127/1997 Sb. · 19 paragrafů
(1) Počty žáků v odděleních školních družin a školních klubů při speciálních školách odpovídají počtům žáků v příslušných třídách.
(2) K rozvíjení zájmové činnosti žáků ve speciálních školách zřizuje ředitel školy zájmové útvary, které může zřizovat ve spolupráci s jinými organizacemi.
(1) Prospěch žáka zvláštní školy v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 - nedostatečný.
(2) Chování žáka zvláštní školy se klasifikuje těmito stupni:
1 - velmi dobré,
2 - uspokojivé,
3 - neuspokojivé.
(3) Celkový prospěch žáka zvláštní školy na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí
a) v prvním až šestém ročníku těmito stupni:
prospěl,
neprospěl,
b) v sedmém až devátém ročníku těmito stupni:
prospěl s pochvalou,
prospěl,
neprospěl.
(4) Celkový prospěch žáka zvláštní školy se vyjadřuje výsledky klasifikace povinných předmětů a chování. Žák zvláštní školy prospěl s pochvalou, je-li hodnocen nejvýše z jednoho povinného předmětu třetím stupněm, nemá-li průměrný prospěch z povinných předmětů horší než 1,7 a jeho chování je velmi dobré. Žák prospěl, nemá-li v žádném z povinných předmětů prospěch nedostatečný, s výjimkou předmětů hudební výchova, zpěv, výtvarná výchova, tělesná výchova. Žák neprospěl, má-li z některého povinného předmětu prospěch nedostatečný, kromě předmětů uvedených v předchozí větě.
(5) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.
(6) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
(7) Prospěch žáka zvláštní školy v jednotlivých předmětech a jeho chování mohou být hodnoceny formou širšího slovního hodnocení. Celkový prospěch se na základě širšího slovního hodnocení hodnotí vždy podle § 11 odst. 3.
(8) Prospěch žáka pomocné školy se v jednotlivých předmětech hodnotí formou širšího slovního hodnocení. Formou širšího slovního hodnocení se hodnotí celkový prospěch žáka pomocné školy vždy po absolvování nižšího stupně, středního stupně, vyššího stupně a pracovního stupně pomocné školy. Žáku, který byl zařazen do přípravného stupně, se na konci prvního a druhého pololetí vydává osvědčení.
(1) Žák zvláštní školy postupuje do vyššího ročníku, jestliže je na konci druhého pololetí jeho celkový prospěch hodnocen alespoň stupněm prospěl.
(2) Ředitel zvláštní školy může žáka se souhlasem jeho zástupce a po schválení pedagogickou radou přeřadit na základě prokázaných znalostí do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.
(3) Ředitel zvláštní školy může po projednání v pedagogické radě na základě žádosti zástupce žáka povolit žáku, který nemohl být z vážných důvodů, například dlouhotrvající nemoci, ke konci druhého pololetí klasifikován, opakování ročníku bez konání komisionální zkoušky.
(4) Ředitel zvláštní školy navrhne žáka, který opakoval ročník a opět neprospěl nebo neprospěl poté, co předchozí ročník opakoval, k přeřazení do pomocné školy. Návrh předá pomocné škole nebo zvláštní škole s třídou pomocné školy, která je nejbližší místu trvalého pobytu žáka nebo kterou dohodne se zástupcem žáka.
(1) Žák je klasifikován na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:
a) při přestupu žáka ze zvláštní školy do základní školy, nebo
b) vzniknou-li pochybnosti o správnosti klasifikace.
(2) Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. a) nařídí ředitel školy, do níž žák přestupuje, podle odstavce 1 písm. b) ředitel školy, do níž žák dochází.
(3) Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující danému předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. Členy komise jmenuje ředitel, který nařídil komisionální přezkoušení. Jedná-li se o přestup žáka zvláštní školy do základní školy, žák vykonává rozdílové zkoušky. Protokol o komisionální zkoušce se uloží do osobních spisů žáka.
(4) Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. b) je nutné provést do deseti dnů od klasifikace žáka.
Žáci speciálních základních škol a speciálních středních škol se hodnotí a klasifikují podle pravidel hodnocení a klasifikace žáků v základních a středních školách, přičemž se přiměřeně zohlední charakter postižení.
