Zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí

(1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl.

(2) Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuce je prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce 1 se přerušuje původně prováděná exekuce.

(3) Orgán, který provádí exekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto exekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu, a orgánu, který prováděl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o přerušení exekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuce orgán, který vedl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh oprávněného, jenž podal výzvu.

(4) Rozhodl-li orgán, který provádí exekuci, o přerušení této exekuce podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuce přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuce, jejíž nařízení navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví.

(1) Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucích správou nemovitosti souběžně postihujících stejnou nemovitost.

(2) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení dalšího oprávněného v prováděné exekuci, pokud se přihlásí, a to dnem, kdy takový návrh došel.

(1) Ode dne uvedeného v § 16a odst. 2 se přerušují již nařízené exekuce, které postihují věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku. Oprávnění z těchto exekucí mají jako věřitelé povinného právo na uspokojení z rozdělované podstaty, aniž by museli vymáhanou pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří k podniku.

(2) Exekuce, kterými byly postiženy věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku, nařízené po dni uvedeném v § 16a odst. 2 nelze až do skončení řízení před soudem nebo soudním exekutorem provést. Možnost oprávněných z těchto exekucí přihlásit svou pohledávku podle zvláštního právního předpisu není dotčena.6)

(3) Byla-li exekuce postihující věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku provedena dříve, než se ten, kdo exekuci provádí, dozvěděl o nařízení exekuce prodejem podniku, zůstávají účinky provedené exekuce zachovány.

(4) Nebyla-li pohledávka oprávněných uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty získané prodejem podniku, pokračuje se po pravomocném skončení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.

(1) Postihují-li exekuce souběžně stejný podnik povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.

(2) Pořadí nařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán

a) bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem podniku,

b) byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem, nebo

c) byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daně.

(3) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuci nebyl do jejího pravomocného skončení podnik prodán a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.

(4) Jestliže ohledně téhož podniku bylo více exekucí nařízeno tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.

(5) Ustanovení § 15 platí při exekuci prodejem podniku obdobně.

(1) Účastníky řízení podle tohoto zákona jsou oprávnění ze všech exekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, a povinný.

(2) Jde-li o práva a povinnosti plátce mzdy povinného, peněžního ústavu nebo jiného dlužníka povinného, jsou účastníky řízení také tyto osoby.

Bylo-li řízení o exekuci přerušeno podle tohoto zákona, vyrozumí o tom účastníky řízení a poučí je o jejich právech ten orgán, který exekuci provádí.

Po dobu přerušení řízení podle tohoto zákona se neprovádějí úkony exekuce a neběží lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při provádění exekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, podle právních předpisů, jimiž se řídí jejich nařízení.

Na řízení a rozhodování podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu.

Podle tohoto zákona se postupuje i u těch exekucí, které byly nařízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky úkonů provedených před účinností zákona zůstávají zachovány.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

1) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

1a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

4) § 299 občanského soudního řádu.

5) § 333, 334 a 334a občanského soudního řádu.

6) § 338s občanského soudního řádu.