Novela Zákon o státní sociální podpoře od 2011-01-01: co se mění

§ 2 Druhy dávek Dávky státní sociální podpory jsou: jsou a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. sociální příplatek, 3. příspěvek na bydlení, 3. porodné, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. dávky pěstounské péče, 3. porodné, 4. pohřebné.

§ 3 Okruh oprávněných osob (1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen „osoba“), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu1c), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), jde-li o cizince. (2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení, b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), pokud mají na území České republiky bydliště, e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), pokud mají na území České republiky bydliště, f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu1g), g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana1h). ochrana1h), h) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu56). (3) Krajský úřad příslušný podle místa pobytu osoby může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu. ČÁST DRUHÁ

§ 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8, 2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8, 3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) a v § 10 odst. 9 zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, b) z příjmů, které jsou podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, jsou to: 1. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním právním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to do 31. prosince 2010 v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 2. příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala, 3. služné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a náhrada příjmu při vojenském cvičení poskytované ozbrojenými silami vojákům v základní přípravě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštního právního předpisu3a), 4. měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné bydlení a odchodné, poskytované vojáku z povolání podle zvláštního právního předpisu3b), 5. odchodné a výsluhový příspěvek poskytované příslušníku bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu3c), 6. příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu3d), nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 7. příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e), 8. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předp předpisu3f), 9. mzd

§ 6 Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem, b) u sociálního příplatku a příspěvku jde-li o 1. příspěvek na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. uplatňuje, 2. porodné kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

§ 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, sociálního příplatku porodného a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo sociálního příplatku, porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 6, 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7) (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství. (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. Za stejných podmínek jako ve větě první se nepřihlíží, jde-li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte (§ 43 odst. 3). (6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. (7) (6) Úřad práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují j jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. (7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství31a). (8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotníc

§ 19 Výplata přídavku na dítě (1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak. (2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad práce, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. (3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně. HLAVA DRUHÁ TŘETÍ

§ 25 Náklady na bydlení (1) Náklady na bydlení tvoří a) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného, b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Kč jedna 651 dvě 890 tři 1 164 čtyři 5Kčjedna651dvě890tři1 164čtyři a více 1 více1 404 c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Kč jedna 475 dvě 650 tři 850 čtyři 5Kčjedna475dvě650tři850čtyři a více 1 více1 050 (2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. (3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

§ 26 Normativní náklady na bydlení (1) Normativní náklady na bydlení činí pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Měsíční 5Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce Praha více obcePrahavíce než 100 000 50 00050 000 – 99 999 10 99910 000 – 49 999 do 999do 9 999 jedna 3 339 2 893 2 659 2 518 2 460 dvě 4 926 4 233 3 913 3 721 3 640 tři 6 764 5 858 5 440 5 188 5 083 čtyři 999jedna3 3392 8932 6592 5182 460dvě4 9264 2333 9133 7213 640tři6 7645 8585 4405 1885 083čtyři a více 8 545 7 453 6 948 6 644 6 více8 5457 4536 9486 6446 517 b) byty v družstevních bytech a bytech vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Měsíční 5Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce Praha více obcePrahavíce než 100 000 50 00050 000 – 99 999 10 99910 000 – 49 999 do 999do 9 999 jedna 2 236 2 236 2 236 2 236 2 236 dvě 3 362 3 362 3 362 3 362 3 362 tři 4 730 4 730 4 730 4 730 4 730 čtyři 999jedna2 2362 2362 2362 2362 236dvě3 3623 3623 3623 3623 362tři4 7304 7304 7304 7304 730čtyři a více 5 978 5 978 5 978 5 978 5 více5 9785 9785 9785 9785 978 (2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období. (3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007.

