§ 29 obecní zřízení – Pravidla pro pojmenování obcí
Zákon o obcích (obecní zřízení) · 128/2000 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 29 stanovuje pravidla pro pojmenování obcí, jejich částí, ulic a dalších veřejných prostranství, přičemž primárně vyžaduje český jazyk a zakazuje shodné názvy nebo pojmenování po žijících osobnostech. Zároveň upravuje možnost dvojjazyčného označení v obcích s významnou národnostní menšinou. Všechny názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství musí být v češtině. (§ 29 zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…zájmy příslušné národnostní menšiny48) a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obce.“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „…jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny…“
- Odkazuje na: § 117
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 128/2000 Sb.
(1) Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností veřejného života.
(2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí, anebo pokud o to písemně požádá spolek, který podle stanov zastupuje zájmy příslušné národnostní menšiny48) a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Všechny názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství musí být v češtině.
- Ulice a veřejná prostranství nesmí mít stejné názvy a nesmí být pojmenovány po žijících osobnostech veřejného života.
- V obcích s dostatečným počtem příslušníků národnostní menšiny (alespoň 10 % ve dvou posledních sčítáních lidu) mohou být názvy a označení budov státních orgánů a samosprávných celků uvedeny i v jazyce menšiny, pokud o to požádá výbor pro národnostní menšiny nebo spolek zastupující menšinu.
Na co si dát pozor
- Podmínkou pro dvojjazyčné označení je nejen splnění procentuálního podílu menšiny, ale i aktivní žádost ze strany zástupců menšiny (výboru nebo spolku).
- Spolek, který žádá o dvojjazyčné označení, musí působit na území obce alespoň 5 let ke dni podání žádosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 26 Stanovy (Zákon o akciových společnostech)§ 4 Prohlášení vlastníka budovy (Zákon, kterým se upravují některé spoluv)§ 18 (Zákon, kterým se upravují některé spoluv)§ 10 (Vyhláška Federálního statistického úřadu)§ 9 Porušení povinností zahraničními dopravci na (Vyhláška o státním odborném dozoru a kon)