§ 21 nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích – Opravné prostředky
Nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích · 120/1950 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 21 nařízení 120/1950 stanoví, jaké opravné prostředky má zaměstnanec k dispozici proti rozhodnutí úřadu týkajícího se jeho pracovního poměru, a to včetně lhůt a orgánů, které o nich rozhodují. Zaměstnanec může proti rozhodnutí úřadu nejprve podat námitky, o kterých rozhodne tentýž úřad po projednání se závodním výborem. (§ 21 zákona č. 120/1950 Sb., nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Opravné prostředky
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…i odvolání musí být podány u úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí směřují, do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí“
- Odkazuje na: Zákon o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců (66/1950 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 120/1950 Sb.
(1) Proti rozhodnutí může zaměstnanec podat námitky. O námitkách rozhodne úřad (orgán), který rozhodnutí vydal, po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí ustavené pro zaměstnancovo pracoviště (dále jen „závodní výbor“).
(2) Z rozhodnutí o námitkách může se zaměstnanec, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, odvolat k nadřízenému úřadu (orgánu); jde-li o rozhodnutí komise nebo odboru národního výboru, může se zaměstnanec odvolat k radě tohoto národního výboru. Tyto orgány rozhodnou o odvolání po projednání s příslušným vyšším orgánem odborového svazu.
(3) Námitky i odvolání musí být podány u úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí směřují, do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Námitky ani odvolání nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek a odvolání podaných proti uložení kárného opatření. Jinak platí pro jejich podávání, projednávání a rozhodování obecné předpisy o správním řízení.
(4) Z rozhodnutí o námitkách může zaměstnanec podat stížnost k rozhodčí komisi, jde-li o
a) rozvázání nebo zrušení pracovního poměru (§§ 19 až 21 zákona č. 66/1950 Sb.),
b) přeložení nebo převedení do jiné zaměstnanecké skupiny anebo do jiného oboru státní správy,
c) zproštění výkonu práce.
(5) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy upravující uplatňování nároků
a) na odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy,
b) na náhradu škody způsobené zaměstnanci pracovním úrazem nebo chorobou z povolání,
c) na náhradu škody způsobené úřadu (orgánu) zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec může proti rozhodnutí úřadu nejprve podat námitky, o kterých rozhodne tentýž úřad po projednání se závodním výborem.
- Proti rozhodnutí o námitkách se zaměstnanec může odvolat k nadřízenému úřadu, s výjimkou určitých případů, kdy se místo odvolání podává stížnost k rozhodčí komisi.
- Námitky i odvolání musí být podány do 15 dnů od doručení rozhodnutí a nemají odkladný účinek, kromě případů uložení kárného opatření.
- Stížnost k rozhodčí komisi je možná u specifických rozhodnutí, jako je rozvázání pracovního poměru, přeložení nebo zproštění výkonu práce.
Na co si dát pozor
- Lhůta pro podání námitek i odvolání je striktně 15 dnů od doručení rozhodnutí.
- Většina opravných prostředků nemá odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí platí, dokud není změněno.
- Je důležité rozlišovat mezi odvoláním k nadřízenému úřadu a stížností k rozhodčí komisi, neboť každá se týká jiných typů rozhodnutí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 136 Společné ustanovení pro opravné prostředky (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 299 Osoby oprávněné podat opravné prostředky (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 299 Osoby oprávněné podat opravné prostředky (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)