III.ÚS 2396/19

Ústavní soud obdržel ústavní stížnost, která ve výše uvedeném rozsahu směřuje proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud").

Dle § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemůže rodič dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka. Dle § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, je dítě v řízení ve věcech soudu péče o nezletilé zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Ústavní stížností je napaden rozsudek krajského soudu v části výroku, který se týká svěření nezletilých vedlejších účastníků do péče vedlejší účastnice po dobu po rozvodu manželství stěžovatele a vedlejší účastnice, a dále v části výroku, který se týká stěžovatelovy povinnosti hradit na nezletilé vedlejší účastníky výživné po dobu po rozvodu. V popsané situaci Ústavní soud spatřuje možnost vzniku střetu zájmů mezi nezletilými vedlejšími účastníky a stěžovatelem, který je jejich otcem, případně mezi nezletilými vedlejšími účastníky a vedlejší účastnicí, která je jejich matkou. Z tohoto důvodu Ústavní soud nezletilým pro řízení o ústavní stížnosti ustanovil opatrovníka.

Opatrovníkem Ústavní soud ustanovil Městský úřad Náměšť nad Oslavou. Tento městský úřad je orgánem sociálně-právní ochrany dětí [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů]. Jde současně o městský úřad obce s rozšířenou působností (příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností), u nějž lze předpokládat dostatečné personální a odborné zázemí pro výkon funkce opatrovníka v řízení před Ústavním soudem.

Ústavní soud si je vědom skutečnosti, že v řízení před Okresním soudem v Třebíči a krajským soudem bylo nezletilým vedlejším účastníkům ustanoveno opatrovníkem město Třebíč. Stěžovatel v rekapitulační části ústavní stížnosti poukázal mimo jiné na to, že v řízení před krajským soudem tvrdil, že u Městského úřadu Třebíč je zaměstnána neteř vedlejší účastnice, což stěžovatel spojil s tvrzením, že tento městský úřad preferuje zájmy vedlejší účastnice. Za této situace považoval Ústavní soud za vhodné za účelem vytvoření všech záruk nestrannosti ustanoveného opatrovníka ustanovit opatrovníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí, který nemá přímou vazbu na město Třebíč. Opatrovníkem proto ustanovil Městský úřad Náměšť nad Oslavou. Tento úřad zvolil s ohledem na blízkost sídla úřadu k bydlišti nezletilých.