§ 225 zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Předání z České republiky
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 225 zákona č. 104/2013 Sb. stanoví pravidla pro předávání osob z České republiky na Island nebo do Norska v trestních věcech, přičemž se přiměřeně použijí ustanovení o evropském zatýkacím rozkazu s určitými výjimkami a doplňujícími důvody pro odmítnutí předání. (§ 225 zákona č. 104/2013 Sb., zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Na předání osoby z České republiky do Islandu nebo Norska a na související úkony se přiměřeně užijí ustanovení této hlavy o evropském zatýkacím rozkazu. Ustanovení § 205 odst. 3 písm. b) a § 207 se neužijí. Ustanovení § 209 odst. 3 se neužije, pokud jde o informování Eurojustu.
(2) Osoba, o jejíž předání jde, se do Islandu nebo Norska nemusí předat také v případě, že
a) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky a nejde o jednání, ohledně něhož nelze z důvodu nedostatku oboustranné trestnosti odmítnout výkon zatýkacího rozkazu podle Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem11); v případě daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnout o nepředání jen z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy vyžadujícího státu, nebo
b) trestný čin, pro který byl zatýkací rozkaz vydán, má výlučně politický charakter a ze strany vyžadujícího státu není zaručena vzájemnost12).
(3) Ustanovení odstavce 2 se přiměřeně užije i v případě, že Norsko nebo Island požádá o udělení souhlasu s rozšířením předání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při předávání osob z ČR na Island nebo do Norska se postupuje obdobně jako u evropského zatýkacího rozkazu, ale s několika specifickými odchylkami.
- Česká republika může odmítnout předat osobu, pokud skutek, pro který je předání požadováno, není trestný i podle českého práva, s výjimkou určitých případů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny.
- Předání může být odmítnuto také v případě, že trestný čin má výlučně politický charakter a vyžadující stát nezaručuje vzájemnost.
- Tato pravidla platí i pro případy, kdy Island nebo Norsko žádá o souhlas s rozšířením předání, tedy o stíhání osoby i za jiné trestné činy, než pro které byla původně předána.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 17 Ochrana osobních údajů předaných do České rep (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 18 Předání osobních údajů do jiného státu, který (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)