Zákon o vnitrozemské plavbě

(1) Činnosti na plavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících spočívající v poskytování pomoci cestujícím při ochraně jejich práv a osobám se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí a činnosti související s ochranou cestujících pro případ nehody, nasednutí nebo potopení plavidla anebo jiného hrozícího nebezpečí (dále jen „činnost odborníka na přepravu cestujících“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění.

(2) Činnosti na plavidle uvedeném v § 24a odst. 1 používajícím jako palivo zkapalněný zemní plyn související s uplatňováním požadavků na provoz takového plavidla, určováním, hodnocením a usměrňováním rizik s tímto provozem spojených, bezpečným provozováním pohonné soustavy na zkapalněný zemní plyn, její pravidelnou kontrolou a údržbou a čerpáním zkapalněného zemního plynu (dále jen „činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění.

(3) Plovoucí stroj vykonávající práci na vodní cestě, jehož pohyb na vodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, může obsluhovat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra; v takovém případě nemusí být plovoucí stroj veden vůdcem.

(4) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn lze doložit platným

a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti plavebním úřadem,

b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným členským státem Evropské unie,

c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

d) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo

e) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise.

(5) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti

a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a

b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících.

(6) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti

a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a

b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidla používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn.

(7) Oprávnění k obsluze plovoucího stroje vykonávajícího práci na vodní cestě, jehož pohyb na vodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, (dále jen „obsluha plovoucího stroje“) lze doložit platným průkazem způsobilosti strojmistra vydaným plavebním úřadem.

(8) Provozovatel plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících je povinen zajistit, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Provozovatel plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn je povinen zajistit, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Provozovatel plovoucího stroje je povinen zajistit, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra.

(1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Plavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících.

(2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví.

(3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření praktických dovedností umožňují.

(4) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28).

(5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících je platné po dobu 5 let.

(2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která

a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, nebo

b) absolvovala školení určené pro výkon této činnosti v délce alespoň 8 hodin.

(3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, musí být k žádosti přiložen doklad o úspěšném absolvování školení určeného pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících. Doklad o úspěšném absolvování školení může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením, předloží v průběhu řízení plavebnímu úřadu průkaz totožnosti.

(4) Po podání žádosti plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší; to neplatí, prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví.

(5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení.

(1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Plavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn.

(2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví.

(3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují.

(4) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28).

(5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je platné po dobu 5 let.

(2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která

a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo

b) má praxi v obsluze plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozsahu nejméně

1. 180 dnů během 5 let přede dnem podání žádosti, nebo

2. 90 dnů během 1 roku přede dnem podání žádosti.

(3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení praxí, musí být k žádosti přiložena plavecká služební knížka související s osvědčením podle § 24a odst. 6 obsahující záznam o této praxi potvrzený plavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e). V takovém případě žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřadu průkaz totožnosti. Plavecká služební knížka může být k žádosti přiložena v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu plavecké služební knížky k nahlédnutí.

(4) Po podání žádosti plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší; to neplatí, byla-li k žádosti přiložena plavecká služební knížka prokazující splnění podmínky pro vydání nového osvědčení. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví.

(5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení.

(1) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn vydaného plavebním úřadem pozbyl dovednosti potřebné k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení praktických dovedností ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel tohoto osvědčení je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení praktických dovedností.

(2) Pro provedení přezkoušení praktických dovedností, místo přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Přezkoušení praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností osoby podrobující se přezkoušení v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují.

(3) V případě důvodného podezření, že pozbytím dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn u držitele osvědčení podle § 24n odst. 4 může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší.

(4) Nepodrobí-li se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřad mu odejme oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn.

(5) Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) Dovednosti, které jsou předmětem přezkoušení praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis.

Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení osvědčení nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřad vydá nové osvědčení s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního osvědčení nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne

a) vydání nového osvědčení, nebo

b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového osvědčení.

(1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k obsluze plovoucího stroje fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plovoucího stroje získanou pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje.

(2) K žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a potvrzení o získání požadované praxe vydané provozovatelem plovoucího stroje. Tyto doklady mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí.

(3) Po podání žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví.

(4) Pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně.

(5) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti strojmistra.

(6) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a vzor průkazu způsobilosti strojmistra stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Průkaz způsobilosti strojmistra je platný

a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let,

b) po dobu 5 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího stroje pro období po dosažení věku 60 let, nebo

c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího stroje pro období po dosažení věku 70 let.

(2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí v tomto průkazu jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit průkaz plavebnímu úřadu.

(3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. Vyhoví-li plavební úřad, rozhodnutí písemně nevyhotovuje.

(1) Zdravotní způsobilostí strojmistra se rozumí jeho tělesná a duševní schopnost k obsluze plovoucího stroje.

(2) Vyplývá-li z lékařského posudku, že žadatel o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti strojmistra dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší.

(3) Má-li provozovatel nebo vůdce plovoucího stroje anebo plavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti strojmistra došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Učinil-li výzvu provozovatel nebo vůdce plavidla, zašle ji bez zbytečného odkladu rovněž plavebnímu úřadu. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy

a) podrobit se lékařské prohlídce a

b) sdělit plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil.

(4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší.

(5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě, provozovateli plovoucího stroje, který posuzovaná osoba obsluhuje, je-li mu znám, a plavebnímu úřadu.

(6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti strojmistra podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu způsobilosti strojmistra, plavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti strojmistra vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku.

(7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ve stanovené lhůtě plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní.

(8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k obsluze plovoucího stroje, plavební úřad mu oprávnění k obsluze plovoucího stroje odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající v obsluze plovoucího stroje, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost strojmistra nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti strojmistra pozbyl znalosti potřebné k obsluze plovoucího stroje, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí.

(2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně.

(3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje u držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší.

(4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti strojmistra přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřad mu odejme oprávnění k obsluze plovoucího stroje.

(5) Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis.

Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne

a) vydání nového průkazu, nebo

b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu.

(1) Člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen mít u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky plavidla; vůdce plavidla,

a) které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, musí mít v tomto dokladu uveden rovněž záznam prokazující jeho zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidla,

b) které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, je povinen mít u sebe při jeho provozování rovněž platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo

c) který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla podle § 24a odst. 6, je povinen mít u sebe při provozování tohoto plavidla rovněž plaveckou služební knížku.

(2) Osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících je povinna mít u sebe při provozování plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících.

(3) Osoba vykonávající činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinna mít u sebe při provozování plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn.

(4) Strojmistr je povinen mít u sebe při obsluze plovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra.

(1) Školení určené pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících lze absolvovat pouze u osoby pověřené jeho prováděním

a) plavebním úřadem,

b) jiným členským státem Evropské unie, nebo

c) smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(2) Plavební úřad může na žádost pověřit prováděním školení osobu, která

a) má sídlo na území členského státu Evropské unie,

b) má právo k užívání nebytových prostor potřebných k provádění školení,

c) je provozovatelem plavidla, jehož technické parametry a vybavení umožňují provádění školení, nebo má s takovým provozovatelem smluvní vztah, jehož předmětem je užívání takového plavidla za účelem provádění školení,

d) má zajištěny výukové materiály, pomůcky a jiné vybavení potřebné k provádění školení,

e) má zajištěn simulátor, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla,

f) má zpracován plán pro zajištění školení obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly,

g) má zaveden systém řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31),

h) je finančně způsobilá v rozsahu nezbytném k provádění školení,

i) má zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a

j) má zajištěno vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek.

