III.ÚS 2826/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2826/24 ze dne 22. 10. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele M. B., zastoupeného Mgr. Jakubem Limburským, advokátem, sídlem Jankovcova 1569/2c, Praha 7, proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 8. 2024, č. j. 3 KZN 954/2024-20, usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 19. 4. 2024, č. j. ZN 1244/2023-22 a usnesení Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení obecné kriminality ze dne 23. 1. 2024, č. j. KRPA-167392-44/TČ-2023-001171-1-FIŠ, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze, Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a napadená rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Ústavní soud si za účelem posouzení věci vyžádal spis vedený u Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení obecné kriminality (dále jen "policejní orgán") pod sp. zn. KRPA-167392-44/TČ-2023-001171-1-FIŠ, z něhož se podávají následující skutečnosti. Na základě trestního oznámení stěžovatele zahájil policejní orgán dne 8. 11. 2023 trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, kterého se mohl dopustit V. společně s dalšími osobami tím, že poté co stěžovatel zakoupil od společnosti B, pozemek se stavbou (dále jen "nemovitost"), přičemž prodej zprostředkovala společnost C, se na stěžovatele obrátil advokát V. s tím, že požaduje uhradit pohledávku za zprostředkování prodeje nemovitosti. V. kontaktoval stěžovatele s tím, že mu postoupí pohledávku za společností B , ve výši 100.000 EUR a od následujícího pondělí bude požadovat 200.000 EUR včetně smluvní pokuty a úroků, dále dne 25. 9. 2019 stěžovateli sdělil, že oznámil společnosti B že dluh dosahuje výše 200 000 EUR a chce jej nyní splatit celý. Dne 18. 6. 2019 V. nabídl stěžovateli postoupení pohledávky za 3 000 000 Kč. Dne 6. 8. 2018 stěžovateli napsal, že chce celou věc uzavřít a chce se stěžovatelem uzavřít smlouvu o zprostředkování, z níž pohledávka vyplývá a pohledávku mu postoupí za 3 500 000 Kč. A poté pohledávku postoupil společnosti D, kterou zastupuje advokát E. Následně bylo společným jednáním advokátní kanceláře X (dále jen "advokátní kancelář X"), a společnosti D, k nemovitosti stěžovatele podáno u příslušného katastrálního úřadu několik návrhů na zápis poznámky spornosti zápisu v katastru nemovitostí (dále jen "poznámka spornosti") a dále bylo na stěžovatele a společnost B, podáno několik civilních žalob s cílem přinutit stěžovatele, aby uspokojil shora uvedenou pohledávku. 3. Policejní orgán usnesením ze dne 23. 1. 2024, č. j. KRPA-167392-44/TČ-2023-001171-1-FIŠ, podle § 159a odst. 1 trestního řádu věc odložil s odůvodněním, že se nejedená o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. 4. Stěžovatel napadl usnesení policejního orgánu stížností, která byla Obvodní státním zastupitelstvím pro Prahu 1 (dále jen "obvodní státní zastupitelství") jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta. 5. Stěžovatel podal ve věci podnět k výkonu dohledu k Městskému státnímu zastupitelství (dále jen "městské státní zastupitelství"), které nyní napadeným vyrozuměním tento podnět odložilo jako nedůvodný. Městské státní zastupitelství ve svém vyrozumění uvádí, že z mailové komunikace mezi stěžovatelem a V. z období od 4. 4. 2019 do 6. 8. 2019 nevyplývá, že by stěžovatel byl nucen pod nátlakem případného podání žaloby a návrhů na zapsání poznámky spornosti smlouvu o postoupení pohledávky uzavřít či dokonce pohledávku uhradit za dlužníka. II. Argumentace stěžovatele 6. Stěžovatel široce popisuje skutkový stav. Takto uvádí, že se v průběhu měsíce října roku 2019 dozvěděl, že v katastru nemovitostí bylo zahájeno řízení o zápisu poznámky spornosti jeho vlastnického práva k nemovitosti, kterou stěžovatel nabyl kupní smlouvou od společnosti B. Stěžovatel posléze zjistil, že iniciátorem tohoto řízení je společnost D zastoupená pražským advokátem E. Této společnosti měla být údajně postoupena pohledávka od společnosti C, za společností B. Tyto skutečnosti se stěžovatel dozvěděl z protokolu soudního exekutora JUDr. E. Smoly o žádosti o oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle § 76f exekučního řádu, který byl stěžovateli doručen dne 7. 