Stručně: Paragraf 22b zákona 114/1992 Sb. stanoví, že vlastníci a nájemci zemědělských pozemků v národních parcích musí hospodařit tak, aby chránili a podporovali ekologické funkce a biologickou rozmanitost těchto pozemků, přičemž v nejpřísněji chráněných zónách se upřednostňují postupy směřující k cílům ochrany a neuplatňují se na ně některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 22b Nakládání se zemědělskými pozemky v národních parcích
(1) Vlastníci nebo nájemci pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v národních parcích, jsou povinni hospodařit na nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich ekologické funkce a biologická rozmanitost.
(2) Při provádění péče o pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v zóně přírodní nebo zóně přírodě blízké, se přednostně uplatňují postupy, které směřují k naplnění cílů ochrany těchto zón podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b). Na tyto pozemky se nevztahují ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
HLAVA TŘETÍ
Paragraf 22b zákona 114/1992 Sb. stanoví, že vlastníci a nájemci zemědělských pozemků v národních parcích musí hospodařit tak, aby chránili a podporovali ekologické funkce a biologickou rozmanitost těchto pozemků, přičemž v nejpřísněji chráněných zónách se upřednostňují postupy směřující k cílům ochrany a neuplatňují se na ně některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Co to znamená v praxi
Na zemědělských pozemcích v národních parcích je nutné hospodařit s ohledem na ochranu přírody, nikoli primárně na maximalizaci zemědělské produkce.
V zónách přírodní a přírodě blízké (nejpřísněji chráněné části národního parku) se při péči o zemědělské pozemky dávají přednost postupům, které podporují ochranu těchto zón.
Pro zemědělské pozemky v zónách přírodní a přírodě blízké neplatí některá pravidla zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, což umožňuje odchylky od běžných zemědělských postupů ve prospěch ochrany přírody.
Na co si dát pozor
Vlastníci a nájemci zemědělských pozemků v národních parcích mají specifické povinnosti, které se liší od hospodaření mimo tyto oblasti.
Je třeba znát, ve které zóně ochrany se pozemek nachází, jelikož se na něj mohou vztahovat odlišná pravidla.