(3) Finančně způsobilou k provádění školení je osoba, která je schopna finančně zabezpečit jeho provádění po dobu alespoň 3 let. Za finančně způsobilou se nepovažuje osoba,

a) jejíž úpadek je řešen konkursem nebo reorganizací na základě rozhodnutí insolvenčního soudu,

b) u níž insolvenční soud v období 5 let přede dnem podání žádosti o pověření pravomocně rozhodl o zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,

c) která má evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky nebo u orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

d) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení anebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek, nebo

e) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění.

(4) Odborně způsobilým k provádění školení a závěrečných zkoušek je

a) učitel střední, vyšší odborné nebo vysoké školy vyučující předmět, jehož výuka vyžaduje znalosti a dovednosti využitelné pro provádění školení a závěrečných zkoušek, nebo

b) držitel dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, který má praxi ve vedení tohoto plavidla v rozsahu nejméně 500 dnů a úspěšně složil zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení.

(5) K žádosti o pověření musí být přiloženy

a) doklad prokazující splnění podmínky sídla, má-li je žadatel v jiném členském státě Evropské unie,

b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) až d),

c) doklad o schválení technické způsobilosti simulátoru vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li žadatel využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla a byla-li technická způsobilost simulátoru schválena tímto státem,

d) plán pro zajištění školení žadatelem obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly,

e) doklad prokazující zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31),

f) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti žadatele, kterými jsou doklad prokazující objem dostupných peněžních prostředků žadatele včetně stavu bankovních účtů a úvěrů a jeho

1. poslední účetní závěrka, vede-li žadatel účetnictví,

2. zahajovací rozvaha nebo zahajovací rozvaha ve zjednodušeném rozsahu, povede-li žadatel účetnictví, nebo

3. zahajovací přehled obchodního majetku, povede-li žadatel daňovou evidenci,

g) doklady prokazující odbornou způsobilost osob, jimiž má být zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek, a doklady prokazující smluvní vztah těchto osob k žadateli, a

h) doklad prokazující způsob zajištění vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek.

(6) V pověření plavební úřad stanoví rozsah školení, které bude pověřenou osobou prováděno, a podmínky pro zajištění jeho řádného provádění.

(7) Pověřená osoba je povinna

a) zajistit, aby osoby provádějící školení a závěrečné zkoušky byly seznámeny s plánem pro zajištění školení obsahujícím vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly,

b) provádět školení prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a způsobem a v rozsahu, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících,

c) provádět školení v prostorách a s využitím plavidla, výukových materiálů, pomůcek a jiného vybavení, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících,

d) provádět školení s využitím simulátoru, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a u něhož nebylo pravomocně rozhodnuto o technické nezpůsobilosti nebo o zákazu používání simulátoru k ověřování praktických dovedností podle § 25b odst. 5, využívá-li simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla,

e) vést seznam osob účastnících se prováděného školení a tento seznam neprodleně po zahájení školení zaslat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu,

f) podrobit osoby účastnící se prováděného školení závěrečné zkoušce, která ověří nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, a provádět tuto zkoušku prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob,

g) pořídit o průběhu a výsledku školení a závěrečné zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne provedení závěrečné zkoušky,

h) sdělit výsledek závěrečné zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu a

i) vydat absolventu školení o úspěšném složení závěrečné zkoušky osvědčení.

(8) Plavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba

a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření,

b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření, nebo

c) o to požádala.

(9) Teoretické znalosti a praktické dovednosti, jejichž nabytí musí být zajištěno školením určeným pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících, způsob a průběh provádění tohoto školení, podrobné členění údajů, které musí být obsaženy v plánu pro jeho zajištění, technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují provádění školení, a rozsah finanční způsobilosti nezbytné k jeho provádění stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, provádí plavební úřad.

(2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se skládá v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných plavebním úřadem. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky.

(3) Zkouška z teoretických znalostí, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí formou ústní zkoušky.

(4) Zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí na plavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují.

(5) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření odborné způsobilosti k provádění školení a závěrečné zkoušky, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Plavební úřad na žádost osoby, která hodlá využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, schválí jeho technickou způsobilost, splňuje-li simulátor podmínky technické způsobilosti.

(2) Žádost vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje údaj o tom, zda žadatel hodlá simulátor využívat k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru.

(3) Splnění podmínek technické způsobilosti simulátoru ověří plavební úřad jeho technickou prohlídkou. K provedení technické prohlídky ustaví plavební úřad odbornou komisi. Členem odborné komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění prohlídky by s ohledem na její poměr k žadateli ohrozila nestranné provedení prohlídky. Odborná komise provádějící technickou prohlídku zpracuje o jejím výsledku protokol.

(4) V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti simulátoru plavební úřad uvede, zda technická způsobilost simulátoru byla schválena k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru.

(5) Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost plavební úřad schválil, podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost schválil jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, podmínky technické způsobilosti, plavební úřad zakáže využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(6) Plavební úřad oznamuje údaje týkající se rozhodnutí o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie32) Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavby.

(7) Podmínky technické způsobilosti simulátoru, složení odborné komise a způsob jejího jednání, postup při provádění technické prohlídky simulátoru a její rozsah a náležitosti protokolu o výsledku technické prohlídky simulátoru stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Rejstřík členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je plavební úřad.

(2) V rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech jsou vedeny

a) údaje, které plavební úřad zaznamenává podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28) do jím vydaných osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, plaveckých služebních knížek vydaných držitelům tohoto osvědčení, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn a lodních deníků vydaných pro plavidla uvedená v § 24a odst. 1,

b) údaje o osvědčeních podle písmene a), jejichž platnost uplynula,

c) údaje o rozhodnutích, jimiž byla zakázána činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla nebo vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo jimiž byl zakázán výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a),

d) údaje o rozhodnutích, jimiž došlo k odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a), a

e) údaje o osvědčeních podle písmene a), která byla ztracena, zničena nebo odcizena.

(3) Plavební úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech Policii České republiky.

(4) Plavební úřad zajistí předávání údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech v rozsahu a způsobem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího databázi Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky33) do

a) databáze Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci a plavecké služební knížky a

b) evropské databáze trupů plavidel.

(5) Údaje vedené v rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech se uchovávají do dne, v němž se plavební úřad dozví, že došlo k úmrtí držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn.

Vést malé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidlo, které není malým plavidlem, může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění; to neplatí pro vedení plavidla

a) během akce povolené plavebním úřadem na sledované vodní cestě ve vyznačené části této vodní cesty,

b) během provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidla, nebo

c) osobou, která dosáhla věku 18 let, jde-li o malé plavidlo s vlastním strojním pohonem schopné plout pouze rychlostí nepřesahující 15 km/h, při které vztlak plavidla tvoří zejména hydrostatické síly a vliv hydrodynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidla je zanedbatelný,

1. plující na vodní cestě dopravně významné využívané uvedené v odstavci 1 písm. c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, vodní cestě účelové nebo vodní cestě nesledované, nebo

2. uvedené v seznamu obsaženém v povolení k provozování půjčovny malých plavidel.

(1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidla, které není plavidlem podle § 24a odst. 1 ani plavidlem s plachtou, na vodní cestě České republiky fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidla; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje,

a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo

b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění k vedení malého plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 20 kW.

