmění manželů vlastnila dvě osminy budovy č. p. X4 a přilehlých pozemků st. p. č. X5 a p. č. X6 se součástmi a příslušenstvím, vše v k. ú. Vraňany (dále též "nemovitosti ve Vraňanech"). Ve svém výlučném vlastnictví měla jednu polovinu nemovitostí v k. ú. Nová Ves u Nelahozevsi, jejichž výčet je obsažen ve výroku III napadeného rozhodnutí okresního soudu (dále též "nemovitosti v Nové Vsi"), jde o pozemky a zemědělské stavby se součástmi a příslušenstvím. Dále vlastnila akcie.
4. Dědického řízení se zúčastnili tito pozůstalí: manžel Jan Satran, dcery Jana Žambůrková a Alena Veselá a vnuci Luděk Žambůrek (stěžovatel) a Jan Veselý. Další vnučka Alena Žambůrková a vnuk Kamil Veselý dědictví odmítli.
5. Obecné soudy zjistily, že Miloslava Satranová v roce 1991 sepsala závěť formou notářského zápisu a v roce 1997 sepsala závěť vlastní rukou (holografní závěť). V holografní závěti uvádí mimo jiné (včetně jazykových nepřesností): "udělám svoje osobní přání pro své 2 dcery - Janu Žambůrkovou a Alenu Veselou. Ve Vraňanech č. X4 mám po svých rodičích domek se zahradou. [Dostali jsme] tento dům takto: Jana a Alena po 3/8 a já s mužem po 1/8. Slibovala jsem dům Alence, ale ta už o něj nestojí a tak mají každá 1/2 stejným dílem. [...] V Nové Vsi č. X1 mám pastvinu na hospodářství o 30 ha. Jana dostala obytný dům s hostincem [tj. darované nemovitosti, bod 2 výše], který na své náklady a práci opravila a dala do chodu, jak si muž přál. Svojí 1/2 polí dávám svým dvěma dcerám, tj. každé 7 ha. Pro Janu chci, aby měla pro hostinec u vrat, kůlnu na uhlí, k používání studnu, jímku pro užívání dvora. Ostatní budovy ať si rozdělí muž, jak uzná sám. [...]" Holografní závěť je podle obecných soudů neplatná pro neurčitost a nesrozumitelnost.
6. Dle závěti sepsané formou notářského zápisu měla dcera Jana Žambůrková zdědit jednu polovinu domu č. p. X1 v k. ú. Nová Ves u Nelahozevsi s příslušenstvím, kterou však již obdržela za života zůstavitelky jako dar. Dcera Alena Veselá měla zdědit jednu osminu domu č. p. X4 v k. ú. Vraňany s příslušenstvím. Co se týče nemovitostí v Nové Vsi, měla dcera Jana Žambůrková zdědit "2 ha polí" a dcera Alena Veselá "veškerá zbylá pole", podle obecných soudů je však toto ustanovení závěti neurčité, a proto je závěť v této části neplatná. Luděk Žambůrek a Jan Veselý byli v závěti ustanoveni jako dědici vkladů, které se však ke dni úmrtí zůstavitelky nezachovaly. Protože závěť nezahrnovala veškerý majetek zůstavitelky, vedle dědiců ze závěti podle obecných soudů dědí i dědicové ze zákona v první dědické skupině, a to manžel zůstavitelky Jan Satran a její dcery Jana Žambůrková a Alena Veselá. Alena Veselá poté namítla, že na dědický podíl Jany Žambůrkové jako dědičky ze zákona by se měly započíst darované nemovitosti.
7. Nemovitosti ve Vraňanech byly znaleckým posudkem Václava Bubeníčka oceněny podle vyhlášky č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) - tedy tzv. cenou zjištěnou - k době úmrtí zůstavitelky na 249 250 Kč (č. l. 77-96).
8. Nemovitosti v Nové Vsi byly znaleckým posudkem, který vypracoval tentýž znalec, oceněny rovněž podle již citované vyhlášky č. 540/2002 Sb. - tedy tzv. cenou zjištěnou - k době úmrtí zůstavitelky na 1 371 660 Kč (č. l. 44-76).
9. Darované nemovitosti (nacházející se rovněž v Nové Vsi) byly oceněny revizním znaleckým posudkem, podle něhož činila cena "obecná (tržní)" polovičního podílu darovaných nemovitostí ke dnům jejich darování celkem 1 052 415 Kč. V posudku je zdůrazněno, že při zjišťování hodnoty majetku ke zpětnému období je "naprosto vyloučené oceňovat nemovitý majetek pomocí oceňovacího předpisu, protože výsledkem nemůže být nic jiného než cena zjištěná" (č. l. 315-350, citováno z č. l. 341-342).
10. Při jednání před notářkou jako soudní komisařkou namítla zástupkyně stěžovatele a jeho matky, že "znalecký posudek na nemovitosti v k. ú. Vraňany nezní na cenu tržní na rozdíl od znaleckého posudku na nemovitosti v k. ú. Nová Ves" (č. l. 411). Notářka poté majetek ocenila cenou uvedenou v těchto znaleckých posudcích s odkazem na "shodn[é] prohlášení účastníků".
11. Podle napadeného usnesení okresního soudu patřily nemovitosti ve Vraňanech v ceně 249 250 Kč (dle posudku odkazovaného v bodě 7 výše) do společného jmění manželů Miloslavy Satranové a Jana Satrana. Jedna osmina v hodnotě 124 625 Kč (a bytové zařízení včetně elektrických spotřebičů bez hodnoty) proto připadla pozůstalému manželovi. Jedna osmina nemovitostí ve Vraňanech v uvedené hodnotě pak patří do dědictví a převezme ji Alena Veselá jako dědička ze závěti. Ostatní majetek stěžovatelky, tvořený nemovitostmi v Nové Vsi v ceně 1 371 660 Kč (dle posudku odkazovaného v bodě 8 výše), akciemi v hodnotě 1 600 Kč a pohledávkou za dividendy ve výši 272 Kč nabydou dědici ze zákona, kterými jsou manžel Jan Satran a dcery Alena Veselá a Jana Žambůrková. Na dědický podíl Jany Žambůrkové byl ovšem započten dar představovaný darovanými nemovitostmi v ceně 1 052 415 Kč, určené revizním znaleckým posudkem (bod 9 výše). Hodnota majetku při dědění ze zákona se započtenou hodnotou daru činí 2 425 947 Kč, dědický podíl každého ze tří zákonných dědiců tedy je 808 649 Kč. Hodnota daru, který Jana Žambůrková od zůstavitelky obdržela, převyšuje její dědický podíl ze zákona, a tudíž dle okresního soudu nenabude ničeho. Majetek děděný ze zákona si mezi sebe rozdělí rovným dílem manžel Jan Satran a Alena Veselá. Výrokem VI bylo rozhodnuto o odměně pro správce dědictví.
12. Jana Žambůrková,
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.