Vyhláška ministra zahraničních věcí o Všeobecných podmínkách pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci

1. Jestliže není ve smlouvě dohodnuta lhůta a/nebo způsob avizování o odeslání zboží nebo není stanoveno, že aviza není třeba, je prodávající povinen při železniční, automobilové a letecké dopravě odeslat avizo kupujícímu v takové lhůtě a takovým způsobem, aby je kupující obdržel po příchodu zboží na hranici země kupujícího.

2. Není-li smlouvou stanoveno jinak, avizo musí obsahovat tyto údaje:

datum odeslání;

název zboží;

množství zboží;

číslo smlouvy;

číslo vagónu (při dopravě po železnici).

1. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, je prodávající nebo jeho zasilatel povinen při dopravě po vodě uvědomit kupujícího telegraficky nebo dálnopisem o odeslání zboží ihned po odplutí lodi, avšak nejpozději 2 hodiny od okamžiku odplutí, jestliže doba dopravy zboží z přístavu nalodění do přístavu určení nepřevyšuje 72 hodin, nebo nejpozději během 24 hodin od okamžiku odplutí, převyšuje-li doba dopravy 72 hodin.

2. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, musí takové oznámení obsahovat tyto údaje:

jméno lodi;

datum odplutí;

přístav určení;

název zboží;

číslo smlouvy;

číslo konosamentu (říčního náložního listu);

počet colli;

hmotnost brutto;

množství ve specifikovaných jednotkách míry (kusů, párů, tun netto apod.).

3. Oznámení odeslané telegraficky nebo dálnopisem musí být potvrzeno dopisem.

Výlohy spojené s avizováním kupujícího o odeslaném zboží nese prodávající.

1. Jestliže železnice přistaví vagón s vyšší ložní normou, než jak byl objednán prodávajícím, nebo jestliže odmítne naložit vagón pro omezení osového tlaku na určitém úseku do hmotnostní normy předepsané nebo stanovené tarifem pro daný náklad, je prodávající povinen žádat úřední potvrzení příslušné železnice v nákladním listě.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu platí i na případy, kdy vagóny přistavuje kupující.

Jestliže vagón není zaviněním prodávajícího naložen podle norem Jednotného tranzitního tarifu (JTT), nese prodávající výlohy za vzniklé nevyužití prostoru po tranzitních železnicích.

V případě dodávky zboží neodpovídajícího gabaritním podmínkám železnice země kupujícího, je prodávající povinen nejpozději dva měsíce před dodací lhůtou upozornit na to kupujícího doporučeným dopisem a přiložit gabaritní výkresy nákladu s uvedením jeho rozměrů a hmotnosti. Datum odeslání a pohraniční stanice, přes které má být zboží odesláno, stanoví strany. V tomto případě musí být datum odeslání potvrzeno prodávajícím nejpozději 21 dní před odesláním zboží.

1. Platy za dodávané zboží se provádějí způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) proti předložení prodávajícím bance země prodávajícího těchto dokladů:

a) faktury trojmo s uvedením v ní:

roku a názvu mezistátní dohody (protokolu);

čísla smlouvy anebo objednávky kupujícího;

položky v mezistátní dohodě (protokolu) a jiných údajů smlouvou ujednaných.

Při dodávce zboží před uzavřením mezistátní dohody (protokolu) se uvádí ve faktuře místo roku a názvu mezistátní dohody (protokolu) a místo položky v mezistátní dohodě (protokolu) jen rok, na jehož kontingent se dodávka uskutečňuje:

b) dopravního dokladu podle druhu dopravy ve smlouvě sjednaného nebo skladního listu nebo potvrzení o uskladnění v případech stanovených v § 49 a 50 těchto Všeobecných dodacích podmínek, nebo doklad o převzetí zboží kupujícím nebo při zásilkách sběrným vagónem spedičního potvrzení o odeslání, v němž je uvedeno číslo vagónu, železničního nákladního listu a datum odeslání, nebo je-li tak stanoveno smlouvou, spedičního potvrzení o převzetí zboží k následujícímu, prodávajícím neodvolatelnému odeslání;

c) jiných dokladů dohodnutých ve smlouvě.

2. Jestliže tak bylo stanoveno ve smlouvě, mohou být ve faktuře kromě ceny zboží zahrnuty též dopravné, pojistné a jiné výlohy, podléhající zaplacení týmž účtem a stejným způsobem jako zboží.

3. Jeden ze tří exemplářů faktury, nebo podle dohody prodávajícího s kupujícím, kopie faktury předkládá prodávající prostřednictvím banky nebo přímo obchodnímu zastupitelství nebo obchodnímu radovi (radovi pro ekonomické otázky) velvyslanectví země kupujícího v zemi prodávajícího na jejich žádost.

1. Prodávající nese plnou odpovědnost za to, že doklady předložené jím bance podle § 58 odst. 1 písm. a), b) a c) a v nich obsažené údaje odpovídají podmínkám smlouvy.

2. Banka země prodávajícího zkoumá, zda byly předloženy doklady stanovené podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) a zda všechny předložené doklady souhlasí mezi sebou, pokud jde o obsah a číselné údaje.

3. Na základě přezkoumaných dokladů banka země prodávajícího provede výplatu prodávajícímu a uskutečňuje v souladu s platnými dohodami mezi zeměmi anebo bankami zúčtování s bankou země kupujícího a zasílá bez prodlení doklady přímo bance země kupujícího. Banka země kupujícího předá bez prodlení doklady kupujícímu a zároveň vybere od kupujícího protihodnotu částky vyplacené podle těchto dokladů bankou země prodávajícího. Při tomto zúčtování se nevyžaduje předběžného souhlasu ze strany kupujícího.

4. Platební závazky kupujícího vůči prodávajícímu považují se za splněné při zúčtování přes Mezinárodní banku hospodářské spolupráce v okamžiku provedení zápisů na účtech banky země kupujícího a banky země prodávajícího v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce, nebo při zúčtování na účtech otevřených mezi bankami navzájem - v okamžiku provedení zápisu na účtě banky země kupujícího v bance země prodávajícího.

Jestliže si kupující při souhlasu s předčasnou dodávkou zároveň nevyhradil něco jiného, platí, že souhlasil rovněž s předčasným zaplacením.

Kupující je oprávněn během 14 pracovních dní*) ode dne obdržení faktury prodávajícího bankou své země požádat o vrácení celé nebo části vyplacené částky v případech předvídaných v § 62, 63 a 64.