(2) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidla podle odstavce 1 rozšířené o oprávnění k vedení malého plavidla s plachtou na vodní cestě České republiky fyzické osobě, která je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla dokládajícího oprávnění podle odstavce 1 nebo splňuje podmínky pro udělení tohoto oprávnění a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidla s plachtou; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje,

a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo

b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění podle odstavce 1 rozšířeného o oprávnění k vedení malého plavidla s plachtou, u něhož celková plocha plachet nepřesahuje 20 m2.

(3) Udělí-li plavební úřad oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla, v němž vyznačí rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřad průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla žadateli, který již je držitelem takového průkazu s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu.

(4) Oprávnění podle odstavce 1 lze doložit rovněž platným

a) osvědčením podle § 24a odst. 6 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla,

b) průkazem způsobilosti vůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu, nebo

c) mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění.

(5) Oprávnění podle odstavce 2 lze doložit rovněž platným mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění.

(6) Plavební úřad vydá mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla na žádost fyzické osoby, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů upravující mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla (dále jen „rezoluce“), je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidla a hodlá vést malé plavidlo, které je rekreačním plavidlem, vedle vodní cesty České republiky rovněž na

a) zahraniční vnitrozemské vodní cestě, na níž je tento průkaz uznáván podle rezoluce, nebo

b) zahraniční vnitrozemské vodní cestě a v pobřežních mořských vodách, na kterých je tento průkaz uznáván podle rezoluce do 1 námořní míle od pevniny nebo pobřežního ostrova a do 4° Beaufortovy stupnice (dále jen „pobřežní mořské vody“), složila-li úspěšně zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidla v pobřežních mořských vodách.

(7) Mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla plavební úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu.

(8) Vzor průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení rekreačního plavidla, které není malým plavidlem,

a) na vodní cestě České republiky a na zahraniční vnitrozemské vodní cestě, na níž je toto oprávnění uznáváno podle rezoluce, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí, je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidla,

b) na vodní cestě České republiky, na zahraniční vnitrozemské vodní cestě a v pobřežních mořských vodách, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí,

1. je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidla a zkoušku z teoretických znalostí potřebnou k vedení plavidla v pobřežních mořských vodách, nebo

2. je držitelem platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydaného plavebním úřadem dokládajícího oprávnění podle písmene a) a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidla v pobřežních mořských vodách.

(2) Udělí-li plavební úřad oprávnění podle odstavce 1, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu.

(3) Oprávnění k vedení rekreačního plavidla, které není malým plavidlem ani plavidlem s plachtou, na vodní cestě České republiky lze doložit rovněž platným

a) osvědčením podle § 24a odst. 6 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, nebo

b) průkazem způsobilosti vůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu.

(1) K žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 musí být přiložen

a) lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele; to neplatí, je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, a

b) platný průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty vydaný podle zákona o námořní plavbě, je-li žadatel jeho držitelem a hodlá-li jeho předložením nahradit úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidla.

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí.

(3) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla a tato zkouška nebyla složena přede dnem podání žádosti, plavební úřad řízení zastaví. K úspěšnému složení zkoušky se nepřihlíží, došlo-li k němu více než 2 roky přede dnem podání žádosti.

(4) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách, stanoví plavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví.

(1) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách provádí plavební úřad. Plavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. Zkouška se skládá v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky.

(2) Zkouška z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách se skládá pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách.

(3) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách skládá zájemce poté, co plavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou.

(4) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla provádí plavebním úřadem pověřená osoba. Zkouška se skládá v místě určeném touto osobou a provádí se ověřením praktických dovedností zájemce o její složení při vedení plavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují.

(2) Pověřená osoba

a) umožní zájemci složení zkoušky poté, co ověří jeho totožnost,

b) pořídí o průběhu a výsledku zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne jejího provedení,

c) sdělí výsledek zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu a

d) vydá zájemci o úspěšném složení zkoušky osvědčení.

(3) Požádá-li o to osoba do 15 dnů ode dne, v němž neuspěla u zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla u pověřené osoby, plavební úřad tuto zkoušku sám provede.

(4) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, obsah zápisu o průběhu a výsledku zkoušky a vzor osvědčení o jejím úspěšném složení stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Plavební úřad na žádost může prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla pověřit

a) fyzickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je k provádění této zkoušky odborně způsobilá, nebo

b) právnickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie a prokáže, že provádění této zkoušky zajistí prostřednictvím odborně způsobilé fyzické osoby.

(2) Odborně způsobilým k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla je ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla a složil zkoušku z praktických dovedností potřebných k provádění této zkoušky.

(3) Zkouška, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, se provádí na plavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují, a skládá se v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky.

(4) Plavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba

a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření,

b) opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo

c) o odnětí pověření požádala.

(5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření této způsobilosti, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je platný

a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 65 let,

b) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla pro období po dosažení věku 65 let, nebo

c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla pro období po dosažení věku 70 let.

(2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nový průkaz, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu.

(3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí.

(1) Zdravotní způsobilostí vůdce malého nebo rekreačního plavidla se rozumí tělesná a duševní schopnost k vedení malého nebo rekreačního plavidla.

(2) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 zdravotní způsobilost žadatele a z lékařského posudku vyplývá, že žadatel je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo v mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší.

(3) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy

a) podrobit se lékařské prohlídce a

b) sdělit plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil.

(4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší.

(5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě a plavebnímu úřadu.

(6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu, plavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku.

(7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla ve stanovené lhůtě plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní.

(8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k vedení malého nebo rekreačního plavidla, plavební úřad mu oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidla nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla pozbyl znalosti potřebné k vedení malého nebo rekreačního plavidla, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí.

(2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 26d odst. 1 až 3 obdobně.

(3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší.

(4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřad mu odejme oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla.

(5) Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis.

Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne

a) vydání nového průkazu, nebo

b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu.

Vůdce malého nebo rekreačního plavidla, k jehož vedení je třeba oprávnění podle § 26 odst. 1, je povinen mít u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla.

Žádost podle § 24b, § 24c, § 24h odst. 1 nebo 2, § 24j odst. 2 až 4, § 24o odst. 1, § 24p odst. 2, § 24q odst. 1, § 24r odst. 2, § 24u odst. 1, § 24v odst. 2, § 26a odst. 1, 2 nebo 6, § 26b odst. 1 nebo § 26g odst. 2 může být podána rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného plavebním úřadem; v takovém případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci34) a § 24d odst. 3, § 24h odst. 6, § 24j odst. 5 věta třetí, § 24p odst. 3 věta třetí a § 24r odst. 3 věta druhá se nepoužijí.

Postup podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace35) není dotčen, jde-li o

a) výkon funkce člena posádky plavidla, výkon funkce vůdce plavidla, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, pokud jsou tyto funkce nebo činnost vykonávány na

1. vojenském plavidle29) provozovaném na vodní cestě České republiky nebo plavidle provozovaném na této vodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřadem nebo správcem vodní cesty, nebo

2. převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestě České republiky,

b) obsluhu plovoucího stroje a

c) vedení malého plavidla, které není plavidlem uvedeným v § 24a odst. 1 ani rekreačním plavidlem.

Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je

a) vůdce plavidla,

b) člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby,

c) cestující,

d) osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení,

e) osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a

f) osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(1) Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí.

