IV.ÚS 2852/18
Ústavní soud · 5. 9. 2018
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Dinanda, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 As 273/2018-15, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 7. 2018, č. j. 62 A 86/2018-30, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení a Ministerstva vnitra jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížnost doručená dne 21. 8. 2018 byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť nesplňuje základní požadavky na projednání podle § 30 odst. 1 téhož zákona, a to ani přes písemnou výzvu ze dne 23. 8. 2018, stěžovateli doručenou dne 27. 8. 2018. Stěžovatel si musel být vědom povinnosti doložit procesní plnou moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem, neboť byl ve výzvě poučen o následcích nepředložení plné moci; přesto ji nepředložil, a to ve stanovené lhůtě ani později až do dne vydání tohoto rozhodnutí. S vyjádření doručeného Ústavnímu soudu dne 5. 9. 2018 navíc plyne, že stěžovatel vadu svého podání ani odstranit nehodlá a Česká advokátní komora zamítla jeho žádost o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Toto usnesení obsahuje stručné odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 5. září 2018
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj