Zákon o telekomunikacích

(1) Ustanovení o ochraně telekomunikací proti ohrožení, rušení a poškozování platí pro souběh a křižování telekomunikačních zařízení s vedeními všeho druhu, s komunikacemi, vodohospodářskými díly a ostatními zařízeními i pro vzájemný vztah telekomunikačních zařízení (sítí) mezi sebou.

(2) K omezení nepříznivého vlivu silových vedení na telekomunikační zařízení musí být plánované trasy silových vedení projednány v rámci schvalovacího řízení podle předpisů o výstavbě s organizacemi spojů za účelem provedení potřebných ochranných opatření.

(3) Stavebníci (investoři), popřípadě generální projektanti staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci schvalovacího řízení podle předpisů o výstavbě doložit žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a o vydání stavebního povolení nebo jiného obdobného povolení vyjádřením příslušné organizace spojů, energetiky, vojenské správy a orgánů ministerstva vnitra o existenci podzemních telekomunikačních vedení ve staveništi (trase). Generální projektanti uvedených staveb jsou povinni zakreslovat do projektové dokumentace všechna telekomunikační vedení.

(4) Orgány příslušné vydávat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo jiné obdobné povolení při stavebním řízení, stanoví podmínky k ochraně telekomunikačních sítí, zejména též vedení umístěných pod zemí nebo v korytech vodních toků.

(5) Organizace, popřípadě osoby, které budou provádět práce povolené podle předchozího odstavce, jsou povinny učinit veškerá opatření, aby nedošlo k poškození telekomunikačních vedení stavebními pracemi.

(6) Organizace (orgány), v jejichž správě jsou telekomunikační sítě, jsou povinny vést evidenci těchto sítí, zejména podzemních kabelů, a sdělovat příslušným orgánům a organizacím údaje potřebné k plnění úkolů podle předchozích odstavců.

(1) Telekomunikační zařízení lze chránit ochrannými pásmy, v nichž jsou v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy zakázány nebo omezeny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty, které by mohly ohrozit telekomunikační zařízení a jejich plynulý, bezpečný a nerušený provoz. Stejným způsobem mohou být zakázány nebo omezeny některé činnosti v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti.

(2) Ochranná pásma vymezí na návrh organizace spojů, vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra národní výbor, který vykonává působnost orgánu územního plánování; přitom dbá zejména předpisů o ochraně zemědělského půdního a lesního fondu.

(1) Organizacím spojů přísluší ve veřejném zájmu oprávnění:

a) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů,

b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti,

c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející telekomunikačnímu vedení.

(2) Organizace spojů je povinna před zahájením výkonu oprávnění podle předchozího odstavce neprodleně uvědomit vlastníky nebo uživatele dotčených nemovitostí. Dojde-li mezi vlastníky nebo uživateli dotčených nemovitostí a organizací spojů ke sporu o rozsahu oprávnění, předloží organizace spojů spor k rozhodnutí stavebnímu úřadu.

(3) Oprávnění podle odstavce 1 jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisují se do evidence nemovitostí.

(4) Pokud je výkonem oprávnění podle odstavce 1 omezeno užívání nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku nebo nájemci přiměřená náhrada.

(5) Nedojde-li mezi vlastníkem nebo nájemcem a organizací spojů k dohodě o náhradě podle odstavce 4, rozhodne na základě jeho žádosti soud.

(6) Žádost podle odstavce 5 musí být podána do 12 měsíců ode dne, kdy k omezení užívání nemovitosti došlo, jinak nárok zaniká.

(7) Po provedení potřebných prací na telekomunikačních zařízeních jsou organizace spojů povinny uvést nemovitost, popřípadě pozemní komunikaci s urychlením na vlastní náklad do původního, popřípadě náležitého stavu.

(8) Vlastník nebo uživatel nemovitosti, které bylo použito pro telekomunikační zařízení, je povinen při jakémkoli užívání nebo pracích na nemovitosti dbát potřebné opatrnosti, aby nebylo ohroženo nebo poškozeno telekomunikační zařízení.

(9) Hodlá-li vlastník nebo uživatel nemovitosti, které bylo použito pro telekomunikační zařízení, provést takové práce nebo úpravu nemovitosti, které by mohly ohrozit plynulý a bezpečný provoz telekomunikačních zařízení, je povinen nejméně šest týdnů před zahájením zamýšlených prací - nehrozí-li nebezpečí z prodlení - uvědomit příslušnou organizaci spojů.

(10) Ve lhůtě stanovené v odstavci 9 musí organizace spojů provést potřebná opatření nebo oznámit investoru, že lhůta šesti týdnů nestačí a že potřebná opatření provede ve lhůtě delší, kterou zároveň stanoví; tato lhůta nesmí být delší než šest měsíců, nejde-li o takovou úpravu telekomunikačního zařízení, která musí být předem plánována.

(1) Před výstavbou telekomunikačního zařízení jsou vlastníci nebo uživatelé nemovitostí povinni v nezbytném rozsahu a ve lhůtě stanovené organizací spojů učinit na náklad organizace spojů na svých pozemcích potřebná opatření, zejména sklidit polní kultury a oklestit, popřípadě vykácet a odstranit stromoví, které by mohlo bránit výstavbě nebo ohrožovat telekomunikační zařízení. Lhůta stanovená organizací spojů však nesmí být kratší 15 dnů.

(2) Uplyne-li tato lhůta marně, je organizace spojů oprávněna provést opatření podle předchozího odstavce vlastním nákladem na nebezpečí vlastníka nebo uživatele pozemku.

(1) Za provozu telekomunikačního zařízení oklesťuje stromoví na svůj náklad a v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz telekomunikačního zařízení organizace spojů, pokud nedojde s vlastníkem nebo uživatelem pozemku k jiné dohodě.

(2) Kácení stromoví, které je nutné k zajištění bezpečného provozu telekomunikačního zařízení, jsou vlastníci nebo uživatelé nemovitosti povinni provádět ve lhůtě stanovené organizací spojů, která hradí skutečné náklady. Uplyne-li tato lhůta marně, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.

(3) Kácení a oklesťování stromoví, při kterém by mohla být ohrožena telekomunikační zařízení nebo jejich provoz, smí být prováděno jen v dohodě s organizací spojů a za dozoru osoby jí ustanovené.

(1) Při výkonu oprávnění podle § 12 až 14 jsou organizace spojů a jimi pověřené osoby povinny co nejvíce šetřit nemovitostí, jejich příslušenství a zařízení na nich, jakož i práv jejich vlastníků nebo uživatelů.

(2) Při projektování, výstavbě a provozu telekomunikačních zařízení je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce vyloučeny škodlivé vlivy na zdraví lidí a na přírodní prostředí, aby byly šetřeny chráněné části přírody, vegetace potřebná pro hygienickou ochranu a kulturní nebo historické památky.

(3) Při výkonu oprávnění a činností uvedených v předchozích odstavcích zůstávají rovněž nedotčena ustanovení předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního fondu, vodního hospodářství a využití nerostného bohatství.

(1) Za škodu způsobenou na nemovitosti nebo na jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování telekomunikačních zařízení náleží poškozenému vlastníku nebo uživateli nemovitosti náhrada.

(2) Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, lze nárok na náhradu škody uplatnit podle obecných předpisů.3)

(1) Stavby nadzemních i podzemních vedení jednotné telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů nevyžadují stavebního povolení podle zákona o stavebním řádu.

(2) Při stavbách telekomunikačních vedení podle odstavce 1 předloží organizace spojů (investor) stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení. Tento plán není třeba stavebnímu úřadu předkládat v případech stanovených prováděcími předpisy, zejména není-li stavbou dotčen obecný zájem nebo oprávněné zájmy vlastníků nebo uživatelů nemovitostí.

(3) Stavby telekomunikačních vedení musí být včas projednány s vlastníky dotčených nemovitostí; vlastníky lze vyrozumět buď přímo nebo oznámením u příslušného místního národního výboru, popřípadě jeho prostřednictvím.

(4) Námitky proti použití nemovitosti musí podat vlastníci nejpozději do 15 dnů ode dne vyrozumění u investora, který je předloží k rozhodnutí stavebnímu úřadu. Námitky mají odkladný účinek, nebyl-li z naléhavých důvodů stavebním úřadem vyloučen.

(5) Pro stavbu venkovních přijímacích rozhlasových a televizních antén a jejich svodů, pokud jsou dodrženy technické normy, popřípadě jiné obecné technické předpisy, pokud toto zařízení nekřižuje pozemní komunikace nebo vedení, není třeba stavebního povolení, ale je třeba předchozího souhlasu vlastníka nemovitosti nebo předchozího rozhodnutí soudu. Není dovoleno zřizovat individuální venkovní přijímací antény na objektech, kde již byla zřízena společná anténa vhodná pro požadovaný příjem. Stavební úřad při státním stavebním dohledu může nařídit přeložení nebo úpravu antén, které ohrožují stavební stav nemovitosti nebo bezpečnost okolí anebo ruší jeho vzhled.

Oprávnění a povinnosti příslušející organizacím spojů podle tohoto oddílu VI mají též fyzické a právnické osoby oprávněné zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení podle § 4 a § 6 odst. 1.

(1) Federální ministerstvo spojů stanoví jednotná pravidla pro telekomunikační provoz a pro technickou způsobilost telekomunikačních zařízení a dozírá přímo nebo pomocí orgánů jím pověřených na dodržování těchto pravidel u všech provozovatelů na celém území státu.

(2) Federální ministerstvo spojů a orgány jím pověřené vykonávají státní inspekci telekomunikací, jakož i státní odborný technický dozor v oboru telekomunikací nad bezpečností a spolehlivostí telekomunikačních zařízení [§ 1 odst. 4 písm. a)], přičemž kontrolují, zda jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě a plněny podmínky stanovené organizacím spojů, fyzickým a právnickým osobám, kterým bylo povoleno zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a sítě a poskytovat telekomunikační služby.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na telekomunikační zařízení a telekomunikační sítě orgánů federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, ministerstev vnitra republik a na telekomunikační zařízení a telekomunikační sítě federálního ministerstva obrany a Československých státních drah, na letecká zabezpečovací zařízení a na zabezpečovací zařízení pro energetiku.

(4) Federální ministerstvo spojů řídí využívání kmitočtového spektra zařízeními všech odvětví národního hospodářství a resortů. Při tom zejména

a) přiděluje kmitočty nebo kmitočtová pásma v dohodě s federálním ministerstvem obrany a federálním ministerstvem vnitra, a to i pro telekomunikační zařízení, jejichž zřízení a provozování nevyžaduje povolení [§ 6 odst. 1 a odst. 4 písm. a)],

b) vykonává státní dozor nad dodržováním přidělených kmitočtů nebo kmitočtových pásem,

c) spolupracuje s Federální radou pro rozhlasové a televizní vysílání při sestavování plánů využití kmitočtů pro rozhlasové a televizní vysílání.

(5) Federální ministerstvo spojů pečuje o koordinaci projednávání mezinárodních telekomunikačních záležitostí a o provádění mezinárodních dohod a ujednání.

(6) Neplní-li organizace spojů podmínky, které je povinna při zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě a při poskytování telekomunikačních služeb plnit, nebo poruší-li fyzická nebo právnická osoba, které bylo povoleno poskytovat telekomunikační výkony, stanovené podmínky, může jí být uložena pokuta až do výše desetinásobku částky, která je stanovena za neposkytnutou, nebo za nekvalitně poskytnutou službu, popř. do výše desetinásobku částky vybrané za výkon poskytnutý v rozporu s podmínkami stanovenými v předpisech vydaných na základě tohoto zákona a ve vydaném pověření.

(7) Při opakovaném neplnění, popř. porušování stanovených podmínek během 12 měsíců ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 6 může být tato pokuta zvýšena až pětinásobně.

(8) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění neplnění nebo porušení podmínek, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k neplnění nebo porušení podmínek došlo.

(9) O uložení pokuty podle odstavců 6 a 7 rozhoduje příslušný orgán státní správy telekomunikací.

(1) Právnické a fyzické osoby obstarávající telekomunikační výkony a jejich pracovníci i jiné osoby pověřené úkoly při těchto výkonech nesmějí úmyslně pro jiné než pracovní účely získávat informace o obsahu zpráv přenášených telekomunikačními zařízeními a sítěmi, jakož i o jménech a adresách komunikujících stran a o číslech komunikujících stanic. Jsou povinny zachovávat tajemství, nesmějí sdělovat jakékoli údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv.

(2) Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách mohou být sděleny jen odesílateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům (právním nástupcům). Soudům, orgánům prokuratury a orgánům státní správy je umožněno získat informace o obsahu dopravovaných nebo přenášených zpráv; těmto orgánům mohou být sděleny údaje o zprávách, popřípadě mohou být obeznámeny s provozními doklady, nezveřejněnými čísly účastnických stanic nebo mohou využívat pro daný účel telekomunikační zařízení v případech stanovených zákonem.