Kupující je oprávněn požádat o vrácení celé částky faktury, jestliže:

1. zboží nebylo objednáno nebo bylo odesláno poté, když smlouva byla se souhlasem prodávajícího zrušena;

2. zboží bylo již dříve kupujícím zaplaceno;

3. nebyly předloženy všechny druhy dokladů, uvedené v § 58 odst. 1 písm. a), b) a c);

4. zařízení bylo odesláno nekompletní, ačkoliv ve smlouvě jsou stanoveny platby za zásilky kompletní;

5. prodávající odeslal zboží před lhůtou stanovenou smlouvou bez souhlasu kupujícího nebo před počátkem lhůty k dodání obdržel plat za zboží, s jehož předčasným odesláním kupující souhlasil, avšak upozornil, že nesouhlasí s předčasnou platbou;

6. prodávající odeslal zboží po obdržení oznámení kupujícího o odstoupení od smlouvy, provedeném podle § 84 a 87;

7. faktura a/nebo přiložené k ní doklady v důsledku rozporů mezi sebou nebo nedostatečných údajů v nich obsažených nedovolují určit množství a/nebo druh, a/nebo jakost, a/nebo cenu zboží;

8. ve faktuře nejsou uvedeny detailní ceny nebo není přiložena cenová specifikace, jak je stanoveno ve smlouvě;

9. platba má být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu;

10. vyskytnou se jiné okolnosti, pro které je ve smlouvě přímo stanoveno takové právo.

Kupující může podle svého uvážení požadovat též částečné vrácení částky faktury z důvodů uvedených v § 62 body 2-9.

Kupující je oprávněn požádat o částečné vrácení částky faktury, jestliže:

1. ve faktuře jsou uvedeny ceny vyšší, než jsou stanoveny smlouvou, nebo do faktury jsou zahrnuty výlohy, jejichž zaplacení není stanoveno smlouvou;

2. z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba, je zřejmé, že spolu s objednaným zbožím bylo odesláno též zboží neobjednané;

3. kupující odmítá převzít část zboží, protože prodávající nedodržel sortiment stanovený smlouvou, jestliže toto nedodržení sortimentu je zřejmé z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba;

4. z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba, je zřejmé, že odeslané množství zboží převyšuje objednané množství, přičemž množství navíc odeslaného zboží převyšuje toleranci, stanovenou smlouvou;

5. množství zboží uvedené ve faktuře převyšuje množství uvedené v dopravních dokladech a/nebo specifikacích;

6. ve faktuře nebo v dokladech k ní přiložených je početní chyba ve prospěch prodávajícího;

7. vyskytnou se jiné okolnosti pro které je ve smlouvě přímo stanoveno takové právo.

1. Spolu s požadavkem na vrácení plné částky nebo její části zaplacené na základě faktury prodávajícího je kupující povinen předložit bance své země odůvodněné a závazné prohlášení spolu s kopiemi, jejichž počet určuje banka země kupujícího, ale nejméně ve třech vyhotoveních. Jedna kopie tohoto prohlášení je určena k zaslání prodávajícímu. Kupující musí v každém případě vyhotovit prohlášení o vrácení částky s uvedením odvolání na ten bod § 62 nebo § 64, na jehož základě kupující žádá vrácení částky.

2. Zároveň s předložením požadavku bance na vrácení částky je kupující povinen uvědomit prodávajícího o prováděném vrácení. Při nepřetržitých částečných dodávkách toto sdělení musí být provedeno telegraficky nebo dálnopisem.

3. Na požádání banky je kupující povinen předložit bance nezbytné doklady svědčící o tom, že důvody požadavku na vrácení zaplacené částky odpovídají podmínkám uvedeným v § 62 nebo v § 64.

4. Jestliže se požadavek na vrácení zaplacené částky vztahuje k § 62 bod 10 nebo § 64 bod 7, nebo § 70 bod 5, banka kupujícího v každém případě zkoumá existenci těchto podmínek.

5. V případech uvedených v § 62 body 1, 3 a 6 a § 64 body 2, 3 a 4, je kupující povinen ve svém prohlášení obsahujícím žádost o vrácení zaplacené částky, zároveň potvrdit, že nepřijaté jím zboží drží k dispozici na účet a riziko prodávajícího.

1. Jestliže banka země kupujícího zjistí, že požadavek na plné nebo částečné vrácení zaplacené částky odpovídá podmínkám předvídaným v § 62 nebo v § 64, vrátí banka země kupujícího částku odepsanou z účtu kupujícího v souladu s platnými dohodami mezi zeměmi a/nebo bankami. Zároveň banka země kupujícího odesílá kopii prohlášení kupujícího bance země prodávajícího, která zatíží účet prodávajícího.

2. Při vrácení částky sděluje banka země kupujícího bance země prodávajícího datum příjmu dokladů uvedených v § 58 odst. 1 písm. a), b) a c).

3. Při vrácení celé fakturované částky podle § 62 body 1, 3 a 6 kupující je povinen vrátit prodávajícímu obdržené doklady týkající se dané partie zboží, jakmile o ně požádá.

4. Po vrácení dříve obdržené částky kupujícímu má prodávající právo podruhé předložit k proplacení znovu způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) doklady a/nebo fakturu spolu s kopií prohlášení kupujícího o vrácení, jestliže v případech uvedených:

a) v § 62 body 3, 7 a 8 prodávající předložil chybějící a/nebo opravené doklady;

b) v § 62 bod 4 prodávající splnil dodávku kompletně;

c) v § 62 bod 5 nastoupila lhůta k placení stanovená smlouvou;

d) v § 62 bod 9 prodávající předložil doklady k zaplacení prostřednictvím odpovídajícího účtu.

5. Po zpětném připsání částky bankou na účet kupujícího všechny rozpory mezi prodávajícím a kupujícím se řeší přímo mezi nimi.

Úhrada služeb a jiných výloh spojených se vzájemnými dodávkami zboží včetně výloh za montáž, projekční a přípravné práce a dopravně zasilatelské služby, které nejsou uvedeny ve faktuře za zboží, se provádí způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou), proti předložení faktury a jiných dokladů, dohodnutých mezi stranami, věřitelem bance jeho země.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 67 věřitel nese plnou odpovědnost za to, že doklady předložené bance a obsažené v nich údaje nebo předložení faktury bez dokladů odpovídá ujednání s dlužníkem.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 67 je dlužník oprávněn během 24 pracovních dnů ode dne obdržení věřitelovy faktury bankou země dlužníka požádat o vrácení celé nebo části zaplacené částky v případech předvídaných v § 70 a 71.

Dlužník je oprávněn požádat o vrácení celé částky faktury, jestliže:

1. nebyl dán příkaz k provedení služby nebo příkaz byl před prováděním služeb zrušen;

2. tyto služby byly zaplaceny dříve;

3. nebyly předloženy všechny druhy dokladů dohodnuté stranami nebo z předložených dokladů není možno určit, jaké služby a za jakou částku byly provedeny;

4. platba měla být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou), nebo prostřednictvím jiného účtu;

5. nastaly jiné okolnosti, pro které je podle ujednání stran výslovně stanoveno takové právo.

