Zákoník mezinárodního obchodu

(1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu zboží určené jednotlivě nebo alespoň co do množství a druhu a umožnit mu, aby k němu nabyl vlastnického práva, a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

(2) Smluvení určité kupní ceny netvoří podstatnou náležitost pro vznik kupní smlouvy, jestliže strany projeví vůli uzavřít smlouvu i bez dohody o kupní ceně; není-li výše kupní ceny smluvena ani smluven způsob jejího určení, je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou v § 340.

Za kupní smlouvu považuje se i smlouva, jejíž předmětem je zboží, které má být vyrobeno, jestliže věci určené pro zpracování při jeho výrobě má opatřit prodávající.

Prodávající je povinen kupujícímu zboží odevzdat. Odevzdáním zboží ve smyslu tohoto zákona rozumí se předání (dodání) zboží a jeho příslušenství, pokud se uskutečňuje ve shodě se smlouvou, popřípadě tímto zákonem.

(1) Má-li podle smlouvy prodávající předat zboží k přepravě do místa určení, kterou má podle § 335 obstarat, a není-li místo určení místem plnění, uskutečňuje se odevzdání zboží již jeho předáním prvnímu dopravci.

(2) Uskutečňuje-li se přeprava uvedená v odstavci 1 na základě náložného listu, dochází k odevzdání zboží vydáním náložného listu dopravcem.

Jestliže zboží při předání dopravci není zjevně dostatečně označeno jako zásilka pro kupujícího, splní prodávající povinnost odevzdat zboží teprve tím, že vyrozumí kupujícího o tom, že zboží bylo předáno dopravci, popřípadě tím, že kupujícímu odešle doklad blíže určující odeslané zboží.

(1) Prodávající je povinen plnit ve smluvené době.

(2) Je-li doba plnění přesně určena, je prodávající povinen plnit i bez vyzvání kupujícího.

(3) Je-li doba plnění stanovena na určité období, může prodávající plnit podle vlastní volby kdykoliv během tohoto období, nemá-li podle okolností případu v rámci tohoto období dobu plnění blíže určit kupující tím, že vyzve prodávajícího k plnění.

(4) Má-li být plněno v době určené počtem dnů, týdnů, měsíců nebo roků, počíná tato dodací lhůta běžet od uzavření smlouvy. Jestliže však kupující má splnit určité povinnosti (např. zaplacení kupní ceny nebo její části nebo zajištění jejího zaplacení, předložení nákresů apod.) ještě před dodáním zboží, počíná dodací lhůta běžet teprve splněním těchto povinností.

Není-li doba plnění smluvena, je prodávající povinen bez vyzvání kupujícího odevzdat zboží v přiměřené lhůtě po uzavření smlouvy s přihlédnutím k povaze zboží a k ostatnímu obsahu smlouvy.

Výrazy použitými k určení doby plnění se rozumí, pokud z obchodních zvyklostí nevyplývá nic jiného:

„Začátkem období“: v prvních deseti dnech období;

„V polovině měsíce“: od 10. do 20. dne měsíce;

„V polovině čtvrtletí“: v druhém měsíci čtvrtletí;

„Koncem období“: v posledních deseti dnech období;

„Ihned“: u potravin a surovin do dvou dnů, u strojírenských výrobků vybavených mechanismem do deseti dnů, u ostatních výrobků do pěti dnů.

Prodávající je povinen plnit v místě určeném ve smlouvě. Není-li ve smlouvě místo plnění určeno, je jím místo, kde má prodávající podle tohoto zákona odevzdat zboží.

Má-li prodávající zboží podle smlouvy předat k přepravě, je místem odevzdání zboží místo, kde podle okolností případu má začít tato přeprava do místa určení podle § 335.