§ 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek (1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek a) do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a 2. rodič nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen „volba nároku“) ve zvýšené výměře, b) do 21 9 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře podle písmene a), c) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 9 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a 2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 9 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře, d) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 9 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené v písmenu a) nebo c), e) jde-li o péči o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to 1. v základní výměře ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, do 7 let věku tohoto dítěte, 2. v základní výměře ode dne zániku nároku na rodičovský příspěvek poskytnutý ve zvýšené výměře, nejdříve však ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, do 7 let věku tohoto dítěte, 3. v nižší výměře, jestliže tomuto dítěti nenáleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách47d), nejdříve však ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to od 7 do 10 let věku tohoto dítěte, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009, a od 7 do 15 let věku tohoto dítěte, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2009; dnem zjištění se pro účely nároku na rodičovský příspěvek rozumí nejdříve den podání žádosti o posouzení, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. (2) Volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) nebo c) je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek a v době volby nároku má na rodičovský příspěvek nárok. Volbu nároku nelze měnit, a to ani rodičem, který převzal dítě do péče poté, kdy už byla volba nároku provedena. Volba nároku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává úřadu práce, který o rodičovském příspěvku a volbě nároku rozhoduje. (3) Vznikne-li nárok na rodičovský příspěvek rodiči pečujícímu o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek v době do uplynutí termínu, který je určen pro volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, náleží až do provedení volby rodičovský příspěvek v základní výměře. (4) Nárok na rodičovský příspěvek náleží a) v základní výměře, jestliže je v rodině dítě uvedené v odstavci 1 písm. e) bodech 1 a 2, které není nejmladším dítětem, pokud by jinak náležel rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře podle odstavce 1 písm. d) nebo by rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině nenáležel, b) v nižší výměře, jestliže je v rodi

§ 30a (1) Stane-li se nejmladším dítětem v rodině dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, u něhož nebyla provedena volba nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a jde o dítě a) starší 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, jde-li o dítě, které se narodilo zároveň s dalším dítětem, avšak je mladší 21 9 měsíců, náleží rodičovský příspěvek v základní výměře, a to až do dosažení 21 9 měsíců věku dítěte, nebo b) starší 21 9 měsíců věku, náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. d). (2) Volbu nároku na rodičovský příspěvek stanovený podle nejmladšího dítěte v rodině podle § 30 odst. 1 nelze měnit, a to ani v případě, že nárok na rodičovský příspěvek náleží v téže rodině druhému z rodičů nebo se toto dítě, zakládající nárok na rodičovský příspěvek, stalo nejmladším dítětem v jiné rodině. Po změně oprávněné osoby, která má nárok na rodičovský příspěvek v rodině, nebo po změně rodiny, v níž dítě žije, může nově oprávněná osoba provést volbu nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c), jen je-li to s ohledem na věk dítěte možné a taková volba nároku nebyla ještě provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2. (3) Stane-li se opětovně nejmladším dítětem v rodině dítě, které už zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, a to v téže rodině nebo v jiné rodině, platí pro nárok na rodičovský příspěvek podmínky, které byly stanoveny v době, kdy dítě bylo nejmladším dítětem, pokud věk dítěte neumožňuje provést volbu nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a taková volba nároku ještě nebyla provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2. (4) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4. (5) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad práce, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

§ 30b (1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 10 a 12), 11), d) dítě dosáhlo věku 2, 3, 4, 7, 10 nebo 15 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1, e) dítě nebo rodič zemřeli, f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce, g) bylo zjištěno, že jde o dítě uvedené v § 30 odst. 1 písm. e) bodu 1 nebo o zánik nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 2 nebo 3, anebo jde o vznik nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 3. (2) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu, b) dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně, c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání, e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9). (3) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 1. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje. (4) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 133i).

§ 31 (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 7 6 až 12. 11. Podmínka hlášení k trvalému pobytu podle § 3 musí být splněna jen u oprávněné osoby. (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera31a). (3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30b odst. 2 v době, kdy je a) výdělečně činný, b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

§ 37 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. (2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30. (3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,35, b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,90, c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,10. (4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11) 10) nebo v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12. 11. (5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

§ 40b Podmínky nároku na odměnu pěstouna (1) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních právních předpisů49a), odměna pěstouna podle § 40 a 40a nenáleží. (2) Je-li dítě svěřené pěstounovi v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11 10 a 12), 11), odměna pěstounovi za péči o tyto děti podle § 40 odst. 1 nenáleží a k těmto dětem se nepřihlíží při stanovení odměny podle § 40a. Díl čtvrtý

§ 43 Společná ustanovení (1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně. (2) Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42. (3) Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,18) náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 42. Dávky uvedené v § 37 až 42 náleží rovněž osobě, která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost a tomuto dítěti, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte; jde-li o totéž dítě, náleží dávka pouze jednou. HLAVA OSMÁ

§ 44 PORODNÉ (1) Nárok na porodné má má, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, žena, a) která porodila dítě. své první živé dítě, b) které se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti, pokud jí před tímto porodem nevznikl nárok na porodné podle § 45 odst. 1. (2) Nárok na porodné má rovněž otec dítěte, prvního živě narozeného dítěte nebo dětí, které se narodily současně s prvním dítětem ženy, jestliže žena, která dítě (děti) porodila, zemřela, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavci 1 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. (3) Nárok na porodné vzniká dnem porodu. porodu dítěte, není-li dále stanoveno jinak.

