IV.ÚS 1563/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1563/25 ze dne 6. 8. 2025 Doktrína zesílených důvodů u dlouhotrvající vazby   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky G. W., t. č. Vazební věznice a Ústav pro výkon zabezpečovací detence Praha Pankrác, zastoupené JUDr. Jiřím Dobývalem, advokátem, sídlem Sokolovská 5/49, Praha 8 - Karlín, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2025 č. j. 11 To 87/2025-62 a usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 24. února 2025 č. j. 0 Nt 1504/2025-30, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Náchodě, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2025 č. j. 11 To 87/2025-62 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod a na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. II. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2025 č. j. 11 To 87/2025-62 se ruší. III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Tento nález opakuje význam doktríny zesílených důvodů ve věcech dlouhotrvající vazby. Současně zdůrazňuje, že vazební soudy musí dostatečně reagovat na konkrétní a relevantní námitky, které proti vazbě obviněný snáší. 2. Orgány činné v trestním řízení vedou rozsáhlé trestní řízení proti vícero obviněným, kteří organizovaně na základě promyšleného scénáře připravili stovky majitelů bankovních účtů (poškozené) o nejméně 100 mil. Kč. Stěžovatelka je jednou z obviněných osob. 3. Zjednodušeně řečeno, celá trestní věc z pohledu orgánů činných v trestním řízení probíhala takto. Obvinění se telefonicky spojili s poškozenými a předstírali, že jsou zaměstnanci České národní banky, případně nějaké komerční banky, a mají dohlížet na bezpečnost účtů v prostředí internetového bankovnictví (tzv. falešní operátoři). Obvinění poškozeným nepravdivě sdělili, že jim účty napadli hackeři. Z obavy ze ztráty peněz se poškození řídili jejich "radami", kvůli kterým obvinění získali přístup k účtu. Způsobů, jak obvinění připravili nic netušící poškozené o peníze, bylo vícero. Někdy přesvědčili poškozené, aby sami převedli peníze na tzv. zabezpečené nebo jiné účty, odkud je odčerpali (výběry v hotovosti a dalšími převody). Jindy je zase přesvědčili, aby si do telefonu nebo počítače nainstalovali aplikaci, která jim umožnila vzdálený přístup k elektronickým zařízením. Následně se uskutečnily převody peněz na jiné účty, tj. mimo dispozici poškozených. Veškeré podvodné telefonáty a na ně navazující převody peněz se děly na půdě tzv. call center, které se nacházely na Ukrajině. 4. Stěžovatelka podle orgánů činných v trestním řízení sehrála v této věci důležitou roli. Měla především na starosti nábor nových falešných operátorů: sama zadávala nabídku práce, komunikovala se zájemci, zadávala jim pokyny k výkonu práce, organizovala jejich odjezd do call center na Ukrajině atd. 5. Stěžovatelka tak údajně spáchala několik trestných činů, resp. zvlášť závažných zločinů: podvod [§ 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny ve smyslu § 107 téhož zákona]; neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací [§ 230 odst. 1, odst. 2 písm. a) a d), odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) a b) trestního zákoníku, spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny ve smyslu § 107 téhož zákona] a účast na organizované zločinecké skupině (§ 361 odst. 1 trestního zákoníku). II. Procesní vývoj věci 6. Orgány činné v trestním řízení zahájily proti stěžovatelce trestní stíhání (§ 160 odst. 1 trestního řádu). Nedlouho poté, v dubnu 2024, vzal soud stěžovatelku do vazby (usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 19. 4. 2024 č. j. 0 Nt 2207/2024-12). Od té doby rozhodovaly vazební soudy o její vazbě opakovaně, ať už na základě návrhu dozorujícího státního zástupce o ponechání ve vazbě, nebo stěžovatelčiny žádosti o propuštění z vazby. 