§ 101 trestní řád – Výslech svědka
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 101 trestního řádu stanovuje, jakým způsobem má probíhat výslech svědka v trestním řízení, včetně povinností orgánů činných v trestním řízení a práv a povinností svědka. Před samotným výslechem musí být svědek poučen o jeho právech (např. právo odepřít výpověď) a povinnostech (např. vypovídat pravdu), a také o možných následcích křivé výpovědi. (§ 101 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výslech svědka
- Týká se: obviněný
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 109/1965 Sb.
(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k obviněnému, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.
(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud zvěděl okolnosti jím uváděné.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.
(4) Je-li toho třeba k zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před samotným výslechem musí být svědek poučen o jeho právech (např. právo odepřít výpověď) a povinnostech (např. vypovídat pravdu), a také o možných následcích křivé výpovědi.
- Svědek má dostat prostor, aby souvisle popsal vše, co o věci ví, a odkud tyto informace získal.
- Otázky kladené svědkovi mají sloužit k doplnění nebo upřesnění jeho výpovědi, nikoli k podsouvání informací.
- V případě potřeby může být svědek vyzván k napsání textu pro účely zjištění pravosti rukopisu.
Na co si dát pozor
- Orgány činné v trestním řízení musí vždy zjistit totožnost svědka a jeho vztah k obviněnému.
- Poučení svědka mladšího 15 let musí být přizpůsobeno jeho věku.
- Nesmí být kladeny otázky, které by již obsahovaly informace, jež má svědek teprve sdělit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 215 Součinnost stran při dokazování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 101 Výslech svědka (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 211 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)