§ 101 trestní řád – Výslech svědka
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 101 trestního řádu stanovuje pravidla pro výslech svědka v trestním řízení, včetně povinnosti poučit svědka o jeho právech a povinnostech, způsobu vedení výslechu a omezeních při kladení otázek. Před výslechem musí být svědek vždy poučen o své totožnosti, vztahu k obviněnému, právu odepřít výpověď, zákazu výslechu (pokud existuje) a povinnosti vypovídat pravdu. (§ 101 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výslech svědka
- Týká se: obviněný
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.“
- Odkazuje na: § 55
- Judikatura: na § 101 odkazuje 218 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Výslech svědka“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k obviněnému, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi, křivého obvinění a pomluvy. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.
(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Výslech svědka se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení, které svědek vnímal svými smysly. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti jím uváděné. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnost, zejména pokud jde o jeho osobní údaje a intimní oblast.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchaného svědka, zejména jestliže jde o osobu poškozenou trestným činem, lze klást jen, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu svědka. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy klamavé a nepravdivé okolnosti nebo okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.
(4) Je-li toho třeba k zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před výslechem musí být svědek vždy poučen o své totožnosti, vztahu k obviněnému, právu odepřít výpověď, zákazu výslechu (pokud existuje) a povinnosti vypovídat pravdu.
- Výslech má za cíl získat úplný a jasný obraz o událostech, které svědek vnímal, přičemž svědkovi musí být umožněno souvisle vypovědět vše, co ví.
- Při výslechu je třeba šetřit osobnost svědka, zejména jeho osobní údaje a intimní oblast, a otázky do intimní oblasti lze klást jen výjimečně a šetrně.
- Svědkovi nesmí být kladeny otázky obsahující klamavé nebo nepravdivé okolnosti, ani okolnosti, které se teprve mají z jeho výpovědi zjistit.
Na co si dát pozor
- Pokud je svědkem osoba mladší 15 let, poučení musí být přiměřené jejímu věku.
- Otázky směřující do intimní oblasti svědka, zvláště poškozeného trestným činem, jsou přípustné jen tehdy, je-li to nezbytné pro objasnění důležitých skutečností, a musí být formulovány s ohledem na věk, zkušenosti a psychický stav svědka.
- Svědkovi může být přikázáno napsat určitý počet slov, pokud je to nutné pro zjištění pravosti rukopisu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 101
Jak soudy aplikují § 101
Obvinění dále namítli, že z procesního hlediska Krajský soud v Brně nesprávně provedl většinu výslechů svědků v rámci hlavního líčení, když tyto osoby nesprávně poučil ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 tr. ř. Tyto výslechy svědků tak nemohl soud prvního stupně použít jako řádný důkaz pro odůvodnění svých závěrů o vině obviněných.
K namítanému ovlivnění poškozeného sugestivními otázkami státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 státní zástupce připomněl dikci § 101 odst. 3 tr. ř. a komentářovou literaturu, ze které vyplývá, že v tzv. sugestivních otázkách se vyslýchanému předkládají okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi, a tím se mu naznačuje, jak má odpovědět.
Obviněný namítl, že výpovědi svědků K. a B. jsou procesně nepoužitelné, neboť jim nebyla dána možnost se spontánně vyjádřit k věci, čímž mělo dojít k porušení § 101 odst. 2 tr. ř. K tomuto státní zástupce připustil, že tzv. monologová část výslechu nebyla v hlavním líčení formálně dodržena, nicméně zdůraznil, že výpovědi svědků byly spontánní, nebyly ovlivňovány, a obhajobě bylo umožněno klást otázky.
Právní otázky
Související
§ 211 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 211 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)