Dlužník je oprávněn požádat o částečné vrácení částky, jestliže:

1. ve faktuře nebo v přiložených k ní dokladech je početní chyba ve prospěch věřitele;

2. ve faktuře byly použity vyšší tarify a/nebo sazby, než bylo dohodnuto mezi stranami;

3. byly nesprávně použity kursy měn;

4. do faktury byly zahrnuty služby, poplatky, provize a příplatky, nedohodnuté stranami;

5. částka faktury byla vypočtena na základě nesprávných údajů o množství, hmotnosti a objemu zboží;

6. do faktury byla zahrnuta spolu s protihodnotou provedených služeb i protihodnota neprovedených služeb a/nebo částečně provedených služeb;

7. platba má být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu.

Při vrácení zaplacené částky dlužníkovi podle § 70 a 71 se vrací doklady podle dohody mezi stranami.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 67 se kromě ustanovení § 67-71 používá přiměřené ustanovení § 59, 65, 66 a 89.

1. Platy, které vyplývají z nároků týkajících se množství, jakosti, penále a z nároků z jiných důvodů, se provádějí buď

a) přímým převodem dlužníkem přiznané částky věřiteli, nebo

b) bankou země věřitele způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) dlužníkem přiznané částky na základě uznávacího návěští dlužníka.

2. Uznávací návěští nemůže být předloženo bance k inkasu s promptní výplatou po uplynutí promlčecí lhůty počítané ode dne jeho vydání.

3. Dlužník má právo požádat o vrácení částky, zaplacené na základě odstavce 1 bodu b) tohoto paragrafu, jestliže prokáže, že převedl částku faktury podle odstavce 1 bodu a) tohoto paragrafu, jejíž protihodnotou byl zatížen jeho účet.

1. Jsou-li zvláštní podmínky dodávky, může být ve smlouvě stanoveno, že platby za dodávané zboží se uskutečňují z akreditivu, který bude kupujícím otevřen ve lhůtě stanovené ve smlouvě.

2. Neotevře-li kupující akreditiv ve lhůtě stanovené ve smlouvě, je prodávající povinen poskytnout mu k otevření akreditivu dodatečnou lhůtu.

3. Neotevře-li kupující akreditiv ani v dodatečné lhůtě, má prodávající právo odstoupit od smlouvy.

4. V případě prodlení s otevřením akreditivu může prodávající zadržet odeslání zboží.

5. Jestliže zboží bylo odesláno prodávajícím před otevřením akreditivu, třeba i s opožděním proti dohodnutým lhůtám, banka země prodávajícího přijímá doklady k zaplacení způsobem inkasa s předběžným akceptem.

1. Strany nesou hmotnou odpovědnost za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků.

2. Formami hmotné odpovědnosti jsou:

a) zaplacení penále stranou, která nesplnila nebo nenáležitě splnila závazek (dlužníkem) druhé straně (věřiteli);

b) náhrada škody věřiteli dlužníkem.

3. Příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek a dvoustranných dohod stanoví, ve kterých případech platí formy hmotné odpovědnosti uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu.

4. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, strana, která ke splnění svých smluvních závazků užila třetí osoby, odpovídá druhé smluvní straně za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků touto třetí osobou jako za vlastní jednání.

1. Dlužník je povinen na žádost věřitele zaplatit penále za nesplnění nebo nenáležité splnění smluvních závazků, je-li takové penále stanoveno v těchto Všeobecných dodacích podmínkách, dvoustrané dohodě nebo ve smlouvě.

2. Právo věřitele na zaplacení penále vzniká samotnou skutečností nesplnění nebo nenáležitého splnění závazku dlužníkem.

3. Rozhodčí soud není oprávněn snížit penále, o jehož zaplacení je žádáno v souladu s těmito Všeobecnými dodacími podmínkami nebo dvoustrannou dohodou.

4. V případech, kdy úplné nebo částečné nesplnění závazků bylo důsledkem neposkytnutí nebo nenáležitého poskytnutí součinnosti věřitelem dlužníku ke splnění jeho závazku nebo neoprávněným jednáním věřitele při plnění závazku, je rozhodčí soud oprávněn zcela nebo zčásti odmítnout uspokojení nároků věřitele na zaplacení penále podle toho, jaký vliv mělo neoprávněné jednání věřitele na splnění dlužníkova závazku.

1. V těch případech, kdy je přípustný nárok na náhradu škody, povinnost strany nahradit druhé straně škodu způsobenou nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvních závazků vzniká, nastanou-li tyto okolnosti:

a) nesplnění nebo nenáležité splnění smluvního závazku;

b) vznikla-li v důsledku nesplnění nebo nenáležitého splnění smluvního závazku druhé straně hmotná škoda;

c) je-li mezi nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvního závazku jednou smluvní stranou a vznikem hmotné škody druhé straně přímá příčinná souvislost;

d) jestliže dlužník nesplnění nebo nenáležité splnění závazku zavinil.

2. Při posuzování zavinění se za kritérium pokládá vynaložení péče obvyklé ve vztazích daného druhu.

3. Břemeno dokazování okolností uvedených pod písmeny a), b) a c) odst. 1 tohoto paragrafu a rovněž výše škody leží na věřiteli. Zavinění dlužníka se předpokládá.

1. Škodou se rozumí výlohy vynaložené věřitelem, ztráta nebo poškození jeho majetku, jakož i ušlý zisk.

2. Jako škoda se podle těchto Všeobecných dodacích podmínek nahrazují výlohy vynaložené věřitelem a ztráta nebo poškození jeho majetku. Ušlý zisk se nahrazuje pouze tehdy, je-li to stanoveno ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

3. Dlužník není povinen nahrazovat škodu, kterou mohl věřitel odvrátit, kdyby projevil péči obvyklou ve vztazích daného druhu.

4. Smluvní strany nemohou uplatňovat jako náhradu škody částky penále zaplacené jejich kontrahentům uvnitř státu podle národního zákonodárství nebo podle hospodářských smluv.

5. Nenahrazuje se nepřímá škoda.

1. Věřitel je povinen nahradit dlužníku dodatečné výlohy způsobené porušením závazků věřitelem, zejména pak výlohy spojené se splněním smlouvy.

2. Stane-li se v důsledku porušení závazku věřitelem pro dlužníka nemožným splnění smlouvy ve lhůtě v ní stanovené, je dlužník povinen o tom neprodleně písemně vyrozumět věřitele.

