Zákon o jednacím řádu Senátu

Odvolat předsedu Senátu nebo místopředsedu Senátu v průběhu funkčního období lze jen na písemný návrh nejméně jedné třetiny všech senátorů.

(1) Senát zřizuje ze senátorů organizační výbor, mandátový a imunitní výbor a další výbory, na nichž se usnese.

(2) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Senátu.

(3) Senát určí, kterému výboru nebo výborům bude příslušet projednávání návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie, kterému výboru bude příslušet vyřizování peticí a kterému výboru bude příslušet stanovení některých náležitostí spojených s výkonem funkce podle zvláštního zákona. Senát rovněž určí, kterému výboru bude příslušet schvalování návrhu rozpočtu Kanceláře Senátu a kontrola jejího hospodaření.

(1) Senátor je povinen být členem jednoho výboru. Členem dalšího výboru může být pouze, jde-li o členství ve výboru organizačním nebo výboru mandátovém a imunitním. Ustanovení § 10 tím není dotčeno.

(2) Senátor může být předsedou pouze jednoho výboru.

(3) Předseda Senátu a místopředsedové Senátu jsou členy jen organizačního výboru.

(1) Ustavující schůzi výboru svolává předseda Senátu. Výbor řídí předsedou Senátu pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen Senátem.

(2) Výbor na své ustavující schůzi zvolí svého předsedu. Pokud Senát zvoleného předsedu výboru nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu výboru. Nezvolí-li výbor nového předsedu výboru v určené lhůtě, nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát.

(3) Výbor zvolí místopředsedy výboru a ověřovatele výboru.

(1) Výbor může na písemný návrh nejméně jedné třetiny svých členů zvolit nového předsedu výboru. Volbu nelze uskutečnit dříve než po uplynutí 7 dnů po podání návrhu. Pokud Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda výboru.

(2) Senát může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, požádá Senát výbor podruhé, aby zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát.

(3) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby Senátem nebo po zvolení Senátem. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy Senátem zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy.

(1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové navržení senátorskými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení. S hlasem poradním se může jednání zúčastnit každý senátor.

(2) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak.

(3) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Senátu. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména

a) připravovat schůze Senátu a navrhovat předsedovi Senátu jejich termín a pořad a podílet se na přípravě společné schůze Senátu a Poslanecké sněmovny,

b) stanovit usnesením období vyhrazená pro pravidelné jednání Senátu a jeho orgánů,

c) doporučovat předsedovi Senátu zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, zákonných opatření Senátu, popřípadě jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Senátu, nestanoví-li tento zákon jinak,

d) přikazovat návrhy jednotlivým výborům a určit, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům,

e) schvalovat plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů,

f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů, a to i mimo schválený plán zahraničních styků,

g) žádat senátorské kluby o předložení dokladů o čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Senátu na úhradu jejich nákladů.

(1) Mandátový a imunitní výbor zejména

a) zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Senátu,

b) zkoumá, zda mandát senátora nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu senátora pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce senátora předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Senátu,

c) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání senátora nebo soudce Ústavního soudu, provede urychleně nutná šetření a umožní senátorovi nebo soudci Ústavního soudu, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění s návrhem na rozhodnutí předkládá Senátu,

d) vede disciplinární řízení proti senátorovi a rozhoduje v něm,

e) plní úkoly stanovené zvláštním zákonem.21)

(2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a jiné osoby, u kterých to stanoví Ústava.22) Další osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem.

(1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Členem podvýboru může být jen senátor. Předsedu podvýboru volí výbor.

(2) Podvýbor je ze své činnosti odpovědný výboru, který jej zřídil, a předkládá mu výsledky své činnosti.

(1) Senát může ze senátorů a dalších osob, které nejsou senátory, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly. Komise se zřizují zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů.

(2) Předsedou komise je vždy senátor, kterého do této funkce volí Senát.

(3) Komise je ze své činnosti odpovědna Senátu.

(1) Senát volí členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích.

(2) Členem stálé delegace Parlamentu České republiky za Senát může být jen senátor.

(1) Senát může ze svých členů zřizovat zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi.

(2) Zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi lze zřídit pouze na návrh organizačního výboru.

(1) Orgány Senátu jsou oprávněny požadovat od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebné pro svou činnost.