Nemá-li podle smlouvy prodávající předat zboží k přepravě do místa určení, je povinen odevzdat zboží v místě, kde měl své sídlo (bydliště) v době uzavření smlouvy. Jestliže však jde o zboží jednotlivě určené, je místem odevzdání zboží místo, kde zboží bylo v době uzavření smlouvy, pokud bylo stranám známo. Jde-li o zboží určené podle druhu, které má být dodáno z určitého skladu nebo přesně vymezených zásob, nebo které má být vyrobeno na určitém místě, je místo skladování (výroby) místem odevzdání zboží, pokud bylo stranám v době uzavření smlouvy známo.

(1) Nedodal-li prodávající zboží v určené době plnění a porušil tím smlouvu podstatným způsobem (§ 236), může kupující od smlouvy odstoupit podle § 235, jestliže to oznámí prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 15 dnů od určené doby plnění.

(2) Za podstatné porušení smlouvy se považuje vedle případů uvedených v § 236 i porušení smlouvy, při němž nebylo včas odevzdáno zboží určené podle druhu, jehož tržní cena je burzovně znamenána.

(1) Nedodal-li prodávající zboží v určené době plnění a porušil tím smlouvu nepodstatným způsobem, může kupující odstoupit od smlouvy teprve po uplynutí lhůty prodávajícímu dodatečně stanovené podle § 237. Účinky odstoupení nastanou teprve, jestliže prodávající závazek nesplní ani v této přiměřené dodatečné lhůtě a kupující mu po jejím uplynutí oznámí, že od smlouvy odstupuje.

(2) Jestliže lhůta, kterou kupující takto určil, není přiměřená, může prodávající bez zbytečného odkladu oznámit kupujícímu, že dodá zboží teprve v přiměřené lhůtě, kterou sám určí; v případě, že tak prodávající neučiní, nebo jestliže stanoví lhůtu nepřiměřenou, nastanou účinky odstoupení od smlouvy kupujícím teprve po marném uplynutí přiměřené lhůty.

Kupující může odstoupit od smlouvy z důvodu, že prodávající nesplnil svůj závazek včas, jen dokud mu prodávající zboží neodevzdal.

Je-li ve smlouvě stanoveno, že závazek ze smlouvy zanikne nebo že kupující od smlouvy odstoupí, nebude-li závazek prodávajícím splněn v době, která je ve smlouvě přesně určena, zanikne závazkový vztah počátkem prodlení prodávajícího, ledaže kupující prodávajícímu ihned po počátku prodlení oznámí, že na splnění smlouvy trvá. Zánikem závazku ze smlouvy nastávají tytéž účinky, jako kdyby kupující od smlouvy odstoupil.

Dodá-li prodávající zboží předčasně, může kupující odmítnout zboží převzít a požadovat, aby prodávající zboží dodal ve stanovené době plnění, nebo plnění přijmout a požadovat náhradu škody vzniklé mu předčasným plněním, jestliže si tento nárok při převzetí zboží vyhradil.

Za odevzdání zboží se považuje i jeho pozdní dodání, jestliže do jeho uskutečnění kupující neodstoupil od smlouvy, jakož i předčasné dodání zboží, které kupující bez zbytečného odkladu poté, kdy se o předčasném dodání dověděl, neodmítl převzít. Nárok na náhradu škody není tím dotčen.

(1) Dodá-li prodávající zboží na jiném než určeném místě, platí přiměřeně ustanovení § 287 až 290.

(2) Spočívá-li porušení smlouvy pouze na okolnostech souvisejících s přepravou zboží, avšak zboží přesto včas dojde do místa určení, jde o nepodstatné porušení smlouvy, pro něž nemůže kupující od smlouvy odstoupit a má pouze nárok na náhradu škody podle ustanovení § 251 až 257.

Za odevzdání zboží se považuje i dodání zboží na jiném než určeném místě, jestliže kupující bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takovém dodání dozví, od smlouvy neodstoupí nebo jestliže od smlouvy není oprávněn odstoupit. Nárok na náhradu škody není tím dotčen.

Prodávající je povinen dodat zboží v určeném množství, jakosti a provedení.