§ 45 Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče (1) Nárok na porodné má také ode dne převzetí dítěte rovněž do trvalé péče nahrazující péči rodičů osoba, která převzala dítě do jednoho takové péče do 1 roku jeho věku věku, toto dítě bylo prvním dítětem této osoby, na které z důvodu jeho převzetí vznikl nárok na porodné, a před převzetím tohoto dítěte do péče této osobě nevznikl nárok na porodné podle § 44. Za podmínek uvedených ve větě první má nárok na porodné také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou. rodičů 2 nebo více současně narozených dětí. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. (2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44. (3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato převzaté do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. orgánu, jde-li o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a) a b). (4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

§ 46 Výše a výplata porodného (1) Výše porodného činí 13 000 Kč na každé první živě narozené dítě. dítě; narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500 Kč. (2) Porodné se vyplatí jednorázově. HLAVA DEVÁTÁ

§ 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (2) Sociální příplatek a příspěvek Příspěvek na bydlení se přiznávají přiznává na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky tuto dávku jen po tuto kratší dobu. Dávky Příspěvek na bydlení náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky měla uvedená dávka vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Jde-li o příspěvek na bydlení, ustanovení Ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé. (3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky. (4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), a) bodech 1 a 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b), s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. (5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 54 Přechod nároku na dávky (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a), a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce. (3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodech a) bodu 3 a 4 v § 2 písm. b) bodu 3 a § 36 písm. c) a d), zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41, b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42, c) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44, d) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45, e) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a), jde-li o pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. (4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d). Díl druhý

§ 57 Výplata dávek (1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1, bodech 1 a 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Úřad práce se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období. (2) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodu 3, § 2 písm. b) bodech 3 a 4, bodu 3, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 58 (1) Dávky vyplácí úřad práce, který je příslušný k rozhodování o dávkách. (2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví úřad práce, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Úřad práce uvedený v předchozí větě předá úřadu práce příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný úřad práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena. (3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je úřad práce povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

§ 65c Společná ustanovení (1) Právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán státní sociální podpory o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li o správní delikt podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1, b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o správní delikty podle § 65a odst. 2. (6) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil. Pokuty uložené úřady práce jsou příjmem státního rozpočtu, pokuty uložené krajskými úřady jsou příjmem rozpočtu toho kraje, který pokutu uložil. Pokuty vymáhá příslušný celní úřad. HLAVA TŘETÍ Díl první

§ 68 Náležitosti žádosti (1) Žádost o dávku musí obsahovat a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob, b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50, c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2), d) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, e) jde-li o rodičovský příspěvek, 1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o jejich výši, 2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek, a dítěte, které zakládá nebo by mohlo zakládat nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 3, 3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1, 4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodu 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku anebo v přípravné třídě základní školy nebo ve škole poskytující základní nebo střední vzdělání uvedených v § 30b odst. 2, 5. volbu nároku na rodičovský příspěvek, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek, f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, g) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení, h) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 133i), i) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36 nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje, jde-li o nároky podle § 43, j) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala. poskytovala, k) skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné. (2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h), 2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 3. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 13, 4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 13, 2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy. (4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán státní sociální podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání d

§ 69 Vydávání rozhodnutí (1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, b) dávka byla odejmuta, c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2, d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 5, e) přichází v úvahu více oprávněných a úřad práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li úřad práce rozhodovat podle § 7 odst. 7 6 nebo o zvláštním příjemci podle § 59, f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3, g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 a 30a. (2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení. (3) O změně péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4 rozhoduje úřad práce usnesením, které se poznamenává do spisu.

§ 81 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Rady EEC 1408/71 z 14. června 1971 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 574/72 z 21. března 1972 stanovující postup provádění Nařízení EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 1612/68 z 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. 1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 1b) § 4 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. 1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 3a) § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. 3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 3c) § 155 a 157 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb. 3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3i) Například § 192 zákoníku práce. 4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 5) § 14 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na st