(2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády, vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout orgánům Senátu nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.8)

(1) Funkcionáři Senátu, výborů, komisí, členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volení za Senát a členové zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi se volí většinovým způsobem; obdobně se postupuje při volbě orgánů Senátu zřízených na základě zákona a jejich funkcionářů.

(2) Výbory se ustavují podle zásady poměrného zastoupení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Senát rozhodne, které komise se ustavují podle zásady poměrného zastoupení a které se volí většinovým způsobem.

(4) Většinovým způsobem se volí rovněž funkcionáři a orgány, pokud zvláštní zákon stanoví, že jsou voleni Senátem.

(1) Návrhy na kandidáty pro volbu předsedy Senátu, místopředsedů Senátu, předsedů výborů a komisí Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby nebo senátoři. Návrhy na členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volených za Senát a na nominaci ověřovatelů Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby; senátorské kluby podávají též návrhy na počty členů výborů a komisí Senátu a navrhují členy výborů a komisí Senátu.

(2) Členy volební komise navrhují senátorské kluby. Volební komisi ustavuje podle zásady poměrného zastoupení skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity. Členové volební komise se ujímají funkcí poté, kdy Senát vzal ustavení volební komise na vědomí.

(3) Volební komise postupuje podle volebního řádu, který stanoví podrobnosti konání voleb Senátem a nominací vyžadujících souhlas Senátu a je přílohou č. 2 tohoto zákona.

(1) Schůze Senátu svolává jeho předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě návrhu organizačního výboru.

(2) Požádá-li o svolání schůze Senátu alespoň jedna třetina všech senátorů, svolá předseda schůzi nejpozději do 5 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(3) V době přerušení zasedání může předseda Senátu svolat Senát ke schůzi, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech senátorů,23) a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(4) O svolání schůze Senátu musí být senátoři vyrozuměni nejméně 3 dny předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy.

(1) Schůze Senátu se účastní senátoři. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu.

(2) Schůze Senátu se mohou zúčastnit významné zahraniční politické osobnosti i další osoby, projeví-li s tím Senát souhlas; předsedající jim může udělit slovo.

(3) Kromě osob uvedených v odstavcích 1 a 2 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Senátu.

(4) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků.

(1) Zasedací pořádek senátorů schvaluje Senát. Každému senátorovi je v jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo.

(2) V jednacím sále jsou vyhrazena místa pro prezidenta republiky a pro členy vlády.

(1) Schůze Senátu je veřejná. Na návrh vlády nebo senátora se může Senát usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření Senátu je vždy veřejné.

(2) Schůze Senátu nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě senátorů zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Senátu. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít jiné přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.24)

(1) Předsedající může za nepřístojné chování v Senátu uložit senátorovi pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat senátora z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může senátor odvolat k Senátu bezprostředně po jeho uložení. Senát bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Senátu je konečné.

(3) Vykázaný senátor musí mít možnost účastnit se hlasování.

Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Senátu podléhají vedle senátorů všichni další účastníci jednání Senátu a osoby, které jsou jednání Senátu přítomny v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit.

(1) Senát zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o návrzích zákonných opatření Senátu, o pozměňovacích návrzích k nim, o mezinárodních smlouvách, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, a o změně doby pro hlasování lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Senát se může usnést jinak.

(2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání.

(3) Jednacími dny nejsou pondělí, sobota a neděle, pokud se Senát neusnese jinak.

(1) Schůzi Senátu zahájí předsedající ve stanovenou dobu bez ohledu na počet přítomných senátorů.

(2) Schůzi Senátu řídí její předseda nebo místopředsedové v pořadí dohodnutém s předsedou Senátu; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Senátu.

(3) Po zahájení schůze Senátu oznámí předsedající jména senátorů, kteří požádali o omluvení neúčasti na schůzi.

(4) Senát určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi nejméně dva ověřovatele.

(1) Senát stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě stanoví i způsob projednání bodu pořadu.

(2) O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy.

(3) Schválený pořad lze během schůze Senátu měnit jen výjimečně. Návrh na změnu schváleného pořadu schůze Senátu nelze projednat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo 10 senátorů.

(4) Byla-li schůze svolána podle § 49 odst. 2 nebo 3, rozhodne Senát pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavců 2 a 3 o změně pořadu se v těchto případech neužijí.

(5) Senát může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu na určitou dobu v průběhu schůze.

(1) Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena.

(2) Předseda senátorského klubu nebo předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Senátu. O takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy.

