§ 36 Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony – Výdělek po pracovním úrazu
Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony · 108/1994 Sb. · § 36 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 36 nařízení vlády 108/1994 stanoví, že pokud zaměstnanec po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání dosahuje z vlastní viny nižšího výdělku než ostatní na stejné pozici, pro účely náhrady se mu započítá průměrný výdělek těchto ostatních zaměstnanců.
§ 36 Výdělek po pracovním úrazu
Jestliže zaměstnavatel, který je povinen poskytovat náhradu, prokáže, že postižený dosahuje ze své viny v zaměstnání po pracovním úrazu, popřípadě po zjištění nemoci z povolání nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu, popřípadě po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci.
Paragraf 36 nařízení vlády 108/1994 stanoví, že pokud zaměstnanec po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání dosahuje z vlastní viny nižšího výdělku než ostatní na stejné pozici, pro účely náhrady se mu započítá průměrný výdělek těchto ostatních zaměstnanců.
Co to znamená v praxi
Pokud zaměstnanec po úrazu nebo nemoci z povolání pracuje na stejné pozici, ale jeho výdělek je nižší, zaměstnavatel může prokazovat, že je to vinou zaměstnance.
Jestliže zaměstnavatel tuto vinu prokáže, pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se nebude brát v úvahu skutečný nižší výdělek postiženého, ale průměrný výdělek ostatních zaměstnanců na stejné nebo obdobné práci.
Cílem je zabránit tomu, aby zaměstnanec úmyslně snižoval svůj výdělek po úrazu, aby získal vyšší náhradu.
Na co si dát pozor
Důkazní břemeno leží na zaměstnavateli, který musí prokázat, že nižší výdělek je zaviněn zaměstnancem.
Paragraf se týká situací, kdy zaměstnanec vykonává stejnou práci nebo práci téhož druhu jako ostatní zaměstnanci.