§ 300 zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Rozhodnutí jiného členského státu lze převzít za účelem…
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 300 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních stanovuje, že rozhodnutí jiného členského státu lze převzít k uznání a výkonu v České republice zpravidla jen se souhlasem dotčené osoby, přičemž ale vyjmenovává výjimky, kdy takový souhlas není potřeba. (§ 300 zákona č. 104/2013 Sb., zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, správní orgán
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…České republiky a tato osoba se nachází na území České republiky, soud jí oznámení bez zbytečného odkladu doručí“
- Odkazuje na: § 299
- Judikatura: na § 300 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 104/2013 Sb.
(1) Rozhodnutí jiného členského státu lze převzít za účelem jeho uznání a výkonu pouze, pokud osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, souhlasila s jeho zasláním do České republiky; tento souhlas se nevyžaduje
a) v případě uvedeném v § 299 odst. 1 písm. a),
b) u osoby, která má být po výkonu trestu nebo ochranného opatření do České republiky vyhoštěna na základě takového rozhodnutí nebo jiného pravomocného rozhodnutí anebo opatření vydaných soudem, správním orgánem nebo jiným orgánem v důsledku takového rozhodnutí,
c) u osoby, která uprchla do České republiky nebo se do ní vrátila, ačkoli bylo proti ní vedeno v jiném členském státu trestní řízení a v tomto řízení bylo poté vydáno rozhodnutí, které má být v České republice uznáno a vykonáno,
d) u osoby, která uprchla do České republiky nebo se do ní vrátila poté, co proti ní bylo v jiném členském státu vydáno odsuzující rozhodnutí, které má být v České republice uznáno a vykonáno.
(2) Zaslal-li příslušný orgán jiného členského státu do České republiky na stanoveném formuláři30) oznámení pro osobu, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, o předání rozhodnutí k uznání a výkonu do České republiky a tato osoba se nachází na území České republiky, soud jí oznámení bez zbytečného odkladu doručí. Je-li rozhodováno o vzetí této osoby do uznávací vazby, oznámení se jí doručí až při rozhodování o uznávací vazbě.
(3) Nevyžaduje-li se k převzetí rozhodnutí jiného členského státu souhlas dotčené osoby, soud při zvažování převzetí takového rozhodnutí přihlédne k jejímu stanovisku, je-li známo.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud má být v České republice uznáno a vykonáno rozhodnutí soudu z jiného členského státu (např. trest odnětí svobody), je obvykle nutný souhlas osoby, které se toto rozhodnutí týká.
- Souhlas se nevyžaduje například u osob, které mají být po výkonu trestu vyhoštěny do České republiky, nebo u osob, které do České republiky uprchly či se vrátily, ačkoliv proti nim bylo vedeno trestní řízení nebo bylo vydáno odsuzující rozhodnutí v jiném členském státě.
- Pokud příslušný orgán jiného členského státu zašle oznámení o předání rozhodnutí, soud v České republice toto oznámení dotčené osobě doručí.
- I když není souhlas dotčené osoby k převzetí rozhodnutí nutný, soud by měl při svém rozhodování přihlédnout k jejímu stanovisku, pokud je mu známo.
Na co si dát pozor
- Doručení oznámení o předání rozhodnutí může být odloženo až na okamžik rozhodování o uznávací vazbě, pokud je o ní rozhodováno.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 300
Jak soudy aplikují § 300
Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí obecných soudů se podává, že předmětem nyní posuzovaného řízení je postup obecných soudů ve smyslu § 306 odst. 1, ve spojení s § 300 odst. 1 písm. a) zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech (dále jen "ZMJS") - konkrétně řízení o uznání rozsudku Porotního soudu v Bolzanu, Italská republika, ze dne 15. 9. 2017 sp. zn. 2/2017, který nabyl právní moci 4. 5. 2021, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání trestného činu úmyslné vraždy s přitěžujícími okolnostmi …
Vrchní soud v napadeném usnesení řádně nevysvětlil, proč nepřihlédl k zápornému stanovisku stěžovatelky vykonat zbytek trestu odnětí svobody v ČR, i když k tomu byl povinován podle § 300 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb. Další porušení svých práv spatřuje odsouzená ve výši trestu, který jí byl rozsudkem skotského soudu uložen.