§ 76 vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon SNR o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení – Ukončení zaopatření v ústavu
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení · 134/1975 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 76 vyhlášky 134/1975 stanoví způsoby, jakými může být ukončeno zaopatření občana v ústavu, a upravuje s tím související povinnosti a podmínky. Zaopatření v ústavu může skončit z několika důvodů: dobrovolným odchodem, přemístěním do jiného ústavu, propuštěním ústavem nebo úmrtím obyvatele. (§ 76 zákona č. 134/1975 Sb., vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon SNR o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ukončení zaopatření v ústavu
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Odchod z ústavu je občan povinen oznámit vedoucímu ústavu aspoň 15 dní předem“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 134/1975 Sb.
(1) Zaopatření v ústavu končí dobrovolným odchodem občana z ústavu, přemístěním do jiného ústavu, propuštěním nebo úmrtím.
(2) Odchod z ústavu je občan povinen oznámit vedoucímu ústavu aspoň 15 dní předem. Za nezletilé a za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům činí prohlášení o odchodu jejich zákonný zástupce.
(3) Obyvatel ústavu může být propuštěn, jestliže další poskytování ústavní péče není účelné nebo potřebné. Obyvatel ústavu může být dále propuštěn, jestliže i po opětovném napomenutí hrubě porušuje ústavní pořádek. Z ústavu nelze propustit občana, o něhož není jinak postaráno a který je plně odkázán na pomoc společnosti.
(4) Úmrtí obyvatele ústavu oznámí vedení ústavu ihned nejbližším příbuzným nebo jiným občanům podle přání zemřelého a místnímu (městskému) národnímu výboru, popřípadě obvodnímu lékaři, v jehož obvodu občan zemřel.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaopatření v ústavu může skončit z několika důvodů: dobrovolným odchodem, přemístěním do jiného ústavu, propuštěním ústavem nebo úmrtím obyvatele.
- Pokud chce občan ústav opustit dobrovolně, musí to oznámit vedoucímu ústavu nejméně 15 dní předem. Za nezletilé nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům toto oznámení činí jejich zákonný zástupce.
- Ústav může obyvatele propustit, pokud už není potřeba nebo účelné mu péči poskytovat, nebo pokud obyvatel hrubě porušuje ústavní pořádek i po opakovaném napomenutí.
- Ústav nesmí propustit občana, který je plně odkázán na pomoc společnosti a o kterého by jinak nebylo postaráno.
Na co si dát pozor
- Při dobrovolném odchodu je nutné dodržet 15denní oznamovací lhůtu.
- Ústav má právo propustit obyvatele za hrubé porušování ústavního pořádku, ale pouze po předchozím napomenutí.
- Ústav má povinnost zajistit péči o občany, kteří jsou na ni plně odkázáni a nemají jinou možnost zaopatření.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 76 Ukončení zaopatření v ústavu (Vyhláška ministerstva práce a sociálních)§ 2 ZAŘÍZENÍ (Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochr)§ 24 Povinnosti ředitele zařízení (Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochr)§ 17 (Zákon, kterým se mění zákon č. 109/2002 )