§ 209 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Provádění dalších důkazů
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 209 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 209 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, upravuje pravidla pro provádění důkazů svědeckými výpověďmi u soudu, zejména s ohledem na přítomnost obžalovaného a ostatních svědků.
§ 209 Provádění dalších důkazů
Předseda senátu má dbát o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, může předseda senátu nařídit, aby se obžalovaný po dobu jeho výslechu vzdálil z jednací síně. Po návratu do jednací síně musí mu však sdělit obsah svědkovy výpovědi, aby se k ní obžalovaný mohl vyjádřit.
Paragraf 209 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, upravuje pravidla pro provádění důkazů svědeckými výpověďmi u soudu, zejména s ohledem na přítomnost obžalovaného a ostatních svědků.
Co to znamená v praxi
Předseda senátu má zajistit, aby svědek, který ještě nebyl vyslechnut, nebyl přítomen u výslechu obžalovaného a jiných svědků. Cílem je zabránit ovlivnění výpovědi svědka.
Pokud existuje obava, že svědek nebude vypovídat pravdu v přítomnosti obžalovaného, může předseda senátu nařídit, aby se obžalovaný na dobu výslechu svědka vzdálil ze soudní síně.
Po návratu obžalovaného do soudní síně mu musí být sdělen obsah výpovědi svědka, aby se k ní mohl vyjádřit. Tím je zajištěno právo obžalovaného na obhajobu.
Na co si dát pozor
Předseda senátu má povinnost aktivně dbát na dodržování těchto pravidel, aby nedošlo k ovlivnění svědeckých výpovědí.
I v případě, že je obžalovaný vykázán ze síně, musí mu být následně umožněno seznámit se s obsahem výpovědi a vyjádřit se k ní.