Zákoník mezinárodního obchodu

Smlouvou komisionářskou se zavazuje komisionář, že obstará pro komitenta a na jeho účet určitou záležitost vlastním jménem, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

Z právních úkonů, které učinil komisionář ve vztahu k třetím osobám, není ani zavázán ani oprávněn komitent, nýbrž komisionář sám.

Komisionář je povinen jednat s odbornou péčí podle pokynů komitenta. Komisionář se může odchýlit od pokynů komitenta jen tehdy, je-li to v zájmu komitenta a nemůže-li si vyžádat jeho včasný souhlas, jinak komitent nemusí uznat jednání za provedené na svůj účet, jestliže účinnost jednání pro sebe odmítl bez zbytečného odkladu poté, co se o obsahu jednání dověděl.

Komisionář je povinen chránit jemu známé zájmy komitentovy a zpravit ho o všech okolnostech, které mohou mít vliv na změnu komitentových příkazů. Pojištění však je povinen obstarat jen tehdy, dostal-li k tomu od komitenta příkaz.

Komisionář je povinen použít k splnění komisionářské smlouvy jiné osoby, jestliže svůj závazek ze smlouvy nemůže splnit sám.

Použije-li komisionář k splnění závazku ze smlouvy jiné osoby, odpovídá komitentovi, jako by záležitost obstarával sám.

Komisionář je povinen zpravit komitenta o provádění jeho příkazů a po obstarání záležitosti provést vyúčtování, postoupit komitentovi nároky získané v souvislosti s obstaráváním záležitosti a vydat mu vše, co při tom získal.

Komitent může požadovat na komisionáři splnění závazku osoby, s níž uzavřel komisionář smlouvu na účet komitenta, jen pokud komisionář takový závazek písemně převzal nebo pokud porušil příkazy komitenta o osobě, s níž měla být smlouva uzavřena. V takovém případě platí přiměřeně ustanovení o ručení.

Za škodu na věcech svěřených komitentem komisionáři odpovídá komisionář podle ustanovení o smlouvě o skladování (§ 463 až 469). Nelze-li hrozící škodu na věcech jinak odvrátit, je komisionář oprávněn věci prodat podle § 369 a 370.

Věci svěřené komisionáři k prodeji zůstávají vlastnictvím komitenta, pokud vlastnické právo nenabude třetí osoba.

Komitent může požadovat přímo na třetí osobě vydání věci nebo plnění závazků, které pro něho opatřil komisionář, jestliže komisionář není s to uskutečnit vydání věci nebo převedení práva na komitenta pro okolnosti týkající se osoby komisionáře.

(1) Nebyla-li výše odměny sjednána, přísluší komisionáři odměna přiměřená vykonané činnosti a dosaženému výsledku.

(2) Komitent je povinen zaplatit komisionáři odměnu, jakmile na něho komisionář převede nároky získané v souvislosti s obstaráním záležitosti a vydá mu vše, co při tom získal.

Zároveň s odměnou je komitent povinen uhradit komisionáři náklady, které komisionář nutně nebo užitečně vynaložil při plnění svého závazku, pokud nejsou zahrnuty ve sjednané odměně. V pochybnostech má se za to, že v odměně je obsažena i náhrada nákladů. Kromě toho je komitent povinen zprostit komisionáře závazků, které komisionář převzal při plnění smlouvy.

Neoznačí-li komisionář ve zprávě o provedení příkazu osobu, s níž na účet komitenta uzavřel smlouvu, je komitent oprávněn uplatnit své nároky proti komisionáři samotnému jako zavázanému z této smlouvy.

Komitent je oprávněn odvolat příkaz toliko do doby, než vznikl závazek komisionáře vůči třetí osobě.

Pokud není stanoveno v § 505 až 519 jinak, použije se přiměřeně ustanovení o smlouvě příkazní.

(1) Smlouvou o kontrolní činnosti se zavazuje vykonatel kontroly provést nestranně ověření jakosti a množství zboží nebo ověření prací a vydat o tom podle skutečně zjištěného stavu osvědčení a objednatel kontroly se zavazuje mu za to zaplatit odměnu.

(2) Smlouva, jejímž předmětem je přejímání zboží nebo vykonaných prací, řídí se podle ustanovení o smlouvě příkazní.

Není-li sjednáno, kdy a kde se má kontrola provést, má se za to, že se má uskutečnit bez zbytečného odkladu v místě, kde je předmět kontroly v době uzavření smlouvy.

(1) Vykonatel kontroly je povinen provést kontrolu v rozsahu a způsobem stanoveným ve smlouvě, a není-li nic smluveno, v rozsahu a způsobem, který vyplývá z předchozí obdobné kontroly uskutečněné pro objednatele kontroly, jinak v rozsahu a způsobem vyplývajícím ze zvláštních předpisů platných na území státu, na němž má vykonatel kontroly své sídlo (bydliště).

(2) Nelze-li rozsah a způsob kontroly určit podle odstavce 1, je vykonatel kontroly povinen kontrolu provést v rozsahu a způsobem přiměřeným povaze věci.

Není-li výše odměny smluvena, je objednatel kontroly povinen zaplatit odměnu obvyklou se zřetelem k předmětu, rozsahu, způsobu a místu kontroly.

Objednatel kontroly je povinen uhradit vykonateli kontroly vedle odměny i nutné a užitečné náklady, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem kontroly, pokud z jejich povahy nevyplývá, že jsou již zahrnuty v odměně.