(1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad senátní tisk, se zahájí, byl-li všem senátorům takový podklad včas doručen. Senátní tisk se senátorovi doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor před zahájením rozpravy navrhnout přesunutí tohoto bodu pořadu na dobu po uplynutí lhůty. O návrhu na přesunutí bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy.

(2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Senátu uvede zpravidla navrhovatel. Za Poslaneckou sněmovnu, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové. Jde-li o návrh skupiny senátorů, odůvodní ho senátor, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří.

(3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Senát, pokud nerozhodne jinak. Senátor, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji.

(1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Senátor může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Z návrhů má být zřejmé, na čem se má Senát usnést. Předsedající může požádat senátora, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně.

(2) Návrhy podávané k projednávané věci jsou:

a) návrh na schválení,

b) návrh na zamítnutí,

c) návrh na odročení,

d) návrh na přikázání orgánu Senátu,

e) návrh pozměňovací,

f) návrh, kterým se přijetí návrhu podmiňuje splněním nebo nesplněním určité podmínky (návrh podmíněný),

g) návrh na vzetí na vědomí.

(3) Návrh uvedený v odstavci 2 písm. c) musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být projednávaná věc znovu zařazena na pořad schůze Senátu. O odročené věci se jedná znovu postupem stanoveným pro projednávání bodu pořadu schůze Senátu.

(4) Usnesení přijatá na základě návrhů uvedených v odstavci 2 písm. c), e) a f) lze revokovat. Usnesení přijaté na základě návrhu uvedeného v odstavci 2 písm. d) lze revokovat po marném uplynutí lhůty stanovené orgánu Senátu pro předložení stanoviska. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh usnesení hlasoval.

(5) K návrhu podle odstavce 2 písm. a) a b) nelze podávat pozměňovací návrhy.

(6) K pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné.

Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může senátor nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Senátem nebo senátorské kluby. Současně může navrhnout, do kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Senát a současně může určit lhůtu, do kdy jím určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu.

Senátor, který podal návrh k projednávané věci, může vzít tento návrh zpět do ukončení rozpravy, nestanoví-li tento zákon jinak.

(1) Senátoři se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Senátu, nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Senátoři se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost.

(2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi pověřenému přednést k věci stanovisko senátorského klubu se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí.

(3) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá.

(4) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze.

(1) Senát se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na senátora pověřeného přednést k věci stanovisko senátorského klubu.

(2) Senát se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může senátor vystoupit nejvýše dvakrát.

(3) Senátor se v rozpravě neobrací přímo na jiné senátory a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího.

(4) Senátor má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li stanovenou řečnickou dobu, může na to předsedající senátora upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li senátor svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách senátora proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Senát bez rozpravy.

(1) Senátor se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Senátor, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.

(2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného senátora nesmí překročit 2 minuty.

(3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li senátor dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle věty první je konečné.

Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 64 odst. 4 a § 65 odst. 3.

(1) Senátoři mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li senátor česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden senátor požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka.

(2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle odstavce 1 obdobně.

(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci.

(2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.

(3) Senát se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně.

Prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi a místopředsedovi Senátu a předsedovi senátorského klubu se udělí slovo, kdykoli o to požádají.

(1) Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech senátorů.25)

(2) K platnému usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.26)

(1) Hlasuje se veřejně nebo tajně.

(2) O návrzích zákonů, zákonných opatření Senátu, o souhlasu k ratifikaci mezinárodních smluv, o vyhlášení válečného stavu a stavu ohrožení státu, o prodloužení a zrušení nouzového stavu, o souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky a o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky se hlasuje veřejně. Tajným hlasováním se volí předseda a místopředsedové Senátu, předsedové výborů a komisí a členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích za Senát; dále se tajně hlasuje, stanoví-li tak zákon anebo usnese-li se na tom Senát.

Senát rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze.

Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin:

1. návrh na odročení,

2. návrh na zamítnutí,

3. návrh na přikázání orgánu Senátu,

4. návrh pozměňovací,

5. návrh podmíněný,

6. návrh na schválení,

7. návrh na vzetí na vědomí.

(1) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty senátorů podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí od vyššího počtu podporujících hlasů.

(2) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Senát.

(3) O dvou nebo více pozměňovacích návrzích, jejichž vzájemná souvislost je taková, že jeden obsahuje změnu a jiný promítá její důsledky do dalších ustanovení návrhu, se hlasuje společně.

(4) Senát se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku.