Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení · 134/1975 Sb. · 100 paragrafů
Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené jsou určeny pro občany ve věku od 26 let postižené mentálně vadou těžšího stupně a pro občany postižené vedle těžší mentální vady též tělesnou nebo smyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči, nikoliv však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Občané postižení mentální vadou lehčího stupně mohou být do ústavu přijati jen tehdy, jestliže nezbytně potřebují ústavní péči.
V ústavech pro dospělé občany tělesně, mentálně a smyslově postižené se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní péče včetně přiměřené rehabilitace, kulturní péče a příležitost k systematické práci ve vhodných podmínkách.
(1) Domovy důchodců jsou určeny především pro staré občany, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, kterou jim nemohou zajistit členové jejich rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými službami sociální péče a pro staré občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení.
(2) V domovech důchodců se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a příležitost k dobrovolné činnosti podle schopností a zájmů obyvatel ústavu tak, aby byla zajištěna vhodná náplň jejich života.
Domovy — penzióny pro důchodce jsou určeny pro staré občany, jejichž celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytovány některé služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu.
(1) V ústavech pro dospělé občany tělesně nebo smyslově postižené, v domovech důchodců a v domovech — penziónech pro důchodce se obyvatelé zúčastňují na uspořádání života v ústavu svými zástupci, zvolenými do výboru obyvatel; výbor obyvatel zejména spolupracuje při zajišťování kulturní náplně života a pracovní činnosti obyvatel ústavu a dbá o vhodné stravování a dodržování pořádku v ústavu a o ochranu ústavního majetku.
(2) Ústavům pro mládež napomáhají při plněni jejich úkolů sdružení rodičů a přátel ústavu; v ústavech, při nichž jsou ustavena sdružení rodičů a přátel školy,6) vykonávají uvedenou působnost tato sdružení.
(1) Ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu se zřizuje kulturní fond. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor obyvatel (v ústavech pro mládež a v ústavech pro mentálně postižené), rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.
(2) Do kulturního fondu plyne část čistého výtěžku pomocného hospodářství ústavu včetně ústavní výroby, o který se podstatně zasloužili svojí prací obyvatelé ústavu, a dobrovolné příspěvky.
Za pravidelnou pracovní činnost při provozu ústavu nebo jeho pomocného hospodářství náleží obyvateli ústavu pro dospělé občany tělesně, smyslově nebo mentálně postižené nebo obyvateli domova důchodců, domova — penziónu pro důchodce a svěřenci ústavu sociální péče pro mládež zdravotně postiženou ve věku od 15 let, odměna. Odměna se stanoví podle druhu vykonané práce a ve výši časové mzdy za stejné nebo obdobné práce vykonávané v pracovním poměru. Při výkonech nižších než normálních se odměny přiměřeně snižují; odměny lze stanovit paušální částkou. Pracovní činnost, vyplývající ze soudružského vztahu mezi obyvateli, jakož i činnost, která netrvá ani hodinu denně a pracovní činnost ojedinělá čl nahodilá, se neodměňují.
(1) Zaopatření v ústavu končí dobrovolným odchodem občana z ústavu, přemístěním do jiného ústavu, propuštěním nebo úmrtím.
(2) Odchod z ústavu je občan povinen oznámit vedoucímu ústavu aspoň 15 dní předem. Za nezletilé a za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům činí prohlášení o odchodu jejich zákonný zástupce.
(3) Obyvatel ústavu může být propuštěn, jestliže další poskytování ústavní péče není účelné nebo potřebné. Obyvatel ústavu může být dále propuštěn, jestliže i po opětovném napomenutí hrubě porušuje ústavní pořádek. Z ústavu nelze propustit občana, o něhož není jinak postaráno a který je plně odkázán na pomoc společnosti.
(4) Úmrtí obyvatele ústavu oznámí vedení ústavu ihned nejbližším příbuzným nebo jiným občanům podle přání zemřelého a místnímu (městskému) národnímu výboru, popřípadě obvodnímu lékaři, v jehož obvodu občan zemřel.
(1) Manželské a předmanželské poradny poskytují odborné poradenství manželům, snoubencům a jiným občanům v oblasti manželských a rodinných vztahů a v otázkách plánovaného rodičovství; spolupůsobí při osvojování dětí a při svěření dětí do pěstounské péče a podílejí se na výchově občanů k manželství a odpovědnému rodičovství.
(2) Služby poskytované manželskými a předmanželskými poradnami jsou bezplatné.
Krajské manželské a předmanželské poradny poskytují v obvodu své působnosti odbornou metodickou pomoc okresním manželským a předmanželským poradnám.
Při plnění svých úkolů spolupracují manželské a předmanželské poradny s místními (městskými) národními výbory, se soudy, zdravotnickými zařízeními, školami, s pedagogicko-psychologickými poradnami, s vědeckými a výzkumnými ústavy a pracovišti, se socialistickými organizacemi a s hromadnými sdělovacími prostředky.
(1) Manželskou a předmanželskou poradnu zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory.
(2) Národní výbor, který manželskou a předmanželskou poradnu zřizuje, vydává organizační a provozní řád, přičemž přihlíží ke vzorovému organizačnímu řádu manželských a předmanželských poraden, vydanému ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky.
Pracovníci manželské a předmanželské poradny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti.
Domov pro matky s dětmi (dále jen „domov“) poskytuje osamělým matkám s malými dětmi, které se ocitly v mimořádně obtížné situaci, ubytování, výchovnou a poradenskou péči, popřípadě jiné sociální služby, zejména pomoc při obstarávání zaměstnání a při umístění dítěte v předškolních zařízeních.
Domovy zřizují a spravují krajské národní výbory a podle potřeby též okresní národní výbory. Národní výbor, který domov zřizuje, vydá domácí řád podle vzorového domácího řádu domova, vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky.
(1) Krajský národní výbor, popřípadě okresní národní výbor při rozhodnutí o přijetí do domova zároveň rozhodne o výši poplatku za pobyt v domově; přitom přihlíží k sociálně ekonomickým poměrům matky.
(2) Matka může být propuštěna z domova, jestliže opakovaně hrubě porušila domácí řád. O propuštění rozhoduje národní výbor, který domov spravuje. Podle okolností případu dá tento národní výbor podnět příslušnému okresnímu národnímu výboru k zabezpečení další péče o děti.
(1) Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče7) zřizují a spravují okresní národní výbory.
(2) Okresní národní výbor, který zařízení spravuje, vydá po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky provozní řád.
(1) K přijetí dítěte do zařízení dochází na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče pěstouna v zařízení, nebo na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem dítěte. Okresní národní výbor příslušný podle trvalého pobytu dítěte předem projedná zamýšlené umístění dítěte v zařízení s okresním národním výborem, který zařízení spravuje, a s pěstounem.
(2) Pokud splňuje zletilé dítě, které dosud žilo v pěstounské péči vykonávané v zařízení, podmínky nároku na příspěvek,8) zůstavá po dohodě s pěstounem i nadále v zařízení. V ostatních případech
je třeba další pobyt dítěte dohodnout též s okresním národním výborem, který zařízení spravuje.
(1) Výcviková střediska a výcviková zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností zřizují se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky a spravují zpravidla okresní národní výbory, a jde-li o výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů, krajské národní výbory.
(2) Do zařízení uvedených v odstavci 1, která zřizují krajské národní výbory, mohou být přijati i občané z krajů České socialistické republiky.
V zařízeních uvedených v § 87 odst. 1 zajišťují národní výbory přípravu pro pracovní uplatnění pro občany se změněnou pracovní schopností, pokud přípravu těchto občanů není možno zajistit ve výcvikových zařízeních organizací nebo v organizacích přímo.
Národní výbor, který zřizuje výcvikové středisko nebo výcvikové zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, vydá pro ně organizační řád.
(1) Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou bez přístřeší, zajišťují národní výbory zejména přechodné ubytování v ubytovnách pro přechodný pobyt (dále jen „ubytovny“).
(2) V ubytovnách lze poskytnout krátkodobé, zpravidla nejvýše desetidenní ubytování. V případech hodných zvláštního zřetele může národní výbor povolit ubytování trvající déle.
(3) Výši úhrady za ubytování stanoví národní výbor s přihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana společensky nepřizpůsobeného.
(1) Ubytovny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory. Ostatní národní výbory mohou zřizovat a spravovat ubytovny pouze se souhlasem okresního národního výboru.
(2) Národní výbor, který ubytovnu zřizuje, vydá pro ni domácí řád.
(1) Posláním klubů důchodců je uspokojovat kulturní a společenské zájmy starých občanů a občanů těžce postižených na zdraví, zbavit je pocitu izolovanosti a poskytnout jim některé služby.
(2) Kluby důchodců zřizují a spravují místní (městské) národní výbory, v hlavním městě Slovenské socialistické republiky — Bratislavě obvodní národní výbory. Národní výbor, který klub důchodců zřídí, vydá pro něj domácí řád.
(3) Z návštěvníků klubu se vytváří 3—5členná správa klubu, která dbá o dodržování domácího
řádu klubu, o ochranu jeho zařízení a organizuje pomoc návštěvníků klubu při údržbě jeho provozu.
(1) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců jsou zařízení sociální péče poskytující stravování těm důchodcům, pro které nelze stravování zajistit jinak.
(2) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců zřizují a spravují místní (městské) národní výbory a okresní národní výbory. Národní výbor, který je zřizuje, pro ně vydá provozní řád.
(1) K zajištění pečovatelské služby zřizují okresní národní výbory aktiv dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, kteří vykonávají pečovatelskou službu vedle pečovatelek z povolání. Jako dobrovolné pracovníky vyhledávají národní výbory zejména nepracující důchodce a ženy z domácnosti, jakož i občany pracovně činné, kteří mohou pečovatelskou službu vykonávat v době svého volna.
(2) Při organizaci pečovatelské služby národní výbory dbají, aby tato služba byla poskytována co
nejhospodárněji a co nejširšímu okruhu občanů, kteří ji potřebují. Za tím účelem zabezpečují podle
místních podmínek ubytování potřebných občanů v domech s pečovatelskou službou a zřizují různá zařízení pečovatelské služby, zejména střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby. Aby pečovatelská služba mohla být poskytována co nejširšímu okruhu občanů, využívají národní výbory motorová vozidla pečovatelské služby zejména k rozvozu stravy a k dopravě občanů do středisek osobní hygieny.
(3) Zařízení pečovatelské služby uvedené v předchozím ustanovení zřizují a spravují místní (městské) národní výbory a okresní národní výbory. Národní výbor, který zřídil zařízení, vydá jeho provozní řád.
(1) Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nejsou k národnímu výboru v pracovním poměru, avšak vztahují se na ně ustanovení zákoníku práce o náhradě škody při pracovních úrazech.9)
(2) Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby vyplácí národní výbor odměnu; její výši stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonu v rámci stanoveného rozpětí částek uvedených v příloze č. 1. Odměna dobrovolného pracovníka nesmí v kalendářním měsíci překročit částku 1500 Kčs. Do částky 1500 Kčs se nezahrnuje odměna za noční službu, za mimořádné úkony a příplatky za práce vykonávané v sobotu a v neděli a za výkon pečovatelské služby u bacilonosiče.
(1) Okresní ústavy sociálních služeb a krajské ústavy sociálních služeb zajišťují komplexní technické a ekonomické řízení a organizaci služeb sociální péče poskytovaných v ústavech sociální péče a terénních služeb sociální péče poskytovaných občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům. Okresní a krajské ústavy sociálních služeb dále zabezpečují po stránce technické a ekonomické provoz ostatních zařízení sociální péče, která poskytují sociální služby jiným skupinám obyvatel.
(2) Do okresních ústavů sociálních služeb se začleňují zejména:
a) domovy důchodců,
b) ústavy sociální péče pro mentálně postiženou mládež a dospělé občany,
c) pečovatelská služba poskytovaná starým a zdravotně těžce postiženým občanům a pečovatelská služba poskytovaná rodinám s dětmi, kluby důchodců, samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce, střediska osobní hygieny,
d) ostatní zařízení sociální péče, která poskytují sociální služby dalším skupinám občanů.
(3) Do krajských ústavů sociální péče se začleňují zejména:
a) ústavy sociální péče pro tělesně a smyslově postiženou mládež a dospělé občany,
b) zařízení sociální péče pro ostatní skupiny občanů.
(4) Okresní ústavy sociálních služeb a krajské ústavy sociálních služeb jsou rozpočtovými organizacemi zřízenými okresními národními výbory a krajskými národními výbory. Organizace těchto ústavů se řídí organizačním řádem, který vydává národní výbor, jenž ústav spravuje.
Pro metodicko-odborné řízení ústavní sociální péče zřizuje krajský národní výbor metodické středisko jako své zařízení pro konzultační službu k prohlubování činnosti všech ústavů sociální péče v kraji po stránce odborné, zejména výchovné a zdravotní. Tato střediska se zřizují zpravidla v sídle krajského národního výboru, který řídí jejich činnost. Organizaci střediska upravuje organizační řád střediska, který vydá krajský národní výbor.
(1) Pří posuzování sociální potřebnosti přihlíží národní výbor k věku, zdravotnímu stavu a rodinným a majetkovým poměrům posuzovaného občana a jeho rodinných příslušníků, kteří jsou povinni mu
přispívat na výživu, a k tomu, zda si může své poměry zlepšit výdělkem z vlastní práce.