(1) Je-li jakost (provedení) zboží určena podle smluveného vzorku (předlohy), musí mu jakost (provedení) zboží odpovídat; o prodej podle vzorku však nejde, jestliže prodávající prokáže, že vzorek (předloha) byly použity toliko pro orientaci kupujícího bez převzetí závazku, že zboží bude vzorku (předloze) odpovídat.

(2) Je-li rozpor mezi vzorkem, podle něhož byla jakost (provedení) zboží stanovena, a způsobem, jakým byla jakost (provedení) zboží určena ve smlouvě, je rozhodující jakost (provedení) určená vzorkem (předlohou). Jestliže je při tom jakost (provedení) určena rozdílným způsobem, avšak nikoliv ve vzájemném rozporu, musí mít zboží vlastnosti jak určené vzorkem (předlohou), tak uvedené ve smlouvě.

(3) Strana, které byl vzorek svěřen, musí prokázat, že jde o vzorek rozhodný pro určení jakosti (provedení) zboží.

(1) Zboží se považuje za vadné, jestliže

a) nemá vlastnosti, které byly smluveny, nebo které jsou nutné pro použití stanovené ve smlouvě; nejsou-li ve smlouvě takto vlastnosti zboží určeny, považuje se zboží za vadné, jestliže nemá vlastnosti nutné pro jeho běžné použití;

b) bylo dodáno jiné zboží nebo zboží jiného druhu, nebo jestliže byla dodána pouze část zboží nebo menší nebo větší množství zboží, než bylo sjednáno ve smlouvě nebo než prodávající uvedl v souvislosti s dodáním zboží.

(2) Za vady zboží nelze považovat odchylky od množství nebo jakosti, které jsou pro kupujícího bezvýznamné nebo které připouštějí zvyklosti.

Rozhodnou dobou pro posuzování jakosti a množství zboží je doba přechodu nebezpečí škody na zboží (§ 380). Jestliže však k přechodu nebezpečí nedojde pro včasné odstoupení od smlouvy nebo uplatnění nároku na náhradní dodání [§ 305 odst. 1 písm. a)], je rozhodnou doba, kdy by bývalo došlo k přechodu tohoto nebezpečí v případě, že zboží by bylo bez vad.

Plyne-li ze smlouvy nebo z povahy zboží, že jeho množství je stanoveno pouze přibližně, je prodávající oprávněn sám určit přesné množství dodávaného zboží, pokud z okolností nevyplývá, že uvedené ustanovení bylo do smlouvy zahrnuto ve výlučném zájmu kupujícího. Rozdíl mezi množstvím přibližně určeným a množstvím skutečně dodaným nesmí činit, pokud ze zvyklostí nevyplývá nic jiného, více než 5 % množství zboží uvedeného ve smlouvě, nebo 10 %, jestliže se prodej týká celého lodního nákladu.

(1) Prodávající neodpovídá za vady zboží, které byly nebo musely být kupujícímu při obvyklé pozornosti známy při uzavření smlouvy.

(2) Prodávající však přesto odpovídá za vady zboží, spočívající v tom, že zboží nemá vlastnosti, které prodávající kupujícímu výslovně přislíbil.

Dodá-li prodávající zboží před určenou dobou plnění nebo před koncem dodací lhůty, má právo až do konce určené doby plnění dodat buď chybějící zboží nebo nové zboží odpovídající smlouvě nebo odstranit vady dodaného zboží. Nárok kupujícího na náhradu škody způsobené vadami zboží tím není dotčen.

Kupující je povinen při přechodu nebezpečí škody na zboží se přesvědčit o množství a vlastnostech dodaného zboží.

(1) Je-li při přepravě zboží podle § 335 místo přechodu nebezpečí odlišné od místa určení odesílaného zboží a kupující si neprohlédl nebo nedal prohlédnout zboží při přechodu nebezpečí škody na zboží, má kupující povinnost prokázat, že zboží mělo vady zjištěné v místě určení již při přechodu nebezpečí škody na zboží.

(2) Kupující, který se nepřesvědčil o množství a vlastnostech zboží dopravovaného podle § 335 při přechodu nebezpečí škody na zboží, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu poté, kdy zboží dojde do místa určení.

