Novela Zákon o státní sociální podpoře od 2008-01-01: co se mění

§ 2 Druhy dávek Dávky státní sociální podpory jsou: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. sociální příplatek, 3. příspěvek na bydlení, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. příspěvek na školní pomůcky, 3. dávky pěstounské péče, 3. porodné, 4. porodné, 5. pohřebné.

§ 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8, 2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8, 3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, b) z příjmů, které jsou podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, jsou to: 1. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním právním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 2. příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala, 3. služné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a náhrada příjmu při vojenském cvičení poskytované ozbrojenými silami vojákům v základní přípravě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštního právního předpisu3a), 4. měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné, poskytované vojáku z povolání podle zvláštního právního předpisu3b), 5. odchodné a výsluhový příspěvek poskytované příslušníku bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu3c), 6. příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu3d), nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 7. příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e), 8. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu3f), 9. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních právních předpisů3g) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění, 10. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem předp

§ 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, sociálního příplatku a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo sociálního příplatku, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 6, jsou-li splněny podmínky pro takový postup. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7) (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství. (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. Za stejných podmínek jako ve větě první se nepřihlíží, jde-li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte (§ 43 odst. 3). (6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. (7) Úřad státní sociální podpory může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. (8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společ

§ 17 PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 4,00. 2,40.

§ 18 Výše přídavku na dítě Výše přídavku na dítě podle § 17 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a a) koeficientu 0,36, měsíc, jde-li o přídavek na nezaopatřené dítě ve zvýšené výměře, věku a) do 6 let,500 Kč, b) koeficientu 0,31, jde-li o přídavek na dítě v základní výměře, od 6 do 15 let, 610 Kč, c) koeficientu 0,16, jde-li o přídavek na dítě ve snížené výměře. od 15 do 26 let,700 Kč.

§ 20 SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK (1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 2,20. 2,00. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22. (2) Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob nebo splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

§ 21 Výše sociálního příplatku (1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou životního minima nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek životního minima nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky životního minima uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20. 2,00. (2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.

§ 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek (1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě a) do čtyř let věku, nebo b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. (2) Podmínka nároku nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek a) do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a 2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po celý kalendářní měsíc podle odstavce 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen „volba nároku“) ve zvýšené výměře, b) do 21 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře podle písmene a), c) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění dosáhlo 21 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a 2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě převzala zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře, d) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 a 12), d) dítě dovršilo věk uvedený 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené v odstavci 1, písmenu a) nebo c), e) dítě nebo rodič zemřeli. (3) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) ode dne 1. zjištění, že jde o dítě, které nedosáhlo 3 je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo 2. zániku nároku na rodičovský příspěvek poskytnutého z důvodu péče o dítě uvedené v bodu 1 ve zvýšené výměře do 7 let věku, navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; za návštěvu věku dítěte v jeslích nebo v obdobném zařízení základní výměře; dnem zjištění podle bodu 1 se pro děti v kalendářním dnu se účely nároku na rodičovský příspěvek rozumí každý den, kdy dítě jesle nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy, b) dítě, které dovršilo 3 let věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, d) nejdříve den podání žádosti o posouzení, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu postižené. (2) Volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) c) je v rozsahu 50 % a více (§ 9). (4) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů příspěvek a v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, době volby nároku má na rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. (5) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, nárok. Volbu nároku nelze měnit, a to rodiči určenému ani rodičem, který převzal dítě do péče poté, kdy už byla volba nároku provedena. Volba nároku se provádí na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li písemné žádosti oprávněné osoby, která se rodiče, určí úřad podává úřadu státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku a volbě nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl rozhoduje. (3) Vznikne-li nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče rodiči pečujícímu o další dítě, náleží dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku době do uplynutí termínu, který je určen pro volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, náleží až do provedení volby rodičovský příspěvek v tomto případě platí obdobně věta první a druhá. (6) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte. (7) základní výměře. (4) Nárok na rodičovský příspěvek nezaniká, v základní výměře náleží, jestliže rodič přestal plnit podmínky nároku je v rodině dítě uvedené v odstavci 1 písm. e), které není nejmladším dítětem, pokud by jinak náležel nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o dítě, na jejímž základě byl rodičovský příspěvek přiznán, avšak nejmladší dítě v době ukončení plnění těchto podmínek splňuje podmínky nároku rodině ve snížené výměře podle odstavce 1 písm. d), anebo by nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině nenáležel. Podmínka osobní celodenní a řádné péče musí být splněna u dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. e). (5) Je-li rodičem muž, považuje se pro účely rodičovského příspěvku podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. c) bodu 1 podmínka nároku na peněžitou pomoc za splněnou, jestliže na ni nevznikl nárok jen proto, že rodič nesplnil podmínky uvedené v § 12a odst. 1 a 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z důvodu péče o další dítě. nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na požádání rodiče je povinen ten, kdo provádí jeho nemocenské pojištění (péči), nejpozději do 8 dnů rodiči sdělit, zda mu vznikl ve smyslu věty první