7. V nynější věci vazební soudy rozhodovaly o stěžovatelčině vazbě necelý rok po jejím vzetí do vazby. Stěžovatelka zažádala o propuštění z vazby. Okresní soud žádost zamítl, neboť stále existuje důvodná obava, že stěžovatelka uprchne [útěkový důvod vazby, § 67 písm. a) trestního řádu] a že bude pokračovat v trestné činnosti [předstižný důvod vazby, § 67 písm. c) téhož zákona]. Dosavadní výsledky trestního řízení a dosud shromážděné důkazy podporují důvodné podezření o existenci skutku, o jeho trestní povaze a o jeho spáchání stěžovatelkou. K jednotlivým vazebním důvodům okresní soud souhrnně řekl, že stěžovatelce hrozí vysoký trest odnětí svobody a že nemá ve svém bydlišti příliš pevné vazby, a to vzhledem k jejímu dosavadnímu způsobu života a způsobu obstarání si prostředků k obživě. I když stěžovatelka tvrdí, že se v minulosti materiálně zabezpečovala jinak a že měla kde bydlet, stále se uchylovala k lukrativnější a atraktivnější, zato protiprávní činnosti. Nedobrý zdravotní stav stěžovatelce nebrání ve výkonu vazby. Byť stěžovatelka trpěla zdravotními neduhy, nijak jí to nebránilo v páchání trestné činnosti z Ukrajiny, tj. z území sužovaného válkou. Případné vazební substituty nezabrání ani jejímu útěku do zahraničí, ani pokračování v páchání trestné činnosti. 8. O stěžovatelčině stížnosti rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové. Ten její stížnost znovu zamítl. Důvody vazby stále existují. Krajský soud zdůraznil, že se rozsah této trestní věci ještě rozšířil. Pokud vazební soudy stěžovatelku uznají vinnou, hrozí jí vzhledem k rozsahu, výši celkové škody a souběhu trestných činů poměrně vysoký trest odnětí svobody, nejméně osm let. Útěkový vazební důvod trvá. Předstižný vazební důvod rovněž trvá, neboť právě promyšlená a rozsáhlá trestná činnost byla jejím skutečným zdrojem příjmů. Stěžovatelka může vykonávat vazbu. Není třeba ji léčit na svobodě, léčba v prostorech vazební věznice je dostatečná. Znalecký posudek a výslech lékaře jsou zbytečné. III. Argumentace stěžovatelky 9. V ústavní stížnosti stěžovatelka zaprvé namítá porušení doktríny zesílených důvodů ve vazebních věcech. Útěkový vazební důvod totiž neexistuje. Zda hrozí útěk, vyžaduje pečlivé posouzení všech okolností případu. Je třeba vyhodnotit, zda tu existují okolnosti, které tuto obavu zesilují či zeslabují. Rozhodně nestačí jen odkázat na text zákona či na hrozící výši trestu odnětí svobody. Vazební soudy v podstatě zopakovaly své předchozí argumenty a věci nevěnovaly žádnou pozornost. Navíc se nezabývaly, zda lze vazbu nahradit vazebními substituty. Ani předstižný vazební důvod tu není. Vazební soudy neuvedly žádné konkrétní okolnosti, ze kterých by vyplynulo, že stěžovatelka bude pokračovat v trestné činnosti. Rovněž se důsledněji nezabývaly posouzením, zda jí špatný zdravotní stav brání v trestné činnosti. Vazební soudy neodůvodnily napadená rozhodnutí řádně, přesvědčivě a logicky. Neučinily tak, i když si to žádá doktrína zesílených důvodů. 10. V druhém argumentačním okruhu se stěžovatelka domnívá, že jí vazební soudy odpírají právo na ochranu zdraví a na zdravotní péči. Tvrdí, že toto základní právo musí vazební soudy upřednostnit před vazbou. Protože soudy nevyslyšely její přání být stíhána na svobodě, hazardují s jejím zdravím. Závěrem stěžovatelka kritizuje vazební soudy za to, že se nezabývaly návrhy na provedení důkazů o jejím nedobrém zdravotním stavu. Tato lhostejnost se mj. propsala do postupu vazebních soudů, které argumentaci o jejím zdraví zlehčují či přehlíží. IV. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 11. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena (§ 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Vyčerpala též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 téhož zákona). Ústavní stížnost je přípustná. V. Shrnutí řízení před Ústavním soudem 12. Ústavní soud si vyžádal relevantní části trestního spisu (usnesení o zahájení trestního stíhání a předešlá vazební rozhodnutí). Dále si vyžádal vyjádření k ústavní stížnosti. 13. Krajský soud uvádí, že všem vazebním důvodům a stěžovatelčině zdravotnímu stavu věnoval náležitou pozornost. Zdůrazňuje, že soudy o vazbě stěžovatelky rozhodovaly opakovaně. Stěžovatelka nepředložila žádné nové argumenty. V takovém případě není třeba, aby soudy opakovaly již jednou řečené. Krajský soud trvá na závěru, že stěžovatelčin zdravotní stav jí nebrání, aby byla ve vazbě, aby utekla a aby pokračovala v trestné činnosti. Útěkový vazební důvod má své opodstatnění: stěžovatelce hrozí vysoký trest odnětí svobody a má vazbu na Ukrajinu,