Vykonatel kontroly je povinen postupovat při kontrole tak, jak to odpovídá odborným znalostem použitým s náležitou péčí s přihlédnutím ke způsobu kontroly předepsanému nebo obvyklému pro daný předmět, dále k době, místu a rozsahu kontroly, jakož i ke stavu, v jakém předmět kontroly byl v době jejího provádění.

(1) Vykonatel kontroly je povinen vydat v souhlasu s výsledky kontroly objednateli kontrolní osvědčení.

(2) Kontrola se považuje za ukončenou teprve vydáním kontrolního osvědčení.

Objednatel kontroly je povinen poskytnout vykonateli kontroly spolupůsobení potřebné k provedení kontroly, zejména umožnit mu dostatečný přístup k předmětu kontroly.

Ustanovení smlouvy o kontrolní činnosti, jež ukládají vykonateli povinnosti, které by mohly ovlivnit nestrannost prováděné kontroly nebo správnost kontrolního osvědčení, jsou neúčinná.

Použije-li vykonatel kontroly k jejímu uskutečnění dalších osob, odpovídá tak, jako by kontrolu prováděl sám. Jestliže však objednatel kontroly si vymínil, že ke kontrole má být použito určité osoby, odpovídá vykonatel kontroly pouze za vadné pověření této osoby kontrolní činností; nároky z tohoto pověření uplatní vykonatel kontroly svým jménem na žádost a účet objednatele.

Provádění kontroly se nedotýká právních poměrů mezi objednatelem kontroly a jinými osobami, zejména osobami, jimž je určeno nebo od nichž pochází kontrolované zboží nebo práce, a nemá vliv na běh lhůt pro vytýkání vad.

Pokud vykonatel kontroly neprovedl kontrolu řádně, nemá nárok na odměnu a objednatel kontroly může po uplynutí doby stanovené k provedení kontroly od smlouvy odstoupit.

Vykonatel kontroly je povinen nahradit škodu způsobenou vadným výkonem kontroly, jen pokud tato škoda nemůže být nahrazena uplatněním nároku objednatele kontroly vůči osobě odpovědné za vadné plnění předmětu kontroly. Jako náhradu škody nemůže však objednatel kontroly požadovat náhradu toho, co opomenul včas uplatnit nebo vymáhat vůči osobě odpovědné za vadné plnění předmětu kontroly, nebo co nelze vymáhat vzhledem k ujednání uzavřenému s touto osobou, jež takové uplatnění po provedené kontrole vylučuje.

Je-li vykonatel kontroly povinen podle § 533 nahradit škodu zahrnující nároky vůči osobě odpovědné za vadné plnění, přecházejí na něho vůči této osobě zaplacením náhrady škody všechna oprávnění objednatele kontroly. Ustanovení § 140 až 143 platí obdobně.

Poskytne-li vykonatel kontroly písemně objednateli kontroly záruku, že zjistí všechny vady předmětu kontroly bez ohledu na rozsah a způsob kontroly, je povinen nahradit škodu vzniklou vadnou kontrolou bez omezení vyplývajícího z § 526. Ustanovení § 533 v tomto případě neplatí; ustanovení § 534 však tím není dotčeno.

Smlouvou zasílatelskou se zavazuje zasílatel příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věci (zásilky) z určitého místa (místo odeslání) do jiného místa (místo určení) nebo úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.

Zasílatel je oprávněn žádat, aby mu byl dán příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz) písemně.

(1) Zasílatel může k obstarání přepravy užít dalšího zasílatele (mezizasílatele); odpovídá při tom, jako by přepravu obstarával sám.

(2) Nezakáže-li to příkazce výslovně nejpozději do počátku uskutečňování přepravy, může zasílatel provést přepravu sám.

Při plnění smlouvy je zasílatel povinen jednat s odbornou péčí a dodržet v rámci smlouvy pokyny příkazce. Zasílatel je povinen upozornit příkazce na zjevnou nesprávnost jeho pokynů. Neobdržel-li zasílatel od příkazce dostatečné pokyny, je povinen si vyžádat u příkazce jejich doplnění; při nebezpečí z prodlení je povinen však obstarat přepravu tak, aby vyhovovala co nejvíce zájmům příkazce zasílateli známým.

Zasílatel odpovídá za škodu na zásilce vzniklou při obstarávání přepravy, ledaže ji nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče.

Zasílatel je povinen pojistit zásilku, jen jestliže je to smluveno.

Za škodu na zásilce, kterou má zasílatel u sebe, odpovídá podle ustanovení o smlouvě o skladování.

(1) Zasílatel je povinen podat příkazci zprávu o škodě, která zásilce hrozí nebo na ní vznikla, jakmile se o tom dozví, jinak odpovídá za škodu vzniklou tím, že příkazce takto nezpravil.

(2) Hrozí-li bezprostředně podstatná škoda na zásilce a není-li času vyžádat si pokyny příkazce nebo prodlévá-li příkazce s takovými pokyny a neučiní sám potřebná opatření, může zasílatel zásilku prodat podle ustanovení § 370.

(1) Zasílateli přísluší smluvená odměna nebo, nebyla-li smluvena, odměna podle zasílatelských sazeb, jinak odměna přiměřená. Zasílateli kromě toho přísluší náhrada nutných a užitečných nákladů vynaložených za účelem splnění zasílatelské smlouvy.

(2) Zasílatel je oprávněn žádat na příkazci zaplacení odměny, jakmile uzavřel smlouvu s dopravcem a zasílané věci mu odevzdal. Příkazce je kromě toho povinen poskytnout zasílateli přiměřenou zálohu na náklady spojené se splněním smlouvy, a to dříve, než zasílatel započne s jejím plněním.