§ 31 (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 7 až 12. Podmínka hlášení k trvalému pobytu podle § 3 musí být splněna jen u oprávněné osoby. (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela. (2) (3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 30b odst. 3 2 v době, kdy je a) výdělečně činný, b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

§ 32 Výše rodičovského příspěvku (1) Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který a) 11 400 Kč měsíčně, jde-li o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek poskytuje. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Je-li rodičovský příspěvek vyplácen ke dni 31. prosince kalendářního roku a jeho výplata náleží i po tomto datu, upraví se výše rodičovského příspěvku od 1. ledna následujícího kalendářního roku podle věty první bez žádosti. (2) Jestliže rodič pobírající zvýšené výměře, b) 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje základní výměře, c) 3 800 Kč měsíčně, jde-li o dítě zakládající rodičovský příspěvek ve snížené výměře. (2) Zanikl-li podle § 30a odst. 4 nárok na rodičovský příspěvek, má po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nově nejmladším v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky nemocenského pojištění uvedené rodině, není-li v předchozí větě jen po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1. § 30 odst. 4 stanoveno jinak. (3) Pokud rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek tato dávka náleží z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, tak v kalendářním měsíci, za který náleží příspěvek na péči aspoň po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku podle odstavce 1, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší než polovina rodičovského příspěvku. Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a jeho výší podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve vyšší výši, než činí polovina rodičovského příspěvku. HLAVA ŠESTÁ SEDMÁ Díl první

§ 41 Příspěvek při převzetí dítěte (1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou. (2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky životního minima dítěte a koeficientu 4,45. činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let,8 000 Kč, b) od 6 let do 15 let,9 000 Kč, c) od 15 let do 18 let,10 000 Kč. (3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově. Díl pátý

§ 46 Výše a výplata porodného (1) Výše porodného činí, a) narodilo-li se jedno dítě, součin částky životního minima tohoto dítěte a koeficientu 11,10, b) narodily-li se zároveň dvě a více dětí, součin úhrnu částek životního minima těchto dětí a koeficientu 16,60. činí 13 000 Kč na každé narozené dítě. (2) Porodné se vyplatí jednorázově. HLAVA DEVÁTÁ

§ 47 POHŘEBNÉ (1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. republiky. (2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a).

§ 48 Výše a výplata pohřebného (1) Výše pohřebného činí 5000 Kč. (2) Pohřebné se vyplatí jednorázově. (3) Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného. ČÁST ČTVRTÁ HLAVA PRVNÍ Díl první

§ 54 Přechod nároku na dávky (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) v bodu 1 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce. (3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodech 2, 3 a 4 a 5 a § 36 písm. c) a d), zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku a) ode dne 1. června roku, ve kterém vznikl nárok na příspěvek na školní pomůcky, jde-li o nárok na tento příspěvek, b) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41, c) b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42, d) c) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44, e) d) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45, f) e) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a), jde-li o pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. (4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d). Díl druhý

