§ 1 Zákon o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru – Dnem…
Zákon o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru · 115/1948 Sb. · § 1 · Duševní vlastnictví
Stručně: Paragraf 1 zákona č. 115/1948 Sb. stanovuje, že dnem 1. ledna 1948 byly znárodněny zestátněním vybrané podniky a závody v potravinářském průmyslu.
§ 1
(1) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním:
1. podniky a závody v oboru výroby lihovin s výjimkou těch, v nichž se jen pro pěstitele ovoce nebo vína zpracovává výhradně ovoce jejich vlastní tuzemské sklizně nebo vinné matoliny a kvasnice odpadající při výrobě vína z jejich vlastních tuzemských plodin, při čemž se lihovinami rozumějí nápoje získané
a) destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek, po případě s přídavkem vody nebo cukru,
b) míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami, nebo
c) míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami,
2. rafinerie lihu,
3. pivovary,
4. sladovny,
5. mlékárny, jimiž se rozumějí po živnostensku provozované podniky, v nichž se provádí mlékárenské ošetření mléka nebo v nichž se pomocí technického zařízení mléko zpracovává na mléčné výrobky,
6. podniky a závody v oboru výroby umělých jedlých tuků, lisování a extrakce olejů a tuků rostlinného a živočišného původu,
7. podniky a závody v oboru výroby kvasného octa,
8. podniky a závody v oboru výroby škrobu a derivátů škrobu,
9. podniky a závody v oboru výroby a úpravy hroznového vína, pokud nejde převážně o zpracování hroznů vypěstovaných v zemědělském podniku téhož vlastníka,
10. podniky a závody v oboru výroby a úpravy vín ovocných, sladových a umělých, pokud nejde převážně o zpracování plodin zemědělského nebo lesního podniku téhož vlastníka,
11. podniky a závody v oboru výroby silic (éterických olejů) a trestí, provozované po živnostensku,
12. podniky, které po živnostensku provádějí rychlé zmrazování potravin pomocí strojního zařízení,
13. chladírny a mrazírny provozované jako podniky na skladování potravin, vybavené strojním chladicím zařízením, pokud nejde o pomocné zařízení podniku s jiným předmětem podnikání, sloužící převážně provozu tohoto podniku,
14. mlýny, které mají podle skutečného stavu nebo podle údajů uvedených ke dni 1. ledna 1948 v zápisech mlynářského rejstříku u Svazu pro hospodaření obilím v Praze, na Slovensku v rejstříku Mlynářského ústředí při Slovenském mlynářském družstvu v Bratislavě, zařízení pro zpracování a opracování obilí k lidské výživě o úhrnné mlecí délce alespoň 7000 mm nebo ke dni 1. ledna 1948 přidělovací číslo pro obchodní mletí (na Slovensku kontingent obchodního mletí) nejméně 1.000 tun; do mlecí délky započítává se též průměr mlecích kamenů, a to násobitelem 0,75, průměr rexů a podobných vymílacích strojů násobitelem 1,5, mlecí šířka sodrů násobitelem 2 a mlecí délka fanalů a fenom násobitelem 1,5,
15. těstárny vybavené jedním nebo více automatickými nebo poloautomatickými lisy jakéhokoli druhu konstruovanými na celkový výkon alespoň 200 kg těstovin za 1 hodinu,
16. podniky a závody na výrobu vloček z obilí vybavené strojním zařízením, konstruovaným na zpracování alespoň 5 tun obilí za 24 hod.,
17. pekárny, které mají alespoň 40 m2 veškeré pečné plochy včetně plochy přepékací,
18. podniky a závody, v nichž se po živnostensku maso zpracovává na masné výrobky, pokud jsou provozovány pomocí zařízení umožňujícího zpracování alespoň 25 tun masa za měsíc při 25 pracovních dnech a 8hodinové pracovní době, při čemž se masem rozumějí veškeré části poraženého skotu, vepřového a skopového bravu, koz, koní, oslů a mulů, pokud jsou způsobilé k lidskému požívání,
19. mlýny na papriku,
20. všechny ostatní průmyslové a jiné výrobní podniky v oboru potravinářském, pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, v podniku zaměstnaných nebo činných, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu ani na:
a) podniky a závody, které jsou ve vlastnictví společenstev výdělkových a hospodářských, zřízených podle zákona č. 70/1873 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku ve vlastnictví družstev, zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním zákonu, a jsou jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a závodů, uvedených v odstavci 1 č. 1 a 2, a podniků a závodů, které určí ministr výživy v dohodě s Ústřední radou odborů, Ústřední radou zemědělců republiky Československé a Ústřední radou družstev;
b) podniky a závody, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a závodů uvedených v odstavci 1, č. 1 a 2 a podniků a závodů, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh ministra výživy, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence výživy,
c) podniky a závody, které ministr výživy v dohodě s ministry financí a zemědělství, na Slovensku též po slyšení pověřenců výživy, financí a zemědělství a pozemkové reformy, vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům (provozovatelům) zároveň nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném zájmu,
d) podniky a závody na těžbu kuchyňské soli a její další zpracování a úpravu pro odbyt v chemicky nezměněném stavu.
(3) O tom, jsou-li splněny podmínky pro znárodnění podle čl. I, rozhoduje ministr výživy.
Paragraf 1 zákona č. 115/1948 Sb. stanovuje, že dnem 1. ledna 1948 byly znárodněny zestátněním vybrané podniky a závody v potravinářském průmyslu.
Co to znamená v praxi
Znárodnění: K 1. lednu 1948 přešly do vlastnictví státu podniky a závody v oborech jako výroba lihovin, rafinerie lihu, pivovary, sladovny, mlékárny, výroba umělých jedlých tuků, škrobu, kvasného octa, silic a trestí, rychlé zmrazování potravin, chladírny a mrazírny.
Výjimky z znárodnění: Znárodnění se netýkalo podniků na výrobu lihovin, kde se zpracovávalo výhradně ovoce nebo vinné matoliny a kvasnice z vlastní tuzemské sklizně pěstitele.
Výjimky z znárodnění: Znárodnění se netýkalo podniků na výrobu a úpravu hroznového vína, pokud se převážně zpracovávaly hrozny vypěstované v zemědělském podniku téhož vlastníka.
Výjimky z znárodnění: Znárodnění se netýkalo podniků na výrobu a úpravu ovocných, sladových a umělých vín, pokud se převážně zpracovávaly plodiny zemědělského nebo lesního podniku téhož vlastníka.
Mlýny: Mlýny byly znárodněny, pokud měly k 1. lednu 1948 zařízení pro zpracování obilí s úhrnnou mlecí délkou alespoň 7000 mm nebo přidělovací číslo pro obchodní mletí nejméně 1000 tun.
Na co si dát pozor
Výjimka pro lihoviny: Znárodnění se netýkalo výroby lihovin, pokud se zpracovávalo výhradně vlastní ovoce nebo vinné matoliny a kvasnice z vlastní sklizně.
Výjimka pro vína: Znárodnění se netýkalo výroby a úpravy hroznového, ovocného, sladového a umělého vína, pokud šlo převážně o zpracování plodin z vlastního zemědělského nebo lesního podniku.
Výjimka pro chladírny a mrazírny: Znárodnění se netýkalo chladíren a mrazíren, pokud šlo o pomocné zařízení podniku s jiným předmětem podnikání, sloužící převážně provozu tohoto podniku.