(1) Práva kupujícího z vad zboží zanikají, jestliže je kupující řádně neoznámí písemně prodávajícímu ve lhůtě stanovené smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu poté, kdy vady zboží mohly být při zachování odborné péče zjištěny při včasném prohlédnutí zboží podle § 302, případně § 303 odst. 2. Práva z jiných vad zanikají, jestliže tyto vady kupující neoznámí písemně prodávajícímu bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny při zachování odborné péče, nejpozději však do šesti měsíců od doby dodání zboží, popřípadě od dojití zboží do místa určení. Po uplynutí této lhůty jsou nároky kupujícího z vad zboží dále zachovány, jestliže prodávající o vadách zboží v době odevzdání zboží věděl a kupující vady včas oznámil.

(2) Oznámení má obsahovat dostatečné označení dodávky, jakož i povahy a rozsahu vad; oznámení musí být učiněno v dobré víře.

(1) Při podstatném porušení smlouvy (§ 236) může kupující, který řádně a včas oznámil prodávajícímu vady zboží buď

a) požadovat řádné plnění, tj. dodání náhradního zboží za vadné zboží nebo doplňující dodání za chybějící zboží, nebo,

b) požadovat opravu vad zboží, pokud má prodávající možnost je opravit bez nepřiměřeného nákladu, nebo

c) požadovat přiměřenou slevu odpovídající poměru mezi cenou zboží, jež mělo být dodáno, a cenou vadného zboží (rozhodné jsou cenové poměry platné v době uzavření smlouvy), anebo

d) odstoupit od smlouvy podle § 235.

(2) Odstranění vad zboží podle odstavce 1 písmeno b) nebo vznik nároku na slevu z kupní ceny podle odstavce 1 písmeno c) nebo zánik práv z vad zboží nebo uplynutí lhůty, během níž lze nároky z vad zboží před soudem uplatnit, má pro nárok na náhradu škody a pro přechod nebezpečí škody na zboží tytéž právní následky jako dodání náhradního zboží bez vad. Ustanovení § 380 tím není dotčeno.

(1) Uplatní-li kupující některý z nároků podle § 305, nemůže již bez souhlasu prodávajícího uplatnit nárok jiný. Jestliže však prodávající neuspokojí v přiměřené lhůtě kupujícím uplatněné nároky uvedené v § 305 písm. a) nebo b), může kupující uplatnit nároky uvedené v § 305 písm. c) nebo d).

(2) Jestliže kupující neprohlásí bez zbytečného odkladu po oznámení vady, který z nároků z vad zboží uplatňuje, může uplatnit jen nárok uvedený v § 305 písm. c).

(1) Dodal-li prodávající menší množství zboží nebo jen část zboží a porušil-li tím smlouvu nepodstatným způsobem, je kupující povinen stanovit prodávajícímu k dodání chybějícího zboží dodatečnou přiměřenou lhůtu.

(2) Porušil-li prodávající smlouvu nepodstatným způsobem tím, že dodal zboží bez určených vlastností nebo že dodal jiné zboží nebo zboží jiného druhu, je kupující povinen stanovit prodávajícímu přiměřenou dodatečnou lhůtu a může požadovat, aby v ní prodávající dodal náhradní zboží za zboží vadné, nebo, aby vadné zboží opravil. Jestliže lze zboží opravit, nemůže kupující požadovat dodání náhradního zboží, byly-li by s tím spojeny pro kupujícího nepřiměřeně vyšší náklady než při opravě vadného zboží. Opravu vad zboží není oprávněn kupující požadovat, jestliže jde o zboží neopravitelné, nebo jestliže s opravou vad by byly spojeny pro prodávajícího nepřiměřeně vyšší náklady než při dodání náhradního zboží. Uplatní-li kupující jeden z uvedených nároků, nemůže bez souhlasu prodávajícího uplatňovat místo něho nárok druhý.