(2) Schopnost a možnost rodinných příslušníků plnit vyživovací povinnost vůči občanovi, kterému se má služba nebo dávka poskytnout, se nepřezkoumává, jestliže hodnota služeb a dávek poskytnutých v průběhu 1 kalendářního roku nepřevyšuje částku 500,— Kčs.
Zrušují se:
1. Směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 25/1964 o ústavní sociální péči, ve znění směrnic č. 12/1968, registrovaných ve Sbírce zákonů, částka 1/1969, s výjimkou ustanovení, která upravují úhradu za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,
2. Směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 4/1968, kterými se stanoví podrobnosti o poskytování některých služeb sociálního zabezpečení (doplňková péče), registrované v částkách 22/1968, 9/1971 a 11/1972 Sb.,
3. Výnos ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. j. III/3-2968/ 74-8003 ze dne 27. 8. 1974 o poskytování příspěvku na provoz motorových vozidel občanům těžce poškozeným na zdraví, registrovaný v částce 10/1974 Sb., ve znění výnosu č. j. III-9515/74-8125 ze dne 5. května 1975,
4. Směrnice ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 7/1970 Ú. v. SSR k provádění důchodového zabezpečení za dne 15. května 1970, ve znění směrnic č. 20/ 1972 Ú. v. SSR, registrovaných v částkách 14/ 1970 a 29/1972 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Krocsány v. r.
1) § 100 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině.
2) § 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb., o změnách
v nemocenském pojištění a v nemocenské péči.
3) Zejména § 16 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky
a dítěte.
4) § 27 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
5) § 89 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.
6) § 3 vyhlášky ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 103/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy.
7) § 12 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
8) § 5 odst. 3 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
9) § 190—203 zákoníku práce, § 44 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 134/1975 Sb.
a) v rodinách s dětmi
b) o staré a zdravotně postižené občany
SazbyMaximální výše denně Kčsa)b)1.Jednoduché ošetřovatelské úkony— pro dospělé a děti5,—— pro staré a zdravotně postižené5,—2.Úkony ranní a večerní osobní hygieny5,—5,—3.Práce spojené s udržováním domácnosti7,—7,—4.Donáška uhlí, vynesení popela o váze do 15 kg za jeden úkon3,—3,—5.Donáška nebo dovoz oběda nebo jiného jídla, nákupy, nezbytné pochůzky, doprovod na vyšetření, doprovod dětí do mateřské nebo jiné školy aj.3,—3,—6.Praní drobného osobního prádla, žehlení prádla a drobné opravy5,—5,—7.Obtížnost výkonu pečovatelské služby (byt ve vyšším poschodí, těžko přístupný terén, nevybavený byt — WC a voda mimo byt, obtížně zvládnutelný pacient ne-
SazbyMaximální výše denně Kčsa)b)bo dítě a jiné okolnosti ztěžující výkon pečovatelské služby)3,—3,—8.Příplatky za službu vykonávanou v sobotu, v neděli a ve svátek. Úhrada se zvyšuje až o 50 %9.Výkon pečovatelské služby u bacilonosičů. Úhrada se zvyšuje o 12 %10.Noční služba (krátkodobě)— pohotovost s možností spánku10,—10,—— služba spojená s prováděním ošetřovatelských úkonů20,—20,—11.Výchovné zaměstnávání dětí, dohled nad přípravou do školy u dětí do 18 let7,—12.Mimořádné úkony
Praní prádla, velmi znečištěného prádla, velký úklid, úklid po malířích nebo jiných řemeslnických pracích, dezinfekce, deratizace a jiné, se hodnotí podle sazeb podniků místního hospodářství
Příloha č.2 k vyhlášce č. 134/1975 Sb.
A. Jednostopá motorová vozidla
- motorové tříkolky a vozítka zn. Velorex
Obsah válcůPříspěvek na provoz Kčs ročněPříspěvek na úhradu pojistného Kčs ročnědo 50 ccm675,—12,—nad 50 do 100 ccm675,—24,—nad 100 do 350 ccm675,—48,—nad 350 ccm1050,—48,—
B. Motorová vozidla
Obsah válcůPříspěvek na provoz Kčs ročněPříspěvek na úhradu ' pojistného Kčs ročnědo 500 ccm1050,—60,—nad 500 do 800 ccm1050,—144,—nad 800 do 1250 ccm1350,—144,—nad 1250 do 2000 ccm1950 —144,—nad 2000 ccm2400,—144,—