1. Strana nemá právo na náhradu škody, v níže uvedených případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví právo na penále:

- za prodlení v dodávce (§ 85);

- za prodlení v dodání technické dokumentace (§ 86 odst. 1);

- za nedodání certifikátu o analýze (§ 86 odst. 2);

- při zastavení zásilek pro opakující se vady (§ 45 odst. 3);

- za nemožnost použít zboží podle svého určení (§ 40 odst. 5);

- za neodůvodněné vrácení platby (§ 89);

- za neotevření akreditivu ve stanovené lhůtě (§ 90 odst. 1 a 3).

2. V těch případech, kdy za nesplnění nebo nenáležité splnění závazku nestanoví tyto Všeobecné dodací podmínky, dvoustranná dohoda nebo smlouva penále, je dlužník povinen nahradit věřiteli způsobenou škodu.

1. Strany se osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže se tak stalo v důsledku okolností vyšší moci. Dlužník, který je v prodlení, se však nemůže dovolávat okolností vyšší moci, které nastaly v době prodlení.

2. Za vyšší moc se pokládají okolnosti, které vznikly po uzavření smlouvy v důsledku stranou nepředvídaných a neodvratitelných událostí mimořádné povahy.

3. Strany se rovněž osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže to vyplývá z dvoustranné dohody nebo ze smlouvy.

4. Strany se neosvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních závazků, jestliže k nesplnění došlo v důsledku jednostranných aktů kompetentního státního orgánu (zejména aktů v oblasti plánování a řízení), které nemají charakter všeobecného zákazu vývozních nebo dovozních operací, jakož i zákazu karanténního, sanitárního nebo veterinárního.

5. Důkazní břemeno vzniku okolností vylučujících odpovědnost dlužníka za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků leží na dlužníkovi.

1. Strana, u které nastala nemožnost splnění smluvních povinností v důsledku okolností uvedených v § 82, musí o vzniku těchto okolností uvědomit písemně druhou stranu bez prodlení, avšak během lhůty pro splnění smluvních povinností. Oznámení musí obsahovat údaje o vzniku a povaze okolností a jejich možných následcích. Strana musí rovněž bez prodlení uvědomit druhou stranu písemně o skončení těchto okolností.

2. Okolnosti osvobozující strany od odpovědnosti za úplné nebo částečné nesplnění smlouvy musí být potvrzeny obchodní komorou nebo jiným příslušným ústředním orgánem té které země.

3. Neoznámení nebo opožděné oznámení vzniku okolností osvobozujících od odpovědnosti stranou, které vznikla nemožnost splnění smluvních závazků, má za následek její povinnost k náhradě škody způsobené neoznámením nebo opožděným oznámením.

1. V případech uvedených v § 82 se prodlužuje lhůta ke splnění smluvních povinností stranami přiměřeně o dobu, během které takové okolnosti a jejich následky budou účinkovat.

2. Jestliže tyto okolnosti a jejich následky budou trvat déle než 5 měsíců u zboží, u kterého dodací lhůty nepřevyšují 12 měsíců od okamžiku uzavření smlouvy, nebo déle než 8 měsíců u zboží, u kterého jsou dodací lhůty stanoveny na více než 12 měsíců od uzavření smlouvy, bude mít každá ze stran právo odstoupit od dalšího splnění smlouvy; v tomto případě žádná ze stran není oprávněna žádat od druhé strany náhradu možných škod.

3. Strana může využít svého práva na odstoupení od smlouvy, jestliže uvědomí o odstoupení od smlouvy do začátku plnění smluvních povinností druhou stranou, avšak nejpozději ve 30denní lhůtě od okamžiku skončení lhůty 5 případně 8 měsíců předvídané v odstavci 2 tohoto paragrafu.

4. Ustanovení tohoto paragrafu o prodloužení lhůty ke splnění smlouvy se nevztahují na fixní obchody.

1. Při prodlení v dodávce oproti lhůtám stanoveným ve smlouvě platí prodávající kupujícímu penále, které se vypočítává z ceny zboží ve lhůtě nedodaného.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, počítá se penále od prvého dne prodlení, a to v této výši:

v prvních 30 dnech – 0,05 % za každý den;

v dalších 30 dnech – 0,08 % za každý den;

v dalším – 0,12 % za každý den prodlení.

3. Při prodlení v dodávce náhradních dílů ke strojům a zařízením dodávaným ve vzájemném obchodě mezi členskými státy RVHP oproti lhůtám stanoveným ve smlouvě, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, počítá se penále od prvého dne prodlení, a to v této výši:

v prvních 15 dnech – 0,05 % za každý den,

v dalších 15 dnech – 0,08 % za každý den,

v dalším – 0,12 % za každý den prodlení.

4. Celková částka penále za prodlení stanoveného v odstavcích 2 a 3 tohoto paragrafu nemůže však přesáhnout 8 % z ceny zboží, u kterého došlo k prodlení.

1. Jestliže se prodávající opozdí při dodání technické dokumentace, bez které stroj nebo zařízení nemůže být uvedeno do používání, platí prodávající penále vypočítané z ceny stroje nebo zařízení, k němuž se vztahuje technická dokumentace, a to způsobem a ve výši stanovené v § 85 odst. 2 a 4. Následuje-li prodlení v dodání technické dokumentace za prodlením v dodávce strojů nebo zařízení, k nimž tato technická dokumentace patří, počítá se penále za prodlení v dodání technické dokumentace jako pokračování penále za prodlení v dodávce strojů a zařízení. Toto ustanovení platí i v případě, kdy prodlení v dodávce strojů nebo zařízení následuje za prodlením v dodání technické dokumentace.

2. Jestliže se strany dohodly, že na zboží určené k přepracování (například surovinové materiály, odlitky a válcované výrobky) prodávající předloží kupujícímu certifikát o analýze, bez kterého zboží nemůže být použito podle svého určení, a uvedou ve smlouvě, jaké ukazatele musí takový certifikát o analýze obsahovat, pak opozdí-li se prodávající s jeho předložením, zaplatí kupujícímu penále vypočtené z ceny zboží, jehož se certifikát týká, způsobem a ve výši stanovené v § 85 odst. 2 a 4.

1. Není-li jiná lhůta ve smlouvě stanovena, je kupující oprávněn - při prodlení v dodávce zboží o více než 4 měsíce a u velkých zařízení nesériové výroby o více než 6 měsíců proti dodací lhůtě stanovené smlouvou - odstoupit od splnění smlouvy, a to ohledně části, u níž došlo k prodlení, a části dříve dodané, nelze-li dodané části zboží použít bez části nedodané.

2. Kupující má právo odstoupit od smlouvy i před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu, jestliže prodávající sdělí písemně kupujícímu, že zboží během těchto lhůt nedodá.

