§ 216 trestní řád – Závěrečné řeči
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 216 trestního řádu upravuje průběh závěrečných řečí v trestním řízení, které následují po skončení dokazování a předcházejí rozhodnutí soudu. Po skončení dokazování dostanou slovo k závěrečným řečem postupně prokurátor, společenský žalobce, poškozený, zúčastněná osoba, společenský obhájce, obhájce obžalovaného a obžalovaný. (§ 216 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Závěrečné řeči
- Týká se: poškozený, žalobce
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 109/1965 Sb.
(1) Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že se další důkazy provádět nebudou, prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem.
(2) Po závěrečné řeči prokurátora promluví společenský žalobce, poškozený, zúčastněná osoba, společenský obhájce, obhájce obžalovaného, popřípadě obžalovaný. Má-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, promluví zmocněnec. Je-li třeba, určí předseda senátu pořadí, v němž se po závěrečné řeči prokurátora ujmou slova jednotlivé oprávněné osoby. Obhájce obžalovaného, popřípadě obžalovaný mluví však vždy poslední.
(3) Jestliže se po řeči obhájce nebo obžalovaného ujal slova znovu prokurátor nebo společenský žalobce, má obhájce, popřípadě obžalovaný právo na to odpovědět.
(4) Závěrečné řeči může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočují-li zřejmě z rámce projednávané věci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Po skončení dokazování dostanou slovo k závěrečným řečem postupně prokurátor, společenský žalobce, poškozený, zúčastněná osoba, společenský obhájce, obhájce obžalovaného a obžalovaný.
- Obhájce obžalovaného nebo obžalovaný mají vždy právo mluvit jako poslední.
- Pokud se po řeči obhájce nebo obžalovaného znovu vyjádří prokurátor nebo společenský žalobce, má obhájce nebo obžalovaný právo na to reagovat.
- Předseda senátu může závěrečné řeči přerušit pouze v případě, že zjevně vybočují z projednávané věci.
Na co si dát pozor
- Pořadí závěrečných řečí je pevně stanoveno, s výjimkou určení pořadí mezi některými oprávněnými osobami předsedou senátu.
- Právo obhájce nebo obžalovaného na poslední slovo v závěrečných řečech je garantováno.
- Přerušení závěrečné řeči předsedou senátu je možné jen za přesně vymezených podmínek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 9a Zadání a zpracování závěrečné práce v autoriz (Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání)§ 9a Zadání a zpracování závěrečné práce v autoriz (Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášk)§ 16 Neúčast na závěrečné zkoušce, odstoupení od z (Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k )§ 15 Obsah, průběh a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k )§ 62 Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o přijímacím řízení, maturitní )