(3) Dokud kupující neurčil, který z nároků uvedených v předchozím odstavci uplatňuje, může prodávající vady zboží odstranit tím, že buď dodá náhradní zboží bez vad, nebo vadné výrobky opraví; opravit vadné výrobky může jen v případě, že tím kupujícímu nezpůsobí značné náklady, nebo jestliže tyto náklady prodávající uhradí přímo.

(4) Neodstraní-li prodávající v přiměřené dodatečné lhůtě vady zboží podle odstavců 1 nebo 2, příslušejí kupujícímu nároky podle ustanovení § 305 odstavec 1 písm. c) a d). Ustanovení § 289, § 305 odstavec 2 a § 306 platí obdobně.

Jestliže prodávající dodal část zboží, jež mělo být předmětem dodávek, nebo jestliže pouze část dodaného zboží neodpovídala smlouvě, může kupující odstoupit od smlouvy pouze ohledně této vadné části. Od celé smlouvy může odstoupit pouze v případě, že nesplnění dodání zboží jako celku představuje podstatné porušení smlouvy. Ustanovení § 305 až 307 nejsou tím dotčena.

Prodá-li se zboží jak „stojí a leží“ (úhrnkem) neodpovídá prodávající za jeho vady, ledaže zboží nemá vlastnosti, které prodávající výslovně přislíbil nebo které si kupující výslovně vymínil.

(1) Vedle nároku z vad zboží přísluší kupujícímu nárok na náhradu škody.

(2) Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků uvedených v § 305 až 307, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu.

Kupující je povinen při dodání náhradního zboží vrátit prodávajícímu zboží nahrazované a je oprávněn požadovat na prodávajícím úhradu nákladů s tím spojených.

Jestliže prodávající dodá kupujícímu větší množství zboží, než byl povinen podle smlouvy, může kupující toto nadbytečné zboží buď přijmout, nebo bez zbytečného odkladu odmítnout. Neodmítne-li nadbytečné množství zboží bez zbytečného odkladu, platí, že je přijal. Při odmítnutí nadbytečného množství zboží má kupující nárok na náhradu škody podle § 251 až 257; při jeho přijetí je povinen za ně zaplatit kupní cenu odpovídající kupní ceně stanovené ve smlouvě.

(1) Neuplatní-li kupující před soudem nároky z odpovědnosti za vady zboží do šesti měsíců a nároky na náhradu škody způsobené vadami zboží nejpozději do jednoho roku od doby, kdy bylo odesláno oznámení o vadách podle ustanovení § 304, nelze již tato práva uplatňovat před soudem, ledaže prodávající o vadách zboží v době jeho odevzdání věděl.

(2) Po uplynutí těchto lhůt může kupující uplatnit nárok na slevu z kupní ceny a na náhradu škody způsobené vadami zboží pouze námitkou proti nároku na zaplacení kupní ceny vadného zboží, jestliže včas a řádně vady oznámil (§ 304).

(3) Jestliže prodávající o vadách zboží v době jeho odevzdání věděl, nelze práva kupujícího z vad zboží uplatnit před soudem po uplynutí tří let od doby dodání, popřípadě dojití zboží do místa určení.

(4) Uznání závazku z odpovědnosti za vady zboží nemá vliv na běh lhůt stanovených v odstavcích 1 až 3. Jinak platí přiměřeně ustanovení o promlčení.

(1) Zárukou za jakost zboží bere na sebe prodávající závazek, že odevzdá zboží, které bude po určitou dobu způsobilé pro použití k smluvenému, jinak obvyklému účelu nebo které po určitou dobu zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti.

(2) Záruku lze smluvit pouze písemně.

(3) V pochybnostech počítá se doba podle odstavce 1 od dodání zboží, popřípadě dojití zboží do místa určení.

Odpovědnost ze záruky však nevzniká, jestliže nedostatek způsobilosti zboží nebo zachování jeho vlastností, jichž se záruka týká, byl způsoben tím, že se zbožím bylo po jeho odevzdání neodborně zacházeno.