(3) Údaje předchozích odstavců platí i pro další provozovatele telekomunikačních zařízení a sítí a jejich pracovníky, jakož i pro uživatele telekomunikačních zařízení a sítí, kteří se byť i náhodou při svém telekomunikačním styku seznámí s obsahem informací, přenášených telekomunikačními zařízeními a sítěmi.

(1) Při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení.4)

(2) Ve správním řízení ve věcech podle tohoto zákona rozhodují federální ministerstvo spojů a orgány státní správy telekomunikací, které stanoví zákony národních rad.

(3) Federální ministerstvo spojů rozhoduje o:

a) udělování oprávnění ke zřízení a provozování vymezených částí jednotné telekomunikační sítě,

b) schvalování způsobilosti telekomunikačních zařízení,

c) udělování povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť, pokud jejich provoz překračuje hranice státu nebo hranice republik,

d) udělování povolení k poskytování telekomunikačních služeb mimo jednotnou telekomunikační síť, překračující státní hranice nebo hranice republik,

e) přidělování kmitočtů a kmitočtových pásem, provádění výkonu státního dozoru nad jejich dodržováním,

f) udělování povolení ke zřízení a provozování vysílacích rádiových zařízení pohyblivých nebo pevných služeb,

g) ukládání pokut podle tohoto zákona a o projednávání přestupků ve věcech, ve kterých rozhoduje,

h) povolení pro vysílací zařízení rozhlasová a televizní, pokud bylo provozovateli zařízení vydáno oprávnění k šíření rozhlasových nebo televizních programů a zařízení bude zřízeno v souladu s plánem využití kmitočtů pro rozhlasová a televizní vysílání,2)

ch) povolení pro vysílací rádiové stanice zastupitelských úřadů cizích států na základě souhlasu federálního ministerstva zahraničních věcí a za předpokladu vzájemnosti.

(4) Orgány státní správy telekomunikací republik, uvedené v odstavci 2, rozhodují v rozsahu stanoveném zákony národních rad o udělování oprávnění ke zřízení a provozování místní sítě.

(1) Při provádění státní inspekce telekomunikací a státního odborného technického dozoru v oboru telekomunikací nad bezpečností a spolehlivostí telekomunikačních zařízení postupují federální ministerstvo spojů a orgány jím pověřené podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštním zákonem5) pro orgány státní správy České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Pracovníci orgánů státní správy telekomunikací jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděli. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Této povinnosti mohou být pracovníci zproštěni za podmínek a způsobem upraveným zvláštním zákonem.6)

(3) Pracovníkům orgánů státní správy telekomunikací je zakázáno provádět za úplatu poradenskou nebo jinou obdobnou odbornou činnost pro organizace spojů a pro fyzické nebo právnické osoby, které poskytují telekomunikační výkony na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, popř. které o povolení podle tohoto zákona žádají.

(1) Ústřední správa spojů vydá k provedení tohoto zákona v dohodě s příslušnými ústředními orgány podrobnější předpisy.

(2) Oprávnění a povolení, udělená podle tohoto zákona, mohou být omezena nebo zrušena orgánem, který je vydal, nebo jeho nadřízeným orgánem při neplnění stanovených podmínek, nebo vyžaduje-li to bezpečnost státu.

Do doby nabytí účinnosti zákonů národních rad uvedených v § 21 odst. 4 rozhoduje federální ministerstvo spojů ve správním řízení i v jiných věcech podle tohoto zákona, než uvedených v § 21 odst. 3.

Zrušuje se zákon č. 33/1922 Sb., o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, vládní nařízení č. 21/1923 Sb., kterým se provádí zákon o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, zákon č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích, a vládní nařízení č. 73/1950 Sb., o povolování telekomunikačních zařízení.

Oprávnění ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení nabytá podle zákona č. 72/1950 Sb. se pokládají za povolení, popřípadě pokud jde o rozhlasové a televizní přijímače, za ohlášení k evidenci podle tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Lenárt v. r.

1) § 3 odst. 1 a § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

2) § 12 odst. 2 a § 17 zákona č. 468/1991 Sb.

3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

5) Část druhá zákona č. 405/1991 Sb., o kontrole v České a Slovenské Federativní Republice.

6) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.