§ 43 zákon o Ústavním soudu – Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti…
Zákon o Ústavním soudu · 182/1993 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 43 zákona o Ústavním soudu stanoví, za jakých podmínek může být návrh podaný k Ústavnímu soudu odmítnut bez ústního jednání a bez přítomnosti účastníků. Rychlé vyřízení zjevných nedostatků: Ústavní soud může návrh odmítnout, pokud má formální vady (např. chybí náležitosti, je podán po lhůtě, podala ho neoprávněná osoba, nebo Ústavní soud není příslušný k jeho projednání) nebo je zjevně neopodstatněný. (§ 43 zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne,
a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, nebo
b) je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, nebo
c) jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, nebo
d) jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, nebo
e) je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne,
a) jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, nebo
b) jestliže shledá u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 až 4 nebo podle § 125d, § 71a odst. 1, § 97, 105 nebo § 119 odst. 1 důvody k odmítnutí podle odstavce 1 nebo podle písmena a).
(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rychlé vyřízení zjevných nedostatků: Ústavní soud může návrh odmítnout, pokud má formální vady (např. chybí náležitosti, je podán po lhůtě, podala ho neoprávněná osoba, nebo Ústavní soud není příslušný k jeho projednání) nebo je zjevně neopodstatněný.
- Rozdělení pravomocí: O odmítnutí návrhu rozhoduje buď soudce zpravodaj (v případě formálních vad) nebo senát (v případě zjevné neopodstatněnosti nebo kombinace důvodů).
- Písemné odůvodnění: Každé usnesení o odmítnutí musí být písemné, stručně odůvodněné s uvedením konkrétního zákonného důvodu a musí obsahovat poučení, že proti němu není možné podat odvolání.
- Konec řízení: Odmítnutím návrhu je řízení před Ústavním soudem v dané věci ukončeno, aniž by došlo k projednání merita věci.
Na co si dát pozor
- Dodržení lhůt a náležitostí: Je klíčové dodržet všechny zákonné lhůty pro podání návrhu a zajistit, aby návrh obsahoval všechny předepsané náležitosti, jinak hrozí jeho odmítnutí.
- Oprávnění k podání návrhu: Návrh musí podat osoba, která je k tomu podle zákona oprávněna, jinak bude odmítnut.
- Odůvodněnost návrhu: Návrh by měl být řádně odůvodněn a mít reálný právní základ, aby nebyl shledán jako zjevně neopodstatněný.
- Nepřípustnost odvolání: Proti usnesení o odmítnutí návrhu není možné podat odvolání, což znamená, že rozhodnutí je konečné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 43
Jak soudy aplikují § 43
Obviněná si tedy následně podala ústavní stížnost, o které rozhodl Ústavní soud usnesením ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. II. ÚS 2908/24, tak, že ji podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Pokud byl napaden výrok podle § 262 tr. ř., stalo se tak podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Rovněž Okresní soud v Českých Budějovicích nepřehlédl usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2017, sp. zn. IV. ÚS 4194/16 (č. l. 60), kterým byla podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Brně zmíněnému v předchozí větě odmítnuta.