§ 57 Výplata dávek (1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) v bodu 1, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Úřad státní sociální podpory se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období. (2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodech 2, 4 3 a 5, 4, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 63 Povinnosti státních orgánů a dalších osob (1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.19) (2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim úřad státní sociální podpory písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily úřadu státní sociální podpory uvedené údaje. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory; Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje nezbytné pro přiznání stipendia v případě tíživé sociální situace studenta podle zvláštního předpisu3a). Ministerstvo práce a sociálních věcí dále z tohoto informačního systému poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup Rejstříku trestů údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která podle zvláštního právního předpisu19a) žádá v elektronické podobě o vydání výpisu nebo o nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory. Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat. (5) Ministerstvo vnitra pro účely státní sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory údaje z informačního systému evidence obyvatel19a) obyvatel19b) o a) státních občanech České republiky,19b) republiky,19c) b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu,19c) předpisu,19d) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,19d) republiky,19e) a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Ministerstvo vnitra dále poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory z registru rodných čísel19e) čísel19f) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 5, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Poskytovanými údaji podle odstavců 5 a 6 jsou a) u státních občanů České republiky 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jeh el

§ 64 (1) Zaměstnanci státu, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob. (3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí49a) orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje potřebné pro rozhodování o pomoci v hmotné nouzi, obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče, b) správcům daně z příjmů50) daně50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, d) úřadům práce52) údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti, e) orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení, f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly, h) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. (4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny a) Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán státní sociální podpory získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 3, b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly, c) poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. (5) Úřady státní sociální podpory jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu a Magistrátu hlavního města Prahy. (6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost. (7) Úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena. (8) Příslušný úřad státní sociální podpory je povinen pro

§ 64a (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství,54a) společenství,54b) a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou povinny předat tyto údaje Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to v rozsahu a termínech stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí. (2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí z práva Evropských společenství,54a) společenství,54b) a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta třetí čtvrtá obdobně. (3) Údaje získané Ministerstvem práce a sociálních věcí podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3. (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje a) České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropských společenství,54a) společenství,54b) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropských společenství54a) společenství54b) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Díl třetí

§ 67 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému úřadu státní sociální podpory na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. (2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední úřadem státní sociální podpory. (3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku. (4) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva úřadu státní sociální podpory, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena.

§ 68 Náležitosti žádosti (1) Žádost o dávku musí obsahovat a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob, b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50, c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2), d) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, e) doklad, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, 1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského, nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem, porodem a doklad o jejich výši, jde-li o výplatu rodičovského příspěvku ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem 2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a uvedenými dávkami nemocenského pojištění, dalších dětí v rodině, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek, 3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dítěte, zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, popřípadě dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1, 4. potvrzení o návštěvě tohoto pobytu dítěte uvedeného v bodu 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku nebo děti uvedené anebo v základní škole speciální uvedených v § 30 30b odst. 3, 2, 5. volbu nároku na rodičovský příspěvek, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek, f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, g) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení, h) potvrzení o zápisu dítěte k povinné školní docházce a dále potvrzení o tom, zda došlo k odkladu povinné školní docházky, jde-li o nárok na příspěvek na školní pomůcky, i) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36 nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje, jde-li o nároky podle § 43. 43, j) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala. (2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h), 2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 3. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 12, 4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 12, 2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy. (4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka. (5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech úřad státní sociální podpory neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu. (6) Veškerá

§ 69 Vydávání rozhodnutí (1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, b) dávka byla odejmuta, c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2, d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 5, e) přichází v úvahu více oprávněných a úřad státní sociální podpory rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li úřad státní sociální podpory rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59, f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3. 3, g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 a 30a. (2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení. (3) O změně péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 7 4 rozhoduje úřad státní sociální podpory usnesením, které se poznamenává do spisu.

§ 70 (1) Rozhoduje-li úřad státní sociální podpory o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou. (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky a) dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky dávky, b) rodičovského příspěvku po jejím přiznání námitky. dovršení věkové hranice dítěte, která zakládá nárok na volbu rodiče na rodičovský příspěvek, jde-li o volbu nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 a úřad státní sociální podpory rozhodnutí nevydal. (3) Námitky se podávají písemně u příslušného úřadu státní sociální podpory, který dávku přiznal. Úřad státní sociální podpory vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce. (4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.

§ 81 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Rady EEC 1408/71 z 14. června 1971 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 574/72 z 21. března 1972 stanovující postup provádění Nařízení EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 1612/68 z 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. 1a) § 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 1b) § 4 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. 1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 3a) § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. 3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 3c) § 155 a 157 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb. 3h) Například § 11 odst. 2 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 5) § 14 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve zně