(1) Speciální mateřské školy a speciální školy se mohou zřizovat jako internátní školy (dále jen „internát“),15) které poskytují dětem a žákům kromě vzdělávání celodenní výchovu, ubytování a stravování. Zástupci dítěte nebo žáka přispívají příspěvkem na úhradu nákladů spojených s hmotnou péčí v internátě (dále jen „příspěvek“).16)
(2) Výše příspěvku na stravování a ubytování za kalendářní měsíc u dětí a žáků se zdravotním postižením umístěných v internátě speciálních mateřských škol, v internátě přípravných stupňů a v internátě speciálních škol, kde plní povinnou školní docházku, činí 62 % z aktuální částky životního minima stanoveného u jednotlivých věkových kategorií dětí k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.17) Úhrada příspěvku náleží internátu od prvního dne pobytu dítěte. Za dobu kratší, než je jeden měsíc, se úhrada nákladů stanoví podle dnů.
(3) Výše příspěvku za stravování žáků v internátech speciálních středních škol, odborných učilišť a praktických škol se řídí příslušným právním předpisem.18)
(4) Výše příspěvku za ubytování žáků v internátech speciálních středních škol, odborných učilišť a praktických škol se řídí příslušným právním předpisem.19)
(5) Vyúčtování příspěvku dítěte provede internát nejpozději do konce každého čtvrtletí.
(6) Internát zabezpečuje výchovu mimo vyučování a přípravu na vyučování také žákům, kteří jsou v celodenní péči školy.
(7) Vnitřní řád internátu obsahuje organizační, hygienické, bezpečnostní a jiné pokyny, které zabezpečují řádný provoz internátu, stanoví způsob převzetí a předání žáka jeho zástupci k vyučování a jeho převzetí do vyučování vychovatelem internátu. Vnitřní řád internátu dále určuje podmínky, za nichž může vychovatel žákovi povolit zejména volnou vycházku, návštěvu kulturních a sportovních akcí a osobní nákupy. S vnitřním řádem internátu seznámí ředitel školy žáka a jeho zástupce při nástupu do školy.
(8) V internátě mohou být ubytováni žáci různého pohlaví a různého věku. Samostatné výchovné skupiny zpravidla zřizuje vedoucí vychovatel pro jednotlivé věkové kategorie žáků. Počty žáků ve výchovných skupinách jsou shodné s počty žáků stanovenými pro třídy jednotlivých typů speciálních škol.
(9) Pokud v internátě zůstávají žáci i v době školních prázdnin, určí ředitel internátní školy způsob zajištění péče o tyto žáky.
Při péči o zdraví a dozoru nad žáky speciálních škol postupují školy podle obecných předpisů platných pro základní školy a střední školy s těmito odchylkami:
a) v jedné skupině žáků při koupání a plaveckém výcviku neplavců je nejvýše pět žáků; vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte, je možné ve školách při zdravotnických zařízeních konat plavecký výcvik individuálně,
b) lyžařský výcvik provádí jeden instruktor s nejvýše osmi žáky. U žáků nevidomých a se zbytky zraku na jednoho instruktora připadá jeden žák; u žáků slabozrakých a tělesně postižených připadá na jednoho instruktora šest žáků,
c) přesahuje-li počet žáků při akci mimo budovu speciální školy počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo výchovnou skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé způsobilé osoby,
d) ve speciálních školách poskytuje léčebně preventivní péči i příslušný odborný lékař.
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální mateřské školy, speciální základní školy, zvláštní školy a pomocné školy obecné předpisy platné pro mateřské školy nebo základní školy, na speciální střední školy, odborná učiliště a praktické školy obecné předpisy platné pro střední školy.
Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 399/1991 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Pilip v. r.
1) § 28 odst. 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
2) § 32a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3) § 6 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.
4) § 25 a 29 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona ČNR č. 390/1991 Sb.
5) § 45 odst. 7 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb. a zákona ČNR č. 390/1991 Sb.
§ 33 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
6) Vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
7) § 29 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
8) § 32a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
9) § 45 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
§ 45 odst. 7 a 8 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb. a zákona ČNR č. 390/1991 Sb.
10) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
11) § 3 odst. 2 písm. d) zákona ČNR č. 564/1990 Sb.
12) § 1 až 4 a § 22 až 25 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích.
13) § 5 až 7 a § 22 až 25 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 442/1991 Sb.
14) § 13 písm. f) zákona ČNR č. 564/1990 Sb.
15) § 44 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
16) § 13 písm. k) zákona ČNR č. 564/1990 Sb.
17) § 3 odst. 2 a § 7 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 219/1996 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
18) Příloha č. 3 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 48/1993 Sb., o školním stravování.
19) § 1 až 3, § 5, 9 a 10 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 64/1992 Sb., o domovech mládeže.