3. Pro kompletní závody a zařízení se mezi stranami v každém jednotlivém případě sjednávají lhůty pro odstoupení od smlouvy.

4. Při odstoupení od smlouvy podle tohoto paragrafu může kupující podle svého výběru v okamžiku oznámení o odstoupení od smlouvy žádat od prodávajícího místo penále za prodlení stanoveného v § 85:

- buď penále za nedodání ve výši 8 % z ceny zboží, ohledně něhož kupující odstupuje od smlouvy;

- nebo náhradu škody; neprokáže-li kupující vznik škody nebo vyšší škodu, činí náhrada škody 4 % z ceny nedodaného zboží, ohledně něhož kupující odstoupil od smlouvy.

5. V případě odstoupení od smlouvy je prodávající povinen vrátit kupujícímu jím provedené platby s připočtením 6 % úroků p. a.

6. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto paragrafu se nevztahují na smlouvy o fixních obchodech.

1. Za nedodržení dodací lhůty u fixních obchodů platí prodávající kupujícímu penále ve výši 5 % z ceny nedodaného zboží, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanovena jiná výše.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, má kupující právo při odstoupení od fixního obchodu za nedodržení dodací lhůty žádat od prodávajícího místo penále stanoveného v odstavci 1 tohoto paragrafu náhradu škody způsobené nesplněním smlouvy.

3. Souhlasí-li kupující u fixního obchodu s převzetím zboží bez ohledu na prodlení, penále podle odstavce 1 tohoto paragrafu mu nepřísluší. V takovém případě prodávající platí kupujícímu penále za každý den počítáno od prvého dne prodlení, a to ve výši stanovené v § 85.

Jestliže byla kupujícímu na základě jeho neodůvodněné žádosti vrácena zaplacená částka, je kupující povinen vedle uvedené částky zaplatit prodávajícímu penále ve výši 0,1 % z této částky za každý den prodlení počítaje ode dne vrácení částky do dne konečného zaplacení, nejvýše však 7 % z neodůvodněně vrácené částky, jakož i 6 % úroky p. a. podle § 119 odst. 1 za dobu prodlení po dosažení maximální výše penále.

1. Jestliže akreditiv sjednaný smlouvou podle § 75 nebude kupujícím otevřen ve lhůtě stanovené smlouvou, je povinen zaplatit prodávajícímu penále ve výši 0,05 % z akreditivní částky za každý den prodlení proti lhůtám stanoveným ve smlouvě až do dne otevření akreditivu, avšak nejvýše 5 % z akreditivní částky.

2. Poskytnutím dodatečné lhůty k otevření akreditivu neztrácí prodávající právo na vyúčtování penále stanoveného v odstavci 1 tohoto paragrafu.

3. Při zrušení smlouvy podle § 75 odst. 3 může prodávající podle své volby buď vyúčtovat kupujícímu penále stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu, nebo jednorázové penále ve výši 3 % akreditivní částky, jestliže jiná výše penále není stanovena ve smlouvě.

1. Za neavizování nebo opožděné avizo o odeslání zboží platí prodávající kupujícímu penále ve výši 0,1 % z ceny odeslaného zboží, avšak nejméně 25 rublů a nejvíce 100 rublů za jednu zásilku.

2. Za neavizování nebo opožděné avizo o odeslání zboží kupující neuplatňuje vůči prodávajícímu nároky na náhradu škody s výjimkou výloh za prostoj dopravních prostředků (lodí, železničních vagónů atp.), které zaplatil dopravci v důsledku neavizování nebo opožděného aviza.

3. Výlohy za prostoj dopravních prostředků uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu se uhrazují takto:

a) při dopravě po vodě - nad částku penále vypočteného a/nebo zaplaceného podle odstavce 1 tohoto paragrafu;

b) u jiných druhů dopravy - v části převyšující penále vypočtené a/nebo zaplacené podle odstavce 1 tohoto paragrafu, avšak částka penále a náhrady výloh za prostoj dopravních prostředků za jednu partii zboží odeslanou jedním dopravním dokumentem nemohou přesahovat maximální výši penále stanovenou v odstavci 1 tohoto paragrafu.

Poruší-li kupující ustanovení § 44 odst. 1 vrácením zboží, ohledně něhož byla ohlášena reklamace, má prodávající právo žádat od kupujícího buď zaplacení penále ve výši 2 % z ceny vráceného zboží nebo náhradu škody.

Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, nestačí-li plnění poskytnuté na peněžitý dluh k uspokojení základního dluhu, úroků a výloh, započte se plnění v tomto pořadí:

- na výlohy;

- na úroky;

- na základní dluh.

V těch případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví, že se penále počítá za každý den prodlení, počítá se penále za každý započatý den.

1. Nároky se musí uplatňovat písemně.

2. Nároky pro jakost, včetně nároků u zboží, na které se poskytuje záruka, a rovněž nároky pro množství se mohou ohlašovat telegraficky nebo dálnopisně. V takových případech musí být potvrzeny dopisem nejpozději 7 pracovních dnů ode dne ohlášení nároku telegraficky nebo dálnopisem, avšak během lhůt stanovených v § 97. Jestliže kupující odešle potvrzení opožděně, považuje se tento dopis za první ohlášení nároku.

3. K reklamaci se přikládají potvrzující doklady. Stranám se doporučuje při uplatňování nároků pro jakost a množství používat reklamačního aktu jakožto jednoho z dokladů potvrzujících nárok.

4. K nárokům pro nedojití (úplnou ztrátu) zboží, uvedeným v § 39 odst. 4 se přikládá duplikát železničního nákladního listu, jakož i doklady potvrzující okolnost, že železnice státu prodávajícího nepředala zboží přejímající železnici.

5. Za datum ohlášení nároku se považuje datum poštovního razítka země strany uplatňující nárok při převzetí dopisu nebo telegramu k odeslání nebo datum dálnopisného sdělení nebo datum doručení reklamace straně, u které se nárok uplatňuje.

6. Jestliže poslední den lhůty k uplatnění nároku připadá na nepracovní den v zemi strany uplatňující nárok, považuje se za den skončení lhůty nejbližší následující pracovní den.

1. Strany nebudou vzájemně uplatňovat nároky, jejichž výše nepřevyšuje 25 rublů.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na nároky z početních chyb ve vyúčtováních a na nároky, bez jejichž uspokojení kupující nemůže zboží použít.

3. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu, jde-li o nároky pro jakost a množství, se vztahuje na nároky týkající se partie zboží odeslané jedním dopravním dokladem a u nároků na penále z prodlení jedné položky specifikace zboží přiložené ke smlouvě.

1. Nároky mohou být uplatněny, pokud jde o:

a) jakost zboží - během šesti měsíců od data dodávky;

b) množství zboží - během tří měsíců od data dodávky;*)

c) při nedojití (úplné ztrátě) zboží - v případech stanovených v § 39 odst. 4 - během lhůty, zabezpečující prodávajícímu možnost včasného uplatnění nároku u dopravce, nejpozději však 120 dnů před uplynutím lhůty k uplatnění nároku u dopravce;

d) zboží, na které byla poskytnuta záruka, nejpozději 30 dní po uplynutí záruční lhůty za podmínky, že vada byla zjištěna během záruční lhůty;

e) pokud jde o jakost zboží, pro které je stanovena doba použitelnosti a/nebo skladovatelnosti - není-li ve smlouvě stanovena jiná lhůta - nejpozději do 30 dnů po uplynutí doby použitelnosti a/nebo skladovatelnosti za podmínky, že vada byla zjištěna v rámci doby použitelnosti a/nebo skladovatelnosti;

f) penále - nejpozději během tří měsíců. Při tom:

- u penále počítaného po dnech začíná tato lhůta dnem splnění povinnosti nebo dnem, kdy penále z tohoto titulu dosáhlo maximální výše, jestliže povinnost nebyla splněna do tohoto dne;

- u penále, které se může počítat jen jednorázově, začíná tato lhůta dnem vzniku práva na penále;

g) ostatní nároky - během 6 měsíců ode dne vzniku nároku.

2. Nároky pro jakost a množství rychle se kazící čerstvé zeleniny a ovoce musí být uplatňovány v kratších lhůtách, než jsou stanoveny v odstavci 1 písm. a) a b) tohoto paragrafu. Konkrétní lhůty pro uplatnění reklamací u tohoto zboží se stanoví ve smlouvě.

3. Neuplatnění nároku během lhůt uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) tohoto paragrafu nebo během lhůt stanovených podle odstavce 2 tohoto paragrafu zbavuje stranu uplatňující nárok práva obrátit se na rozhodčí soud.

4. Jsou-li nároky uplatněny opožděně proti lhůtě uvedené v odstavci 1 písm. g) tohoto paragrafu a je-li odpověď na nárok dána během 60 dnů ode dne obdržení projevu o uplatnění nároku - není-li ve smlouvě stanovena jiná lhůta pro odpověď, výlohy za arbitrážní poplatek jdou na účet strany, která nedodržela lhůtu k uplatnění nároku, bez ohledu na výsledek sporu. Jestliže však rozhodčí soud dojde k závěru, že opožděné uplatnění nároku bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, za které strana uplatňující nárok neodpovídá, může výjimečně otázku výloh za arbitrážní poplatek rozhodnout podle výsledku sporu.

1. Není-li z okolností jasné, kdo má odpovídat za vady množství nebo jakosti zboží (dopravce nebo odesílatel) nebo je-li možná odpovědnost obou a nárok se uplatňuje u dopravce, je kupující, aby neztratil právo na uplatnění nároku u prodávajícího v důsledku zmeškání lhůty, povinen ve lhůtě, stanovené pro uplatnění nároku u prodávajícího, uvědomit prodávajícího o uplatnění nároku u dopravce.

2. Vyplývá-li z prohlášení dopravce nebo z rozhodnutí soudu, že odpovědnost za daný nárok nese odesílatel, je kupující povinen - není-li jiná lhůta stanovena ve smlouvě, nejpozději do 30 dnů po obdržení odmítnutí dopravce nebo rozhodnutí soudu odeslat prodávajícímu doklady potvrzující nárok a přiložit kopii dopravcova dopisu, nebo rozhodnutí soudu. V takovém případě se nárok považuje za uplatněný včas.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto paragrafu se použijí i v případě nedojití (úplné ztráty) kupujícím zaplacené partie zboží do místa určení uvedeného v odesílací dispozici kupujícího, jestliže byla podle § 39 odst. 4 uplatněna reklamace vůči železnici při odeslání nákladu v přímé mezinárodní železniční dopravě.

4. Ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu se použijí i při nedojití (úplné ztrátě) kupujícím zaplacené partie zboží, jestliže dopravce, vůči němuž byla uplatněna reklamace, se zprostí odpovědnosti pro okolnosti nezávislé na odesilateli, avšak vzniklé před přechodem rizika náhodné zkázy nebo poškození zboží z prodávajícího na kupujícího.

1. V projevu o uplatnění nároku ohledně jakosti a množství musí být minimálně uvedeno:

a) název zboží odpovídající smlouvě;

b) množství, u kterého se uplatňuje nárok;

c) číslo smlouvy;

d) údaje dovolující určit, u jakého zboží se uplatňuje nárok uvedením: u hromadného zboží - dopravních údajů, u jiného zboží - dopravních nebo jiných údajů;

e) podstata nároku (manko, vada jakosti, nekompletnost atd.);

f) požadavky kupujícího (doplnění nedodaného množství, odstranění vad atd.).

2. Projev o uplatnění nároku na zaplacení penále musí obsahovat údaje, které umožňují straně, u níž je nárok uplatněn, projednat jej a dát věcnou odpověď ve lhůtě stanovené v § 101.

Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, musí být v projevu o uplatnění nároku uvedeno:

a) číslo smlouvy a v odpovídajících případech i položky smlouvy (podle přílohy ke smlouvě), jichž se nárok týká;

b) název zboží podle smlouvy;

c) odkaz na příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek nebo dvoustranné dohody nebo na smluvní podmínky, podle nichž se uplatňuje nárok;

d) porušení smlouvy, pro které se uplatňuje nárok (prodlení v dodávce, vrácení zaplacené částky na neodůvodněnou žádost, prodlení v otevření akreditivu atd.);

e) částka nároku;

f) výpočet penále.

Týká-li se nárok dvou nebo více položek smlouvy (přílohy ke smlouvě), výpočet penále se musí provést pro každou položku zvlášť.

3. Jestliže v projevu o uplatnění nároku chybí kterýkoliv z údajů uvedených v odstavci 1 nebo 2 tohoto paragrafu, je strana, vůči níž se nárok uplatňuje, povinna bez prodlení oznámit straně uplatňující nárok, o které údaje je nutno projev o uplatnění nároku doplnit. Jestliže tuto povinnost nesplní, není později oprávněna odvolávat se na to, že projev o uplatnění nároku byl neúplný.

4. Jestliže strana uplatňující nárok obdržela oznámení uvedené v odstavci 3 tohoto paragrafu v okamžiku, kdy lhůta k uplatnění nároku podle § 97 uplynula nebo uplývá během následujících 14 dnů počítáno ode dne obdržení zprávy, je oprávněna doplnit projev o uplatnění nároku během 14 dnů počítáno od tohoto data, nezávisle na uplynutí lhůty k uplatnění nároku.