10. 2019. Advokát V. kontaktoval stěžovatele po dobu několika předcházejících měsíců ve věci různých nabídek a požadavků týkajících se úhrady pohledávky společnosti Y. Stěžovateli přitom nesdělil, o jakou pohledávku by se mělo jednat. Nicméně V. stěžovateli v této souvislosti sdělil, že nedojde-li k vyřešení celé věci, je připraven iniciovat příslušné právní kroky a že tento postup může mít vliv na vlastnické právo stěžovatele k nemovitosti. 7. Stěžovatel se obrátil dopisem ze dne 21. 10. 2019 na právního zástupce D, S. s tím, že nároky této společnosti jsou zcela absurdní pro nenaplnění elementárních zákonných podmínek a zároveň společnost vyzval k tomu, aby upustila od šikanózního jednání. Dopisem ze dne 24. 10. 2019 E stěžovateli odpověděl, že se může zprostit své povinnosti uspokojením věřitelovy pohledávky za dlužníkem. 8. Poznámka spornosti iniciovaná společností D byla shledána katastrálním úřadem bezpředmětnou. Nicméně na začátku roku 2020 byla zahájena tři další řízení o poznámce spornosti v katastru nemovitostí ve vztahu k předmětné nemovitosti ve vlastnictví stěžovatele, přičemž jedno z těchto řízení bylo opět zahájeno společností D. Tento návrh na zápis poznámky spornosti byl odůvodněn skutečností, že E podal za uvedenou společnost žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1 na stěžovatele a na společnosti B, vedenou pod sp. zn. 22 C 209/2019, kterou nárokovala určení relativní neúčinnosti kupní smlouvy na nemovitost uzavřenou mezi stěžovatelem a B, určení neplatnosti této kupní smlouvy a určení že nemovitost je ve vlastnictví společnosti B. Jednání B, mělo údajně zkrátit žalobkyni D, jakožto věřitelku. Stěžovatel k tomuto uvádí, že bylo zřejmé, že žalobce postrádal jakoukoliv aktivní legitimaci k podání této žaloby, neboť v době uzavření zpochybňované kupní smlouvy ještě žalobce ani jeho právní předchůdce C věřitelem společnosti B nebyl. Zároveň stěžovatel uvádí, že žaloba byla taktéž zjevně nedůvodná, když v ní nebyla ani elementárně zdůvodněna oprávněnost nároků. 9. Určovací žaloba byla nadto podána u zcela zjevně místně nepříslušného soudu a chyběl u ní naléhavý právní zájem. Obě tyto skutečnosti musely být žalobci, zastoupenému advokátem S. bezpochyby známy a byly záměrně opomenuty se zjevným cílem co nejdéle protahovat řízení o předmětné určovací žalobě, aby byl nátlak na stěžovatele coby žalovaného maximalizován. Z tohoto důvodu nebylo možné dosáhnout rychlého výmazu poznámky spornosti z katastru nemovitostí, která stěžovateli výrazně komplikovala rozvoj jeho podnikatelských aktivit, když nemohl nemovitost zatížit. 10. Samotné civilní řízení společnosti D, proti stěžovateli bylo ukončeno vydáním zamítavého rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 1. 2022, č. j. 22 C 108/2022-96, kdy předmětná žaloba byla právně posouzena jako zjevně nedůvodná. 11. Výmaz poznámky spornosti proběhl až dne 3. 3. 2022, kdy katastrální úřad po různých průtazích záměrně způsobených společností D, rozhodl o ukončení poznámkového řízení z důvodu nedostatků, které nebyly zhojeny ani po opakovaných výzvách katastrálního úřadu. Tato šikanózní činnost poškodila stěžovatele v očích potenciálních českých obchodních partnerů, neboť jeho vlastnictví k předmětné nemovitosti bylo zpochybněno. 12. Další významnou skutkovou okolností, která poukazuje na spojení mezi společností D a V., je to, že zmíněná společnost byla od 27. 3. 2019 pod správou jiné běloruské společnosti, a to společnosti Z, kdy společníky této společnosti byli pan M. B. a pan P. M., který byl činný i v jiných společnostech na území České republiky, které měly sídlo na stejné adrese jako advokátní kancelář V. a společnost C Další pozoruhodnou spojitost lze spatřovat v tom, že běloruská společnost Z je členem přiznaného konsorcia, jehož členem je i česká společnost XZ, kdy na oficiálním webu