(2) Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými signály.

(3) Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil.

(1) Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením.

(2) Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřadu není třeba, nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl.

(3) Plavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, pokud

a) tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a

b) umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty.

(4) Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě.

(1) Vůdce plavidla je povinen,

a) být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje,

b) zajistit, aby

1. obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a

2. rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na ní,

c) zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě,

d) zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení,

e) zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla,

f) zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby,

g) učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek,

h) neodkladně uvědomit plavební úřad a správce vodní cesty

1. o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo viditelně označit,

2. o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně označit, nebo

3. o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení nebo poškození stavby na vodní cestě,

i) přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní,

j) zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam,

k) zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z plavidla,

l) dodržovat povolené rychlosti plavby,

m) před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a

n) vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost.

(2) Vůdce plavidla je dále povinen

a) užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby,

b) zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a

c) zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty.

(3) Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména při

a) potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění,

b) proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby,

c) obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání z nich,

d) přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu,

e) zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním,

f) použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel,

g) proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování,

h) proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami,

i) plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru,

j) vedení převozní lodě,

k) kormidlování,

l) nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí,

m) nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věci,

n) stání plavidla, nebo

o) provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle.

(4) Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky způsobem podle § 16.

(5) K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce plavidla oprávněn vydávat ostatním členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel.

(6) Strojmistr je povinen

a) být přítomen při obsluze plovoucího stroje na jeho palubě a

b) plnit při obsluze plovoucího stroje povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) až h) a k) a odstavci 2 písm. a).

(7) Člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla jsou povinni podrobit se na výzvu plavebního úřadu orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

(1) Na sledované vodní cestě je zakázáno

a) vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo

b) užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti.

(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební provoz.

(3) Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení.

(1) Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména

a) na trase přívozu,

b) na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1,

c) do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě,

d) do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou,

e) v přístavu,

f) v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo

g) v plavebních kanálech.

(2) Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty.

(3) Plavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti.

(4) Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel.

(5) Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně.

(6) Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.

(1) Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(2) Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci, za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno.

(3) Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(2) Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno.

(3) Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona, (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení plavebního úřadu. Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie.

(2) Plavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících.

(3) Plavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě.

(1) Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(2) Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz.

(1) Provozovatel štěrkoviště je povinen

a) zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných osob a

b) vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a toto plavební značení udržovat.

(2) Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné

a) k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle,

b) k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo

c) k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(2) Plavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti.

(3) Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví prováděcí právní předpis.

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle,

b) nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty,

c) druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení,

d) druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam,

e) případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu,

f) způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění z plavidla,

g) nejvyšší povolené rychlosti plavby,

h) druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání,

i) způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí,

j) způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání,

k) záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a

l) bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby.

Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik Armády České republiky se ustanovení § 29, 29b, 29d a 29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím zjevně zmařen účel těchto činností.

(1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno osvědčení plavidla nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací.

(2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám technické způsobilosti. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice.

(1) Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu povrchových vod5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro

a) plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě, nebo

b) provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem.

(2) Plavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně.

(3) Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu.

(4) Plavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.

(5) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců 1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(6) Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny.

(7) Je zakázáno

a) vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel, která na ní lze současně provozovat,

b) užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní dobu, nebo

c) vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování nebyla určena.

(8) Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K žádosti se přiloží

a) provozní řád půjčovny,

b) povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona,

c) seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a

d) příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat.

(2) Plavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud

a) navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a

b) plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, splňují podmínky technické způsobilosti a jsou vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(3) Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel.

(4) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Plavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(5) Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

(6) Plavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení

a) závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona,

b) závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo

c) o odnětí povolení požádal.

(7) Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel, která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě.

(2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda, k níž došlo na sledované vodní cestě nebo, je-li jejím účastníkem plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, na nesledované vodní cestě, byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu.

(3) Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.

(1) Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu.

(2) Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě.

(3) Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty.

(1) Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše.

(2) Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu.

(3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení.

(4) Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí.

(5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno.

Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.

(1) Systém říčních informačních služeb představuje bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropské unie5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v systému říčních informačních služeb zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému říčních informačních služeb uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.

(2) Systém říčních informačních služeb je informačním systémem veřejné správy5h).

(3) Systém říčních informačních služeb se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.

(4) Informační položky zaznamenávané v systému říčních informačních služeb a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Správce systému říčních informačních služeb vkládá do systému říčních informačních služeb informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.

(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému říčních informačních služeb poskytovat

a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9, jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě,

b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel v plavebních komorách,

c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a

d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlech v přístavu.

(3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému říčních informačních služeb osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Správce systému říčních informačních služeb zajistí

a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,

b) zpracování informací vkládaných do systému říčních informačních služeb v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,

c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému říčních informačních služeb, a

d) zabezpečení systému říčních informačních služeb před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.

(2) Správce systému říčních informačních služeb zpracuje a vloží informaci do systému říčních informačních služeb bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému říčních informačních služeb je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2.

(3) Správce systému říčních informačních služeb na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.

(4) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9. V rozhodnutí podle věty první správce systému říčních informačních služeb uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.

(5) Správce systému říčních informačních služeb bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.

(6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému říčních informačních služeb změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(7) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud

a) dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9 u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, nebo

b) o to požádá provozovatel plavidla.

(8) Správce systému říčních informačních služeb je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále

a) orgánům státní správy,

b) soudům a

c) státním zastupitelstvím.

(9) Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní soubor informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii, Bezpečnostní informační službě a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace provozujícímu v tomto státě systém říčních informačních služeb. Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty.

Výrobek určený pro použití v systému říčních informačních služeb schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Plavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Výrobek pro použití v systému říčních informačních služeb schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona.

(1) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným

a) ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel24) a

b) k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu25).

(2) Vůdce plavidla je při plavbě povinen užívat zařízení a programové vybavení podle odstavce 1; to neplatí pro stání plavidla v přístavu. Vůdce plavidla je povinen využívat elektronické plavební mapy a informace o poloze a pohybu plavidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost plavebního provozu. Vznikne-li v průběhu plavby na zařízení nebo programovém vybavení podle odstavce 1 porucha, vůdce plavidla je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci systému říčních informačních služeb. Učiní-li vůdce plavidla oznámení podle předchozí věty, je oprávněn

a) pokračovat v již započaté plavbě nejdéle po dobu 48 hodin od oznámení a

b) stát s plavidlem v přístavišti nebo vývazišti, jehož polohu neprodleně oznámí správci systému říčních informačních služeb.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na plavidlo s vlastním pohonem, které

a) je provozováno na dopravně významné vodní cestě využívané podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo odstavce 1 písm. b) bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a

b) je

1. lodí, která není rekreačním plavidlem nebo převozní lodí,

2. plovoucím strojem, nebo

3. malým plavidlem s délkou trupu přesahující 7 metrů provozovaným správcem vodní cesty, plavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systému.

(4) V případě sestavy plavidel se odstavce 1 a 2 použijí pouze na plavidlo podle odstavce 3, které sestavu plavidel vede.

(5) Způsob užívání zařízení a programového vybavení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je spolehlivý a má koncesi8).

(2) Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba, které byla v průběhu posledních tří let před podáním žádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.

(1) Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřadem, a dokladem o vykonání nejméně tříleté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis.

