Ústavní soud III.ÚS 102/23 – Hazardní hra

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, krajský soud napadeným usnesením určil, že návrh na konání místního referenda na území statutárního města Kladna ze dne 27. 9. 2022 nemá nedostatky, a vyhlásil místní referendum o otázce: "Souhlasíte s tím, aby Statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?", přičemž referendum se bude konat současně s prvním kolem volby prezidenta republiky ve dnech 13. 1. a 14. 1. 2023.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky odmítl, neboť posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána neoprávněnou osobou, neboť stěžovatelka nebyla a neměla být ani účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo, ani osobou na tomto řízení zúčastněnou.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že jí bylo odepřeno právo vystupovat v předmětném řízení jako jeho účastník; její výhrady nebyly projednány a nemohla se vyjádřit k tomu, zda a v jaké podobě se bude referendum konat, přičemž výsledkem referenda má být zákaz jí provozované hospodářské činnosti.

Ústavní soud především konstatuje, jak již dlouhodobě ve své judikatuře zdůrazňuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví, na niž by bylo možno se obracet s návrhem na přezkoumání procesu, interpretace a aplikace zákonných ustanovení provedených ostatními soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Ústavní soud v dané věci zejména předesílá, že napadená rozhodnutí posuzuje kritériem, jímž je ústavní pořádek a jím garantovaná základní práva a svobody; není tedy jeho věcí perfekcionisticky přezkoumat případ sám z pozice podústavního práva.

V posuzované věci předkládá stěžovatelka Ústavnímu soudu námitky, které již posoudil Nejvyšší správní soud. V odůvodnění napadeného rozsudku především objasnil, že osobou přímo dotčenou vyhlášením místního referenda je v projednávané věci město Kladno. Stěžovatelka samotným vyhlášením místního referenda není nijak přímo dotčena na svých veřejných subjektivních, natožpak základních právech. V této věci proto není a nemůže být osobou zúčastněnou na řízení. V odůvodnění rozsudku odkazuje Nejvyšší správní soud na relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu (např. usnesení NSS ze dne 13. 12. 20212 č. j. Ars 5/2012-55, č. 2800/2013 Sb. NSS, nález Ústavního soudu ze dne 3. 10. 2013 sp. zn. III. ÚS 600/13). Ústavní soud konstatuje, že pokud samotnými rozhodnutími obecných soudů nedošlo ke vzniku, změně nebo zániku oprávnění a povinností stěžovatelky, nemohou představovat způsobilý procesní předmět řízení, schopný narušit základní práva stěžovatelky (tj. materiální předmět řízení). Právní názor Nejvyššího správního soudu učiněný v projednávané věci je řádně, srozumitelně a vyčerpávajícím způsobem odůvodněn. Takový názor je třeba považovat za prvek nezávislého soudního rozhodování, tedy za výsledek aplikace práva nevybočující z mezí zákona.

Referendum "vyvolané zdola", na návrh tzv. přípravného výboru [§ 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb.], může představovat významný demokratický kontrolní mechanismus uplatňovaný veřejností obce vůči jejím orgánům. Zastupitelstvo obce v případě, že jsou splněny všechny podmínky vyplývající ze zákona o místním referendu, má povinnost takové referendum vyhlásit, nehledě na to, zda zastupitelstvo samo jako orgán s konáním referenda k otázce navrhované přípravným výborem souhlasí či nikoli (nález Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2015 III. ÚS 3825/14). Jak již uvedl Nejvyšší správní soud, potenciální omezení provozu hazardních her v důsledku kladného výsledku místního referenda a s tím spojená ztráta na zisku stěžovatelky, by byly jen přirozeným důsledkem ústavně zakotveného rozhodování občanů. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud neshledal, že by v projednávané věci došlo k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatelky.

Dne 12. 1. 2023, tj. den před konáním místního referenda, doplnila stěžovatelka ústavní stížnost o návrh na vydání předběžného opatření podle § 80 zákona o Ústavním soudu. Vzhledem k nereálné možnosti projednání návrhu stěžovatelky z časových důvodů, nerozhodoval Ústavní soud o tomto návrhu samostatným usnesením.