(1) Proti rozhodnutí rozhodčí komise může zaměstnanec nebo úřad (orgán), proti jehož rozhodnutí stížnost směřovala, podat odvolání do 15 dnů od doručení jejího rozhodnutí. Odvolání se podává u úřadu (orgánu), u něhož je zřízena rozhodčí komise, proti jejímuž rozhodnutí odvolání směřuje, a nemá odkladný účinek.
(2) O odvolání rozhoduje
a) ústřední výbor příslušného odborového svazu po projednání s vedoucím ústředního úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí stížnost směřovala, jde-li o rozhodnutí rozhodčí komise zřízené u tohoto úřadu (orgánu),
b) krajský výbor příslušného odborového svazu po projednání s předsedou krajského národního výboru, jde-li o rozhodnutí rozhodčí komise zřízené u krajského národního výboru,
c) v ostatních případech rozhodčí komise zřízená u bezprostředně vyššího úřadu (orgánu).
(3) Rozhodnutí o odvolání je konečné. Jinak platí o podání odvolání a způsobu jeho projednávání obdobně ustanovení §§ 33 až 35.“
Čl. II
Další projednávání stížností a odvolání v rozhodčím řízení, o kterých nebylo s konečnou platností rozhodnuto do 31. března 1961, převezmou rozhodčí komise zřízené podle tohoto nařízení.
Čl. III
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1961.
Široký v. r.
*) Zákon č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí, a usnesení předsednictva Ústřední rady odborů ze dne 8. září 1959, kterým se stanoví odchylky v působnosti závodních výborů ve státních orgánech a v některých organizacích, uveřejněné v částce 74 Ú. l., ročník 1959.