5. V případech uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto paragrafu se počítá lhůta pro projednání nároku podle § 100 a 101 ode dne obdržení dalších údajů doplňujících projev o uplatnění nároku podle odstavce 1 nebo 2 tohoto paragrafu.

6. Nejsou-li spolu s reklamací jakosti nebo množství předloženy potvrzující doklady, má prodávající právo požadovat, aby kupující bez prodlení zaslal potvrzující doklady. Nevyužije-li prodávající tohoto práva, nemůže se později dovolávat toho, že reklamace byla neúplná. Pokud prodávající tohoto práva využil, avšak kupující nesplnil tuto povinnost ve stanovené lhůtě, zaplatí kupující výlohy za arbitrážní poplatek bez ohledu na výsledek sporu.

1. Prodávající je povinen projednat nárok pro jakost nebo množství zboží a dát kupujícímu věcnou odpověď (potvrdit souhlas s úplným nebo částečným uspokojením nároku nebo oznámit úplné nebo částečné odmítnutí uspokojení nároku) bez prodlení, avšak nejpozději během lhůty stanovené ve smlouvě. Jestliže ve smlouvě není stanovena taková lhůta, pak musí prodávající dát věcnou odpověď na nárok bez prodlení, avšak nejpozději během 60 dnů a u kompletních závodů a zařízení během 90 dnů počítáno ode dne obdržení projevu o uplatnění nároku prodávajícím.

2. Jestliže prodávající nedá věcnou odpověď na nárok ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu a kupující se obrátí na rozhodčí soud do doby, než obdrží odpověď, pak nese prodávající výlohy za arbitrážní poplatek nehledě na výsledek sporu. Ustanovení tohoto odstavce neplatí v případech uvedených v odstavci 3 tohoto paragrafu.

3. Jestliže v důsledku technicky odůvodněných příčin nemá prodávající možnost dát věcnou odpověď na nárok ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu, může navrhnout kupujícímu prodloužení této lhůty do určitého data.

4. Jestliže kupující nesouhlasí s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na nárok a obrátí se na rozhodčí soud, řeší se otázka o výlohách za arbitrážní poplatek podle výsledku sporu.

5. Jestliže kupující souhlasil s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na nárok, avšak prodávající nedá takovou odpověď během dohodnuté lhůty a kupující se obrátí na rozhodčí soud se svými požadavky, přenese rozhodčí soud při rozhodování záležitosti ve sporu výlohy za arbitrážní poplatek na prodávajícího bez ohledu na výsledek sporu.

Strana, u níž byl uplatněn nárok na zaplacení penále, je povinna ho projednat a dát věcnou odpověď během 30 dnů ode dne jeho obdržení, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.

Strana, u níž byl uplatněn nárok z jiného důvodu než stanoví § 100 odst. 1 a § 101 je povinna dát věcnou odpověď během 60 dnů ode dne jeho obdržení, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.

Ustanovení § 97, 99 a 101 této hlavy se vztahují na všechny nároky na placení penále stanoveného těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, dvoustrannou dohodou nebo smlouvou.

1. Všechny spory, které mohou vzniknout ze smlouvy nebo v souvislosti s ní, podléhají rozhodování v rozhodčím řízení, s vyloučením příslušnosti obecných soudů, a to u rozhodčího soudu ustanoveného pro tyto spory v zemi žalovaného, nebo podle ujednání stran - v třetí zemi - členském státu Rady vzájemné hospodářské pomoci.

2. Vzájemná žaloba a nárok uplatněný k započtení, které vyplývají ze stejného právního poměru jako základní žaloba, podléhají rozhodování u rozhodčího soudu, u něhož je rozhodováno o základní žalobě.

1. Spory se rozhodují podle pravidel o řízení platných pro rozhodčí soud, před nímž se arbitráž koná.

2. Projednávání sporů a vyhlašování rozhodnutí se děje v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodnutí arbitráže se rovněž vyhotovují v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran.

3. Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro strany konečné a závazné.

K nárokům vyplývajícím ze vztahů upravených těmito Všeobecnými dodacími podmínkami se vztahují ustanovení o promlčení uvedená v této hlavě.

1. Obecná promlčecí lhůta činí 2 roky.

2. Zvláštní promlčecí lhůta v délce 1 roku se stanoví:

a) pro žaloby kupujícího vůči prodávajícímu založené na nárocích pro jakost a množství zboží;

b) pro žaloby založené na nárocích na zaplacení penále;

c) pro žaloby založené na nárocích při nedojití (úplné ztrátě) zboží uplatněných v souladu s § 39 odst. 4.

1. Obecná promlčecí lhůta se počítá ode dne vzniku nároku. Při tom pro žaloby o náhradu škody počíná běh promlčecí lhůty dnem, kdy se strana, která utrpěla škodu, dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě.

2. Zvláštní promlčecí lhůta se počítá:

a) u žalob založených na nárocích pro jakost a množství - ode dne následujícího za dnem, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího na reklamaci a jestliže prodávající nedal odpověď ve lhůtách podle odstavce 1, popřípadě odstavce 5 § 100 - ode dne následujícího za dnem, ve kterém uplynula výše uvedená lhůta pro věcnou odpověď na reklamace. Jestliže odpověď prodávajícího neobsahuje věcné rozhodnutí o reklamaci, počíná promlčecí lhůta dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro věcnou odpověď na reklamaci;

b) u žalob založených na nárocích na zaplacení penále - dnem následujícím po dni, kdy strana uplatnivší nárok obdržela odpověď ve věci nároku, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě stanovené v § 101 - dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok;

c) u žalob založených na nárocích pro nedojití (úplnou ztrátu) zboží uplatněných v souladu s § 39 odst. 4 - dnem následujícím po dni, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě podle § 102, dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok.

K promlčení přihlédne arbitráž, jestliže se na ně dlužník odvolá.

Jestliže dlužník splní povinnost po uplynutí promlčecí lhůty, nemá právo žádat plnění zpět, i kdyby v okamžiku plnění nevěděl o uplynutí promlčecí lhůty.

Nároky, u kterých uplynula promlčecí lhůta, mohou být započteny podle dohody mezi stranami.

1. Běh promlčecí lhůty se staví:

a) jestliže podání žaloby bránila okolnost vyšší moci, která vznikla nebo působila během promlčecí lhůty;

b) na dobu, po kterou trvá povinnost prodávajícího odstranit vady zboží.

