§ 101 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Výslech svědka
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 101 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 101 trestního řádu stanovuje pravidla pro výslech svědka v trestním řízení, včetně povinnosti poučit svědka o jeho právech a povinnostech, způsobu vedení výslechu a omezeních při kladení otázek.
§ 101 Výslech svědka
(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k obviněnému, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi, křivého obvinění a pomluvy. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.
(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Výslech svědka se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení, které svědek vnímal svými smysly. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti jím uváděné. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnost, zejména pokud jde o jeho osobní údaje a intimní oblast.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchaného svědka, zejména jestliže jde o osobu poškozenou trestným činem, lze klást jen, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu svědka. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy klamavé a nepravdivé okolnosti nebo okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.
(4) Je-li toho třeba k zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.
Paragraf 101 trestního řádu stanovuje pravidla pro výslech svědka v trestním řízení, včetně povinnosti poučit svědka o jeho právech a povinnostech, způsobu vedení výslechu a omezeních při kladení otázek.
Co to znamená v praxi
Před výslechem musí být svědek vždy poučen o své totožnosti, vztahu k obviněnému, právu odepřít výpověď, zákazu výslechu (pokud existuje) a povinnosti vypovídat pravdu.
Výslech má za cíl získat úplný a jasný obraz o událostech, které svědek vnímal, přičemž svědkovi musí být umožněno souvisle vypovědět vše, co ví.
Při výslechu je třeba šetřit osobnost svědka, zejména jeho osobní údaje a intimní oblast, a otázky do intimní oblasti lze klást jen výjimečně a šetrně.
Svědkovi nesmí být kladeny otázky obsahující klamavé nebo nepravdivé okolnosti, ani okolnosti, které se teprve mají z jeho výpovědi zjistit.
Na co si dát pozor
Pokud je svědkem osoba mladší 15 let, poučení musí být přiměřené jejímu věku.
Otázky směřující do intimní oblasti svědka, zvláště poškozeného trestným činem, jsou přípustné jen tehdy, je-li to nezbytné pro objasnění důležitých skutečností, a musí být formulovány s ohledem na věk, zkušenosti a psychický stav svědka.
Svědkovi může být přikázáno napsat určitý počet slov, pokud je to nutné pro zjištění pravosti rukopisu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.