(2) Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

(3) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese8) uvede plavební úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (§ 33), věcný, časový a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky provozování vodní dopravy.

(1) Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku za sjednanou cenu,9) jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky.

(2) Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti.

(1) Plavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie7a) vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek.

(2) Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18).

(3) Plavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.

(1) Nebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.

(2) Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu19), a to za podmínek v ní uvedených.

(1) Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále jen „bezpečnostní poradce“).

(2) Hlavním úkolem bezpečnostního poradce je, při zachování odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcí za dodržení platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy.

(3) Dalšími úkoly bezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle odstavce 1 jsou zejména

a) sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,

b) poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcí,

c) vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být předloženy na žádost příslušného státního orgánu,

d) sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcí,

e) sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat,

f) sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí,

g) sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny,

h) sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,

i) šetřit vážné nehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, a vypracovávat o nich zprávy,

j) uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů,

k) zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran,

l) zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy.

(4) Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává plavební úřad.

(5) Plavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.7a)

(6) Plavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební úřad osobě, která prokáže

a) svoji nezávislost na bezpečnostních poradcích nebo osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce,

b) způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám,

c) odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek žadatelů.

Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti oprávnění může plavební úřad na základě žádosti držitele platnost oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřad může oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm stanovené.

(7) Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradce, získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4 a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka nepřesáhla

a) 14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,

b) 84 hodin týdně a v průměru 72 hodin týdně za období nejvýše 4 měsíců po sobě jdoucích a

c) 2 304 hodin za období 12 měsíců po sobě jdoucích.

(2) Byl-li základní pracovněprávní vztah sjednán na dobu kratší než 12 měsíců po sobě jdoucích, maximální délka pracovní doby podle odstavce 1 písm. c) se poměrně zkrátí v závislosti na jeho době trvání.

(3) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka během noční doby nepřesáhla 42 hodin týdně.

(1) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích.

(2) Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li

a) ohrožena bezpečnost plavidla, jiných plavidel, nákladu na plavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a

b) následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

(3) Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravě alespoň

a) 0,2 dne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den,

b) 0,3 dne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a

c) 0,4 dne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den.

(4) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech.

(5) Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinku poměrné části dne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinku.

(6) Na poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech zaměstnancům ve vodní dopravě se § 88 odst. 1 věty druhá a třetí a § 88 odst. 2 zákoníku práce nepoužijí. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí každá její část činit více než 15 minut.

(1) Evidence pracovní doby obsahuje pro zaměstnance ve vodní dopravě rovněž rozvrh pracovních dnů a dnů odpočinku s vyznačením začátku a konce každého dne odpočinku. V evidenci pracovní doby je dále uvedeno jméno vůdce plavidla, poznávací znaky plavidla, na němž zaměstnanec ve vodní dopravě vykonává práci, a jde-li o loď, její jméno.

(2) Provozovatel vodní dopravy předloží zaměstnanci ve vodní dopravě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž pro něj zaměstnanec ve vodní dopravě vykonával práci, výpis z evidence pracovní doby podepsaný provozovatelem vodní dopravy nebo osobou jím pověřenou. Ve výpisu z evidence pracovní doby se uvede datum jeho předložení zaměstnanci ve vodní dopravě. Zaměstnanec ve vodní dopravě potvrdí svým podpisem správnost údajů obsažených ve výpisu z evidence pracovní doby. Odmítne-li zaměstnanec ve vodní dopravě výpis podepsat, provozovatel vodní dopravy do něj tuto skutečnost poznamená. Provozovatel vodní dopravy předá zaměstnanci ve vodní dopravě jedno vyhotovení výpisu.

(3) Provozovatel vodní dopravy uchovává výpis z evidence pracovní doby na plavidle po dobu 1 roku ode dne jeho předložení zaměstnanci. Zaměstnanec ve vodní dopravě uchovává vyhotovení tohoto výpisu po dobu 1 roku ode dne jeho obdržení.

Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovněprávní vztahy mezi provozovatelem vodní dopravy a zaměstnancem ve vodní dopravě zákoníkem práce.

(1) Pro provozování vodní dopravy na území nebo přes území České republiky zahraničním provozovatelem je nutné povolení plavebního úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Zahraničním provozovatelem vodní dopravy je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku cizího státu. Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku některého z těchto států.

(2) Povolení může být vydáno zahraničnímu provozovateli vodní dopravy, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat vodní dopravu. Povolení se nevydá, je-li požadovaná doprava v rozporu se zájmy České republiky.

(1) Ministerstvo dopravy

a) kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku,

b) vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel, propustnosti a stavu vodních cest,

c) sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů vodní dopravy.

(2) Provozovatelé vodní dopravy poskytují Ministerstvu dopravy v měsících lednu a červenci každého roku prohlášení o celkových výsledcích hospodaření za předchozí období v souvislosti s provozováním vodní dopravy.

Ustanovení § 37a se nevztahuje na kapacitu plavidel

a) provozovaných výlučně na vodní cestě nepropojené s vodními cestami jiného členského státu Evropské unie,

b) určených k tlačení s pohonem do 300 kW,

c) která jsou provozována za účelem neziskové veřejné dopravy,

d) jejichž nosnost je nižší než 450 tun,

e) která mají charakter plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa, nebo

f) správce vodní cesty.

Porucha trhu ve vodní dopravě nastává, pokud

a) vývoj nabídky kapacity plavidel převyšuje nejméně po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo

b) intenzita vodní dopravy způsobuje dlouhodobě, nejméně však šest měsíců, neprůjezdnost vodních cest

a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu provozovatelů vodní dopravy úpadek podle zvláštního právního předpisu.8a)

(1) Nastane-li porucha trhu ve vodní dopravě, požádá Ministerstvo dopravy Komisi o vydání rozhodnutí o regulaci kapacity plavidel.8b) Za tím účelem poskytne Komisi doklady a informace odůvodňující žádost, zejména průměrné náklady a ceny různých druhů dopravy, sazby za využití lodního prostoru a odhad poptávky.

(2) Rozhodnutí Komise o regulaci kapacity plavidel zveřejní Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy.

(1) Nastane-li porucha trhu vodní dopravy, zřídí Ministerstvo dopravy pro účely jeho regulace účet vodní dopravy (dále jen „účet“). Na účet vodní dopravy přispívají provozovatelé vodní dopravy podle podmínek stanovených zvláštním předpisem.8b) Prostředky účtu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány. Při hospodaření s příjmy a výdaji účtu a při jeho správě se Ministerstvo dopravy řídí též předpisy Evropské unie.8c)

(2) O použití prostředků z účtu rozhoduje ministr dopravy za podmínek a v mezích stanovených v rozhodnutí Komise. Na rozhodnutí ministra dopravy o použití prostředků z účtu se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí ministra dopravy se zveřejní ve Věstníku dopravy.

(3) Nevyčerpané prostředky účtu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(1) Zprávu o hospodaření s prostředky účtu za příslušný kalendářní rok projedná Ministerstvo dopravy s příslušnými svazy v dopravě reprezentujícími provozovatele vodní dopravy a zveřejní ji ve Věstníku dopravy.

(2) Provozovatel vodní dopravy má právo nahlížet do údajů o hospodaření s prostředky účtu a žádat Ministerstvo dopravy o vysvětlení, má-li odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jeho vztahu k účtu.

(3) Podrobnosti o vedení účtu a způsob přidělování finančních prostředků z účtu stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Státní plavební správy je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají plavební úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.

(1) Státní plavební správa vykonává působnost podle tohoto zákona s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy.

(2) Státní plavební správa je správcem systému říčních informačních služeb.

(3) Státní plavební správa dále

a) kontroluje plnění povinností týkajících se dodržování práv cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností,

b) vykonává činnosti příslušného orgánu podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu19),

c) zajišťuje předávání informací o skutečnostech uvedených v § 29b odst. 1 písm. h) orgánům integrovaného záchranného systému,

d) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.

(4) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění a vyřizuje stížnosti na jejich porušování obecní živnostenský úřad.

(5) Státní plavební správa zajistí za účelem řádného výkonu státní správy, včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy, zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31).

Ministerstvo dopravy

a) pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidel,

b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému říčních informačních služeb,

c) rozhoduje o pověření osob prováděním školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a o odnětí tohoto pověření,

d) provádí zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a jmenuje a odvolává členy zkušební komise, před níž se tato zkouška skládá,

e) rozhoduje o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, oznamuje údaje o těchto rozhodnutích Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavby a ustavuje odbornou komisi k provedení technické prohlídky simulátoru,

f) vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní dopravy,

g) rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy,

h) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy,

i) předkládá Komisi žádost o uznání klasifikační společnosti nebo jeho zrušení podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a),

j) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.

(1) Státní dozor na vodních cestách a provozu na nich vykonává Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.

(2) Pověření k výkonu státního dozoru vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Pověření zaměstnanců Státní plavební správy k výkonu státního dozoru má formu průkazu.

(3) Při výkonu státního dozoru zaměstnanec plavebního úřadu pověřený výkonem státního dozoru (dále jen „kontrolující osoba“) dozírá, zda správci sledovaných vodních cest, provozovatelé přístavů, přístavišť, překladišť, vývazišť a kotvišť, provozovatelé plavidel, provozovatelé půjčoven malých plavidel, provozovatelé vodní dopravy, účastníci plavebního provozu a další osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem.

(4) Zjistí-li kontrolující osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(5) Kontrolující osoba zakáže plavbu plavidla, zjistí-li, že

a) na plavidle není platné osvědčení plavidla nebo zvláštní povolení k plavbě,

b) na plavidle je překročeno maximální zatížení cestujícími nebo nákladem,

c) plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti a zjevně ohrožuje bezpečnost osob na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavebního provozu,

d) plavidlo nesplňuje požadavky na obsazení posádkou stanovené tímto zákonem, nebo

e) kontrolovaná osoba vykonává funkci člena posádky plavidla nebo činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí stroj nebo vede malé nebo rekreační plavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

(6) Pokud byla zakázána plavba plavidla podle odstavce 5 písm. c), kontrolující osoba rovněž zadrží osvědčení plavidla, které plavební úřad vydal nebo jehož platnost prodloužil, do doby opětovného splnění podmínek technické způsobilosti plavidla. Kontrolující osoba může vydat vlastníku nebo provozovateli plavidla, jehož plavba byla zakázána podle odstavce 5 písm. c), prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení plavby do místa opravy nebo prohlídky plavidla v případě, že je přiměřeně zajištěna schopnost plavby. Prozatímní osvědčení plavidla pozbývá platnosti nejpozději uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Opětovné splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Pokud plavidlo nadále nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.

(7) Pokud plavební úřad zjistí, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo byla-li jeho plavba zakázána podle odstavce 5 písm. c), informuje o této skutečnosti do 7 dnů orgán členského státu Evropské unie, který vydal nebo prodloužil platnost osvědčení plavidla.

(8) Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy, jeho vzor, postup při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a její rozsah podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,

b) provádí ve veřejném přístavu činnost zakázanou podle § 8 odst. 5,

c) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,

d) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,

e) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo

2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště,

f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,

g) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,

h) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,

i) v rozporu § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení bez souhlasu plavebního úřadu,

j) v rozporu s § 29e odst. 2 poruší zákaz plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka,

k) v rozporu s § 29f odst. 2 poruší zákaz vodního lyžování nebo obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem,

l) provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 mimo části vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny,

m) poruší některý ze zákazů na vymezené vodní ploše podle § 30a odst. 7, nebo

n) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává funkci člena posádky plavidla, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu,

b) vykonává funkci vůdce plavidla, které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího zvláštní oprávnění nezbytné k jejímu výkonu,

c) vykonává funkci vůdce plavidla, které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn,

d) vykonává činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu,

e) obsluhuje plovoucí stroj, aniž je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra,

f) jako vůdce plavidla nezaznamenává do plavecké služební knížky člena posádky plavidla údaje podle § 24f odst. 2,

g) jako držitel osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, osvědčení o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo průkazu způsobilosti strojmistra v rozporu s tímto zákonem

1. poruší zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla, vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo obsluze plovoucího stroje,

2. nepředloží nebo neodevzdá tento doklad plavebnímu úřadu, nebo

3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození tohoto dokladu nebo plavecké služební knížky anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení nebo neodevzdá plaveckou služební knížku plavebnímu úřadu,

h) jako člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 v rozporu s § 24z odst. 1 nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky,

i) jako vůdce plavidla,

1. které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. a) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidla,

2. které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. b) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo

3. který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. c) nemá u sebe při provozování plavidla plaveckou služební knížku,

j) jako osoba vykonávající činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn v rozporu s § 24z odst. 2 nebo 3 nemá u sebe platný doklad prokazující oprávnění k jejímu výkonu,

k) jako strojmistr v rozporu s § 24z odst. 4 nemá u sebe při obsluze plovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra,

l) v rozporu s tímto zákonem vede malé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidlo, které není malým plavidlem, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k jeho vedení,

m) jako držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla v rozporu s tímto zákonem

1. poruší zákaz činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla,

2. nepředloží nebo neodevzdá tento průkaz plavebnímu úřadu, nebo

3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu,

n) jako vůdce malého nebo rekreačního plavidla v rozporu s § 26k nemá u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla,

o) jako strojmistr

1. v rozporu s § 29b odst. 6 písm. a) není při obsluze plovoucího stroje přítomna na jeho palubě, nebo

2. nesplní některou z povinností uvedených v § 29b odst. 6 písm. b),

p) vykonává

1. funkci člena posádky plavidla, činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí stroj anebo vede malé nebo rekreační plavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost k vedení plavidla ovlivněna požitím alkoholu vůdcem malého plavidla bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícího evidenci podle tohoto zákona, u něhož je zjištěný obsah alkoholu nižší než 0,5 promile, a toto plavidlo je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo

2. jinou činnost spojenou s plavbou než je činnost uvedená pod bodem 1, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost vykonávat tuto činnost ovlivněna požitím alkoholu a tato činnost je vykonávána na malém plavidle bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícím evidenci podle tohoto zákona, které je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo

q) jako člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla se v rozporu s § 29b odst. 7 na výzvu plavebního úřadu nepodrobí orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření.

(3) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu na vodní cestě dopustí přestupku tím, že

a) se neřídí pokynem k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu podle § 22b odst. 1,

b) v rozporu s § 29 odst. 1 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu, lidský život nebo zdraví, způsobí škodu na majetku, nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě či znečištění vodního toku nebo jinak poškodí životní prostředí,

c) v rozporu s § 29 odst. 2 se neřídí plavebním značením, zvukovými nebo světelnými signály,

d) v rozporu s § 29 odst. 3 neučiní opatření k odstranění překážky na vodní cestě nebo překážku na vodní cestě viditelně neoznačí,

e) vleče nebo užívá rybolovné zařízení v rozporu s § 29c odst. 1 nebo 3,

f) se koupe nebo potápí v místě, kde je koupání nebo potápění podle § 29d odst. 1 zakázáno,

g) v rozporu s § 29g odst. 1 provádí zvláštní přepravu bez povolení plavebního úřadu,

h) v rozporu s § 29h pořádá akci na sledované vodní cestě bez povolení plavebního úřadu nebo nedodrží podmínky v povolení stanovené, nebo

i) v rozporu s § 29j odst. 1 užije zvláštní signalizaci na plavidle bez povolení plavebního úřadu.

(4) Člen posádky plavidla nebo jiná osoba na plavidle se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazem vůdce plavidla vydaným k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu.

(5) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 1 a 6 nezajistí, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle nebo ostatních účastníků plavebního provozu, nebo aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, staveb na vodní cestě nebo životního prostředí,

b) v rozporu s § 8 odst. 4 a 6 neohlásí vplutí plavidla do veřejného přístavu nebo vyplutí plavidla z veřejného přístavu,

c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezaznamenává v lodních listinách stanoveným způsobem povinné údaje,

d) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny,

e) poruší zákaz plavby podle § 22 odst. 1,

f) poruší zákaz plutí samotíží podle § 22 odst. 3,

g) nerespektuje omezení, zastavení nebo jinou úpravu plavebního provozu, které byly vydány opatřením obecné povahy podle § 22a odst. 1,

h) nesplní některou z povinností stanovených v § 29b odst. 1 až 3 v zájmu zajištění bezpečnosti plavebního provozu,

i) v rozporu s § 29b odst. 4 nezajistí, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky,

j) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla,

k) v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody nebo nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo, nebo

l) v rozporu s § 32e odst. 2

1. neužívá při plavbě zařízení nebo programové vybavení určené ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo

2. neoznámí správci systému říčních informačních služeb poruchu na tomto zařízení nebo programovém vybavení.

(6) Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazy vůdce sestavy plavidel.

(7) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 29e odst. 1 při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka nezajistí bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu, nebo

b) v rozporu s § 29f odst. 1 při vlečení vodního lyžaře nebo osoby provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem nezajistí bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(8) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že

a) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat,

b) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami,

c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník,

d) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny,

e) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

f) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,

g) v rozporu s § 23a odst. 2 nevybaví plavidlo tak, aby na něm mohla být vztyčena státní vlajka České republiky,

h) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení,

i) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících,

j) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn,

k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, nebo

l) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel.

(9) Fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla,

b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,

c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo

d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.

(10) Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, nebo

b) neposkytne správci systému říčních informačních služeb informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě podle § 32b odst. 2 písm. a).

(11) Fyzická osoba se jako osoba koupající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 4 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavby.

(12) Fyzická osoba se jako osoba potápějící se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 6 neoznačí místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.

(13) Fyzická osoba se jako provozovatel štěrkoviště dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 29i odst. 1.

(14) Fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.

(15) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo odstavce 8 písm. e),

b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), f), h), i), j) nebo k) nebo odstavce 9 písm. d),

c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. h), i), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), f), písm. g) bodu 1 nebo písm. o), odstavce 3 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 5 písm. c), e), g), h), j) nebo k), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), c) nebo l) nebo odstavce 10 nebo 14,

d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l), písm. m) bodu 1, písm. p) nebo q), odstavce 3 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), f), i) nebo písm. l) bodu 1, odstavce 7, odstavce 9 písm. c) nebo odstavce 11 nebo 12,

e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2, písm. f) nebo g), odstavce 2 písm. g) bodu 2 nebo 3, písm. h), i), j), k), písm. m) bodu 2 nebo 3 nebo písm. n), odstavce 3 písm. a), f) nebo i), odstavce 5 písm. b), d) nebo písm. l) bodu 2, odstavce 8 písm. d) nebo g), odstavce 9 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13.

(16) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), l), p) nebo q).

(17) Příkazem na místě může projednat

a) plavební úřad pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j) nebo k), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), d), f) nebo g), odstavce 9 písm. c), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 11, 12, 13 nebo 14,

b) Policie České republiky pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), jde-li o porušení zákazu podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 5 písm. a), d), e), g), h) nebo i) nebo odstavce 7 nebo 11.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,

b) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,

c) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,

d) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo

2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště,

e) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,

f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,

g) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,

h) v rozporu s § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení,

i) v rozporu s § 30b odst. 1 provozuje půjčovnu malých plavidel bez povolení plavebního úřadu, nebo

j) jako provozovatel půjčovny malých plavidel

1. v rozporu s § 30b odst. 4 nedodržuje podmínky stanovené v povolení nebo půjčuje jiné plavidlo, než které je uvedené v povolení bez souhlasu plavebního úřadu, nebo

2. v rozporu s § 30b odst. 5 neinformuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti nebo v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

(2) Správce vodní cesty se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 5 odst. 5 nespravuje vodní cestu tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, neznačí sledovanou vodní cestu plavebním značením nebo toto značení neudržuje,

b) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje s provozovatelem pozemní části přístavu při zajišťování bezpečného provozu přístavu,

c) v rozporu s § 29a odst. 2 neoznámí plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, nebo

d) v rozporu s § 30a odst. 8 neoznačí vymezenou vodní plochu plavebním značením.

(3) Správce dopravně využívané vodní cesty se dopustí přestupku tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými stanicemi.

(4) Provozovatel pozemní části přístavu se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,

b) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6,

c) v rozporu s § 6b odst. 3 nezveřejní ceník obsahující ceny za užívání pozemní části přístavu,

d) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) neprovozuje pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení nebo ji neudržuje ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,

e) nezveřejní pravidla nebo údaje podle § 7 odst. 1 písm. b),

f) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) neoznačí místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi, pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel nebo pro odběr vody a elektrického proudu,

g) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) nevede evidenci nakládaných a vykládaných plavidel nebo druhu a množství přeloženého nákladu,

h) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. e) neoznačí plavebním značením místa určená pro stání plavidel, nebo

i) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje se správcem vodní cesty při zajišťování bezpečného provozu přístavu.

(5) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 2 nevyužije k dlouhodobému stání plavidla stálá stanoviště určená provozovatelem pozemní části veřejného přístavu,

b) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat,

c) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami,

d) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník,

e) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny,

f) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

g) v rozporu s § 23 odst. 1 nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty,

h) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,

i) v rozporu s § 23a odst. 2 nezajistí, aby byla na plavidle vztyčena státní vlajka České republiky,

j) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení,

k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících,

l) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn,

m) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra,

n) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla,

o) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo

p) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla,

b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,

c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo

d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.

(8) Provozovatel vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidlo rádiovými stanicemi, nebo

b) v rozporu s § 35a odst. 2 nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21) neoznámí plavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu změnu v okolnostech, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7a).

(9) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti.

(10) Dopravce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20)

a) nevydá cestujícímu přepravní doklad,

b) neposkytne osobě se sníženou pohyblivostí bezplatnou pomoc v přístavu, při nalodění a vylodění nebo na palubě lodi,

c) nezajistí školení zaměřená na problematiku zdravotně postižených,

d) neposkytne pomoc, náhradu jízdného nebo přesměrování v případě zrušení nebo zpoždění připlutí nebo vyplutí, nebo

e) neposkytne cestujícím náležité informace o průběhu přepravy, o právech cestujících nebo nemá zaveden přístupný mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se práv cestujících.

(11) Dopravce nebo prodejce přepravních dokladů se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) diskriminuje při uplatňování smluvních podmínek a tarifů.

(12) Dopravce, provozovatel cestovní agentury nebo cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) odmítne přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nalodění osob z důvodu zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti.

(13) Dopravce, provozovatel pozemní části přístavu nebo provozovatel cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) nezveřejní podmínky přístupu platné pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí a doprovázejících osob.

(14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla, správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému říčních informačních služeb.

(15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.

(16) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. f) nebo p),

b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce, 4, písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), h), j), k), l) nebo m), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8,

c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo i), odstavce 2, odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. g) nebo o), odstavce 9, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 11, 12 nebo 13,

d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. g), h) nebo písm. j) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c), d) nebo n), odstavce 7 písm. c), odstavce 10 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 14 nebo 15,

e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e), f) nebo písm. j) bodu 2, odstavce 6 písm. e) nebo i), odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo odstavce 10 písm. a).

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) Státní plavební správa, nebo

b) obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 12 nebo 13, je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.

(2) Pokuty uložené Státní plavební správou vybírá a vymáhá celní úřad.

Ustanovení § 9 až 21 a § 24 až 27 se vztahují na plavidla Armády České republiky a plavidla Policie České republiky, jejich vůdce a členy posádek, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Ustanovení vyhlášky Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách, se nepoužijí, pokud se týkají vnitrozemské plavby.

V řízení o vydání průkazu způsobilosti si plavební úřad pro účely jeho vydání opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej plavební úřad; obdobně postupuje plavební úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele.

(1) Plavební úřad na žádost provozovatele plavidla udělí výjimku ze zákazu plavby podle § 22 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(2) Plavební úřad na žádost udělí výjimku ze zákazu plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoveného v § 29e odst. 2, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, udělí plavební úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou pro určitý úsek vodní cesty výjimku z nejvyšších povolených hodnot rozměrů plavidla a sestavy plavidel, z nejvyšších povolených hodnot ponoru plavidla a z nejvyšší povolené rychlosti plavby stanovených na základě § 29k. Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou část vodní cesty plavebním značením.

(1) Práva a závazky rozpočtové organizace Státní plavební správa zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní plavební správu zřízenou podle tohoto zákona.

(2) Provozovatel plavidla, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem, je povinen sjednat toto pojištění do dvou let od účinnosti tohoto zákona. Do doby sjednání tohoto pojištění, nejdéle však do dvou let od účinnosti tohoto zákona, je považován za provozovatele plavidla, který splňuje podmínku pojištění podle tohoto zákona.

(3) Lodní osvědčení a zvláštní povolení pro provoz plovoucího zařízení vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považují za osvědčení plavidla podle tohoto zákona.

(4) Průkazy způsobilosti vůdců plavidel a členů posádek plavidel vydané podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti.

(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst. 6, § 6 odst. 7, § 8 odst. 6, § 9 odst. 6, § 10 odst. 3 až 7 a 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 14 odst. 7, § 15a odst. 7, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 4, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 22 odst. 4, § 23 odst. 4 a 6, § 23a odst. 1 písm. b) a c), § 24 odst. 4, § 24e odst. 6, § 24g odst. 3, § 24h odst. 9, § 24l odst. 6, § 24o odst. 5, § 24q odst. 5, § 24s odst. 6, § 24u odst. 6, § 24x odst. 6, § 25 odst. 9, § 25a odst. 5, § 25b odst. 7, § 26a odst. 8, § 26d odst. 4, § 26e odst. 4, § 26f odst. 5, § 26i odst. 6, § 29e odst. 2 a 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3, § 29k, § 30a odst. 8, § 30b odst. 7, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b), § 32e odst. 5, § 33a odst. 1, 2 a 3, § 36a odst. 7 a 8, § 37f odst. 3 a § 42 odst. 8.

(2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 24k odst. 9, § 24w odst. 9 a § 26h odst. 9.

Zrušují se:

1. zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.,

2. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 94/1976 Sb.,

3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 11/1976 Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel,

4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1964 Sb., o přístavním řádu pro československé přístavy,

5. vyhláška Ministerstva dopravy č. 66/1964 Sb., o překladním a skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu,

6. vyhláška Ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 31/1982 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 23/1984 Sb.,

7. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 15 000/1975-25, kterým se určují technická zařízení na plavidlech a v přístavech, která slouží přímému zabezpečení provozu vodní dopravy, a stanoví způsob výkonu dozoru nad těmito určenými technickými zařízeními (registrován v částce 27/1975 Sb.),

8. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 26 357/1975 o odborné způsobilosti členů posádek vnitrozemských plavidel (registrován v částce 39/1975 Sb.),

9. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 22 690/1983-025 o vybavení rekreačních plavidel plujících v režimu mezinárodní plavby lodními dokumenty (registrován v částce 20/1984 Sb.),

10. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9737/1984-025 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.),

11. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 486/1985-25 o vydání Pověření k výkonu státního odborného dozoru nad vnitrozemskou plavbou (registrován v částce 33/1985 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Příloha č. 1

Součástmi vodní cesty jsou:

1. opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě,

2. pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební značení na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cesty,

3. uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a výstražná zařízení,

4. jezy a ostatní vzdouvací zařízení,

5. plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a úsporných komor, příp. jiná speciální plavební zařízení pro řízení plavby a její bezpečnost,

6. přístavní bazény, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů,

7. vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy),

8. pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť,

9. zařízení k vybírání plavebních poplatků,

10. velíny a jiná zařízení a objekty, sloužící bezprostředně k provozu vodní cesty nebo jejich součástí,

11. speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými hmotami a odčerpáváním odpadních vod z plavidel.

Příloha č. 2

1. Vodní cesty využívané jsou:

a) vodní tok Labe

1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč),

2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značením,

b) vodní tok Vltavy

1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,

2. od říčního km 241,4 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice), včetně výústní části vodního toku Malše po říční km 1,6, jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,

c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec (Baťův kanál).

2. Vodní cesty využitelné jsou:

a) vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč),

b) vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy,

c) vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem,

d) vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny,

e) vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.

Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.

Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku.

Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES.

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12 ze dne 2. srpna 2019, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy způsobilosti a odpovídající znalosti a dovednosti, normy pro praktické zkoušky a pro schvalování simulátorů a normy zdravotní způsobilosti.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1233 ze dne 14. července 2021, kterou se mění směrnice (EU) 2017/2397, pokud jde o přechodná opatření pro uznávání osvědčení třetích zemí.

1) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

2) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.

Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473 ze dne 20. ledna 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy pro databáze Unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky.

2) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě.

4) Zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.

5b) § 69a a 70 živnostenského zákona.

5c) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.

5e) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

5g) Čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.

5h) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

7a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.

Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.

10) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

8b) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.

8c) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.

Nařízení Rady (ES) č. 805/1999, kterým se stanoví prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.

12) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

14) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

15) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

16) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91.

19) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010.

21) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85.

22) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

24) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.

25) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.

27) § 16 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

28) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě.

29) § 34 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

30) § 26 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

31) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky.

32) Příloha III část II. oddíl II. bod 1. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12.

33) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473.

34) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.

35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.