2. Doba, během které se běh promlčení staví, se do promlčecí lhůty nezapočítává.

1. Běh promlčecí lhůty se přerušuje podáním žaloby a písemným uznáním dluhu povinnou stranou.

2. Po přerušení běhu promlčecí lhůty počíná běh promlčecí lhůty znovu v téže délce, jako lhůty původní.

3. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět, nepovažuje se běh promlčecí lhůty za přerušený.

Uplynutím promlčecí lhůty u hlavního nároku uplývá rovněž promlčecí lhůta pro vedlejší nárok.

Za datum podání žaloby se považuje den jejího doručení rozhodčímu soudu a při odeslání žaloby poštou - datum poštovního razítka při převzetí doporučeného dopisu poštou k odeslání.

Připadne-li poslední den promlčecí lhůty na nepracovní den v zemi žalobce, je dnem skončení lhůty nejbližší za tím následující pracovní den.

Změna ustanovení uvedených v této hlavě se nepřipouští.

Není-li ve smlouvě, v těchto Všeobecných dodacích podmínkách ani ve dvoustranné dohodě stanovena lhůta ke splnění nějaké povinnosti, může dlužník splnit neprodleně, věřitel má však právo poskytnout dlužníku přiměřenou lhůtu ke splnění; teprve po uplynutí této lhůty bude dlužník v prodlení.

1. Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je povinen platit věřiteli 6 % úroků p. a. z částky, s jejímž placením je v prodlení.

2. Úroky z prodlení s placením penále se počítají od okamžiku započetí běhu promlčecí lhůty nároku na penále až do dne jeho zaplacení.

3. Škoda vzniklá prodlením ve splnění peněžitých závazků přesahující úroky stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu se nenahrazuje.

1. Žádná ze stran není oprávněna předávat svoje práva a povinnosti ze smlouvy třetím osobám bez písemného souhlasu druhé strany.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na případy, kdy se z rozhodnutí příslušného orgánu předávají práva a povinnosti ze smlouvy jiné organizaci téže země oprávněné provádět zahraniční obchod, za podmínky, že je o tom uvědoměna písemně druhá strana.

Všechny výlohy, daně, celní poplatky a dávky na území země prodávajícího spojené s plněním smlouvy, platí prodávající; na území země kupujícího a na tranzitním území platí uvedené výlohy kupující.

1. Vztahy stran týkající se dodávek zboží v těch otázkách, které nejsou upraveny nebo jsou neúplně upraveny smlouvami nebo těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, se řídí materiálním právem země prodávajícího.

2. Pod pojmem materiální právo země prodávajícího se rozumí všeobecné předpisy občanského práva a nikoliv předpisy zvláštní vydané pro vztahy mezi socialistickými organizacemi a podniky země prodávajícího.

Příloha

1. O zajištění uzavírání smluv na dodávku náhradních dílů

1.1. Není-li smlouva na dodávku náhradních dílů uzavřena současně se smlouvou na dodávku strojů a zařízení a nebyla-li uzavřena dlouhodobá smlouva na dodávku náhradních dílů, pak s přihlédnutím ke specifice dodávaných strojů a zařízení strany ve smlouvě na dodávku strojů a zařízení zpravidla stanoví podmínky budoucích smluv na dodávku náhradních dílů, zejména:

- lhůty k uzavření smluv a v nezbytných případech i způsob jejich uzavírání;

- orientační údaje o nomenklatuře, sortimentu, jakosti a množství náhradních dílů, které mají být dodány;

- cenu a/nebo způsob určení cen v souladu s platnými zásadami a metodikou tvorby cen a doporučeními orgánů RVHP.

1.2. Při prodlení s uzavřením smlouvy na dodávku náhradních dílů proti lhůtám stanoveným ve smlouvě podle bodu 1.1. strana, vůči které byl porušen závazek k uzavření smlouvy, může žádat zaplacení penále jako za prodlení v dodávce ve výši stanovené v § 85 odst. 2 a 4 VDP RVHP vypočteného z ceny náhradních dílů, ohledně nichž měla být smlouva uzavřena. Převýší-li prodlení v uzavření smlouvy na dodávku náhradních dílů 4 měsíců, může strana, vůči níž byl porušen závazek k uzavření smlouvy, požadovat místo penále za prodlení v uzavření smlouvy:

- buď penále za neuzavření smlouvy ve výši 8 % z ceny náhradních dílů, ohledně nichž měla být smlouva uzavřena;

- nebo náhradu škody; při tom náhrada škody činí 4 % ceny náhradních dílů, ohledně nichž měla být uzavřena smlouva, nepodaří-li se prokázat vznik škody, nebo vyšší škoda.

1.3. Jestliže podle předpisů státu prodávajícího dodává náhradní díly jiná organizace, než dodavatel strojů a zařízení a jiných výrobků, povinnosti podle tohoto bodu plní organizace dodávající náhradní díly.

2. O odpovědnosti za opožděnou dodávku náhradních dílů v případě havárie

Stanovily-li strany ve smlouvě na dodávku strojů a zařízení, co se považuje za havárii, způsob a lhůty předložení objednávek na náhradní díly kupujícím, jakož i způsob a lhůty dodávek náhradních dílů při vzniku havárie, mohou současně stanovit ve smlouvě penále za prodlení v dodávce. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, penále se počítá od prvého dne prodlení ve výši 0,8 % za každý den prodlení. Celková částka penále však nemůže přesáhnout 8 % ceny náhradních dílů, ohledně nichž došlo k prodlení v dodávce.

Všeobecné podmínky pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci vstoupily pro Československou socialistickou republiku v platnost dnem 6. července 1989.

Všeobecnými podmínkami pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci jsou dále vázány Bulharská lidová republika, Kubánská republika, Maďarská lidová republika, Mongolská lidová republika, Německá demokratická republika, Polská lidová republika, Svaz sovětských socialistických republik a Vietnamská socialistická republika.

Český překlad Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci se vyhlašuje současně.

*) tj. ve smlouvě musí být uveden způsob jejího stanovení

*) Při dodávce zboží do Mongolské lidové republiky ze zemí, které nemají společnou hranici s Mongolskou lidovou republikou, se záruční lhůty počítané ode dne dodávky prodlužují o dva měsíce. Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky a při dodávce zboží do Vietnamské socialistické republiky a z Vietnamské socialistické republiky se záruční lhůty počítané ode dne dodávky prodlužují o dva měsíce.

*) Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky a při dodávce zboží do Vietnamské socialistické republiky a z Vietnamské socialistické republiky činí tato lhůta 20 dní.

*) Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky a při dodávce zboží do Vietnamské socialistické republiky a z Vietnamské socialistické republiky činí tato lhůta 25 pracovních dnů.

*) Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky a při dodávce zboží do Vietnamské socialistické republiky a z Vietnamské socialistické republiky činí tato lhůta 4 měsíce.