III.ÚS 1121/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 1121/20 ze dne 11. 8. 2020 N 163/101 SbNU 132 Odůvodnění rozhodnutí o předběžném opatření a právo na soudní ochranu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti obchodní společnosti SAFICHEM ASSETS, a. s., se sídlem Vídeňská 104, Vestec, zastoupené JUDr. Adamem Batunou, advokátem, se sídlem Václavské nám. 846/1, Praha 1 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2020 č. j. 62 Co 36/2020-227, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a obchodní společnosti RDHolding, s. r. o., se sídlem Kodaňská 558/25, Praha 10, zastoupené JUDr. Mgr. Pavlem Koskou, advokátem, se sídlem Pernštýnská 40, Pardubice, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se zamítá. Odůvodnění I. Průběh řízení před Ústavním soudem, podstatný obsah spisu a rekapitulace ústavní stížnosti A. 1. Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"), neboť má za to, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") sp. zn. 8 C 213/2017 se podává, že tento soud usnesením ze dne 22. 10. 2019 č. j. 8 C 213/2017-168 nařídil předběžné opatření, kterým žalované společnosti - RDHolding, s. r. o., (v řízení o ústavní stížnosti vedlejší účastnici) uložil "zdržet se prodeje, darování či jiného zcizení, zatížení zástavním právem, předkupním právem či jiným právem ve prospěch třetí osoby nemovitých věcí" - pozemků a rodinného domu v tomto usnesení definovaných. V odůvodnění svého rozhodnutí obvodní soud uvedl, že žalobkyně (stěžovatelka) vede proti vedlejší účastníci spor o zaplacení částky 4 000 000 Kč. Během řízení přitom obvodní soud zjistil, že ohledně v návrhu na vydání předběžného opatření specifikovaných nemovitostí vede příslušný katastrální úřad řízení o povolení vkladu, neboť vedlejší účastnice hodlá uvedené pozemky a rodinný dům prodat. Ze Sbírky listin obchodního rejstříku obvodní soud dále dovodil, že vedlejší účastnice založila v březnu roku 2015 do zmíněného veřejně přístupného rejstříku zakladatelskou smlouvu a dále v květnu roku 2019 založila do tohoto veřejného rejstříku zápis o změně adresy svého sídla, v mezidobí však žádné jiné listiny do Sbírky listin již nezaložila. 3. Obvodní soud tak shledal pro nařízení předběžného opatření zákonné podmínky podle § 102 odst. 1 o. s. ř., a to za situace, kdy stěžovatelka vede proti vedlejší účastnici spor o zaplacení částky 4 000 000 Kč a vedlejší účastnice v průběhu řízení učinila úkon, kterým vlastnické právo ke svému majetku převádí na třetí osobu. Proto návrhu stěžovatelky na vydání předběžného opatření vyhověl. 4. K odvolání vedlejší účastnice rozhodl městský soud v záhlaví citovaným usnesením tak, že usnesení obvodního soudu změnil s tím, že návrh stěžovatelky na nařízení předběžného opatření zamítl. K věci samé městský soud zejména konstatoval, že stěžovatelka se domáhá vůči vedlejší účastnici vrácení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu plnění, které měla vedlejší účastnice od stěžovatelky převzít na základě smlouvy o spolupráci, jejíž platnost ale byla ukončena odstoupením od ní ze strany stěžovatelky, a to z toho důvodu, že vedlejší účastnice měla porušit ve smlouvě uvedené podmínky. V rámci daného soudního řízení ovšem dosud nebylo zahájeno ani dokazování; obvodní soud nejprve usnesením řízení přerušil, když toto usnesení bylo k odvolání obou účastníků řízení městským soudem změněno tak, že řízení se nepřerušuje. Následně obvodní soud nařídil jednání, které ovšem odložil za účelem posléze uskutečněné, avšak neúspěšné mediace. Proto obvodní soud ve věci nařídil v listopadu 2019 další jednání, které však bylo z důvodu rozhodování o nařízeném předběžném opatření odročeno na neurčito. Za dané situace proto podmínky pro nařízení předběžného opatření nejsou splněny, když není prokázána nutnost zatímní úpravy poměrů mezi účastníky. Řízení ve věci samé je teprve na samém počátku a posouzení, zda je žaloba důvodná, je z hlediska splnění podmínek pro nařízení předběžného opatření irelevantní. Skutečnost, že vedlejší účastnice prodává své nemovitosti, podle městského soudu ještě neznamená, že tak činí proto, aby se zbavila svého majetku, když městskému soudu nepřísluší hodnotit, zda sjednaná kupní cena je bez dalšího (ne)přiměřená. Z dosavadních výsledků řízení tedy nevyplývá, že by se vedlejší účastnice zbavovala svého majetku nebo že by postupovala tak, aby nevykazovala zisk. Z jejího přiznání k dani z příjmů právnických osob včetně výsledovky za rok 2018 a rok 2019 je zřejmé, že vedlejší účastnice hospodářskou činnost vyvíjí. Konečně není podle městského soudu splněna ani podmínka spočívající v tom, že by výkon soudního rozhodnutí posléze vydaného mohl být ohrožen, když nařízení předběžného opatření z tohoto důvodů zásadně vyžaduje, aby oprávněnému svědčilo rozhodnutí, popřípadě listina, která je titulem pro výkon rozhodnutí (exekuci). Takovéto konečné rozhodnutí však doposud vydáno nebylo, když opak netvrdí ani stěžovatelka. B. 5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti předně uvádí, že do společného podnikatelského projektu s vedlejší účastnicí investovala postupně částku 4 000 000 Kč a částku 260 930 USD. Vedlejší účastnice však údajně porušila mezi nimi uzavřené smluvní závazky a nepodávala jí nutné informace, proto se stěžovatelka rozhodla od projektu odstoupit a požadovala po vedlejší účastnici vrácení uvedených peněžních částek, což však vedlejší účastnice dobrovolně neučinila. Proto stěžovatelka vyvolala řízení, z něhož vzešlo i nyní ústavní stížností napadené usnesení. Stěžovatelka totiž následně po zahájení řízení u obvodního soudu zjistila, že vedlejší účastnice přistoupila k prodeji shora zmíněných pozemků a rodinného domu jako svého jediného hodnotnějšího majetku. Proto se tomuto prodeji snažila bránit návrhem na vydání předběžného opatření - obava stěžovatelky o jí vložené finanční prostředky do společného projektu je dána i tím, že vedlejší účastnice nezakládá do Sbírky listin všechny zákonem vyžadované dokumenty, které by odrážely její hospodářskou situaci jako obchodní korporace. 6. Městský soud podle stěžovatelky zásadně pochybil, neboť absenci nutnosti úpravy zatímních poměrů podle ustanovení § 75c o. s. ř. (o jejíž existenci stěžovatelka svůj návrh na vydání předběžného opatření ani neopírala) dovodil z raného stadia řízení (když v něm nebylo zahájeno ani dokazování) a stěžovatelce prý také dosud nesvědčí ani žádné rozhodnutí, jehož výkon by mohl být ohrožen. Zvláště u chybějícího soudního rozhodnutí (jehož výkon by mohl být ohrožen) se stěžovatelka pozastavuje, neboť tato logika městského soudu zcela popírá smysl předběžného opatření, když má naopak chránit eventuální výkon teprve v budoucnosti vydaného soudního rozhodnutí. Stěžovatelka přitom řádně osvědčila, že výkon budoucího rozhodnutí ve věci samé může být ohrožen [městský soud se však stěžovatelkou tvrzenými důvody dostatečně nezabýval - v této souvislosti stěžovatelka odkazuje přiměřeně na nález sp. zn. IV. ÚS 189/01 ze dne 21. 11. 2001 (N 178/24 SbNU 327)]. Rozhodnutí městského soudu také není podle stěžovatelky srozumitelné a není řádně odůvodněno, když směšuje návrh na vydání předběžného opatření před zahájením řízení podle § 74 o. s. ř., kdy je třeba soudního rozhodnutí, jehož výkon má být chráněn, a návrh podaný po zahájení řízení ve smyslu § 102 o. s. ř., když rozhodnutí ve věci samé má být teprve vydáno. II. Změna soudce zpravodaje 7. Ústavní stížnost byla dle rozvrhu práce přidělena soudci Radovanu Suchánkovi jako soudci zpravodaji. S jeho návrhem na vyhovění ústavní stížnosti se III. senát při projednání věci dne 7. 7. 2020 neztotožnil. Proto byl předsedou senátu postupem podle ustanovení § 55 zákona o Ústavním soudu jako nový soudce zpravodaj určen soudce Vojtěch Šimíček. III. Vyjádření účastníka řízení a vedlejší účastnice řízení k ústavní stížnosti 8. Městský soud plně odkázal na ústavní stížností napadené usnesení a uvedl, že základní práva stěžovatelky porušena nebyla, neboť jeho rozhodnutí je řádně odůvodněno, a není proto nepřezkoumatelné nebo nesrozumitelné. Ústavní stížnost by proto měla být zamítnuta nebo odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. 9. Vedlejší účastnice uvedla, že ústavní stížnost považuje za